Diskuse Elektrika.cz

Provedení elektroměrovéh o rozvaděče
    Jaké mohou být u rozvaděče v soustavě TN-C jeho vývody? Co musí splňovat odnímatelné části elektroměrovéh o rozvaděče? Co lze v elektroměrovém rozvaděči, části pro elektroměr, vše umístit za zařízení? S jakým prostorem je nutno pro montáž elektroměrů a spínacích prvků uvažovat? Jaké typy vodičů použitých v zapojení elektroměrovýc h rozvaděčů lze použít? Jak se označují návlačky vodičů na kontaktech instalovaných přístrojů? Jistič před elektroměrem je jistící zařízení odběratele, které jej omezuje ve výši rezervovaného příkonu. Ampérická velikost jističe před elektroměrem musí být odsouhlasena ... odpovědi čtěte zde!
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/provedeni-elektromeroveho-rozvadece)


   


    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
       

Pak je potřeba ještě podotknout to, na co spousta montážníků zapomíná.
Každý rozvaděč je štítkově stavěn do určité In.
U revizí se pak stává, že je instalován rozvaděč s In:40A a je osazen hlavním jističem 50A. Už jsem se setkal i s tím, že ho montážník předrátoval vyšším průřezem a myslel si, že je to v pořádku. Jak moc se pak divil, když musel rozvaděč vyměnit.
To se pak investorovi hooooodně špatně vysvětluje a člověk co toto provede si pak musí zákonitě připadat jako blbec.

Když už padlo slovo štítek, napadá mně, zda je tedy v pořádku, když rozvaděč, mající na štítku TN-C, je zapojován na odvodu a někdy i na přívodu, jako TN-C-S.
Takový rozvaděč pak má kladnou RZ a je vesele používán, ač tedy zapojen v rozporu se štítkem.
Nebo se mýlím a štítek není zas tak směrodatný?

A není to tak, že je ER napojen v TN-C?
Teď si opravdu nejsem jistý.

Já právě také ne, nicméně málokterý ER je přímo uzpůsoben tak, aby se na vývodu pokračovalo s rozdělením PE+N.
Proto se ptám jak je to s přihlédutím ke štítku, který náhodného kolemjdoucího, který na štítky dbá, informuje o tom, že má čekat TN-C a zatím na něj vybafne TN-C-S.
Je to jen téma k zamyšlení nad štítky a jejich vypovídající hodnotě a možnostech se od ní odklonit v rozporu se záměrem výrobce, což se právě u ER často děje.

Odeslal jsem dotaz přímo do DCK.
Nikde jsem nenašel nabídku na ER s uvedením TN-C-S.
Myslím si, že pokud plánuji v ER napojení kabelu 3P/PE/N, mělo by to být v objednávce uvedeno jako TN-C-S a rozvaděč by měl být vybavený svorkovnicí PEN, PE a N.
Připojením PE a N na společnou svorkovnici PEN se mi zdá být špatně.
Ale třeba se pletu.
Nikde jsem nenašel, že by to bylo v pořádku. 

Přílohou zasílám screen z platných připojovacích podmínek ČEZ a screen obr. 54.1c z ČSN 33 2000-5-54 ed.3. Tyto dva obrázky si navzájem odporují.

Ano, s novými barvami se objevilo i tohle matoucí schéma. Nepodařilo se mi zatím zjistit, zda proběhla nějaká benevolence, nebo to jen někdo odfláknul.
Není to tak dávno, co byly dva můstky jasně dány.

Pořád mi tam chybí můstek PEN

K dokonalosti ano, ale je to jisté zpřehlednění, kdy bych to bral při náležitém doznačení přívodního PEN, vzhledem k "rozsahu" instalace.
Jinak když se podívám přímo na schéma zapojení v ER DCK, které se lepí i na dveře, žádné nepředpokládá, že se bude odcházet  s rozdělením PE+N.

Ten kdo má tarif a zakoupil ER i pro provoz HDO tak skříň je v soustavě TN-C-S, kde jedna svorkovnice ŽZ je použita jako bod rozdělení.

Ano? Tak mi prosím u takové skříně vyfoťte štítek.
A pokud vím, tak jedna svorkovnice PEN na rozdělení nestačí.

S tím nemá tarif nic společného, nula pro elektroměr a ovládačku se z PEN můstku  tahala vždy a je tomu tak i v DTS.
Tady jde o vývody a o to, co uvádí výrobce, který o svém rozvaděči prohlašuje, že je TN-C a někdo má tendence kvůli 5x6 CYKY páchat různý tuning.

Každý elektroměrový rozvaděč TN-C je přece automaticky TN-C-S, když mu ze svorkovnice PEN odbočuje modrý CY 6mm2 k elektroměru.

Proč je tedy na štítku uvedeno TN-C?
Proč rozvaděč nesplňuje požadovaný počet můstků?

Těžko říct, tuším, že takové označení na štítku je normativně vzato nepovinné. Chápal bych to jako informaci, že lze do rozvaděče připojit i síť TN-C, že rozvaděč obsahuje svorkovnici splňující požadavky pro PEN. V případě potřeby nevidím důvod nepřipojit třeba TT.

Na jednom můstku může být N, PE i PEN.

Technicky vzato je k elektroměru připojen PEN. Dříve to bylo jasné i barevně, nemluvě o zapojení s průběžným PEN přes elektroměrovou svorkovnici.
Ovládací obvody i napájené z PEN sběrny, byly modré a nejednalo se o síť TN-C-S.
Teď to nemůžu honem dohledat a podložit článkem, byť už možná z neplatné ČSN.
Budu-li uvažovat že to v DCK udělali podle ČSN EN 61439-1 a nějak si stanovili pravidla a dodali dokumentaci a schema zapojení, potom se musím domnívat, že každý, kdo tam připojí odvod 5x, postupuje v rozporu se závazným návodem, resp. dokumentací výrobce.
Jiná situace by byla, kdyby k tomu rozvaděč byl výrobcem uzpůsoben, nebo výrobce tuto variantu připojení výslovně dovoloval.

P. Horský již kotaktoval výrobce, uvidíme tedy, jak pochodí.
Každopádně kreativita (bastl),  s jakou se mnohdy připojují odvody v TN-C-S je mnohdy v rozporu s jakousi uvědomělostí, která vede autora veledíla k rozdělení co nejblíže k síti.

Pokud je příchozí PEN správně označen, aby nebyl zaměnitelný s PE, nemám s tím zásadní problém. Pokud není bod rozdělení přizemněn v ER, beru jako "nouzové řešení" pokud je PE přizemněn (spojen s HOP, resp. MET v okruhovém rozvaděči)

Vnímám to stejně.

Ale otázka zda je lepší udělat bod rozdělení u elektroměru, nebo až v domě, nemá jednoznačnou odpověď. Vždy bude záležet na konkrétních místních okolnostech.

Většina dotazů by měla být směřována asi spíš na techniky distribučních společností, než na výrobce rozvaděčů.
Vzhledem k zapojení elektroměrů (mimo PRE),  kdy je do elektroměru zapojený modrý vodič a slouží pouze jako pracovní, je každý elektroměrový rozvaděč vlastně zapojený jako TN-C-S. Je ale nutné uvědomit si, že přívod je TNC, odvod je také ve většině případů TN-C, pouze odbočka pracovního vodiče z PEN je TN-S (včetně zapojení HDO)... tedy pokud by to asi mělo být úplně správně formálně, měl by být v každém rozvaděči můstek PEN, PE i N... ale čemu by to pomohlo? Vlastně by bylo pouze více proudových spojů (snížila by se spolehlivost) a bylo by větší riziko manipulace s měřící soupravou... v jednoduchosti je je krása. Nenapadá mě jediný důvod proč by tam byly lepší 3 můstky.
Praxe je taková, a dokládají to i schémata distributorů, že pokud už je zapotřebí odvod v TN-S, tak se provádí rozdělení na PEN můstku... a tedy i v případě vývodu TN-S je rozvaděč stále v provedení TN-C... přestože je elektroměr (i HDO) připojený jako TN-S... a teď si vyberte.

Jen tak mimo: Jak provedete například přechod nulových vodičů v instalační krabici z TN-C na TN-S? Pomocí jedné svorky, nebo pomocí tří svorek?

Pak tu mám rozvaděč z roku 86, 3+PEN TN-C. Jedna šína PEN.
V tomto rozvaděči jsou dva stykače, které berou nulu pro cívky z PEN šíny.
Je ten rozvaděč tedy chybně označen ?

Jak pochodí?
Nijak  :-[

Dotaz odeslán na DCK Holoubkov 21.3.
Dnes je 1.5 a reakce žádná.
Škoda  :-[

Podle mého názoru ano, ale tím, že se tam připíše 3+N+PE TN-C-S se reálný stav nijak nezlepší.

Takto byl označen výrobcem.
Z logiky věci je to v pořádku, protože stykač je ve třídě II (stejně jako elektroměr) a vodič ze sběrny PEN napájí pouze tento stykač a nejedná se tedy o rozdělení sítě na TN-C-S.
Je to ale jen o slovíčkaření a použité barvě drátu, technicky je to jasné.

Nějak mi uniká souvislost.
Tvrdíte, že modrý vodič z PEN sběrny není N, protože je stykač ve tř. II? Je to tedy PEN?
Pokud by stykač byl ve tř. I, bylo by to jinak?

Pořád vycházím z definice z již neplatné 33 2000-3 přílohy nn.
Dle této definice mi z toho vychází, že v soustavě TN-C je PEN PENem, i když něco napájí a takový stav ani neznamená přechod do TN-C-S.
Ale je to můj výklad již neplatné normy.

ČSN 33 2000-3 z roku 1995 ale v roce 1986 neplatila.

To neexistoval celý ten soubor, nicméně norma z roku 95 je ještě jedna z těch rozumně a precizně zpracovaných a předpokládám tedy, že tvůrci se inspirovali v minulosti.
Ta definice je tak či tak logická, jen jsem ještě nenašel oporu v platných ČSN.

V případě plastové bedny na jedno odběrné místo, bez ohledu na normy, opravdu není nic praktického na 2-3 můstcích (PEN, PE, N). Všechny by nakonec byly galvanicky spojeny vodičem, z pohledu požadavků na spolehlivost je tu větší riziko špatného spoje. Co dokáže uvolněná nula, netřeba opakovat.

Když to nevadí distribuci, nedělal bych z toho vědu.

Poznámce o tom že stykač nebo elektroměr je ve třídě II, třeba dodat, že některé elektroměry byly ve třídě I. A není to zas tak dávno co se pro ně chystal vodič PE u kříže.  

Ale s odbočením ze svorkovnice PEN, světle modrým vodičem například k elektroměru, nebo pro napájení HDO, není žádný problém a je to navíc i v souladu s ČSN 33 2000-5-54 myslím že ve všech edicích.
Také je to v platných připojovacích podmínkách distributorů. Nehledal bych problémy tam, kde nejsou.

Jediné v čem bych asi spatřoval problém, je že pokud mám na štítku v rozvaděči TN-C, tak si nejsem jist zda mohu provést v tomto rozvaděči rozdělení PEN na PE a N. Domnívám se že nikoliv.

Viz obrázky

Prakticky vidím problém v nachystané svorkovnici PEN.

Před časem se objevil u ER 212 (DCK) inovovaný blok kde nám výrobce umožňuje připojit dva vodiče do 16mm². Tam pak není o čem debatovat.

U starších rozvaděčů byl dostatečný počet šroubů k odbočení do instalace v TNS.