Zpětnému chodu - alespoň u typů, které znám, bránil jazýček na hřídelce, přes který přejížděla
západka.
Tak mě to nedalo a ve volné chvilce jsem zapátral v konstrukci elměrů naší výroby. Vyzkoušel několik elměrů z 80. a 90. let co tady mám a všechny se při prohození přívodu a výstupu točí nazpět. Dva kusy jsem rozdělal (stejně už měly odtržené cejchovní plomby) a jeden byl natolik průhledný, že do něj bylo vidět bez rozebrání a ve všech případech jazýček na hřídelce pouze míjí výstupek jádra napěťové cívky a slouží jako magnetická brzda, aby se elměr bez odběru zastavil v místě, kdy je na kotoučku barevná značka ve výřezu štítku. Takže stále stejná konstrukce jako ve 20. a 30. létech. Bohužel tady prozatím nemám třeba novější Siemense nebo Schlumbergery, které se montovyly až do nástupu statických elměrů abych posoudil stav u konkurence.