Jaky kabel zvolit pro čerpadlo 1.1kW, když je 230 metrů od jističů v RD?

[Václav Třetí]

Také mám tato čerpadla v provozu, jedno doma, druhé na chalupě, třetí používám jako zdroj vody pro zalévání. To nejstarší je z roku 1955, prvně bylo opravováno po 15 létech provozu (1970)- prasklo sací čelo a byla vyměněna hřídel. Po dalších 14 létech (1984) byla modernizována celá vodárna, čerpadlo přestavěno na 2°,  vyměněn tlakový spínač, vyměněn motor za 1,5kW a přestavěn pojistný ventil tlakové nádoby - potřebovali jsme zvýšit provozní tlak v objektu. V roce 1999 vyměněna hřídel za nerezovou, byla již vydřená a narezavělá, vydírala ucpávku, od té doby dodnes pracuje. To jsou dosud všechny zásadní opravy. Jinak v intervalu 2 až 5 let bývá třeba udělat výměna ucpávky a podle potřeby se vyměňuje pružná vložka hřídelové spojky silonová nebo gumotextilní, podle toho, která je použita.

 Na chalupě jsem čerpadlo po 31 létech  běžného provozu bez zásadních oprav vyměnil za nové. Koupil jsem modernizovanou verzi s mechanickou ucpávkou. Vadilo mi mokro vznikající od ucpávky s lojovou šňůrou, vodárna je umístěna v technické místnosti uprostřed objektu, sice má podlahu s vpustí, ale jsou tam umístěna další zařízení, která je lepší nevystavovat vlhkosti.

Čerpadla Sigma skutečně vydrží mnoho, limitující bývá ochrana před mrazem a čerpadla ,  která se používají sezonně je třeba demontovat, vylít a nechat vykapat. Při znovuzprovozňo vání je třeba hřídel rozhýbat ručně, pomocí hasáku, aby nedošlo k rozlámání oběžných kol. Čerpadla se opotřebovávají zejména na hřídeli, pokud je ocelová v kombinaci s lojovou šňůrou. Ve studni nesmí být sací koš umístěn příliš u dna, aby nedocházelo k nasávání písku, který pak obrušuje oběžná kola i stěny článků a čerpadlo pak nedává dostatečný tlak.

Mám tato čerpadla u několika zákazníků a jejich provoz je také bez potíží.

Rozdíl mezi provedením soustrojí na frémě  nebo jako monoblok je minimální a životnost neovlivňuje.

[Marian Hanzalík]

Čerpadlá Sigma su technicky velmi kvalitné. Akurat to neni pristup jak sa veci dnes konstruuju. Mnoho výrobných operácií, ktoré musia robit ludia co pri práci používajú rozum, to sa dnes nenosí. Prináša to problémy s cenou.

[Jiří Kantner]

Myslím, že to přesné obrobky z litiny a mosazi nepředstavují výrobní operace, které by dnes nešly do značné míry automatizovat. Horší je to s údržbou a případnými opravami. Po letech provozu demontáž není práce pro cvičenou opici a jak už bylo napsáno, tak i takové banality jako výměna plastového nebo gumového segmentu ve spojce mezi čerpadlem a motorem nebo výměna ucpávkových provazců není práce pro každého. A zaplatit řemeslníka co to udělá na zakázku i s cestou začíná být srovnatelné s náklady na pořízení low cost  zrůdy z baubau marketu.

[Václav Třetí]

Výměna lojové šňůry není jednoduchá, to chce doopravdy znát a vědět jak na to, výměna spojky je pro cvičenou opici. Stačí odšroubovat motor, posunout ho, tím se spojka uvolní a dá se vyměnit a soustrojí znovu sestavit. jediné na co je třeba dát pozor je souosost hřídelí, ale to se dá udělat snadno. Pokud se to nepovede, tak se zvýší hlučnost při provozu, což upozorní na problém, ale nic se stát při krátkodobém provozu nemůže.

Různé "domácí vodárny" z Bauněco vydrží dva až pět let podle štěstí a ceny.

[Marian Hanzalík]

Opravoval som 32 SVA-130-10-2, (vymena 1 obezneho kola, hriadela, samozrejme lojova snura, lozisko). Zostavit cerpadlo nebola trivialna zalezitost, neviem ako to robia na seriovej linke ked sa neda hrat s 1ks cerpadla.

[Václav Třetí]

Zásadní rozdíl je, že staré čerpadlo je nutné po rozebrání dokonale vyčistit, což zabere mnoho času a práce. Nový kus se sestavuje výrazně snadněji. Další rozdíl je, zda to děláte poprvé, jednou ročně nebo denně. Ve všech případech jsou třeba znalosti, velice důležité je postavení jednotlivých článků u vícestupňového provedení. Také je to o trpělivosti a pečlivosti. Samotná lojová šňůra se sá vyměnit  bez celkového rozebrání, stačí demontovat konzolu kuličkového ložiska a přítlačný mechanismus ucpávky, nesmí však být vyrezlá hřídel.

[Emanuel Kocián]

Když jsem zkusmo počítal ten případ v úvodním dotazu, tak mi vyšel minimální průřez 4 mm2 měď na 1fáz. čerpadlo, a to by těch 4 mm2 muselo být v plné trase (tj. vyřezat pryč i těch 40m 1,5 mm2 co tam je už z fabriky) až po to čerpadlo ve studni. Jištění 1x13A/B. Větší jistič (pokud by byl potřeba třebas kvůli těžkým rozběhům čerpadla) už to spolehlivě neodjistí, muselo by se jít s průřezem nahoru.

[Milan Hudec]

Dle mého vyšla šestka s tou dodanou délkou šnůry od čerpadla, takže tkně.obdobně.
Nicméně furt se nemohu dopátrat vzorce, dle kterého se tyto případy počítají (pomiňme nyní ochranu před NDD).
Např. průřez k cirkulárce 1F či 3F na konci zahrady 100m.
Dejme tomu počátek kabelu ve smyčce 1 Ohm, napětí  cca 410V.

[Miroslav Revús]

Nicméně furt se nemohu dopátrat vzorce, dle kterého se tyto případy počítají (pomiňme nyní ochranu před NDD).

stará ČSN 33 2130, Príloha 1.
nová ČSN 33 2130, Príloha A

[Milan Hudec]

stará ČSN 33 2130, Príloha 1.
nová ČSN 33 2130, Príloha A

Ne Miro, myslím vzorec vycházející z typu motoru, jeho zatížení, typu rozběhu atd.

[Jan Franěk]

Tu krátkou špičku při rozběhu bych asi neřešil, nevidím k tomu důvod vzhledem k velikosti zátěže.   Jaký vliv má motorová zátěž na obvody a o jakém druhu zátěže se bavíme, je také úplně jasné. Kde hledáte problém? Tolik povyku pro takovou standardní záležitost.

Jinak plný souhlas s názorem, že 3f čerpadlo bude efektivnější.

Nicméně ohledně těch ochran, jsou na trhu čerpadla která mají většinu důležitých ochran už v sobě. Například ochranu proti běhu naprázdno. Ale je zde pořád několik ale, která je dobré řešit se zkušeným projektantem, nebo elektrotechnik em.

Co se týká samotného čerpadla, asi bych pokračoval v 5x4 CYKY. Nicméně ještě bude záležet na vlastnostech sítě v místě připojení.

[Miroslav Revús]

Ne Miro, myslím vzorec vycházející z typu motoru, jeho zatížení, typu rozběhu atd.

V tom neporadím, toto som ešte riešiť nemusel. Ešte ak by niečo vedel kolega Kůrka.

[Milan Hudec]

V tom neporadím, toto som ešte riešiť nemusel. Ešte ak by niečo vedel kolega Kůrka.

Vycházím z poznatků v praxi, kdy ke dvěma "stejným" motorům s cca stejnou délkou vedení jsou použity různé průřezy, např.soustruh vs.motor čerpadla s protitlakem.

[Ivan Polínek]

Zde souhlasím z kolegy, použít 3-fázový motor, neboť má menší proud a  pro ověření použít přiloženou aplikaci

[Jan Šus.]

Takže jsem to pochopil tak, že když seženu revizáka který mě udělá reizi bez projektu, tak to tam nechám namontovat kýmokoli, i když to nebude možná funkční na 100 %? Jen aby tam byl kvůli stavebnímu úřadu (kolaudaci),  když ho nepožadovali na začátku stavby ani hasiči. Ke satrým hrmosvodům se vyjadřovat nebudu, je to věc názoru - je to určitě menší riziko, než 100 let stará elektřina v RD kdy se tam jen dělají "přílepky" o čemž je tu diskutováno opakovaně a vlastně bez výsledku. (na bytovce máme hromosvod starej z roku 1952, a revize je OK)

[Jan Šus.]

Prosím moderátora o smazání tohoto přísspěvku apředchozího, omylem jsem ho vložil k jinému tématu.