Přeloží ČEZ sloup a vedení nn z mého pozemku, když není zapsané břemeno?

[hravic]

Řeším info o pozemku před koupí, aktuálně přes pozemek (velikost cca 330m) vede nadzemní vedení nn a na pozemku je umístěn betonový sloup v místě u kraje pozemku, kde je to dost nepraktické a bylo by tam vhodné umístit příjezd a dům.

ČEZ předběžně odhadl přeložku na cca 300.000 Kč, což je víc jak polovička ceny pozemku.
V katastru nevidím žádné info o jakémkoliv břemenu na pozemku.

Umístit stavbu by teoreticky šlo nějak i se zanecháním vedení a sloupu, ale už by šlo o hodně kompromisů a ústupků z naší strany vůči stavbě.

Hledal jsem i další zdroje, nicméně moc moudrý z toho nejsem. V energetickém zákoně vidím jen, že je provozovatel je povinnen zřídit věcné břemeno.
Pokud to věcné břemeno není dané, jaké jsou možnosti přesunutí mimo pozemek na náklady ČEZ a jaká může být úspěšnost v posledních letech?

Nevím jestli tam byl ten sloup umístěn před rokem 89 a kde to zjistit a jestli ta informace je k něčemu dobrá?

[Jiří_Hrubý]

Jestli to tam vzniklo ex lege 79/1957, nikde nic zapsáno nebude.
Až od 222/1994, tedy od ledna 95, se se zápisy začínalo.
Dodatečně se to moc nedoplňuje, protože na katastru tam nevidí soukromoprávní břemeno, ale veřejnoprávní omezení ze zákona, takže automaticky vzniknuvší břemeno.
Argumentace pomocí 458/2000  je tedy možná pouze u zařízení vzniklých v době jeho platnosti.
Jestli tam ten sloup byl či nebyl, nemusí být opět relevantní, protože i kdyby měl na štítku rok 2020, může to být náhrada za původní shnilý dřevák, který se o vznik břemene už dávno postaral a proběhla pouze oprava, která je jednou z činností z břemene plynoucích.
Vámi žádaná přeložka bude realizována v souladu s 458/2000 a protože už není možné postavit sloup takřka kamkoli, ale musí se pečlivě řešit vlastnictví pozemků. Taky jsem byl u přeložky sloupu o polovinu jeho průměru, protože proběhlo zpřesnění od geodezie.
Někdy se stane, že ani není kam postavit nový sloup a je velká starost vyměřit trasu kabelu po hranicích pozemků a realizaci přeložky to tak velmi prodraží, ne-li znemožní.

[Václav Třetí]

Bohužel, toto je pozůstatek doby, kdy všechno bylo majetkem všech a na jedince se nebral ohled. Nyní řešení těchto potíží vyjde obvykle dost draho.

 Teď je otázka, zda takový pozemek vůbec koupit.

[Jiří_Hrubý]

Asi bych to nutně neházel na bolševika, protože s veřejným zájmem jednak počítal už prvorepublikov ý zákon o všeobecné elektrizaci a druhak doba byla taková, že každý chtěl svítit a tak se jednalo jednak v zájmu většiny a druhak lidi zkousli nějaké omezení, když mohli užívat výdobytek civilizace.
A to říkám jako někdo, kdo má na zahradě dva sloupy, překáží mi, ale není je kam přendat, kvůli cizím a obecním pozemkům a kvůli pásmu silnic to nejde ani nacpat do země, leda zas na můj pozemek.

[Václav Třetí]

Bohužel toto znám také. Měl jsem na svém pozemku vedení jdoucí přes tři sloupy, které bylo v extrémně desolátním stavu. Dřevěné přepatkované sloupy, které se rozpadaly na třísky, konzoly byly zkroucené a nahnuté. Vadné izolátory a AlFe vodiče s překorodovanou napínací strunou, které opakovaně praskaly. V posledním období už zbyly ze čtyřvodičového vedení dráty pouze dva, protože odběratel, aby se nemusel podílet na opravě vedení, které na něm chtěli, se raději spokojil s jednofázovým napájením objektu. Po opakovaných stížnostech podpořených revizní zprávou začali pracovníci RZ slibovat nápravu, což byly plané sliby, které trvaly si 7 let. Problém se vyřešil až rekonstrukcí sítí v celé obci a zakabelizování m rozvodů, kdy předmětné vedení bylo nahrazeno kabelem jsoucím jinou trasou, což ale nebyla zásluha rozv. závodu, ale obce. Toto vedení mělo za 60 let své existence, asi 1950 až 2010 na svědomí několik mrtvých ovcí a málem požár hospodářského stavení. Náhrada škod žádná, jednání socialistickéh o a postsocialisti ckého podniku stále stejné. Při provizorních opravách nadělali většinou na pozemku ještě další škody použitou technikou a nepořádek v podobě povalujících se zbytků rozlámaných vodičů a rozbitých izolátorů. Protože s nimi měl rozbroje kvůli tomuto vedení i můj strýc, předcházející majitel, tak jsem při převzetí objektu čekal na znovuzapojení elektroměru 7 měsíců. Stálé výmluvy o tom, že neměli čas, že byl vítr a museli odstraňovat poruchy a že mají málo pracovníků a jejich vysokou nemocnost. Takto se občas jedná se zákazníky, bohužel mám zkušenosti, že dodnes.

[Petr Liskar]

To, že máte sloup, a tedy i místo, kam na své náklady budete připojovat elektroměrový rozvaděč, na svém pozemku, je spíš výhrou. Přeložka stávajícího vedení řešitelná je a stavět se dá. Pokud ale s přívodním kabelem musíte jít přes cizí pozemek, jehož majitel si postaví hlavu, tak máte smůlu a nestavíte vůbec.

[Jiří_Hrubý]

To co popisujete, znám bohužel taky. Je ale pravda, že ne vždy je vina jen na straně RZ, protože existuje stále mnoho staničních vývodů, odboček a přípojek, včetně vn, které mají soukromého vlastníka, který zejména na hladině vn nemá prostředky k údržbě a opravám. Je-li možné při poruše rychlé odpojení takového zařízení, tak se nechá odpojené, jinak se opravuje jako druhořadé, v nejnutnějším rozsahu pro obnovení dodávky.
Před pár lety byla dokončená restituce jednoho prasečáku, ten měl vlastní DTS, kterou logicky získal úspěšný restituent. Rozjel opět produkci, ale neinvestoval do údržby a revizí.
Co udělá uhnilé uzemnění stanice, okolo které tekla močůvka, protože nad ni vybudoval hnojiště, když se uklepe pasovina na trafu a opře se o příhraďák, asi netřeba psát.
Omezení dodávek kvůli lokalizaci zemního spojení, byla ta nejmenší škoda.
Že mají málo pracovníků je bohužel fakt, staří jim odchází a mladí nejsou, nebo neumí, či nemají zájem…
Neplatí to pro administrativu, na teplá místa je přetlak zájemců všude.

[Emanuel Kocián]

Rozhodný rok není 1989, ale 1994. A každý betonový sloup má na sobě malý kovový štítek, kde je mimo jiné vyražen rok výroby. Sloup si doporučuji pořádně vyfotit, oměřit (průměr),  zadokumentovat a vyčkávat. A při výměně udeřit. Určitě tam totiž lupnou silnější či vyšší sloup (dráty se s každou obnovou věší silnější, ne naopak) a když na ně zatlačí dobrý právník, tak radši sklapnou krovky a zakabelizují to.

[Jiří_Hrubý]

Když už tak 95 a řešit, jestli tam míso 9/3 dá někdo 9/6 v rámci rekonstrukce soudní cestou, to bych docela rád viděl.
Jinak ne vždy sloup štítek má a ne vždy je čitelný. S těmi rozměry to je taky trochu mystifikace, protože se liši průměry starých a dvougeneračníc h sloupů i při stejném vrcholovém tahu.
Udeřit až  při vlastní výměně je docela odvážný počin, který může vést až k trestnému činu obecného ohrožení a poškozování veřejně prospěšného zařízení, to když tam ten sloup nepostaví a linku nezapnou.
Jednou si kupuju pozemek s věcným břemenem, tak holt s tím musím počítat, nebo si koupit jiný, případně investovat do přeložky, což se paradoxně někdy i vyplatí.

[Jiří_Hrubý]

Protože nelze editovat, tak ještě doplním, že rok výroby sloupu neznamená vůbec nic už proto, že bude-li např. na pozemku linka na dřevě z 60. let a klidně po roce 95 bude rekonstruována, jedná se pouze o opravu a platí stále původní břemeno z těch 60. let.

[Emanuel Kocián]

Udeřit, bylo myšleno samozřejmě právně. Venkovní vedení nn nemá žádné ochranné pásmo, na rozdíl od nn kabelu či venkovního vedení vyšších napěťových hladin. A to je ten problém. Takže  v zásadě platí stejný kus za stejný kus, tam není žádné - výměna vedení technické infrastruktury - a podobně. Pokud tam bude nový sloup byť o průměru 10% širší než ten původní, tak z toho dobrý právník dokáže vyrobit kardinální aféru. Myslíte že ne? Naprosto bez problému u soudu zdůvodní, že natolik závažné zvýšení rozsahu omezení práv vlastníka pozemku zasluhuje logicky smluvní uzavření nového věcného břemene, která však nebylo distributorem provedeno, a distributor svévolně umístil náhradou nové zařízení, které razantním způsobem změnilo rozsah omezení vlastníka pozemku.

[Jiří_Hrubý]

To si právě myslím, že už by bylo pozdě. Muselo by se to řešit před přeložkou, na základě PD, kterou dostane jako účastník řízení. Když už tam sloup bude stát, těžko budě z fotek něco prokazovat a hádat se o 3-5cm průměru.
Dobrý právník něco stojí, k tomu, aby vůbec mohl nějakou aféru vyvolat, potřebuje dobrého soudního znalce, který taky něco stojí. Pak se pustí do boje proti molochovi a i kdyby nakrásně vyhrál, nemusí mu být přiznány náklady a je v tom za stejný prachy, jako kdyby přeložku zaplatil a ještě přijde o spoustu času.
Výsledkem by bylo možná nějaké zamáznutí toho "omezení v užívání" o 30cm2 nějakou směšnou částkou.
Nejsme v americe, aby se vítězilo u soudu s každou uvařenou kočkou...