Je nutné mít proudovým chráničem chráněny všechny zásuvky v bytě?

[p bílek]

Je nutné podle nové normy mít za proudovým chráničem veškeré zásuvky v bytě? A a ne jen koupelnové a venkovní?

[Miroslav Minařík]

Není na téma vše již vypovězeno? 

[František Šohajda]

Všechno máte v ČSN 33 2000-4-41,ed.2, čl.411.3.3
Po přečtení článku bude vše jasné!

[Tomáš Cendelín]

Všechno máte v ČSN 33 2000-4-41,ed.2, čl.411.3.3
Po přečtení článku bude vše jasné!

ČSN 33 2130 ed. 2 článek 5.3.11 říká, že všechny zásuvkové obvody bez rozdílů, musí být vybaveny proudovým chráničem. Vyjma zásuvek nepřístupných laikům, speciálních druhů atd....

[IM]

ČSN 33 2130 ed. 2 článek 5.3.11 říká, že všechny zásuvkové obvody bez rozdílů, musí být vybaveny proudovým chráničem. Vyjma zásuvek nepřístupných laikům, speciálních druhů atd....

Tak si přečtěte ještě článek 5.3.12 a bude to jasné.

[Jan Alin]

Vyjma zásuvek nepřístupných laikům, speciálních druhů atd....

Bohužel již nespecifikuje kdo je laik .

[Tomáš Cendelín]

Bohužel již nespecifikuje kdo je laik .

33 2130 ed.2 článek 5.3.12
Ustanovení článku 5.3.11 není nutno uplatňovat u zásuvek nepřístupných laické veřejnosti a zásuvek pro speciální druh zařízení...... ......

Copak to neznamená, že osoby poučené BA4 mohou mít přístup k zásuvkám bez proudového chrániče? Něco jsem špatně pochopil?

[Jan Alin]

Copak to neznamená, že osoby poučené BA4 mohou mít přístup k zásuvkám bez proudového chrániče? Něco jsem špatně pochopil?

Možná ano možná ne, dokud nebude určeno kdo je laik a nebude to někde napsáno tak je to na vodě. Někdo prosazuje to že laik v této souvislosti je každý kdo nemá elektrotechnic ké vzdělání, někdo zase prosazuje že stačí vstupní bezpečnostní školení do fabriky a to je §3, tím by ovšem vznikl paradox že všichni proškolení zaměstnanci nejsou v práci laiky ale doma nebo na návštěvě ano, blbostí na toto téma by se dalo vymyslet. 

Já osobně jsem přesvědčen že původní záměr byl takový že chránič nemusí být jen tam kde je uzavřená provozovna s odbornou obsluhou dříve rozvodny, laboratoře, některé elektrodílny a podobně. To by ovšem znamenalo osadit chrániče úplně všude i ve fabrikách což bude oříšek.

[IM]

...tím by ovšem vznikl paradox že všichni proškolení zaměstnanci nejsou v práci laiky ale doma nebo na návštěvě ano, blbostí na toto téma by se dalo vymyslet. 

Zas takový paradox to není, protože u  proškoleného zaměstnance se mohou doma vyskytovat i neproškolené osoby (např. děti aj.). Nestává se tedy doma laikem.

[Tomáš Cendelín]

Možná ano možná ne, dokud nebude určeno kdo je laik a nebude to někde napsáno tak je to na vodě. Někdo prosazuje to že laik v této souvislosti je každý kdo nemá elektrotechnic ké vzdělání, někdo zase prosazuje že stačí vstupní bezpečnostní školení do fabriky a to je §3, tím by ovšem vznikl paradox že všichni proškolení zaměstnanci nejsou v práci laiky ale doma nebo na návštěvě ano, blbostí na toto téma by se dalo vymyslet. 

Já osobně jsem přesvědčen že původní záměr byl takový že chránič nemusí být jen tam kde je uzavřená provozovna s odbornou obsluhou dříve rozvodny, laboratoře, některé elektrodílny a podobně. To by ovšem znamenalo osadit chrániče úplně všude i ve fabrikách což bude oříšek.

Podle mě je to dáno protokolem o určení vnějších vlivů.
My vyrábíme kontejnery a technologické domky pro telefoní operátory, pro dráhy atd... A v protokolu o určení vnějších vlivů máme uvedeno, že v objektu se smí vyskytovat pouze osoby poučené BA4. Uvádím to i v revizi. Třeba v domku pro ČD je technologie napájená ze zásuvek 230V, které nejsou přes chránič z hlediska spolehlivosti signalizačního zařízení.

[Tomáš Cendelín]

Zas takový paradox to není, protože u  proškoleného zaměstnance se mohou doma vyskytovat i neproškolené osoby (např. děti aj.). Nestává se tedy doma laikem.

A to je právě ono, ve fabrice je v protokolu o prostředí na všechny budovy uvedeno, že tam smí jen osoby poučené, tudíž každý kdo tam vstoupí musí být proškolen. V protokolu o prostředí na RD je uvedeno, že se tam vyskytují laici, proto tam chránič musí být.

[František Šohajda]

Každý kdo nastoupí jako zaměstnanec se musí proškolit podle zákoníku práce a souvisejících předpisech...
Tudíž každý zaměstnanec je osoba poučená....tak nikde v zaměstnání/mimo vyjmenované v ČSN,koupelny,stavenišně,zemědělci,zdravotnictví a td.!/nemusí být chránič!

Doma by to šlo také aplikovat /proškolit/ ale mimo dětí ,  strarých a nemocných lidí, atd.....

[Pavel Stránský 111]

Je nutné podle nové normy mít za proudovým chráničem veškeré zásuvky v bytě? A a ne jen koupelnové a venkovní?

Odpověd na Vaší otázku je naprosto jasná: Ano veškeré zásuvky v bytě do velikosti jištění 20A je nutné podle současných norem chránit proudovým chráničem! Jak to provést správně kolik chráničů, atd. je zde řešeno v mnoha diskuzích!

[Jan Alin]

Ano veškeré zásuvky v bytě do velikosti jištění 20A je nutné podle současných norem chránit proudovým chráničem!

Jste si jist i u zásuvky určené k napájení zařízení jehož vypnutí by mohlo znamenat třeba přetopení kotle? Já bych nebyl tak absolutní.

[Jirka Š. Svejkovský]

Jedná se o zásuvky pro všeobecné použití. Zásuvka pro napájení kotle tuto podmínku nesplňuje, proto nemusí být chráněna chráničem.

[Rudolf Šála]

Jedná se o zásuvky pro všeobecné použití. Zásuvka pro napájení kotle tuto podmínku nesplňuje, proto nemusí být chráněna chráničem.

Není to spíše tak že vyjmuty jsou jenom spotřbiče připojené přímo do svorek (bez zásuvky)? Nebo mám aspoň dojem že to tak je u bojleru. Když by někdo chtěl tak si klidně ten kotel odpojí ze zásuvky a muže si dělat co chce bez chrániče. Taky by si pak někdo mohl argumentovat : ''tady v té zásuvce je pračka, ta se neodpojuje a je jen pro ní'' a takové vyjímce se mi nedoneslo.

[Jirka Š. Svejkovský]

Ne, zásuvky pro všeobecné použití jsou ty, které jsou určeny pro připojení čehokoliv. V bytě nebo rodinném domě prakticky jakákoliv zásuvka (i v kuchyni). Zásuvka pro plynový kotel je ale vyjímka. I majitel domu ví, že je jenom pro kotel, často bývá jištěna samostatným jističem (2A).

Jiná situace je například v laboratořích. Zásuvka u pracovního stolu slouží k připojení nějakého přístroje. Bývá i označena. Obsluha je poučena, že si do této zásuvky rychlovarnou konvici strkat nesmí. Navíc je na rozdíl od bydlení zajištěna pravidelná kontrola (revize). Kuchyňka v laboratoři už spadá do kategorie "všeobecné".

Najdete-li zásuvku v koutě místnosti bez označení a zjevného určení: FI.

[Pavel Stránský 111]

Ne, zásuvky pro všeobecné použití jsou ty, které jsou určeny pro připojení čehokoliv. V bytě nebo rodinném domě prakticky jakákoliv zásuvka (i v kuchyni). Zásuvka pro plynový kotel je ale vyjímka. I majitel domu ví, že je jenom pro kotel, často bývá jištěna samostatným jističem (2A).

Jiná situace je například v laboratořích. Zásuvka u pracovního stolu slouží k připojení nějakého přístroje. Bývá i označena. Obsluha je poučena, že si do této zásuvky rychlovarnou konvici strkat nesmí. Navíc je na rozdíl od bydlení zajištěna pravidelná kontrola (revize). Kuchyňka v laboratoři už spadá do kategorie "všeobecné".

Najdete-li zásuvku v koutě místnosti bez označení a zjevného určení: FI.

Tak jak píšete zásuvka se označí zřetelně popíše obsluha se poučí a není problém.Nevím proč někteří kolegové do toho musí pořád nějak šťourat. Je to stejné jako se zásuvkami na UPS. A vždycky se v tom množství uživatelů najde nejaký De.... ,který přes ní sváří a nebo pustí přímotom.