Mohu mít v objektu více než jednu HOP, vzájemně nepropojeny?

[Venca75]

Po celém obvodu domu půdorysných rozměrů 12x12m je uložen v zemi, v hloubce 0,7m, zemnící pásek FeZn30/4. Do levé strany objektu je přiveden napájecí přívod od elektroměrovéh o rozvaděče a je zakončen v domovním rozvaděči. Pod tímto rozvaděčem je nainstalována hlavní ochranná přípojnice, pro přechod soustavy TN-C na TN-S.
Přívod plynu a vody je z pravé strany objektu, kde bude instalována druhá ochranná přípojnice pro uzemnění plynového a vodovodního potrubí.
Každá z těchto ochranných přípojnic je napojena drátem FeZn o průměru 10mm na pásek FeZn30/4 v zemi, který je uložen po celém obvodu objektu.
Musí být tyto dvě HOPky propojeny mezi sebou vnitřkem domu, nebo stačí jejich připojení na zemnící pásek - čilli budou propojeny uzemňovací soustavou?

[Fuk Tomáš]

Dejte sem půdorysný plánek s vyznačením také míst připojení svodů hromosvodu.
V obecné rovině ale je to co jste popsal špatně, ve skutečnosti tam nemáte ani jednu HOP a ne že dvě.
Nejde totiž tolik o to ty věci uzemnit, ale především je ekvipotenciáln ě pospojovat, a to Vaše řešení (při průchodu bleskového proudu soustavou) nesplňuje.

[Venca75]

Snad je obrázek čitelný. Svody jsou čtyři.  HOP je zatím nakreslena jedna, vlevo u té zelené skvrny, což je hlavní rozvaděč. Přívod plynu a vody bude v místnosti Přípravna (vpravo nahoře).
Objekt má tvar 4 patrového hranatého dortu, takže hromosvodové svody budou jako schody a navíc skryté, protože prochází přes pochozí terasy a zakopávat o hromosvodový drát není ideální.
Hromosvodové svody nejsou kresleny v rozích přízemí, protože nejkratší cesta k uzemnění ze střechy není po nejschodišťově jších stranách objektu, ale po co nejrovnějších.

[Fuk Tomáš]

Je tam armovaná základová deska, s hustě provařenou armovací mříží?

[Venca75]

Ne. Jedná se o rekonstrukci vily. V části objektu (dole) budou jen nové základové pasy - tam, co je pásek nakreslen světle modrou barvou. Světle modrá = pásek v základech, tmavě modrá = pásek v zemi.

[Jan Hájek]

Ta voda a plyn budou asi v plastu, kovové budou pouze rozvody u vás v domě.  Pokud v místě vstupu budete mít Vaše kovové trubky mít napojené na místní vyrovnání potenciálu a pak roury topení všude po domě, kde to půjde, tak bych to zas tak neřešil, ale pokud provedete ještě jejich propojení 16-25 mm2 Cu vodiče, nebude to rozhodně na škodu.

Pokud to dole vpravo je strom, tak to bych měl za bouřky daleko větší strach, že udeří do něj, z něj to po větvích přeskáče na dům, jak se zrovna bude hodit a pokud je jehličnatý, tak exploduje.

[Kamil Novák]

Přikláněl bych se k jedné HOP.
1) A to hlavně z důvodu, že se zde chce docílit vyrovnání potenciálů (v jednom objektu) na stejnou, nejlépe nulovou úroveň. A toho se nedosáhne žádným propojem (myšleno v ekonomicky a technicky přijatelných mezích). 

2) Vzato čistě podle normy (ČSN 33 2000-4-41 ed.2),  tak ta pojednává o "hlavní uzemňovací přípojnici instalace, která musí být spojena s uzemněným bodem silové napájecí sítě".
Tedy o jedné HOP. 

3) Jestliže se uvádí Hlavní a vy uvažujete o dvou, která z nich bude hlavnější? 

[Pavel Horský]

Doporučuji provedení okruhového zemniče. Jen tak dostanete hodnoty na všech zemnících bodech stejné. Pak se nemusíte bát provést více "Hlavních ochranných přípojnic".
Tyto přípojnice by měly být napojeny z okruhového zemniče a jak píše kolega Hájek, ještě bych pro sychra přípojnice propojil vnitřkem.
U domů s větším půdorysem se běžně navrhuje více přípojnic. Je to v pořádku.

[Kamil Novák]

U domů s větším půdorysem se běžně navrhuje více přípojnic. Je to v pořádku.

To je samozřejmě pravda. Ale při půdorysu 12x12m? 

[Pavel Horský]

Jistě, 12x12 je dnes běžný standardní rodinný domek, přesto si ale myslím, že se instalací dvou svorkovnic nic nezkazí, ba naopak. Je to jen otázka názoru. Povinnost z ničeho neplyne. Je to jen o tom, jak udělat něco lépe, než je zvyklostí a při tom nedělat naprostou zbytečnost. A zbytečností se mi uvedený způsob provedení moc nezdá.
Ale jak píši, je to otázka osobního názoru.

[František Šohajda]

Já si myslím, že nějaký ten metr drátu na propojení všech HOPů neuškodí a stavebníka nezrujnuje..

[Pavel Horský]

A ještě něco.......... ..... průběžně studuji velice dobrou knihu OCHRANA PŘED BLESKEM A PŘEPĚTÍM Z OHLEDU SOUDNÍCH ZNALCŮ od Ing. Kutáče a Ing. Meravýho.
Tam jsem se dočetl, že se vlastně nejedná o HOP, ale správně o HEP a v budoucnu bude značená jako EBB. Když tak přemýšlím, o HEP už jsem slyšel od Honzy Hájka, ale EBB jsem ještě opravdu neslyšel.
Neví někdo, jak se pak bude překládat tato zkratka?

[Daniel Hudzík]

Rozhodne nic neskazite prepojenim oboch pripojnic

[Venca75]

   za reakce.
Tipl bych si, že EBB bude Equipotential Bonding Busbar. Jsme přece v Česku  

[Fuk Tomáš]

Dovolil bych si s některými výše uvedenými výroky lehce nesouhlasit.

Tak za prvé,  dva různé,  od sebe přes celou budovu vzdálené vývody obvodového zemniče, nejsou místa se stejným potenciálem. Ten potenciál se může, v okamžiku úderu blesku, lišit o desítky kV v závislosti na tom, kam přesně udeřilo a jak se rozdělil bleskový proud. (základový zemnič je na tom líp, oddělené např. tyčové zemniče ještě mnohem hůř).

To, že se něco běžně dělá,  ještě neznamená,  že je to vždy správně.

Pokud si nechcete do objektu zavlékat bleskový proud v řádu desítek kA, a napětí mezi jednotlivými zemněnými systémy v řádu desítek kV, udělejte to tak jak se má,  tj. s jednou HOP, na kterou jsou napojeny jednotlivé spojované systémy, a která je (třeba i vícenásobně,  hvězdicově) napojena na zemnič.
(Je to podobné,  jako zásada zemnění do jednoho bodu u nf audiotechniky).

Pokud to z nějakého důvodu není možné,  udělejte si klidně tu HOP dvoudílnou, ale pak je extrémně důležité nízkoimpedanční propojení mezi těmito dvěma částmi HOP. Nejde ani tak o ohmický odpor, ale o indukčnost. Každá kovová trubka, každý kovový nosník, každý armovací prut je pak dobrý. Jedna dlouhá CY25 je v tomto případě jak když plivne do rybníka. Proto jsem nahoře psal o provařené armovací mříži - ta by byla ideální.

[Radek Červený]

Ochrana před bleskem a přepětím je jedna věc, docela podrobně to rozebral kolega Fuk.
Druhá věc je jedna zemnící soustava s jedním potenciálem pro veškerá zařízení v objektu. Jedná se hlavně o různá propojení jednotlivých sdělovacích a komunikačních sítí ( od audio-video až po rozvod strukturky, regulace a pod. ),  kde když není dodržen jeden zemnící bod s jední potenciálem dokáže pak pěkně pozlobit různé rušení vznikající vyrovnáváním potenciálů po tomto rozvodu. Není vyjímkou, že i celé budovy propojené těmito sdělovacími sítěmi se propojují vodivě i zemí na jednotlivé zemniče. 
Tento příspěvek je jen takové podotknutí ohledně věcí provozních a uživatelských, to co psali kolegové výše o ochraně před bleskem  a přepětím je jiná kapitola.

P.S. A že se těch jednotlivých propojení sítí pohledá v každé domácnosti, co?