Jak chráníte přívodní kabel pro roubenku?

[Milan Hudec]

Ne, řeší se zde ochrana před požárem, vzhledem ke změně, kdy kabel nepůjde v betonové základové desce, ale právě v dřevěné konstrukci stavby. Kolegové pouze upozornili na riziko poškození pláště kabelu hlodavci, což bývá v podobných stavbách častým jevem.

A myslíš si Milane, že by samotná pancéřová trubka s připojením na MET  nestačila?

Musel/chtěl jsem se poprat jak s mechanickou ochranou, tak ochranou tepelnou, a chtěl jsem být důsledný.....

[Peter Lovacký]

Navíc nedokážu zabránit narůstajícímu proudovému úniku jinak, než že mi zareaguje nějaká ochrana. Tedy až poté, co dosáhne určité hladiny. Nebo máte jiné řešení?

Nemám,..tá "určitá hladina" je stanovená normou na 300mA, a túto hranicu nijaká trubka ani betón tak jak FI 300 nezabezpečí...

Ja mám k drevostavbám jednoduchý prístup:
Celá EI ktorá je uložená v konštrukcii drevostavby (na uložení nezáleží),  musí byť za chráničom 300mA,...
Inakšie sa zmysel ochrany pred požiarom v zmysle obmedzenia unikajúceho prúdu na dohodnutú hranicu míňa účinku,..
Ja to píšem ako závažný nedostatok..

[Jiří Kantner]

Hodnota 300 mA chrániče jehož úkolem je ochrana před požárem byla stanovena na základě pokusů kdy se zkoumalo jaký tepelný bodový výkon je potřeba k zapálení snadno hořlavých stavebních hmot. Vychází to na cca 70W. Pokud umístím  přívodní kabel do pancéřové trubky, která má celkem slušnou tepelnou vodivost už to nebude bodový zdroj a teplota povrchu trubky bude daleko menší. To samé v případě zdiva nebo betonu. Jestli to je  nebo není vyhovující to je na vykladačích Písma (norem). Po technické stránce to může být ok ale z hlediska norem mi to přijde dost na hraně.

[Jiří_Hrubý]

Nemám,..tá "určitá hladina" je stanovená normou na 300mA, a túto hranicu nijaká trubka ani betón tak jak FI 300 nezabezpečí...

A mohu se tedy optat, jak to vyřešit v případě přípojky?
Prakticky-při zkratu na vodičích přípojky, uložených v trubce, jdoucí přes půdu plnou prachu, předřazené jištění J2UX 250A, výpadek po ca 20 vteřinách hoření. No a krom vyšlehnutí plamene štítovým vývodem a očouzené fasády, se nestalo nic.
V případě přívodů je plně dostačující mechanická ochrana. Bez poškození není hoření, zvláště u kabelu a zrovna tak potkan, který trefí dvě fáze, se bude chovat jako spotřebič a chránič o ničem neví.
Přizemněnou pancířku tedy považuji za osvědčenou prevenci.
Obetonování to ještě zlepší, jen je vhodnější použít trubku nezinkovanou, nebo alespoň žárově zinkovanou, protože pokovení máčením v zinku ve spojení s alkalitou syrového betonu, není úplně ideální spojení.

[Peter Lovacký]

Keď budeme debatovať o požiadavkách v norme, tak nemôžeme debatovať o konkrétnej situácii, ..
Ono tých príkladov z praxe môže byť milión, a ja by som tu tiež mohol donekonečna písať svoje vlastné príklady a vymyslené predstavy jak dlhodobo unikajúci prúd od 1 do 30A nevypne HI 25A, a zapaľuje jednu drevostavbu za druhou.....

V princípe jak som už napísal 2.11., ... ten kto je v konkrétnom prípade presvedčený o možnosti vynechať FI300, tak ten nech vyhodnotí riziká, nech sa pod svoje riešenie aj podpíše, a zodpovednosť za bezpečnosť návrhu je na ňom...,  ja nikomu nič neurčujem, ja len debatujem..

Keby bolo na mne, tak principiálne budem riešiť ošetrenie hlavného prívodu na vstupe do objektu v mieste, kde v blízkosti METky by bol aj zvodič SPD1... no to zas píšem len všeobecne...
Kebyže bude v debate zverejnený dajaký konkrétny projekt, tak som si istý že nezhôd medzi nami by bolo minimum...

[Jiří_Hrubý]

Argumentujete stále unikajícím proudem, to beru, ale kde se vezme ten unikající proud v případě popsaného způsobu uložení, to vážně netuším.
Technicky vzato v době, kdy všechny obvody v občanské výstavbě musí být vybaveny chráničem, postrádá trochu smysl i ta třístovka v přívodu, která do doby, kdy světla chránič mít nemusela, smysl dávala.

[Peter Lovacký]

ale kde se vezme ten unikající proud v případě popsaného způsobu uložení, to vážně netuším.

Možnosti sú minimálne, no pre normu asi nie dosť...
Od vadného výrobku, cez poškodenie pri neodbornej montáži, armovanie v betóne, statické zmeny stavby, externý náraz, napr. autonehoda, lokálny požiar,....ect..

Chrániče 30mA samozrejme čiastočne menia situáciu v konkrétnych prípadoch, ale norma furt musí brať do úvahy aj drevostavby, kde z hľadiska ich užívania nie sú FI 30mA nutné..

[Jiří_Hrubý]

A ještě bych do výčtu možností zařadil pád letadla, když už ho pojišťovna vnucuje do každé smlouvy.
Opačně extrémní pohled mají lemplové od FVE, co tahají dráty mezi krokvema. Pár spálených chalup od špatně instalovaného přetíženého kabelu už jsem viděl, takže nezlehčuji, ale zase nepropadám paranoie.

Pak ale musíte rozlišovat jednotlivé dřevostavby podle určených vlivů.
Určitě bude rozdíl mezi CA2 a BE2 nebo CB2 a podle toho se k tomu staví třeba 4-42 nebo zrušená 4-482, která byla zrušena v době rozmachu PCH bez náhrady. Možná za tím bylo něco podobného, jako když se ve 4-42 objevila zatím nenápadná změna, doporučující AFDD.
Oproti tomu 2130 je při troše fantazie aplikovatelná prakticky na každou chalupu.

[Milan Hudec]

Možnosti sú minimálne, no pre normu asi nie dosť...
Od vadného výrobku, cez poškodenie pri neodbornej montáži, armovanie v betóne, statické zmeny stavby, externý náraz, napr. autonehoda, lokálny požiar,....ect..

Chrániče 30mA samozrejme čiastočne menia situáciu v konkrétnych prípadoch, ale norma furt musí brať do úvahy aj drevostavby, kde z hľadiska ich užívania nie sú FI 30mA nutné..

Je to běžné stavení s přípojkou 3xB25A, před jsou na sloupu nožovky tuším 50A.
Neumím si představit situaci požáru v trubce (konce jsou ošetřeny protipožárním tmelem),  který by prakticky okamžitě nebyl příčinou vybavení jističe.
Onen 300mA chránič je pro situaci "přibití fáze k trámu" a to zde skutečně nehrozí.
Otázka ovšem zní, jak se to provádí správně, v tomto konkretním případě je elměr na hranici pozemku vzdálený a ještě ke stavení do kopce, takže tam chránič rozhodně nebude.
Jedině by to řešil sloupek před vchodem, ale osobně se mě tak či tak st4ašně nelíbí kontakt v N vodiči, při jehož poruše skutečně hrozí požár, tedy uměle tvořit slabé místo (otrávit obyvatelstvo pod hrází přehrady aby se při jejím nepravděpodobn ém protržení nikdo neutopil) se mě ekluje.

[Peter Lovacký]

Otázka ovšem zní, jak se to provádí správně,

Je to vysoko individuálna záležitosť, ... podebatovať tu o tom môže každý, no konečné rozhodnutie bude len jednom z debaty,... predpokladám že na vás,.
Môj názor je, že na každej stavbe by mal byť zodpovedný elektrikár (projektant) už od začiatku,.. a pod pojmom „od začiatku“ mám na mysli už prvé zameranie na pozemku pre kopanie základov..

Potom podľa dispozície zvoliť vhodné miesto napr. pre rozvádzač (krabicu) na vstupe do objektu v betónovom obvodovom základe drevostavby, kde sa stretne vývod zo zemniča s prívodom, METkou, hlavným pospájaním, bodom rozdelenia, zvodičom bleskových prúdov a fíčkom 300mA by mohlo byť jedným zo štandardných riešení..
No ale jaké plánovanie, také výsledky,..nakoniec šak to každý kolo seba vidí pomaly furt..

osobně se mě tak či tak st4ašně nelíbí kontakt v N vodiči,

Verím, nezopnutý pól N je riziko všetkých 4p 3f prístrojov spínajúcich N...
Niekto toto riziko po zapnutí takého prístroja rieši tak, že spoľahne len na kvalitu svojho top výrobcu, nahodí a ďalej nerieši..
A iný zas nespustí EI do prevádzky kým neskontroluje správnu funkčnosť kontaktu N,..a to po každom znovu zapnutí každého 4p. prístroja..

Stanovenie konkrétnej hranice prípustných rizík nebude uvedené v nijakom predpise,.. to bolo, je, a furt aj bude len na konkrétnom projektantovi, že jak si na základe tejto hranice dokáže obhájiť zvolené riešenia..,  ktorých správny výber sa ukáže furt až pri dajakej nepríjemnej udalosti,..
A dovtedy, kým je stav bez poruchy, ostávajú všetky argumenty len v rovine čo-keby-by...

[František Šohajda]

Vzpomínám si že před rokem jsem řešil podobný případ u řadovky RD, kde přívod k elektroměru šel přes 5 dřevěných podkroví RD (střech). O délce cca 24 m.
E GD přívod chtěl dát do celoocelového koryta s ocelovým víčkem!
Pro případ zneužití neměřeného přívodu ještě zanýtováno víčko.
Pak už to připojili.....

[Václav Třetí]

Potom podľa dispozície zvoliť vhodné miesto napr. pre rozvádzač (krabicu) na vstupe do objektu v betónovom obvodovom základe drevostavby, kde sa stretne vývod zo zemniča s prívodom, METkou, hlavným pospájaním, bodom rozdelenia, zvodičom bleskových prúdov a fíčkom 300mA by mohlo byť jedným zo štandardných riešení..

Velice dobrý žertík jsem zažil u jedné dřevostavby, kde majitelé nechtěli obdobnou "krabici" nainstalovanou na viditelném místě. Proto byla umístěna tak nenápadně a neviditelně, že ji sami nemohli najít, když došlo po několika létech k reakci chrániče. Pokud takový objekt změní majitele, tak se dá předpokládat, že nový majitel se o takové vymoženosti dozví až v případě poruchy a bude mít hodně starostí.

[David Hruda]

Vzpomínám si že před rokem jsem řešil podobný případ u řadovky RD, kde přívod k elektroměru šel přes 5 dřevěných podkroví RD (střech). O délce cca 24 m....

To jsou nějaké nové postupy?
Proč to nešlo připojit nějak normálně?