Provedení elektroměrového rozvaděče

[Autorský článek]

Provedení elektroměrovéh o rozvaděče
    Jaké mohou být u rozvaděče v soustavě TN-C jeho vývody? Co musí splňovat odnímatelné části elektroměrovéh o rozvaděče? Co lze v elektroměrovém rozvaděči, části pro elektroměr, vše umístit za zařízení? S jakým prostorem je nutno pro montáž elektroměrů a spínacích prvků uvažovat? Jaké typy vodičů použitých v zapojení elektroměrovýc h rozvaděčů lze použít? Jak se označují návlačky vodičů na kontaktech instalovaných přístrojů? Jistič před elektroměrem je jistící zařízení odběratele, které jej omezuje ve výši rezervovaného příkonu. Ampérická velikost jističe před elektroměrem musí být odsouhlasena ... odpovědi čtěte zde!
    Zdroj: zde...


   


    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
   

Provedení elektroměrovéh o rozvaděče

   

[Pavel Horský]

Pak je potřeba ještě podotknout to, na co spousta montážníků zapomíná.
Každý rozvaděč je štítkově stavěn do určité In.
U revizí se pak stává, že je instalován rozvaděč s In:40A a je osazen hlavním jističem 50A. Už jsem se setkal i s tím, že ho montážník předrátoval vyšším průřezem a myslel si, že je to v pořádku. Jak moc se pak divil, když musel rozvaděč vyměnit.
To se pak investorovi hooooodně špatně vysvětluje a člověk co toto provede si pak musí zákonitě připadat jako blbec.

[Jiří_Hrubý]

Když už padlo slovo štítek, napadá mně, zda je tedy v pořádku, když rozvaděč, mající na štítku TN-C, je zapojován na odvodu a někdy i na přívodu, jako TN-C-S.
Takový rozvaděč pak má kladnou RZ a je vesele používán, ač tedy zapojen v rozporu se štítkem.
Nebo se mýlím a štítek není zas tak směrodatný?

[Pavel Horský]

A není to tak, že je ER napojen v TN-C?
Teď si opravdu nejsem jistý.

[Jiří_Hrubý]

Já právě také ne, nicméně málokterý ER je přímo uzpůsoben tak, aby se na vývodu pokračovalo s rozdělením PE+N.
Proto se ptám jak je to s přihlédutím ke štítku, který náhodného kolemjdoucího, který na štítky dbá, informuje o tom, že má čekat TN-C a zatím na něj vybafne TN-C-S.
Je to jen téma k zamyšlení nad štítky a jejich vypovídající hodnotě a možnostech se od ní odklonit v rozporu se záměrem výrobce, což se právě u ER často děje.

[Pavel Horský]

Odeslal jsem dotaz přímo do DCK.
Nikde jsem nenašel nabídku na ER s uvedením TN-C-S.
Myslím si, že pokud plánuji v ER napojení kabelu 3P/PE/N, mělo by to být v objednávce uvedeno jako TN-C-S a rozvaděč by měl být vybavený svorkovnicí PEN, PE a N.
Připojením PE a N na společnou svorkovnici PEN se mi zdá být špatně.
Ale třeba se pletu.
Nikde jsem nenašel, že by to bylo v pořádku. 

Přílohou zasílám screen z platných připojovacích podmínek ČEZ a screen obr. 54.1c z ČSN 33 2000-5-54 ed.3. Tyto dva obrázky si navzájem odporují.

[Jiří_Hrubý]

Ano, s novými barvami se objevilo i tohle matoucí schéma. Nepodařilo se mi zatím zjistit, zda proběhla nějaká benevolence, nebo to jen někdo odfláknul.
Není to tak dávno, co byly dva můstky jasně dány.

[Pavel Horský]

Není to tak dávno, co byly dva můstky jasně dány.

Pořád mi tam chybí můstek PEN

[Jiří_Hrubý]

K dokonalosti ano, ale je to jisté zpřehlednění, kdy bych to bral při náležitém doznačení přívodního PEN, vzhledem k "rozsahu" instalace.
Jinak když se podívám přímo na schéma zapojení v ER DCK, které se lepí i na dveře, žádné nepředpokládá, že se bude odcházet  s rozdělením PE+N.

[pegas100]

Ten kdo má tarif a zakoupil ER i pro provoz HDO tak skříň je v soustavě TN-C-S, kde jedna svorkovnice ŽZ je použita jako bod rozdělení.

[Pavel Horský]

Ten kdo má tarif a zakoupil ER i pro provoz HDO tak skříň je v soustavě TN-C-S, kde jedna svorkovnice ŽZ je použita jako bod rozdělení.

Ano? Tak mi prosím u takové skříně vyfoťte štítek.
A pokud vím, tak jedna svorkovnice PEN na rozdělení nestačí.

[Jiří_Hrubý]

Ten kdo má tarif a zakoupil ER i pro provoz HDO tak skříň je v soustavě TN-C-S, kde jedna svorkovnice ŽZ je použita jako bod rozdělení.

S tím nemá tarif nic společného, nula pro elektroměr a ovládačku se z PEN můstku  tahala vždy a je tomu tak i v DTS.
Tady jde o vývody a o to, co uvádí výrobce, který o svém rozvaděči prohlašuje, že je TN-C a někdo má tendence kvůli 5x6 CYKY páchat různý tuning.

[Radim Strycharski]

Každý elektroměrový rozvaděč TN-C je přece automaticky TN-C-S, když mu ze svorkovnice PEN odbočuje modrý CY 6mm2 k elektroměru.

[Pavel Horský]

Každý elektroměrový rozvaděč TN-C je přece automaticky TN-C-S, když mu ze svorkovnice PEN odbočuje modrý CY 6mm2 k elektroměru.

Proč je tedy na štítku uvedeno TN-C?
Proč rozvaděč nesplňuje požadovaný počet můstků?

[Radim Strycharski]

Proč je tedy na štítku uvedeno TN-C?

Těžko říct, tuším, že takové označení na štítku je normativně vzato nepovinné. Chápal bych to jako informaci, že lze do rozvaděče připojit i síť TN-C, že rozvaděč obsahuje svorkovnici splňující požadavky pro PEN. V případě potřeby nevidím důvod nepřipojit třeba TT.

Proč rozvaděč nesplňuje požadovaný počet můstků?

Na jednom můstku může být N, PE i PEN.

[Jiří_Hrubý]

Technicky vzato je k elektroměru připojen PEN. Dříve to bylo jasné i barevně, nemluvě o zapojení s průběžným PEN přes elektroměrovou svorkovnici.
Ovládací obvody i napájené z PEN sběrny, byly modré a nejednalo se o síť TN-C-S.
Teď to nemůžu honem dohledat a podložit článkem, byť už možná z neplatné ČSN.
Budu-li uvažovat že to v DCK udělali podle ČSN EN 61439-1 a nějak si stanovili pravidla a dodali dokumentaci a schema zapojení, potom se musím domnívat, že každý, kdo tam připojí odvod 5x, postupuje v rozporu se závazným návodem, resp. dokumentací výrobce.
Jiná situace by byla, kdyby k tomu rozvaděč byl výrobcem uzpůsoben, nebo výrobce tuto variantu připojení výslovně dovoloval.

P. Horský již kotaktoval výrobce, uvidíme tedy, jak pochodí.
Každopádně kreativita (bastl),  s jakou se mnohdy připojují odvody v TN-C-S je mnohdy v rozporu s jakousi uvědomělostí, která vede autora veledíla k rozdělení co nejblíže k síti.

[Jiří Schwarz]

...
Na jednom můstku může být N, PE i PEN.

Pokud je příchozí PEN správně označen, aby nebyl zaměnitelný s PE, nemám s tím zásadní problém. Pokud není bod rozdělení přizemněn v ER, beru jako "nouzové řešení" pokud je PE přizemněn (spojen s HOP, resp. MET v okruhovém rozvaděči)

[Jan Franěk]

Pokud je příchozí PEN správně označen, aby nebyl zaměnitelný s PE, nemám s tím zásadní problém. Pokud není bod rozdělení přizemněn v ER, beru jako "nouzové řešení" pokud je PE přizemněn (spojen s HOP, resp. MET v okruhovém rozvaděči)

Vnímám to stejně.

Ale otázka zda je lepší udělat bod rozdělení u elektroměru, nebo až v domě, nemá jednoznačnou odpověď. Vždy bude záležet na konkrétních místních okolnostech.