Může provozovatel sítě vést přípojku ke garáži přes cizí soukromé pozemky?

[AlexH]

 
Soused si požádal o přípojku na garáž a provozovatel sítě mu ji naplánoval z jedné skříně, přes cizí soukromé pozemky? Kdyby mi nepřišel ukázat co se chystá, ani by mi to nikdo nesdělil. Chci se zeptat, jestli se to dnes takto dělá? Zakopeme komukoli do pozemku co chceme a nikoho se neptáme?

[David Hruda]

Ne.
Vlastník pozemku bude distributorem osloven s žádostí o zřízení věcného břemena, které může buď odsouhlasit, nebo odmítnout.

[AlexH]

Nesměle doufám, že to tak je, že by snad do našeho majetku, nikdo bez našeho vědomí, nebo souhlasu, zasahovat neměl, ale hotový projekt přípojky, která je "namalovaná" přes můj a další pozemek, mi přinesl ukázat soused, tedy její "objednatel",  už má všechno zaplacené, ne projektant nebo provozovatel sítě. Ti nás nijak nekontaktovali a sousedovi poslali spoustu papírů a výkresů k podpisu.

Poradíte co dělat, jak postupovat?

[Milan Hudec]

V klidu, oni vás před kopnutím do země osloví, že je hotový projekt nic neznamená, dívejte se na to s pohledem, že onen projekt je úvaha jak by to mohlo být za splnění dalších náležitostí.

[Jiří_Hrubý]

Už ve fázi PD, řeší tyhle věci projektant. Proto taky musí obeslat všechny majitele dotčených i sousedních pozemků.
Ono totiž záleží na tom, co soused ukazoval za papír.
Protože máme nedotknutelnos t soukromého majetku, pak i majetkové rozhraní se posouvá na stávající body a veřejné prostranství.
Čili sousedovi nabídli místo připojení a tím povinnost splnili. S čárou přes váš pozemek ho můžete klidně poslat kam uznáte za vhodné.
Tohle je obecně běžný problém liniových staveb. Každý chce, aby mu dráty zmizely zadarmo z chalupy, ale nový kabel ať jde přes souseda. V době elektrifikace to bylo naopak, lidi svítit chtěli, proto neměli problém s trubkou na chalupě. 

[Pavel Horský]

Hlavně pozor na to, k čemu se upíšete.
Je třeba myslet hodně do budoucna, např. s prodejem onoho pozemku na výstavbu další nemovitosti.
Pak by následovala žádost o přeložku onoho kabelu, která by byla financována v plné výši vyvolavatelem akce, tzn. vámi a nebo novým vlastníkem pozemku a taková přeložka jdoucí pod taktovkou ČEZu pak vyjde na několik stovek tisíc korun. Pozor na to!

[Emanuel Kocián]

A jak byste chtěl, aby se to dělalo? Prvně se prostě nakreslí projekt a pak se teprve vyběhávaj souhlasy a břemena. Opačně se to nedělá. Nikdo nebude nikde pobíhat jen s od tužky počmáraným papírem v ruce. Jinak platí, že se musí jen umřít. Pokud soused doufá, že ČEZ jen tak luskne prstem v nose, a všechno "se" projedná, tak je na těžkém omylu. Dřív nebo později vyfasuje soused do rukou smlouvy na věcná břemena a bude to muset "vyběhat" nebo dostane pokyn, aby laskavě obešel dotyčné a zlámal je na podpisy. Proč? Protože je hejl. Hejl je někdo, kdo něco chce. A hejl se musí (po)starat, pokud chce, aby to co chce, bylo.
Teoreticky by ta přípojka nn šla i vyvlastnit. V tomto případě je ale vyvlastnění nejspíše neprůchozí, protože v žádném zákoně není psáno, že v garáži musí být za každou cenu elektrika. Jiná situace by byla, pokud by šlo o objekt k bydlení v zastavěné/zastavitelné ploše.

[Emanuel Kocián]

No a pokud se to sousedovi nepodaří "vyběhat",  "zlámat",  tak distributor holt od smlouvy o připojení po nějakém čase odstoupí. V každé smlouvě o připojení od každého distributora je klauzule, že pokud se nepodaří do data xy zajistit věcná břemena ke zřízení stavby související s připojením, tak má distributor právo změnit technické řešení (např. připojit z jiné strany, přes jiné pozemky) a/nebo smlouvu ukončit. Jinou otázkou pak je, kdo hradí v takovém případě zmařené náklady.

[Jiří_Hrubý]

  provozovatel sítě mu ji naplánoval z jedné skříně

Z tohohle je nejednoznačné, o co se jedná a vzhledem k tomu, že málokdo chápe majetkové rozhraní, může ta “jedna skříň” být místem, odkud umožňuje distributor provést připojení ER, ale zrovna tak místem, odkud bude distributor pokračovat s napájecí smyčkou. Varianta druhá však moc nekoresponduje s tím, že dosud nebyli obesláni účastníci řízení a proto se mi zdá reálnější první varianta, že distributor určil nejbližší místo v síti, umožňující připojení instalačního kabelu a tento si bude zajišťovat žadatel o připojení.
Distributor je vázán legislativou a pokud by měl pro garáž s příkonem 1 MWh za pět let budovat 100m přípojku, nejedná s péčí řádného hospodáře a je to napadnutelné. Navíc starosti se zřizováním břemene jdou v případě přípojky za distributorem, v případě instalace za garážníkem.
Jiná situace by byla, kdyby se s přípojkou pro garáž, vyřešila přeložka třeba pro objekty s dotčenými pozemky.
Tazatel nemá dostatek informací, takže stejně nevíme, co se na místě děje.