Co je příčinou pravidelného odpojování bojleru po dvou dnech?

[Bezecný K.]

Máme problém s bojlerem Tatramat elov 200l, je napojený na nízký tarif nízký tarif.
2-3 dnů běží normálně, ale většinou po 2-3 dni se vypne, rozepne se ten spoj v krabičce viz foto.
Musím sundat kryt a sepnout (zatlačit) to manuálně aby znovu běžel.
Čím to může být?
Musím vyměnit celou tu krabičku?

[Lukáš Rotrekl]

Možnosti, zkusím řadit tak jak si myslím, že je jejich pravděpodobnos t:
- bojler plný vodního kamene
- vadný provozní termostat
- vadná tepelná pojistka (to je to co vypíná)

[Jiří Schwarz]

Souhlasím.
Zkuste ubrat teplotu na provozním termostatu, jestli se to změní pokud bude vypínat při trochu nižší teplotě.

[Bezecný Karol]

Děkuji za rady, vyzkouším ubrat teplotu a pak dám vědět jestli se to změnilo.

[František Šohajda]

Je to učebnicová porucha,  kdy je vodní kámen a přenos tepla špatně spíná termostat, dojde k přehřátí a vypne havarijní termostat!

Ten se musí manuálně zapnout, většinou je pod krytem.
Havarijní termostat může být vadný, ale zatím jsem takový neviděl!

Co s tím?
Boiler rozdělat a kámen odstranit...já to dělám každé dva roky!
A to nemám vodu nějak moc kamenitou.

[Patrik Mlynar]

Pripomina to situaciu, ked vam na aute svieti mazanie a lejete tam kazdy tyzden pol litra oleja, namiesto toho, aby sa riesila primarna pricina, napr prasknuta olejova vana.

Tu je bud vadny termostat (koliesko na nastevenie teploty) alebo a to skor, vodny kamen zabranuje prenosu tepla zo spiraly.

[Václav Třetí]

Vodní kámen je prevít. Jednou jsem v místě s vápenitou vodou čistil boiler a bylo ve 160 litrové nádobě 12 celých 10 l kbelíků bílých "hrášků" utvořených z vápence. Topná tělíska odcházela po dvou, třech měsících. Nějaký chytrák, co tam byl přede mnou, dvakrát zákazníkovi vyměnil top. těleso, termostat i tepelnou pojistku a nenapadlo ho, že bude ucpaná nádoba kamenem, byť to byl problém celé vesnice, nikoliv jedné studny. 

[Rozmahel Vladimír]

Šumí váš boiler?
váš boiler má těleso přímo ve vodě. Pokud je těleso "zasypáno" vodním kamenem těleso se přehřívá protože je zhoršen odvod tepla z povrchu tělesa přimo do vody. Dochází k deformaci tělesa, hoří těsnící guma u spodku tělesa, boiler kape, apod.
Průvodní jev je šumění v boileru při dohřívání. Jsou to místní vary na povrchu zaizolovaného tělesa. To je zjevný důkaz zanešení tělesa boileru kamenem...

[Martin Kurka]

A hlavně pane K.Bezecný, nerozebírejte (jak to děláte) havarijní termostat, zkontrolujte si stav a funkci pojišťovacího ventilu a zkontrolujte si funkci provozního (nastavovacího termostatu. .
Pokud v této oblasti nejste odborník, obraťte se  na odborníky a nechť vám není líto investovat i malé peníze do koupi nového havarijního termostatu a nového pojišťovacího ventilu.
Neudržovaný bojler je bomba v koupelně. V příloze se podívejte, co umí přehřátá pára udělat.
V podstatě je havarijní termostat pojistka, která nemá nikdy sepnout.
Její sepnutí indikuje špatnou funkci provozního (nastavovacího) termostatu. Je konstruována tak, aby nešla přenastavit, aby vypínala oba přívodní póly tělesa a aby šla resetovat až po vychladnutí náplně bojleru.
Její rozepnutí je hlášení - zkontroluj a při nefunkčnosti okamžitě vyměň:
 - odpouštění a funkci pojišťovacího ventilu (nadzvednutím jeho sedla, jestli není přilepené, kontrola ukapávání při zvyšování teploty a tím tlaku v nádrži)  
 - provozní termostat (cvaká a opravdu spíná na skutečné veplotě vody)
 - izolační stav topného tělesa (netopí jedním pólem do kostry bojleru)
 - množství vodního kamene kolem tělesa a v nádrži (šumění a bublání při ohřevu)

Mimochodem zestárlý pojišťovací ventil dokáže zbytečně "ukapat" do kanalizace i 10 litrů vody za jeden ohřev. Jenom proto, že má těsnění na sedle opotřebované. Pojišťovák by se měl měnit nejpozději s výměnou bojleru. Je to i ekonomické.
Za rok 3m³ vody stojí na vodném a stočném studené vody 240Kč, ale při zavedené cirkulaci ukapává voda teplá a 3m³ teplé vody už potřebuje na ohřátí cca 200kWh .

 

[Ondřej Dragula]

Dovolím si připojit také jeden postřeh. U některých ohřívačů vody tuzemské provenience je zasunuta kapilára provozního i havarijního termostatu v jedné jímce. Při demontáži víka ohřívače rády vyjedou ven. Byť je pod obalem letáček upozorňující elektrikáře připojujícího přívodní kabel na správné a hlavně na doraz zasunutí, neděje se tak. Letáček z pravidla vypadne na zem textem dolů. A je na problém zaděláno. Havarijní termostat vypadává náhodně a rád. Tento problém je hlavně u ležatých variant.

[Ondřej Dragula]

A co se týče pojistného ventilu, tak při správné funkci, bez použití expanzní nádoby, by měl při teoretickém ohřevu z nuly na sto stupňů při konstantním tlaku vody odpustit cca jednu desetinu objemu vody. Samozřejmě teoreticky, většinou je to méně. Každý ohřívač vody by měl být vybaven tlakovou expanzní nádrží o objemu jedné desetiny obsahu (existuje přesný výpočet)