Pokud dáváte v běžné domácí instalaci s max. několika stykači, nebo ve svých konstrukcích s použitím relé,
vždy omezovače přepětí, potažmo odrušovací filtry, pak hluboce smekám.
Přepěťové ochrany cívek dávám naprosto všude.
Klidně nechte na hlavě, vysvětlím proč.
Protože jsem zjistil, že to je ekonomické.
Pokud konstruujete průmyslovou řídící elektroniku, sejde se vám v rozvaděči třeba 80-200 relé a stykačů. To je takový průměr. Některé relé a řetězce relé-stykač spínají i 2x3x do minuty, nebo tipují motory třeba 10sec chod, 2sec stop 10 sec reverzace minuta pauza. To vše 24hodin denně.
Pak poznáte, že:
1) neodrušit všechny prvky je ekonomická sebevražda. Jezdit 200-300km na otočku kvůli jednomu proraženému výstupu z PLC budící neodrušená relé, nebo kvůli očouzenému pomocnému relé budící neodrušený stykač, jezdit kvůli přebíhání motorů, protože jim lepí a topí stykač či relé záviťákem - to si hned a rychle rozmyslíte. Při tomto počtu relé a hustotě spínání se neodrušení projeví několikrát ještě v záruce. Rychle přijdete na to, že nepoužití přepěťového prvku na indukčnsti nemá sebemenší ekonomický význam. Cena ztraceného dne a 400-600km autem jde z vlastní kapsy, za cenu jednoho výjezdu odrušíte hodně velký rozvaděč.
2) zjistíte, že z nepochopitelný
ch příčin přežije pravidelně a poměrně často spínající relé či stykač a tu najednou zablbne a odejde spínací prvek spínající zřídka, nebo dlouho přidržovaný. Prostě přepětí, které není pod kontrolou je statistická záležitost ale s "jistotou desetinásobku" škody.
K relé či stykači dávám tedy "odrušovák" vždy - a to zastávám názor, že co na zařízení není se nemůže pokazit, ale zde platí, kde není u relé či stykače RC člen, varistor, transil či dioda, u toho je jen otázka času, kdy se to poblbne. V průmyslu, jako doma.
Když to vidíte důsledky neosazení "odrušováků" v reále a statisticky, pak po doplnění "odrušováků" do zařízení "šetřících" výrobců jste i za borce, zákazníkům mizí provozní problémy.
Pro "domácí" použití pro sebe, kde není časté spínání bastlím, nepoužívám standardní odrušovací prvky výrobců v IP20 a výše, ale většinou holé, zabužírkované drátové součástky - v této formě jsou to opravdu i "haléřové" či korunové položky - varistor 2Kč, dioda 1N4007 1 Kč, "výkonový" RC člen zastříknutý RC208-209 cca 16-30Kč. Nutno uznat, že výrobci instalačních stykačů a relé mají ve valné většině cívky odrušeny již ve standardu uvnitř pouzdra, takže tam není třeba dávat odrušovací externí člen.
V průmyslu se dává člen externí z ekonomických i konstrukčních důvodů. Pro méně časté spínání stačí varistor, pro pomalý odpad DC cívky dioda. Pro rychlý a častý odpad RC členy a u DC zenerky s diodami či transily. Pro speciální pohlcování velkých indukčních energií a potřeby rychlých odpadů (elmg. spojky a brzdy) slouží již složitější plovoucí ochrany s kondenzátory, elektrolyty s malým ESR a rychlými diodami a to vše doplněné výkonovými varistory a to vše spínané polovodičovými spínači většinou MOSFET. Musíte znalostmi i citem dát na správné místo správný prvek a dobabráte se k ekonomicky slušnému řešení. Navíc sdružené indikační a odrušovací prvky pro relé dělají jistou štábní kulturu zařízení a přispívají k přehledné diagnostice a zrychlují opravitelnost.
Pokud otevřete dnes prakticky jakýkoliv = podřadný asijský výrobek, zjistíte, že se tématem elektromagneti cké kompatibility, resp. odrušením, či omezením přepětí dnes zabýváme pouze v teoretické rovině. Nemluvím však o průmyslových instalacích, kde se jedná o jinou ligu. Typickým příkladem takového výrobku - pohybový senzor s relé na výstupu. Odrušení = 0, omezení přepětí = 0 a cena = velmi zajímavá.
Tak si ten senzor rozeberte. Zjistíte, že napájecí člen tvoří kondenzátor se sériovým odporem. Slouží i jako odrušovací RC člen.
Relátko je na DC napětí a na tišťáku pod jeho přívody najdete nalepenou SMD diodu paralelně k cívce, pokud ta SMD dioda nebude přímo tělese relé.
Napájecí DC zdroj obsahuje zenerovu diodu, která pohltí s paralelním kondenzátorem i slušná přepětí. Takže občas při velkém přepětí či průrazu síťového předřadného kondenzátoru se odpaří vlasový spoj na plošňáku sloužící jako pojistka.
Když sekáte výrobek v miliónových sériích dobabráte se statisticky k tomu, co se ještě vyplatí ošidit, a co v žádném případě. Vrácení miliónové série v záruce položí skoro každého výrobce.
Na druhou stranu speciální ochrana proti rušení (filtry) jsou legislativní záležitostí EMC zkušeben a el.magnetické kompatibility. Výrobcovo konstrukční "opomenutí" VF filtru se na poruchovosti výrobku podílí málo. Může však způsobit rušení třeba GSM signálu a to pak provozovatele laciného zařízení bez prohlášení o shodě může přijít pěkně draho.
Zde by se s Vaším tvrzením
Odrušení = 0
dalo souhlasit. Zejména u výrobků s čínskou verzí C E (China export) a ne evropským CE.
Autor
