Jak provádíte uzemnění PEN vodiče u veřejného osvětlení?

[slower]

Jak provádíte uzemnění PEN vodiče u veřejného osvětlení?
Zemnič (pásek FeZn 30/4mm) bývá uložen na dně kabelové rýhy rozvodu VO v zemině. Na tento zemnič se drátem FeZn d10 připojil příslušný sloup (přes svorku SP - slouží pro hromosvod) a zemnič slouží také k přizemnění středního vodiče PEN rozvodu VO dle ČSN 33200-4-41 a ČSN 332000-5-54.

Zajímá mě praktické provedení u stožárové svorkovnice, která má krytí min. IP43 a má dvojitou izolací. Přívod do svorkovnice máme např. 4x10 (TN-C) a potom do svítidla 3x1,5 (TN-C-S).
Ten bod rozdělení uzemníte drátem CYY 10 na svorku SP?

viz. příloha.

[opatovice64]

Přizemnění středního vodiče PEN ??

[Václav Třetí]

Přizemnění středního vodiče PEN ?

PEN není střední vodič!

[Jirka Š. Svejkovský]

Přizemnění středního vodiče PEN ?

Vaše rozhořčení chápu. Teď ještě to řešení. Máte nějaké?

Ten bod rozdělení uzemníte drátem CYY 10 na svorku SP?

Ano, tak bych to udělal.

[Jiří_Hrubý]

A teď ještě jak tam ten drát navíc narvat a neporušit těsnění.
Svorkovnice v krytí, které jsem kdy viděl, měly vždy pouze dva vstupy na smyčku.
Přizemnění stožárů má bezpečnostní význam samo o sobě, zaměřil bych se tedy především na kvalitu jeho provedení (často to lopaty ojebávají) a přizemnění PEN bych řešil stejně jako u kabelových sítí.
Zemnit za každou cenu rozdělení na jednapětce mědi, nepovažuji za něco, na čem stojí vesmír.
Obecná zásada je, zemnit bod rozdělení tam, kde může přerušením přívodního PEN vzniknout bezpečnostní riziko a tím přizemněný kandelábr se svorkovnicí tř.II a dnes často už i lamp ve tř.II tak moc nehrozí.

[Pavel Horský]

A na co používat svorkovnici v uvedeném krytí?
Držte se klasiky a máte po problému.
Pak je to jednoduché.
Ze zemniče je napojena kostra stožáru. Uvnitř stožáru je instalována bežná typová svorkovnice výrobce Elektro Bečov určená pro instalaci ve stožárech VO.
Svorkovnice je instalována na DIN liště a ta je vodivě spojena s kostrou stožáru. Na DIN liště je instalována (jsou instalovány) RSA svorka PEN, která jsou konstrukčně propojena přes DIN lištu na kostru, tudíž je splněno to, na co se ptáte.
Svorkovnice s vyšším krytím je pak potřeba instalovat jen v některých případech...

Základním požadavkem je krytí svorkovnice IP. Do stožárů veřejného osvětlení splňujících normu ČSN EN 40 - 2, tedy s krytím do výšky 2,5 m IP 3x (a dvířky uzavíratelnými tak, aby bylo zamezeno přístupu nepovolaných osob),   je možné osadit svorkovnice s krytím IP 20. Stožárové svorkovnice s krytím IP 20 umožňují větší variabilitu propojení napájecích kabelů a připojitelných zařízení (svítidla osazená na stožáru, zásuvky pro dekorativní osvětlení, rychlostní radary apod.). Kovové části stožárových svorkovnic (třmeny, šrouby) v nabídce Elektra v.d. jsou opatřeny nadstandardní tloušťkou povrchové úpravy ZnCr modrý s utěsněním.
Svorkovnice s vyšším krytím (v naší nabídce s krytím IP 54) je vhodné osazovat do stožárů jejichž dvířka nedosahují krytí IP 3x, do sloupů v oblastech kde je předpoklad většího vlivu vody a soli.

[Jiří Schwarz]

...
Svorkovnice je instalována na DIN liště a ta je vodivě spojena s kostrou stožáru. Na DIN liště je instalována (jsou instalovány) RSA svorka PEN, která jsou konstrukčně propojena přes DIN lištu na kostru, tudíž je splněno to, na co se ptáte.
...

A pak přijedeš na Elfetexfest nebo podobnou akci a ze zástupce výrobce vypadne prohlášení, že správnou "vodivost" má RSA svorka při osazení na měděnou DIN lištu 

[Pavel Horský]

A ještě lepší vodivost má pak stříbrná, že?   

[Václav Třetí]

Svět se zbláznil!

Podotýkám že to není míněno na kolegy Schwarze a Horského.

Jen se občas blbne mnohem více, než je zdrávo. Přizemnění rozvodu VO je identický problém, jako přizemnění distribučních vedení. Jen je třeba zohlednit mechanické a konstrukční možnosti použitých sloupů VO.

[Jiří Schwarz]

Předem se omlouvám, že to co napíšu, není úplně ve vztahu k původnímu dotazu, ale vysvětlí to můj předchozí příspěvek

Měl jsem dotaz nebo připomínku, když se dají RSA svorky mezi sebou propojit, proč to nejde u zelenožluté.
Odpověď jednoduchá - jsou přece spojené s DIN lištou.
Další moje připomínka - neměl bych pak považovat konstrukční díl za PEN vodič? To by být nemělo.
Prý to nemusím posuzovat jako konstrukční díl, dokonce si DIN lištu mohu osadit izolovaně a pokud chci mít kvalitně vodivý spoj na PENu, měl bych použít měděnou DIN lištu...

(tak jsem je trochu zklamal, když jsem řekl, že je jednodušší dát tam konkurenční HLAK)

[Václav Třetí]

Předem se omlouvám, že to co napíšu, není úplně ve vztahu k původnímu dotazu, ale vysvětlí to můj předchozí příspěvek

Měl jsem dotaz nebo připomínku, když se dají RSA svorky mezi sebou propojit, proč to nejde u zelenožluté.
Odpověď jednoduchá - jsou přece spojené s DIN lištou.
Další moje připomínka - neměl bych pak považovat konstrukční díl za PEN vodič? To by být nemělo.
Prý to nemusím posuzovat jako konstrukční díl, dokonce si DIN lištu mohu osadit izolovaně a pokud chci mít kvalitně vodivý spoj na PENu, měl bych použít měděnou DIN lištu...

(tak jsem je trochu zklamal, když jsem řekl, že je jednodušší dát tam konkurenční HLAK)

Chápu, znám tento problém. V dobách, kdy byl PEN všude, jsme důsledně oddělovali uzemnění konstrukčních částí rozvaděčů a dělali rozpojitelné propojky a dnes máme PE a N a ono to vzhledem ke konstrukci svorky RSA dost dobře nejde.

[Jiří_Hrubý]

A na co používat svorkovnici v uvedeném krytí?
Držte se klasiky a máte po problému.

A to já zas tazatele chápu, jednou byl takový požadavek v areálu u jedné vodárenské přehrady, protože se počítalo i s možností případného zaplavení a pak tak rozhodlo zastupitelstvo města coby investor, protože vágus koupí půlměsíc za pade v železářství a způsobí-li úraz sobě, nebo jinému při nočním sběru, jde to prvně za městem.

[Jan Hájek]

K tomuto tématu je trochu tento eDehn:
https://elektrika.cz/data/clanky/live-edehn-34-ochrana-led-osvetleni-dnes-zive-od-13-00-hod

[Peter Lovacký]

Pozná niekto nejaký odborný dôvod, prečo by na osadenie EZ ako sú DIN lišta, svorkovnica, poistka, zvodič, prepoj PEN-kostra a pod....,  do priestoru stožiara ktorý má dané IP od výrobcu (alebo pod jeho päticu),  nemali platiť pravidlá EN 61439-1..? ?

[Radim Strycharski]

Mně nějak uniká smysl toho přizemňování PEN u VO. Příslušná ustanovení byla dříve v normách 4-41 a i když to tam nebylo výslovně uvedeno, z kontextu bylo možno poznat, že se jedná o distribuční rozvody, což rozvod VO není. To je jednoúčelový rozvod, který má zpravidla charakter koncového třífázového obvodu, někdy třeba sdruženého. Ovládání se provádí na začátku v rozvaděči osvětlení a tím spíš je to charakter koncového obvodu. Předpisově to bylo napraveno zrušením ustanovení v 4-41 a zachováním v PNE. No a pak máme ty různé výrobce stožárových rozvodnic, kteří s nějakým dodatečným vrtáním do skříně vůbec nepočítají.

[Jan Bocek]

Svět se zbláznil!

Jen se občas blbne mnohem více, než je zdrávo. Přizemnění rozvodu VO je identický problém, jako přizemnění distribučních vedení. Jen je třeba zohlednit mechanické a konstrukční možnosti použitých sloupů VO.

Mně nějak uniká smysl toho přizemňování PEN u VO. .......No a pak máme ty různé výrobce stožárových rozvodnic, kteří s nějakým dodatečným vrtáním do skříně vůbec nepočítají.

Dnes jsem si více podíval na nové VO v městě. 6 nových sloupů mělo ještě otevřené dvířka a montéři dokončovali zapojování. Z rozvaděče VO výkop s položeným kabelem a páskem FeZn.
Všechny stožáry připojený na vnější PE svorku pomocí zž lana propojeným na pásek.
Do vnitřní svorkovnice zapojený kabel CYKY smyčkováním.
Prostě běžná praxe elektro firem. Je to veřejná zákázka a předpokládám, že je PD a technický dozor a ukončení VRZ.

Místní a vnitřní dodatečné propojení z PEN, na vnější svorku PE je nesmysl.
 
Odhadují u nové instalace, že měřením na stožáru mezi PE-PEN, naměřím hodnotu do 50 miliohmů. Navíc stožár VO je výrobek a musí obsahovat Návod na obsluhu a údržbu i na připojení.