Maty Plzeň
Neverifikovaný uživatel @2
Offline
|
|
« kdy: 20.02.2019, 10:25 » |
|
Chystám se na rekonstrukci bytu, projekt zatím nemám zpracován a než se do něj pustím, rád bych věděl - zda mohu či jak mohu vést elektriku podlahou zároveň s podlahovým topením?
Elektriku vím, že lze tahat pouze po okrajích, následně bych elektriku zaléval anhydritem. Lze to takto provést i když je zem křivá, a anhydritem by se srovnala a nebo musím nejdříve zem srovnat (čím?) následně položit kabel, vodu, ethernet a až pak mohu zalít anhydritem? Jde o to, že pod bytem je sklep, a nechci se pak propadnout (řešil bych to celé zřejmě se statikem i)
Podlahové topení u něj si vůbec nejsem jist, chtěl bych mít více okruhů, jenže si nejsem jist v jaké vrstvě mam topení vést, logicky tedy potřebuji rovnou podlahu pro pokládku, ale mohu vést ve stejné vrstvě všechny tyto složky? (přišel bych takto o prostor u zdí, které bych také rád ohříval, kvůli vlhkosti.)
Napadlo mi, že by bylo i možné použít sypký materiál s označením Liapor (do něj bych mohl umístit rovnou elektřinu, vodu, ethernet?) a na to by už přišlo podlahové topení a to celé by se mohlo zalít (anhydritem či opět použít liapor?).
Rozšiřte mi prosím můj pohled na tuto situaci.
|
|
|
|
|
|
|
|
Maty Plzeň
Neverifikovaný uživatel @2
Offline
|
|
« Odpověď #4 kdy: 20.02.2019, 20:10 » |
|
Co na to projektant? Ví něco o oteplení kabelů? A uměl by spočítat, resp. přepočítat dimenzování kabelů, když se dá předpokládat, že budou mít vyšší tzv. startovací teplotu než s jakou se standardně počítá? Nebo může projektant dokázat, že ty kabely budou tak uloženy a izolovány, že se od topného rozvodu neohřejí?
Projekt zatím není zpracován, ptám se pouze informativně zda se s touto situací někdo již nesetkal. Projekt si samozřejmě nechám vypracovat (nejsem blázen, že bych věc dělal bez projektu a tím bez dostatečného krytí abych nedostal štempl). Zajímalo mi tedy, zda elektriku mohu položit na křivou podlahu (beton) a následně až pak srovnat liaporem, či nejdříve srovnat a pak až položit el. kabely. Dočetl jsem se, že na OBS desky lze už klasicky pokládat podlahové topení.
|
|
|
|
|
Maty Plzeň
Neverifikovaný uživatel @2
Offline
|
|
« Odpověď #6 kdy: 21.02.2019, 14:24 » |
|
Nechápu. Proč máte betonovou podlahu tak křivou, že na ni nemůžete přímo položit kabely? Skutečně chcete beton vyrovnávat anhydritem? Na co tam chcete dávat OSB desky? Jaká bude skladba podlahy?
(nevím zda dělám správně, že cituji poslední cizí příspěvek) Dům je starý několik let, bylo mi vysvětleno, že křivý tento prostor byl z důvodu tzv koryta v případě závady by se materiál zdržel v tomto prostoru. Dříve tento prostor (při stavbě) byl využíván jako dílna. Upřímně, chtěl jsem raději použit liapor, jelikož je lehčí, ale chtěl jsem dát na vaše názory a upřímně nemyslím si, že vodu mohu vést současně s EL. vedením v zemi. Prostor má cca 2-3cm rozdílové hloubky.
|
|
|
|
Martin Branšovský
Neverifikovaný uživatel @4
Offline
|
|
« Odpověď #7 kdy: 21.02.2019, 15:17 » |
|
Viděl jsem použití Liaporu spíše v tzv. suché skladbě podlahy. Tedy liapor vysypaný na původní podlaze, srovnaný do roviny a poté zaklopený 2 vrstvami OSB desek, na které se rovnou pokládá podlahová krytina. I s podlahovým teplovodním topení můžete vybudovat suchou skladbu s použitím speciálních izolačních desek s drážkami na trubky podlahového topení na které se přímo pokládá laminátová nebo dřevěná podlaha. Nevím co vás vede k použití liaporu, ale přijde mi jako izolační podklad pod anhydrid dost nevhodný. Kuličky liaporu jsou ve své podstatě vypálená pórovitá keramika bez ostrých hran. Prostě kuličky, a ty nezhutníte. Chová se to podobně jako když stoupnete do takového toho dětského bazénku s míčky (jiné přirovnání mě nenapadlo), není to jako drcené kamenivo, které po zhutnění drží tvar. Nějaké tepelné vlastnosti to určitě má, ale ve vašem případě určitě lepší úlohu odvede podlahový polystyren o příslušné tuhosti. Možná bude i levnější. A nerovnosti srovná anhydryd. Liapor prostě musíte zaklopit OSB nebo jinou deskou, ale na OSB desku bych anhydrid rozhodně nelil. V betonu se všechna voda ve směsi chemicky váže a neodpařuje se, pouze povrchově. Kdežto v anhydridu se musí všechna voda odpařit. A té je v namíchané směsi cca 40-50%. S položením kabelů přímo na beton ve vrstvě izolantu by neměl být problém tak jak je uvedeno v předchozích příspěvcích.
|
|
|
|
|
|
Jiří Schwarz
Offline
|
|
« Odpověď #10 kdy: 21.02.2019, 18:37 » |
|
... Instalační kabely jsou konstruované, že by měly vydržet okolní teplotu cca 70°C. A vzhledem k tomu, že do podlahového topení se nepouští voda teplejší než +-40°C...
Když se podíváme jak se posuzuje jištění kabelů s ohledem na maximální oteplení pro provozu z při zkratu, vycházíme z tzv. startovací teploty a ta tady právě může být vyšší a tak už nemusí vyjít jištění tak, jak se pro daný průřez standardně dává.
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Martin Branšovský
Neverifikovaný uživatel @4
Offline
|
|
« Odpověď #11 kdy: 21.02.2019, 21:47 » |
|
Čili by jste mi doporučil
1. vrstva anhydrit - do něj zavést elektřinu atd. 2. vrstva podlahové topení 3. vrstva anhydrit?
Je to trochu off topic posuzovat zde skladbu podlahy na elektrikarskem forum, ale zacal bych tim, ze napisete jaky je vyskovy rozdil u stavajici betonove podlahy a kolik potrebujete dorovnat. Spravnou skladbu podlahy s posouzenim mistnich podminek by vam mel navrhnout kazdy projektant. Taky byste mel posoudit, jak stary je dum a jestli je pod stavajici betonovou podlahou hydroizolace a jestli je opravdu vhodne pouzit anhydrid. Pripadne pokud dum stoji pouze na zakladovych pasech bez betonove roznaseci desky, je potreba prostor pod novou hydroizolaci asi odvetravat, jinak by vam sla veskera zemni vlhkost do sten. Pouzivaji se na to treba takove plastove iglu, ktere se zaliji betonem. Anhydrid je neco jako sadra a moc si nerozumi s vodou nebo vlhkosti, takze bych urcite na stavajici betonove podlaze zacal hydroizolaci i v pripade ze misto anhydridu zvolite betonovy poter neboli suchou betonovou smes. Existuje i tekuta samonivelacni hmota na bazi cementu konzistenci a vlastnostmi velmi podobna anhydridu, jen tim ze je to ve sve podstate beton, tak tomu nevadi vlhkost (smrdi to jako lepidlo). Sam jsem ji pouzil v garazi jako finalni vrstvu natrenou epoxidovou dvouslozskovou prumyslovou barvou. I cena za m3 byla skoro totozna jako u anhydridu. Jinak kabely muzete natahat v chranicce po podlaze nebo okolo zdi, zalezi na velikosti a trasach vedeni. Pote podlahu srovnat treba pranym piskem nebo vyrovnavaci sterkou. Zalezi na vyskovem rozdilu. Muzete nerovnosti na stavajici podlaze pripadne vyrovnat i ruznou tloustkou polystyrenovyc h desek, ale bylo by to znatelne pracnejsi. Pak uz jen zalezi jakou tepelnou izolaci pouzijete a jestli se rozhodnete pro anhydrid, poter nebo samonivelacni “beton”.
|
|
|
|