Jaký je tvůj tahák ke kontrole spotřebičů?

[Jiří Macháček]

Kontrolujeme spotřebiče
    Kontrola spotřebiče ověřuje elektrickou i částečně mechanickou bezpečnost – zda kryty, izolace a přívody zajišťují ochranu před úrazem elektrickým proudem. Hledají se viditelná poškození, nevhodné náhrady dílů, slabá místa v odlehčení tahu přívodu, stav pojistek, filtrů a ochranných krytů i čistota větracích otvorů. Je zařízení třídy II či III bezvadně izolované a má přívod trvale spojený s vidlicí? Prohlídka, zkouška chodu a řádný záznam rozhodnou, zda může zůstat v provozu. Nevyhovující kus se označí, odstaví a vrátí až po opravě a zkoušce bezpečného stavu.
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Jaký je tvůj tahák ke kontrole spotřebičů?

   

[Milan Hudec]

Proč by mělo mít zařízení třídy II neoddělitelnou vidlici nikdy nepochopím.

[Jiří Schwarz]

Odpojitelný přívod s neoddělitelnou vidlicí...
A pak je otázkou jak moc je špatně, když se prodává dvoupólová koncovka, jestli ty plastové "zobáčky" je možné brát jako neoddělitelné provedení

[Milan Hudec]

Zde tedy volám pamětníky, toto ustanovení je velice vousaté a možná se vztahuje k tenkrát vyráběnému sortimentu vidlic, nenapadá vás nějaké nebezpečné provedení ve spojitosti se spotřebičem/šnůrou II třídy?

[Petr Pavlíček 1]

Já sice nejsem pamětník, ale když jsem tak přemýšlel o opodstatnění nerozebírateln é "flexo" šňůry s vidlicí pro spotřebič třídy ohcrany II, napadlo mě jestli třeba není v tomhle případě vycházéno z požadavku na základní izolaci kterou je možné odstranit jenom zničením.

Protože dvojitá, nebo zesílená izolace je rozšíření ochrany základní izolací a je bráno jako plnohodnotné ochranné opatření při poruše je vzhledem k eliminaci závad možná přistoupeno k obdobnému požadavku.

[Radim Strycharski]

Jakýkoli prodlužovák bez rozdílu je vždycky třídy ochrany II, tudy cesta nepovede.

[Honza Veselý]

Já to vidím takto:
Kdysi existovalo neporovnatelně více spotřebičů tř.I než tř.II. K tomu pevné rozvody, často v TN-C. Tehdejší vidlice byly z křehké umělé hmoty a domácím opravářem byl tehdy každý, jinak to prostě nešlo.
Podle mě, aby se omezila možnost kutilské záměny trojpólové za dvojpólovou zástrčku s odcvaknutím toho přebytečného drátu bylo rozhodnuto, že rozebíratelné dvojpólové zástrčky se  nebudou vyrábět vůbec a že dvojpólové flexošňůry budou dostupné pouze pro elektropravny. Při pohledu na dvojpólovou zástrčku za výlohou, tomu prostě nemůže domácí kutil odolat aby si hned nevyrobil dvoudrátový prodlužovák s naivním úsměvem, že ten normou požadovaný třetí nanic drát už není kam připojit. 
...a jak to tehdá byl ucelený normalizačně výrobní systém, prostě se to do těch norem kdysi takto propsalo a dodnes to tak zůstalo.

[Jan H]

Myslím, že se pan Strycharský plete, nebo se upsal v třídě ochrany o jedno I u prodlužovačky.
Pokud je třívodičová, tak je vždy tř.ochr.I.

[Milan Hudec]

Myslím, že se pan Strycharský plete, nebo se upsal v třídě ochrany o jedno I u prodlužovačky.
Pokud je třívodičová, tak je vždy tř.ochr.I.

Ale kdeže, vždy je ve II, výjimkou je nějaký kovový PES.
Velice specialním případem bude pak stíněný kabel, zde je to na diskuzi.

[Radim Strycharski]

Pokud je třívodičová, tak je vždy tř.ochr.I.

Předmět tř. I má neživé části, na které se může dostat napětí z porušené základní izolace. Prodlužovák nic takového nemá, jeho ochranný vodič je v prodlužáku dvojitě izolovaný a jeho kolík zpřístupňuje potenciál nikoli z prodlužováku, ale z dále připojeného předmětu.

[Jan Palička]

Já to vidím takto:
..... a že dvojpólové flexošňůry budou dostupné pouze pro elektropravny. .....

No já nevím.....https://www.horn....cz/p/napajeci-kabel-emos-flexo-snura-2x0-75-s-vypinacem-2m-bila/4274828/

[Lázeňská Veverka]

Proč by mělo mít zařízení třídy II neoddělitelnou vidlici nikdy nepochopím.

Protože rozebíratelná vidlice pro zařízení tř. II nemá v normách výrobkovou oporu. No a protože "neexistuje" tak by logicky na žádném pohyblivém přívodu neměla být. Není to nic historického, je to naopak velmi "čínsky" aktuální.

IEC 60884-1:2022 0 IEC 2022
Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití -
část 1: Obecné požadavky
14.20 Zástrčky pro zařízení třídy II
POZNÁMKA 1 V následujících zemích nejsou opakovaně zapojitelné zástrčky pro zařízení třídy II povoleny: AT, AIJ, CZ, DE, FI, NL, NO, SE, SK.

Jakýkoli prodlužovák bez rozdílu je vždycky třídy ochrany II, tudy cesta nepovede.

Není. Prodlužováky se neoznačují třídou ochrany, nejsou to spotřebiče, ale spíše řekněme "elektrické příslušenství". Zásuvky (i ty na pohyblivé přívody) se nerozdělují zda jsou třídy I nebo II, ale zda jsou PRO spotřebiče tř. I nebo II. Když půjdeme do důsledku definicí tříd ochran, tak prodlužovák nevyhovuje ani jedné. Proto je vždy zmiňovaný samostatně, například: "to a to platí pro spotřebiče tř. I a prodlužovací přívody".

Možná se někdo zeptá, do jaké tř.och. tedy zařadit prodlužovák v protokolu o kontrole?
Odpověď: A proč proboha něco takového dělat? Nařizuje to něco? Ne.

[Jiří Schwarz]

Jakýkoli prodlužovák bez rozdílu je vždycky třídy ochrany II, tudy cesta nepovede.

Radime, nechci se hádat, ale teď na školení pro RT to pan Macháček (z pobočky TIČR Ústí) říkal trochu jinak

[Milan Hudec]

Protože rozebíratelná vidlice pro zařízení tř. II nemá v normách výrobkovou oporu. No a protože "neexistuje" tak by logicky na žádném pohyblivém přívodu neměla být. Není to nic historického, je to naopak velmi "čínsky" aktuální.

IEC 60884-1:2022 0 IEC 2022
Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití -
část 1: Obecné požadavky
14.20 Zástrčky pro zařízení třídy II
POZNÁMKA 1 V následujících zemích nejsou opakovaně zapojitelné zástrčky pro zařízení třídy II povoleny: AT, AIJ, CZ, DE, FI, NL, NO, SE, SK.

Není. Prodlužováky se neoznačují třídou ochrany, nejsou to spotřebiče, ale spíše řekněme "elektrické příslušenství". Zásuvky (i ty na pohyblivé přívody) se nerozdělují zda jsou třídy I nebo II, ale zda jsou PRO spotřebiče tř. I nebo II. Když půjdeme do důsledku definicí tříd ochran, tak prodlužovák nevyhovuje ani jedné. Proto je vždy zmiňovaný samostatně, například: "to a to platí pro spotřebiče tř. I a prodlužovací přívody".

Možná se někdo zeptá, do jaké tř.och. tedy zařadit prodlužovák v protokolu o kontrole?
Odpověď: A proč proboha něco takového dělat? Nařizuje to něco? Ne.

Ok, super odpověď.
Ale furt je namístě otázka proč tomu tak je technicky, či chcete-li kde vidí český normotvůrce problém.

[Rozmahel Vladimír]

Ta rozebiratelná vidlice tř.2 je nebezpečná pro všeznalého elektrozedníka . Při použití na dvojvodičovou prodlužku se nedá nic pokazit. U třížílové, když není nic jiného po ruce, se prostě vyštípne nadbytečný ochranný vodič a elektrika přece půjde...

[Radim Strycharski]

Není. Prodlužováky se neoznačují třídou ochrany, nejsou to spotřebiče, ale spíše řekněme "elektrické příslušenství". Zásuvky (i ty na pohyblivé přívody) se nerozdělují zda jsou třídy I nebo II, ale zda jsou PRO spotřebiče tř. I nebo II. Když půjdeme do důsledku definicí tříd ochran, tak prodlužovák nevyhovuje ani jedné. Proto je vždy zmiňovaný samostatně, například: "to a to platí pro spotřebiče tř. I a prodlužovací přívody".

Je to předmět a vztahuje se na něj ČSN EN 61140 ed. 3. Fakticky je proveden podle čl. 7.4.1 ČSN EN 61140 ed. 3. Že něco není označeno dvojitým čtverečkem ještě neznamená, že to není v provedení, díky kterému by tam ten dvojitý čtvereček mohl být.

Možná se někdo zeptá, do jaké tř.och. tedy zařadit prodlužovák v protokolu o kontrole?
Odpověď: A proč proboha něco takového dělat? Nařizuje to něco? Ne.

Když se má předmět posoudit z hlediska bezpečnosti, tak je potřeba vědět, jaká je ochrana za normálního provozu a jaká při poruše. Jestli se pak napíše izolací a přídavnou izolací, nebo tř. II, to už je jen terminus technicus.

[Jan Bocek]

Myslím, že se zaměňuje elektrický předmět a spotřebič.
V ČR nejsou povolený dvoj žílové prodlužovací přívody.

Norma pro kontroly spotřebičů zařazuje prodlužovací kabely mezi spotřebiče. I přesto, že je to jen elektrický předmět.

Je to předmět a vztahuje se na něj ČSN EN 61140 ed. 3. Fakticky je proveden podle čl. 7.4.1 ČSN EN 61140 ed. 3. Že něco není označeno dvojitým čtverečkem ještě neznamená, že to není v provedení, díky kterému by tam ten dvojitý čtvereček mohl být.

Tyto diskuse se zde vedou již 20 roků. Hodnotný materiál zde na Elektrice se najde :

https://elektrika.cz/data/clanky/pozadavky-na-prodluzovaci-privody-podle-prevzate-mezinarodni-normy-iec-60884-2-7-

Na druhé straně z pohledu RT:
ad.1 zkontroluji mechanický stav
ad.2  změřím Ris a Rp ochranného vodiče
ad.3  má to nějaké označení, anebo je doplním a zanesu výsledky do databáze

....a že je to třída II má význam jen pro lhůty revizí.

Do seznamu položek v taháku pro revize spotřebičů bych uvedl:

1. Ne každé elektrické zařízení je spotřebič ( znát definici spotřebiče)
2. Prodlužovací přívody PP, odpojitelné přívody OP se revidují samostatně
3. Vlastnit normu na revize spotřebičů je samozřejmost
4. Stejná samozřejmost je vlastnit měřící přístroj na spotřebiče
5. Revidujeme veškeré předložené a dostupné spotřebiče a vydáváme o revizi zprávu
6. Při množství spotřebičů v tisících je dobré nastudovat dobrou fyzickou identifikaci spotřebičů a jejich zanesení do databáze. Je to vždy ale riziko, pokud nemáte smlouvu na revize na 2-4 roky. Ta první revize je časově náročná na zmapování a vytvoření databáze. Proto je i cena první revize možná o 50% vyšší, než následující. Zvláště u úřadu, kde je 10 tisíc položek

[Jan Bocek]

Jiří Macháček to hezký v článku rozebral a myslím, že pomohl mnohým elektrikářům zkusit provádět revize spotřebičů. Je to taková malá příprava na revizního technika.

Jako správný penzista v IX. dekádě jsem moc upovídaný a vždy mám avizo, že jsem překročil 3000 znaků, tak to se mnou vydržte. Na práci již moc nejsme použitelní ani jako asistenti a tak můžeme jen naznačit naše zkušeností. S revizemí doopravdy na plný úvazek jsem začal před 25 léty, když jsem odešel do důchodu. mohu ještě prozradit, že předmět Elektrická měření je mým celoživotním koníčkem. To je jediné co mne na tom bavilo, to ostatní je dřina.

pokračování:

Na první desítky spotřebičů je dobrý tahák a dobrá znalost normy. A také se podívat, jak to dělají jiní, kteří mají za sebou  desítky tisíce spotřebičů. Časem jsem zrušil papírové karty, zavedl databázi firem a spotřebičů, sjednotil protokoly a vždy jsem vydal novou celkovou zprávu o revizi, kde každý spotřebič má jedinečné číslo a místo umístění pro revizi.  

Protokol musí být dobře čitelný pro provozovatele, pro kontroly ale i pro pojišťovnu.
Několik roků jsme přijímali i objednávky na revize spotřebičů. Z počátku podceňovaná činnost dostala pevný řád. Vznikla z toho malá továrna na revize a továrna na peníze. Po pár létech mne to přestalo bavit. Každým rokem jsem objel celou republiku. Revidovali jsme velká obchodní centra, kde kromě spotřebičů je velký oříšek revize a kontrola nouzového osvětlení.
Často to bylo kombinováno s revizi elektrického zařízení. Dodnes děláme revize spotřebičů významným firmám, kde provádíme revize EZ a poradenskou činnost.

Spotřebiče.... někdy jsem z toho měl "noční můry" ale je to jen doplňková činnost k práci elektrotechnik a a i revizního technika. Revize spotřebičů dělají i mnozí inženýři v oboru elektro na plný úvazek. Je-li poptávka, tak musí být nabídka. Nabídka kvalitních služeb. Pamatuji ale na doby, kdy revize spotřebičů ve firmách dělali zaučení pracovníci s tehdejším §4/V50/78.
Jenže provádět tuto činnost dodavatelský je trochu jiná liga i když ta část elektro je pořád stejná.