Jaké máte zkušenosti s tiskárnou a čtečkou kódů?

[Žvak Petr]

Stále častěji se mi stává, že mě klient u kterého provádím revize instalace a LPS
dotazuje, zda bych u něho neprováděl i revize nářadí a spotřebičů. Chtěl by vše
od jednoho RT. Revize spotřebičů provádím, ale jen v malém objemu. K tomu
účelu mi zatím stačila Pu 184 DELTA. Na větší počet je nevyhovující z hlediska
časové náročnosti. Chtěl bych koupit tiskárnu čárových kódů, čtečku a jiný RP.

[Martin Kurka]

Odpovím obecně ze zkušeností s čárovými kódy v průmyslu.
Zatímco v dnešní době najít velmi špatnou čtečku bývá spíš výjimka, zavedení identifikace a tisk štítků je jiná cenová kategorie

Aby se vám strojové čtení výrobků vyplatilo, musí být štítek čitelný nejméně do příštího čtení (revize, inventury...pa k jej můžete přetisknout shodným novým).

A u ručního nářadí a malých spotřebičů štítky velmi trpí (otěr, teplo, voda). Na papírové štítky zapomeňte.
Jak materiál štítků, tak lepidlo musí být velmi kvalitní = drahé. S kvalitou povrchu štítků stoupá i požadavek na cenu tiskárny = cena.
Nemalou položkou je zavedení jednoznačného identifikačníh o "čísla". Můžete možná převzít identifikaci DKP předmětů ("inventární čísla") majitele pro kterého pracujete, ale také nic takového on mít nemusí a náklady na zavedení jdou k Vaší tíži.
Pokud již něco majitel má, může to být výhoda i nevýhoda -  "inventární číslo" vůbec nemusí být číslo, ale hejno alfanumerickýc h znaků různé délky, a s tím software pro revize a firmware přístroje nemusí umět spolupracovat.

Prvotní zavedení štítků je velmi pracné, časově je to cca dvojnásobný čas pro revizi. Aby se vyplatilo v budoucnu, musíte mít nasmlouvaného zákazníka na nejméně 2-3 opakující se revize v budoucnu.
Řešením je se se zákazníkem o náklady šábnout, nebo nechat evidenci na něm.
Polořešení je též, pokud má zákazník seznamy přístrojů již někde z inventur. Pak si můžete štítky z databáze vytisknout předem, nebo si je nechat zakázkově vytisknout a nemusíte platit pořízení tiskárny a kvalita štítků bude  přesto velmi vysoká, nebo i vyšší. Tento tisk můžete zvlášť fakturovat zákazníkovi. Výhoda bude oboustranná, bude to schůdnější. On vytiskne, vy olepíte a oměříte. Zájem  na udržení čitelnosti štítků pak bude oboustranný a to se oběma stranám vyplatí.

Pokud oddělíte zákaznickou identifikaci od vaší, nemusíte v budoucnu při zničení vašeho štítku shodný spotřebič dohledat a strojové čtení může ztratit svou výhodu - netřídění spotřebičů a nehledání jejich identifikace před opakovaným měřením.

Pro prvotní test si můžete zkusit s počítačem a excellem toto:
Štítky (10-100ks) se vzrůstajícím nejméně čtyřmístným číslem si dopředu udělejte "ručně" na lepší tiskárně popisovacích pásek připojitelné k počítači. Takové typy umí i jednoduché čárové kódy a umí i automaticky inkrementovat nějaké číslo a to vytisknout duálně na pásku jak jako znaky, tak jako čárový kód.
Ruční čtečky do USB nebo sériového portu umí i režim klávesnice. A dají se dobře půjčit.

Přilepíte předtisknutý štítek na spotřebič. Třeba od výkonově nejslabších k nejsilnějším, ať si nasimulujete nějaké dohledávání.
Pak dáte kurzor na políčko excellu nebo databáze odpálíte čtečku a v buňce je čtečkou přečtené číslo. (To samé dělá revizní přístroj, do buňky identifikace měření.) Vy ale přístrojem měřené údaje nadatlujete ručně do excellové tabulky vedle čtečkou přečteného čísla.

Pak spotřebiče zpřeházejte a proveďte nové měření. Opět ručně zapisujte změřené údaje.

Pak spotřebiče zpřeházejte a proveďte nové měření. Do Excelu "zapisujte" jen čtečkou, bez ručního zápisu změřených údajů. To simuluje automatické měření.

Jestli se vám bude chtít, můžete si změřené údaje vytisknout a přepsat je ručně i s identifikačním číslem znovu do tabulky (simulace současného stavu). A ten zápis může být i se zápisem výrobního čísla, štítkového přikonu, data výroby apod. údajů, které umí automaticky přiřadit vyhodnocovací software.


Pak si porovnejte tyto reálie
Čas a náklady na pořízení štítků a prvotního olepení + čas vlastního měření + čas ručního zápisu
Čas vlastního měření + ručního zápisu
Čas vlastního (automatizované ho) měření
Čas ručního přepisu

A po vzájemném odečtení změřených dob získáte na jedné straně jasné časové úspory v opakovaných měřeních i s porovnáním chybovosti (po setřídění tabulky podle čárového kódu),  časové a finanční ztráty na pořízení a zavedení identifikace a i nehmotné zisky, jako zvětšení výkonu, menší únava, potřeba menšího soustředění se na administrativu atd.
Protože šedá je teorie a zelený strom života, uvidíte, jestli se to pro vaše objemy vyplatí a za jak dlouho se investice do měřáku, čtečky  a tiskárny zaplatí.

  

 

[Jan Bocek]

Odpovím obecně ze zkušeností s čárovými kódy v průmyslu.

Pak si porovnejte tyto reálie
Čas a náklady na pořízení štítků a prvotního olepení + čas vlastního měření + čas ručního zápisu
Čas vlastního měření + ručního zápisu
Čas vlastního (automatizované ho) měření
Čas ručního přepisu

A po vzájemném odečtení změřených dob získáte na jedné straně jasné časové úspory v opakovaných měřeních i s porovnáním chybovosti (po setřídění tabulky podle čárového kódu),  časové a finanční ztráty na pořízení a zavedení identifikace a i nehmotné zisky, jako zvětšení výkonu, menší únava, potřeba menšího soustředění se na administrativu atd.
Protože šedá je teorie a zelený strom života, uvidíte, jestli se to pro vaše objemy vyplatí a za jak dlouho se investice do měřáku, čtečky  a tiskárny zaplatí.

To není jen "obecná" odpověď na dané téma, ale důkladná analýza problému.
Prostě, pan kolega Martin Kurka to jinak neumí, mimo jiné přejí vše dobré k blížícímu se svátku.

K vyčerpávající odpovědi není snad co již dodat, jen malou zkušenost.
Sjednotit databázi spotřebičů s databází DKP nebo ZP uživatele je skoro nemožné.
Takto precizně popsaná situace podle moji analýzy se začíná vyplácet u velkého množství spotřebičů, na příklad nad 10 tisíc. Dále při smlouvě s význačnými zákazníky aspoň na 3 roky a pak, když tato činnost bude okolo 80% mé celkové pracovní kapacity.
Přesto ale, že takové smlouvy mohou být, je zde riziko velké, že za rok za dva již nedostanete na tuto činnost objednávku. To se stává poměrně často....

Pokud ale bereme zavedení čárového kódu a automatizaci měření a administrativy jako "hoby",  tak je to krásný koníček na dlouhé zimní večery. A ten návod nebo text od Martina je vynikající.

Zkoušel jsem to v terénu se svým asistentem ( o dvě generace mladší). Ten zavedl celý systém a automatizaci. Já naopak zase prohlížím, kontrolují a měřím. S tím ostatním se nezabývám, včetně vystavení protokolu. To vše je práce asistenta. Ale stejně si dělá poznámky do PC toho co mu nahlásím.
Zcela se to zautomatizovat nedá.....spotř ebiče přibývají, ubývají a mění svého majitele. Ale to je již ta "dolaďovácí" práce. ¨

[František Šohajda]

Aby se vám strojové čtení výrobků vyplatilo, musí být štítek čitelný nejméně do příštího čtení (revize, inventury...pa k jej můžete přetisknout shodným novým).

Všeobecně
Pokud mám zkušennost, tak čárkový kód na "pokoveném" štítku (něco jako alobal)..
to je celkem trvanlivé ale dražší.....sne se i hrubější zacházení...

Dnes jak vidím QR kódy na zkumavkách v nemocnicích, problém je z jeho zašpiněním,
(z rukou,vodou a pod...) na obyč. papíře-nálepce..
Zase to má druhou stránku plus, že může QR kód obsahovat hodně informací..ale to u spotřebičů asi nevyužijeme.

[Zdeněk Mazač]

Používám REVEX Profi se čtečkou a stolní a ruční tiskárnu Brother, štítky tisknu laminované. SW na evidenci dodaný k REVEXu. Trvanlivost štítků je úměrná tomu, kde jsou použity.
Prvotní evidence je náročná, ale pokud jí zákazník chce a potřebuje, musí si zaplatit. Pak je jedno, jestli se revize dělá jen jednou nebo vícekrát. A při následné revizi hledat kde co má? To je jeho věc, on musí předložit k revizi to co chce zrevidovat. Nebo projdu firmu, co najdu změřím a poté předám evidenci co jsem našel a udělal. Může dostat i evidenci co jsem nenašel. On si musí sám udělat pořádek v tom co kde má, co vyřadil, co koupil........

[Jiří Buben]

Používám REVEX Profi se čtečkou a stolní a ruční tiskárnu Brother, štítky tisknu laminované. SW na evidenci dodaný k REVEXu. Trvanlivost štítků je úměrná tomu, kde jsou použity.
Prvotní evidence je náročná, ale pokud jí zákazník chce a potřebuje, musí si zaplatit. Pak je jedno, jestli se revize dělá jen jednou nebo vícekrát. A při následné revizi hledat kde co má? To je jeho věc, on musí předložit k revizi to co chce zrevidovat. Nebo projdu firmu, co najdu změřím a poté předám evidenci co jsem našel a udělal. Může dostat i evidenci co jsem nenašel. On si musí sám udělat pořádek v tom co kde má, co vyřadil, co koupil........

Naprostý souhlas. Používám také Revexprofi k naprosté spokojenosti moji a zatím i mých zákazníků.