|
|
|
|
|
slower
Neverifikovaný uživatel @6
     
Offline
|
 |
« Odpověď #4 kdy: 08.09.2022, 12:59 » |
|
Tohle je hlavně distribuční záležitost, kruhy okolo stanice by měly mít 5Ω a celkové uzemnění sítě (volně přeloženo vodič PEN a všechny jeho náhodné i strojené zemniče po trase až k TS) se musí vejít do dvou. V objektu tedy ty cca 2Ω naměříte na MET za provozu, tzn při připojení včetně PEN.
aha, naměříme za provozu na MET včetně PEN... tak to potom jo, viděl jsem totiž tenhle požadavek už 2x na výkrese od projektanta, kde bylo naspáno, že MET musí mít do 2 ohmů...tak jsem tomu moc nerozuměl, když uzemnění hromosvodu není nikdy pod 2 ohmy. Předpokládám, že se to měří asi jen jednou metodou a to úplně stejně, jako impedance smyčky
|
|
|
|
|
|
Václav Třetí

Offline
|
 |
« Odpověď #7 kdy: 09.09.2022, 02:48 » |
|
Uzemnění nutno měřit Terrometem nebo Meggerem s pomocí sond umístěných mimo vliv zemničů spojených s PEN.
|
Václav 3
Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.
Řidič tvrdej život má... , stejně tak vesnickej elektrikář
|
|
|
|
Jiří_Hrubý
Neverifikovaný uživatel @7
      
Offline
|
 |
« Odpověď #9 kdy: 11.09.2022, 18:45 » |
|
Rb můžete změřit v podstatě kdekoli, klidně u trafa. Tato hodnota je pro MET nepodstatná, tam je důležitá hodnota Ra, ovšem v obdobných areálech či smyčkových kabelových skříních, je to taky hodnota blbě měřitelná, protože zemnič bývá nejen v zemi, ale zároveň spojen s PEN v dalších skříních, či s nějakou konstrukcí a ta následně přes uzemnění opět s PEN. Snadno to lze ověřit klešťákem a pokud se ukáže hodnota pod 1 ohm, nemá cenu se s tím moc zabývat, protože bez demontáže všech bodů propojení se nikam nedostanete a rozpojovat zemnič za provozu není rozumný počin.
|
|
|
|
|
|
Radim Strycharski

Offline

|
 |
« Odpověď #12 kdy: 12.09.2022, 13:21 » |
|
A ten klestak by jste dal na vodič PEN nebo na ten uzemnovaci přívod? Myslím ten můj případ, co jsem popisoval a kreslil
Když měříte klešťákem nebo impedancí, tak je to vždycky měření odporu „celé smyčky“. Když někam obepnete klešťák, tak máte jednu část smyčky vlevo, druhou vpravo a naměřená hodnota je součet obou. Takže když klešťák obepnete na vývod MET, tak na jedné straně máte odpor uzemnění MET a na druhé straně odpor uzemnění zbytku sítě. Je to jako rovnice x+y=1, takže nemůžete vědět, kolik je x a kolik y. Musíte nejdřív nějak co nejpřesněji zjistit, kolik je x, abyste si mohl dopočítat y, které vás zajímá.
|
|
|
|
slower
Neverifikovaný uživatel @6
     
Offline
|
 |
« Odpověď #13 kdy: 16.09.2022, 14:22 » |
|
Když měříte klešťákem nebo impedancí, tak je to vždycky měření odporu „celé smyčky“. Když někam obepnete klešťák, tak máte jednu část smyčky vlevo, druhou vpravo a naměřená hodnota je součet obou. Takže když klešťák obepnete na vývod MET, tak na jedné straně máte odpor uzemnění MET a na druhé straně odpor uzemnění zbytku sítě. Je to jako rovnice x+y=1, takže nemůžete vědět, kolik je x a kolik y. Musíte nejdřív nějak co nejpřesněji zjistit, kolik je x, abyste si mohl dopočítat y, které vás zajímá.
pořád v tom plavu... 1) hodnotu x nemusím řešit, když obepnu klešťákem uzemňovací přívod pro MET a naměřím do 2 Ω že? 2) kdybych naměřil nad 2 Ω, mohu odpojit uzemňovací přívod od MET a změřit smyčku přístrojem bez toho uzemnění, a tak zjistím tu hodnotu x že? ALE 3) co když ten uzemňovací přívod pro MET je zřízen z obvodového zemniče typu B? Potom když obepnu uzemňovací přívod pro MET, naměřím jen velmi nízkou hodnotu max třeba do 1 Ω, protože jsem měřil jen spojitost ne?
|
|
|
|
|
Radim Strycharski

Offline

|
 |
« Odpověď #15 kdy: 18.09.2022, 15:29 » |
|
1) hodnotu x nemusím řešit, když obepnu klešťákem uzemňovací přívod pro MET a naměřím do 2 Ω že?
Teoreticky ano. Prakticky je to ovšem podezřelé, protože když budete předpokládat uzemnění sítě 0,5 až 1 ohm, tak na zemnič z MET zbývá 1 až 1,5 ohmu. A to by člověk měl zpozornět. Proč by samostatný zemnič omezeného rozměru, neovlivněný jiným blízkým zemničem a nespojený nikde galvanicky "do koule" měl mít tak nízký odpor? 2) kdybych naměřil nad 2 Ω, mohu odpojit uzemňovací přívod od MET a změřit smyčku přístrojem bez toho uzemnění, a tak zjistím tu hodnotu x že?
Jak už jsem psal dříve: klešťákem nebo smyčkou neměříte nikdy jenom jeden zemnič, ale dva zemniče za sebou. Každý z těchto zemničů může mít samozřejmě k sobě další paralelní zemniče přispívající ke snížení naměřené hodnoty. Takže při přesném měření je nutné přesně znát jeden ze zemničů a to se bez měření sondami neobejde. Při měření klešťákem nebo impedancí se prostě tváříme tak, že jednu z těch hodnot (x nebo y) známe jako hodně nízkou a že si můžeme dovolit ji zanedbat. Protože když by třeba měl zemnič ve skutečnosti 8 ohmů a my naměříme a napíšeme do zprávy 10, tak je to sice chyba, ale chyba, která ničemu nevadí a je na straně bezpečnosti. 3) co když ten uzemňovací přívod pro MET je zřízen z obvodového zemniče typu B? Potom když obepnu uzemňovací přívod pro MET, naměřím jen velmi nízkou hodnotu max třeba do 1 Ω, protože jsem měřil jen spojitost ne?
Proč by to tak mělo být? Předpokládáte přece, že i ten zemnič typu B je s vodičem PEN spojen jen v jednom bodě v místě MET. Samozřejmě od toho je požadovaná dokumentace, aby takové předpoklady byly buď potvrzeny, nebo vyvráceny. Jsou případy, že je v objektu více MET, to se má ale člověk dozvědět z dokumentace a pak by byla samozřejmě měřena jen spojitost vodičů. Když bude ale jen jedna MET, tak na jedné straně máte zemnič typu B a na druhé straně uzemnění sítě. Když bude mít zemnič 5 ohmů a síť 2 ohmy, naměříte 7 ohmů.
|
|
|
|
|
|