Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #36 kdy: 05.10.2012, 08:16 » |
|
Také jsem byl u nás upozorněn ať zbytečně nerýpu, nebo mě to bude stát dost peněz navíc . Že to provedení hromosvodů na panelácích není přesně dle žádné normy je jasné. Na druhou stranu je časem již ověřeno, že je víceméně dostatečné, protože prostě funguje. Když jsem zabředl do hovoru mezi čtyřma očima s projektanty, kteří tvrdili že hromosvod vyprojektují dle současné legislativy tak přiznali, že to udělají úplně stejně jako dřív, jen tam bude víc svodů. U paneláku je tolik kovových předmětů naprosto nepředvídateln ě, že závazně dodržet jakékoli vzdálenosti je nesmysl. Oddálený hromosvod má význam v okamžiku, kdy jsem si jist, že kovová nepospojená část je bezpečně svedena na zem vodičem pospojení. Slovíčkaření v normách je blesku jedno a je lepší použít řešení, které je časem ověřené, než experimentovat např. s vodiči HVI, jejichž vlastnosti v čase jsou nejisté a dostat malý úder např. přímo do nepospojeného komínku větrací šachty. Jímací soustava zůstane netknuta a celý výboj půjde právě jen tou zasaženou konstrukcí. Prostě nový hromosvod lze poctivě udělat jen na budově, která je k tomu konstrukčně připravena, na starém objektu to bude vždy kompromis. Nebezpečí bych minimalizoval tím, že jímací soustavu nacpu do oblastí s největší pravděpodobnos tí úderu a zbytek s ní prostě pospojím, protože si nikdy nebudu jistý, jak je která část spojena se zemí a kde vlastně končí.
|
|
|
|
IM
|
|
« Odpověď #37 kdy: 05.10.2012, 10:04 » |
|
Jen mě pořád nikdo nevysvětlil, jak bylo možné zrevidovat hromosvody na panelácích. Dříve psacím strojem, či vyplněním předtisku, později na PC.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Oldřich Morávek
OSVČ montáž, opravy, revize elektro a hromosvodů
Offline
|
|
« Odpověď #47 kdy: 05.10.2012, 13:04 » |
|
Ač nerad, tak si dovolím souhlasit s kolegou Hudcem.
Nikdo z nás sice neví, jak je armatura provařená, ani jak vypadají sváry po třiceti a více letech, ale jejich množství je zřejmě dostačující, protože statistika říká, že paneláky nehoří a nevím ani o větší škodě na elektronice. Navíc pokud je vodivý beton v základech pro zemnič, je vodivý i beton v panelu pro armování.
|
|
|
|
|
|
Jan Hájek
Offline
Prostě .... HÁJEK!
|
|
« Odpověď #50 kdy: 05.10.2012, 15:47 » |
|
Oddálený hromosvod má význam v okamžiku, kdy jsem si jist, že kovová nepospojená část je bezpečně svedena na zem vodičem pospojení.
Čtěte prosím svoje příspěvky před odesláním, nechce se mi věřit, že by člověk Vašich znalostí doporučil volit řešení, kdy špatně propojenou a neurčitě trasovanou konstrukcí teče několik desítek kA jako bezpečnější, než několik málo mA, které by se do ní naindukovaly v případě vytvoření izolované jímací soustavy. PS: Léty prověřená konstrukce ochrany před bleskem panelových domů sice co vím nestála zatím lidský život, ale každý rok díky STA anténám, pod kterými se krčí paneláky odchází do křemíkového nebe tuny elektroniky.
|
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #52 kdy: 05.10.2012, 17:17 » |
|
Čtěte prosím svoje příspěvky před odesláním, nechce se mi věřit, že by člověk Vašich znalostí doporučil volit řešení, kdy špatně propojenou a neurčitě trasovanou konstrukcí teče několik desítek kA jako bezpečnější, než několik málo mA, které by se do ní naindukovaly v případě vytvoření izolované jímací soustavy.
PS: Léty prověřená konstrukce ochrany před bleskem panelových domů sice co vím nestála zatím lidský život, ale každý rok díky STA anténám, pod kterými se krčí paneláky odchází do křemíkového nebe tuny elektroniky.
Možná jsem se nevyjádřil dost jasně tak to zkusím znovu. Když mám na střeše panelového domu například kovový komínek a netuším kam vlastně vede, ani jakým způsobem je spojen se zemí, myslím že je lepší ho chránit pomocným jímačem spojeným přímo s tělesem komínku a s jímací soustavou objektu. Je jasné že při úderu blesku touto cestou poteče část proudu a je tu určité riziko, které tu ovšem bylo vždy a obecně není zaznamenám větší počet úrazů díky tomuto spojení. Pokud bych ho ale chránil oddáleným jímačem a nechal komínek izolovaně uložený od jímací soustavy tak může nastat případ kdy se hlavně slabší výboje prostě netrefí do jímače, ale jen do toho komínku. Potom výboj jde jen trasou která je neznámá a netuším jestli není spojena se zemí jen přes zvonkový drát, dotyk s provrtanou armaturou, nebo vůbec. V tomto případě považuji spojení tělesa komínku za jistější a ověřenou metodu. Jiná situace by nastala, kdyby to byla novostavba a já bych mohl zajistit bezpečné spojení této kovové konstrukce na zem mimo jímací soustavu, pak bych určitě pospojení nedoporučoval. To že existují blesky, které si vyberou prostě menší objekt a na větší se vykašlou nehledě na ochranná pásma mám na očích celkem pravidelně. Dost často chodím kolem křížku kde člověka zabil blesk který do něj přímo udeřil ačkoli stál cca 1m od stromu a strom zůstal nedotčen. Celé to na vlastní oči viděl známý který tam byl s ním ale stál kus vedle. Je to trochu smutné, ale dost výrazně to změnilo můj pohled na problematiku ochrany před bleskem. Elektroniku ve stávající panelákové výstavbě kde je TN-C, hliník a občas si elektrikáři pomohli tím že je PEN spojen na armování neochrání ani svěcená voda. Investice do spolehlivé ochrany by v tomto případě určitě několikanásobn ě převýšila cenu chráněných předmětů a nejspíš i finanční možnosti případných investorů.
|
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #53 kdy: 05.10.2012, 18:33 » |
|
Možná jsem se nevyjádřil dost jasně tak to zkusím znovu.
Když mám na střeše panelového domu například kovový komínek a netuším kam vlastně vede, ani jakým způsobem je spojen se zemí, myslím že je lepší ho chránit pomocným jímačem spojeným přímo s tělesem komínku a s jímací soustavou objektu. Je jasné že při úderu blesku touto cestou poteče část proudu a je tu určité riziko, které tu ovšem bylo vždy a obecně není zaznamenám větší počet úrazů díky tomuto spojení.
Pane kolego, máte pravdu, jde o výběr menšího zla ze dvou variant, což se mě v těchto případech nedaří, tudíž nabízím svoje násl. řešení: Komínek v každém případě umístit do ochr. prostoru, přičemž jeho horní vodivou část spojit vodičem cca Cu 25mm s HOP (většinou to jde realizovat šachtou klimatizace a pod bez větších problémů, jakož nákladů.
|
|
|
|