Aký je najlepší postup pri revízii inštalácie s predradeným prúdovým chráničom?

[Jaro Geci]

Aký je najlepší postup pri revízii inštalácie s predradeným prúdovým chráničom?

Mám Unimer 09, pri meraní impedancie bez vybavenia ukáže len hodnoty 0,4 ,  0,7 ,1,1 ,  1,4 ohm. pri opakovanom meraní ukáže stále inú hodnotu, no stále len niektorú s týchto.

Samozrejme viem, že pri meraní času vybavenia a vybavovacieho prúdu sa tieto hodnoty stále menia.
Tiež by ma zaujímalo čo znamenajú pri meraní času vybavenia kladné, alebo záporné polvlny pri meraní.

[Jirka Š. Svejkovský]

Měření impedance proudem 15 mA je zatíženo chybou ±(10%+10D).

Spočítejte si rozsahy hodnot, kde se může reálná hodnota pohybovat:

0,4 Ohm: 0,00 - 1,44 Ohm
0,7 Ohm: 0,00 - 1,77 Ohm
1,1 Ohm: 0,01 - 2,21 Ohm
1,4 Ohm: 0,26 - 2,54 Ohm

Takže pokud je skutečná hodnota mezi 0,26 a 1,44 Ohm, jsou všechna měření správně.

Navíc, u takového měření bude dost záležet na tom, jak a kde držíte hroty, jakou teplotu má měřící přístroj.

Měření proudem 15 mA používám pouze pro rychlou kontrolu spojitosti ochranného vodiče za proudovým chráničem.

EDIT: Měření kladnou a zápornou půlvlnou se používá u chráničů typu A (ale i B a F).
Zkouší se reakce na tento druh proudu. Chránič musí vybavit od 0,5 do 1,4 násobku jmenovitého reziduálního proudu. Tedy chránič 30 mA musí vybavit do 42 mA.

[Jiří Schwarz]

Dovolím si problém ještě o kousek posunout:
mám chránič, takže za chráničem v klidu a s úsměvem přejdu tak vysokou impedanci smyčky na konci okruhu, že nejsou splněny podmínky aby na automatické odpojení stačil jistič. Ale "chránič to zachrání".
Ale mám pořád chránič považovat za doplňkovou ochranu?
Nestal už se mi základní ochranou?
Neměl bych tam pak požadovat 300mA jako základní ochranu a za ním 30mA jako doplňkovou?
A jak "prosadit" a ohlídat pravidelné zkoušení, když by to byla ochrana základní?

[David Hruda]

Neměl bych tam pak požadovat 300mA jako základní ochranu a za ním 30mA jako doplňkovou?

[Milan Hudec]

Několik let to tak bylo.....
Dokud se neobjevil tuším v 5-53 vymezující článek o možnosti použití jediné třicítky pro obojí.

[František Šohajda]

Dokud se neobjevil tuším v 5-53 vymezující článek o možnosti použití jediné třicítky pro obojí.

Nikde to není, asi proto, že jistič je základní ochrana jak jej popisují normy  

Potom jen požadovat KOMBI... jistič+chránič v jednom kuse!

[Milan Hudec]

Nikde to není, asi proto, že jistič je základní ochrana jak jej popisují normy  

Potom jen požadovat KOMBI... jistič+chránič v jednom kuse!

Jde o situaci, kdy nevychází smyčka na hodnotu jističe a zároveň je např.pro zásuvku předepsán 30mA chránič.

[Jan Bocek]

Na téma Unimer 09 byla dobrá diskuse na příklad zde:

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,26825.0.html

Měření impedance proudem 15 mA je zatíženo chybou ±(10%+10D).

Spočítejte si rozsahy hodnot, kde se může reálná hodnota pohybovat:

0,4 Ohm: 0,00 - 1,44 Ohm
0,7 Ohm: 0,00 - 1,77 Ohm
1,1 Ohm: 0,01 - 2,21 Ohm
1,4 Ohm: 0,26 - 2,54 Ohm

Takže pokud je skutečná hodnota mezi 0,26 a 1,44 Ohm, jsou všechna měření správně.

Navíc, u takového měření bude dost záležet na tom, jak a kde držíte hroty, jakou teplotu má měřící přístroj.

Měření proudem 15 mA používám pouze pro rychlou kontrolu spojitosti ochranného vodiče za proudovým chráničem.

EDIT: Měření kladnou a zápornou půlvlnou se používá u chráničů typu A (ale i B a F).
Zkouší se reakce na tento druh proudu. Chránič musí vybavit od 0,5 do 1,4 násobku jmenovitého reziduálního proudu. Tedy chránič 30 mA musí vybavit do 42 mA.

Jako kontrola připojení PE možná dobré, ale na to mi stačí zkoušečka obvodů....k čemu je to dobré, při tak značné velké chybě z měřeného rozsahu?
Myslím, že je špatně volená měřící metoda.

[Peter Lovacký]

Nestal už se mi základní ochranou?

To by musel v určitých situáciách stačiť aj sám, a to predsa nie je povolené.

[Milan Hudec]

Nikde to není, asi proto, že jistič je základní ochrana jak jej popisují normy  

Potom jen požadovat KOMBI... jistič+chránič v jednom kuse!

viz 531.3.6 ať nemlátím jen prázdnou slámu.

[Hynek Čermák]

Mám dojem že se zde pletou růzdné pojmy.
Základní ochrana je ochrana před přímým dotykem živých částí tj. např. základní izolace živých částí, přepážky, kryty, umístění mimo dosah atd.....
Nedokážu si tedy nějak představit že by proudový chránič zastával základní ochranu.
Obdobně při použití jako ochrana při poruše (ochrana neživých částí),  protože nereaguje na zkrat mezi pracovními vodiči.
Proto je chránič předsán jako doplňková ochrana v případě selhání základní ochrany nebo ochrany při poruše nebo neopatrnosti uživatelů a nepovažuje se za výhradní ochranné opatření.

[Milan Hudec]

Nepletou, jedná se o společný prvek pro samočinné odpojení a doplňkovou ochranu.

[Hynek Čermák]

Pokud jde o KOMBI chránič potom ano pro ochranu při poruše (automatické odpojení a doplňkovou ochranu),  ale reaguji o příspěvek o pár řádků výše, jako základní ochrana chránič nelze použít!

[Milan Hudec]

Pokud jde o KOMBI chránič potom ano pro ochranu při poruše (automatické odpojení a doplňkovou ochranu),  ale reaguji o příspěvek o pár řádků výše, jako základní ochrana chránič nelze použít!

Kombík s tím nemá co společného.
Kolega Schwarz otevřel Pandořinu almaru ve smyslu:
Je přípustné aby základní ochranné opatření automatickým odpojením bylo závislé na zásahu laika? (Zkouška PCH tlačítkem),  právně je to velice sporná záležitost....

[Jan Franěk]

Kombík s tím nemá co společného.
Kolega Schwarz otevřel Pandořinu almaru ve smyslu:
Je přípustné aby základní ochranné opatření automatickým odpojením bylo závislé na zásahu laika? (Zkouška PCH tlačítkem),  právně je to velice sporná záležitost....

Jediné co vnímám jako sporné, je psát o PCH co by základním ochranném opatření automatickým odpojením. 

[Václav Třetí]

Šedivá je teorie, zelený je strom života.  Ono to není tak jednoduché jak se na první pohled zdá, zejména pokud uvažujeme v rozsahu sítí TN, můžeme se dopustit různých myšlenkových chyb a ono to bude ve výsledku stejně fungovat. Jakmile se dostaneme do úvah o síti TT je všechno poněkud jinak. Kol. Schwarz má se sítěmi TT u železnice mnoho zkušeností, takže některé věci vidí v širším úhlu.

Nechme ovšem železnici stranou a uvažujme o síti TT např. u rodinného domku. Běžný hlavní jistič na přívodu do domu (u elektroměru) jistí před zkraty a přetížením (a zajišťuje omezení příkonu jak vyžadují PP). Může ovšem jistič zajistit též bezpečnost před úrazem automatickým odpojením od zdroje při dnes např. běžné hodnotě 25A? Teoreticky ano, pokud zajistíme zemní odpor uzemnění asi tak 1,5 Ohmu a menší. Je to ovšem reálné? Udržet takovou hodnotu nekolísající v průběhu roku a též dlouhodobě do budoucna stabilní je nereálné a ekonomicky neúnosné. Proto se v oblastech sítí TT již dávno začaly používat chrániče, nejprve napěťové, později proudové. Jak na ně tedy pohlížet v tomto případě? Pravda, dnes jsou to omezená území, jejichž rozsah se zmenšuje, ale stále u nás existují. Myslím, že velice povolaným k vyjádření se k této problematice by byl kol. Jaroslav Hasala.

[Jan Franěk]

Ale to týká jen pár " drobných" oblastí a ani u sítí TT si nejsem jistý, ze bych na PCH pohlížel jako na základní ochranu. Navíc pokud Milan píše o automatickém odpojení, nepůjde pravděpodobně o instalaci dle ČSN 34 1010 ani starší, kdy asi vznikla většina instalací TT o kterých se občas bavíme.
Možná se pletu, ale předpokládám že tazatel se spíše pohybuje v sítích TN a tam jeho dotazy směrovaly. Možná tomuto trochu napovídá i naměřená impedance. Pokud si vzpomínám, napěťové chrániče byly nasazovány především v oblastech kde se špatně dosahovalo nízkých odporů zemničů a tedy i celé sítě. Sám jsem si s ním "hrál" když jsem " kočoval" na montážích v maringotce  jo, to je už dávná historie 

Jsem ale rád že se dotaz probírá i v širších souvislostech, určitě se dozvím zase něco nového od zkušenějších kolegů. Nicméně dal bych pozor nejen na to co se píše, ale i jak se to píše, aby to někteří nepochopili jinak a nevzali si z diskuse jen to, "co se jim hodí".  Tedy pokud budu psát o TT síti, měl bych to asi jasně formulovat, aby nedošlo k nedorozuměním a tak podobně. Jinými slovy nebýt tajemný jako Hrad v Karpatech, ale vysvetlit celou problematiku a nejenom stále něco naznačovat.    

[Václav Třetí]

Nevím, zdá-li se Ti, že něco pouze naznačuji a je třeba mě doplnit, tak to učiň, budu jen rád. Samozřejmě, že popsat problematiku celou je na disertační práci a to bych mohl způsobit problémy na zdejším serveru.

Tyto naše diskuse nejsou určitě určeny laikovi, který si pamatuje, že před 40 léty měl na stole radio s rozsahy SV a KV a to mělo vzadu zdířku s označením uzemnění, odkud vedl kablík přivázaný na radiátor ústředního topení a nic víc o tom neví. Ono to ještě ke všemu nebylo uzemnění v pravém slova smyslu, ale tzv. protiváha antény, to zase občas neví silnoproudaři, radiopřijímač samotný byl obvykle ve dvojité izolaci.

Příspěvek byl určen kolegům, kteří se o problematiku zajímají, takže mi nepřipadlo užitečné vše probírat od začátku, ale upozornit na některé aspekty věci. Proto také jsou vlastně v textu dvě otázky, které mají za úkol vyprovokovat další diskusi.