Jaký je správný průchod kabelů do skříňového ocelového rozvaděče?

[Adam Kraus]

Hlavní přívod rozvaděče je jednožilovými hliníkovými kabely 5x AYY-1x70. Tyto kabely prochází jednotlivými plastovými vývodkami na stropě rozvaděče. Byl jsem napomenut revizním technikem, že takto to nemůže být. viz vyjádření:

Vyjádření k uložení silových jednožilových vodičů u vstupu do rozvaděče

Uzavřený kovový plášť tvoří kolem vodiče 1 závit, což teoreticky znamená, že se v ní indukuje stejný proud, co protéká vodičem. Nicméně přechodové odpory v místě styku kovové průchodky jsou tak velké, že výsledný proud je mnohem nižší.
Feromagnetické materiály se zahřívají kromě průchodu proudu ještě vířivými proudy a  hysterezními ztrátami (ztrátami v železe).
Na to upozorňuje i norma ČSN 33 2000-5-52 ed.2.
Na základě výše uvedeného je nutno použít místo kovového uchycení vývodek uchycení z nemagnetických materiálů  a nebo jednou průchodkou všechny fázové vodiče a nulový vodič společně, ale zde hrozí, že nebude zajištěno utěsnění kabelů.

Setkal se někdo někdy s něčím podobným??

[Jiří Schwarz]

Pro větší proudy by se na tento vliv nemělo zapomínat.
Dá se to řešit "plastovou deskou",  buď přímo určenou pro průchod kabelů, nebo osazením více PG průchodek do nevodivé nemagnetické desky

https://www.elfetex.cz/10-570-537-kabelove-pruchodky

[Jan Bocek]

Hlavní přívod rozvaděče je jednožilovými hliníkovými kabely 5x AYY-1x70. Tyto kabely prochází jednotlivými plastovými vývodkami na stropě rozvaděče.

Setkal se někdo někdy s něčím podobným??

Položím otázku:

Jaký bude konečný efekt z hlediska elmg indukce, když průchodkou povede kabel 5x70
a jaký bude, když budou jedno žilové kabely 1x70 v průchodkách těsně u sebe?
(Jako AC  přívod 3+PE+N)

[Václav Třetí]

Budou-li průchodky pro samostatné vodiče usazeny do otvorů vyvrtaných v ocelovém materiálu, bude docházet k zahřívání a nezáleží na vzdálenosti. Paradoxně u malé vzdálenosti se bude ohřívat malý průřez materiálu na vyšší teplotu. Správné řešení navrhl kol. Schwarz.

[František Šohajda]

Setkal se někdo někdy s něčím podobným??

Setkal před cca rokem.
Do rozvaděče oceloplechovéh o se místo CYKY 5x70 propojovali se do druhého 5x Cy samostatnými vodiči cca 160A ve fázi....
Atypický rozvaděč, vyměnil jsem držák vývodek-plech ,který byl oceloplechový za plastový.
Vývodky zůstali plastové....
Bez problémů to funguje.

[Adam Kraus]

Pro větší proudy by se na tento vliv nemělo zapomínat.
Dá se to řešit "plastovou deskou",  buď přímo určenou pro průchod kabelů, nebo osazením více PG průchodek do nevodivé nemagnetické desky

https://www.elfetex.cz/10-570-537-kabelove-pruchodky

Vždyť, ale kompletně celý rozvaděč je uzemněný a veškerá indukce jde okamžitě do země. Neexistuje na to žádná norma která by se na to odkazovala? Já jsem nikde nic nenašel a ta norma kterou mi oznámil revizní technik nemůže být použita na rozvaděč jelikož se jedná o normu na vedení kabelů a vodičů.

[Adam Kraus]

Budou-li průchodky pro samostatné vodiče usazeny do otvorů vyvrtaných v ocelovém materiálu, bude docházet k zahřívání a nezáleží na vzdálenosti. Paradoxně u malé vzdálenosti se bude ohřívat malý průřez materiálu na vyšší teplotu. Správné řešení navrhl kol. Schwarz.

Ale jak to řešit u skříňového rozvaděče, když systémové řešení na to neexistuje. Gumové plato použít pro kabely větších dimenzí je nesmysl a hlavně jsem ani takové nikde neobjevil. A pokud bych tam dal například hliníkový plech, tak si poruším mechanickou stránku rozvaděče i deklarované IP.

[Vlado Konrád]

Existuje systémové riešenie.
Vyrezať otvor v plechu rozvádzača o niečo väčší ako je priemer prechodky ( aby neostala ostrá hrana na ktorej sa káble môžu poškodiť po osadení prechodky) Osadiť AL prechodku na rozvádzač. Navliecť rozdeľovaciu hlavu na káble zapojiť ich v rozvádzači a hlavu zmrštiť teplom. Hlavy sú 3,4,5 "ceckové  " pre rôzne prierezy jednožilových káblov. Krytie máte zachované

[Tomáš Žabka]

Vždyť, ale kompletně celý rozvaděč je uzemněný a veškerá indukce jde okamžitě do země. Neexistuje na to žádná norma která by se na to odkazovala? Já jsem nikde nic nenašel a ta norma kterou mi oznámil revizní technik nemůže být použita na rozvaděč jelikož se jedná o normu na vedení kabelů a vodičů.

Nejde o "indukci napětí",  ale o to, že feromagnetické části, které budou okolo jednožilového kabelu fungují jako závit na krátko, proto se jednožilové vodiče 3f okruhu ukládají pospolu, aby se na venek chovali "neutrálně". Pokud jsou vodiče samostatné musí se páskovat (vyvazovat) nemagnetickými materiály (bacha na sonapky). Bohužel nevím od jakých proudů je potřeba toto řešit, ale pokud u nás projektujeme jednožiláky 300-500mm2, tak si na to dáváme pozor a vše prověřujeme(vývodky, sonapky i vyvazovaci pásky). Zatím nám žádný jednožilák neuhořel.

Nevíte někdo (nemáte někdo zkušenost) od jakého proudu je potřeba to striktně řešit?? Případně  jak to spočítat, samotného by mě zajímalo jak moc je potřeba se daného jevu bát.

[Jiří Schwarz]

... norma kterou mi oznámil revizní technik nemůže být použita na rozvaděč jelikož se jedná o normu na vedení kabelů a vodičů.

1) fyzika funguje všude stejně, bez ohledu na to, co je napsáno v nějakém dokumentu
2)"...pokud pro něco neexistuje platná norma, můžeme použít normu zrušenou, zahraniční nebo normu, která řeší srovnatelnou problematiku u jiné technologie..."  přibližně toto uvedl na jednom školení pracovník TIČRu

...pokud bych tam dal například hliníkový plech...

Pokud byste tam dal hliníkový plech, tak to ještě zhoršíte, protože je to lepší vodič než železo, takže se v něm budou indukovat ještě větší proudy

Není tady chyba někde v koncepci návrhu výkonového rozvaděče? Neměl by s tím počítat už výrobce toho rozvaděče a mít připravené řešení?

[Tomáš Žabka]

Teď jsem trochu znejistěl, ale domníval jsem se, že indukce je možná pouze ve feromagnetický ch materiálech a tedy hliník k nim podle mě nepatří. Na indukční varné desce hliníkové hrnce nejedou, fungují na ní pouze materiály na kterých drží magnet.

[Marek Laube]

Na indukční varné desce hliníkové hrnce nejedou, fungují na ní pouze materiály na kterých drží magnet.

Protože hliník (měď) na indukci způsobí jakoby zkrat, tak proto se nesmí používat.

[Peter Munka]

Vždyť, ale kompletně celý rozvaděč je uzemněný a veškerá indukce jde okamžitě do země.

To nema nic spolocne s uzemnenim rozvadzaca, aj keby bol klukovy hriadel vlozeny do cievky indukcneho ohrevu uzemneny, ohrieval by sa rovnako. Toto je vec virivych prudov okolo vodica.

[Pavel_Tater]

Existuje systémové riešenie.
Vyrezať otvor v plechu rozvádzača o niečo väčší ako je priemer prechodky ( aby neostala ostrá hrana na ktorej sa káble môžu poškodiť po osadení prechodky) Osadiť AL prechodku na rozvádzač. Navliecť rozdeľovaciu hlavu na káble zapojiť ich v rozvádzači a hlavu zmrštiť teplom. Hlavy sú 3,4,5 "ceckové  " pre rôzne prierezy jednožilových káblov. Krytie máte zachované

Existuje i trochu zajímavější a dražší systémové řešení - Roxtec - je to sice dražší, ale dá se z toho vymyslet a poskládat skoro cokoliv. (v létě kolega řešil průchodky pro napájení motoru 6kV 5,6MW 3mi jednožílami a poskládali jsme, nebo jsme dávali celé rámy pro halu pro HVDC linku -tam jsme použili i verzi s kožností připojení stínění,... je opravdu hodně možností.)

[Karel Bělohlávek]

Vždyť, ale kompletně celý rozvaděč je uzemněný a veškerá indukce jde okamžitě do země. Neexistuje na to žádná norma která by se na to odkazovala? Já jsem nikde nic nenašel a ta norma kterou mi oznámil revizní technik nemůže být použita na rozvaděč jelikož se jedná o normu na vedení kabelů a vodičů.

Nejsem si úplně jistý, zda nemůže být norma použita na rozvaděč.

ČSN 33 2000-5-52 ed.2 je součástí celého souboru pro elektrické instalace nízkého napětí. Elektrická instalace jako celek, jehož součástí je též uvedený rozvaděč, musí vyhovovat tomuto souboru, což se ověřuje výchozí revizí. Přívodní vodiče také dle mého názoru nejsou součást rozvaděče.

Norma pro výrobu rozvaděčů se navíc na výše uvedený dokument odkazuje z hlediska volby kabelů při ověřování oteplení rozvaděčů výpočtem a srovnáním s referenčním návrhem.

V případě použití výpočtu též  uvádí následující podmínku:

e) vodiče vedoucí proud vyšší než 200 A a sousední konstrukční části jsou uspořádány tak, aby byly omezeny na minimum ztráty vířivými proudy a hysterezní ztráty;

[Václav Třetí]

Ale jak to řešit u skříňového rozvaděče, když systémové řešení na to neexistuje. Gumové plato použít pro kabely větších dimenzí je nesmysl a hlavně jsem ani takové nikde neobjevil. A pokud bych tam dal například hliníkový plech, tak si poruším mechanickou stránku rozvaděče i deklarované IP.

Použít desku z mechanicky dostatečně pevného izolantu vsazenou do stěny rozvaděče a do ní umístit plastové průchodky (vývodky).

 Na jednotlivých žilách nesmí být navlečené nic vodivého co tvoří uzavřený závit na krátko - prstenec. Na tom, zda je materiál feromagnetický či nikoliv to nezávisí. U feromagnetický ch materiálů bude problém ještě zhoršen vířivými proudy. Nemagnetické materiály budou tvořit "pouze závit na krátko.

[pegas100]

Dobrý večer pánové.
Mám takový pocit, že se zde diskutuje o něčem co jedna paní povídala. Vždyť i velicí výrobci rozvaděčů osazují vývodky na 1x žílu do kovu. Veliké lisy též mají průchodky na 1x žílu z kovu v kovu. To že se dá PVC průchodka do plechu přeci neznamená nic. Ve všech těch halách u dálnic jsou 1x vodiče uchyceny sonapkou. Nikdy jsem si nevšiml, že by to dělalo někde někdy problém.
Mohl by zde někdo poskytnout nějakou fundovanou odpověď podepřenou třeba výrobcem nebo z ČSN.

[Ivan Polínek]

Hlavní přívod rozvaděče je jednožilovými hliníkovými kabely 5x AYY-1x70. Tyto kabely prochází jednotlivými plastovými vývodkami na stropě rozvaděče. Byl jsem napomenut revizním technikem, že takto to nemůže být. viz vyjádření:


Na to upozorňuje i norma ČSN 33 2000-5-52 ed.2.


Setkal se někdo někdy s něčím podobným??

Ano, setkávám se s tímto běžně. Výše citovaná norma toto popisuje v čl. 521.5.1
Další z možností je:
- proříznout plech mezi průchodkami aby vzniklo jedno okno obklopené feromagnetický m materiálem, kterým prochází všechny jednožilové vodiče jednoho obvodu.
- použít nemagnetickou průchodkovou desku
U uchycení samostatných jednožilových kabelů se používají hliníkové sonapky nebo se pod železné sonapky používají nemagnetické úhelníky pro uchycení sonapek, případně se pod sonapky na úhelník dávají hliníkové nebo měděné vložky.
Ještě větší problém nastává u paralelních jednožilových vodičů při nevhodném uspořádání. O tom popisuje také výše uvedená norma v příloze "H". Při nevhodném uspořádání  i přesto, že vodiče jsou stejně dlouhé, dochází k rozdílu proudů jednotlivých vodičů jedné fáze.
Zažil jsem případ, kdy došlo právě z důvodu nevhodného uspořádání k poškození jednoho z paralelních vodičů a  dokonce k odkápnutí plechového žlabu ve kterém byl kabel uložen.