Jak spojit měděný a hlinikový vodič?

[Jaroslav Hasala]

TO : anonymní

Považuji to za správné v tom, že pouze rozšiřuji starou stávající elektroinstala ci, která je dvouvodičová !

No tak si sežeňte ještě hlinikové AYKYLs vodiče, ať je to úplně dokonalé ...

Pořád jste nesdělil žádný protiargument, kromě vašeho vnitřního přesvědčení ...

Tak jak jsem psal výše, to že je původní instalace jakýmsi "úsporným kočkopsem",  není podle mě důvod v tomto dále pokračovat.
A pokud snad někdy dojde k nějaké komplexnější rekonstrukci, není zapotřebí do nově instalovaných okruhů nijak zasahovat.
Sám přiznáváte, že pokud by se nový okruh tahal z rozvodnice, udělal by jste ho třívodičově - tím si částečně odporujete ...
Co "místem rozdělení PEN",  jak budete řešit přizemnění třeba v panelákové rozvodnici ?

Podle mého soudu má požadavek ČSN o přizemnění místa rozdělení PEN svůj význam a smysl u nových instalací, ale nelze ho univerzálně aplikovat na staré sítě TN-C.

[Miroš Jan]

Kolego Hasalo.

Najděte mě jeden afgumet, kde se jasně hovoří o nutnosti, v případě že rozšiřuji starou dvouvodičovou instalaci, použít pro přidání několika zásuvek, trojvodičové zapojení.  ??

[Jaroslav Hasala]

No já už jsem uvedl argumentů celou řadu.

Zkusím to srhnout :
Jak už jsem psal, stávající situaci tím rozhodně nezhorším, spíše naopak.
Při pozdější komplexní rekonstrukci není zapotřebí do této části instalace zasahovat. Není nijak vyjímečné, že se dělá třeba rekonstrukce RD po částech, udělá se třeba nová koupelna nebo nová kuchyň, přistaví se místnost, podkroví ... Později stačí najít pouze přívody, nově je připojit a do této části instalace není zapotřebí nijak dále zasahovat.
Připojovat v současné době něco (cokoliv) dvouvodičově považuji za návrat do doby temna.
Konečně, i "stará dobrá" ČSN 34 1010, podle které jsou staré instalace TN-C vytvořeny, připouštěla možnost rozdělení vodiče PEN kdekoliv v instalaci, aniž by to bylo nějakým způsobem omezeno. Konkrétně v článku 72, odstavec b) a ba). V článku bb) se dále mluví o doporučení (nikoliv o nutnosti) přizemnění místa rozdělení vodiče PEN.
Dále také, místem rozdělení vodiče PEN je podstatě každá zásuvka 230V v sítích TNC, takže podle mého soudu není takový problém z tohoto místa pokračovat TN-S i v pevných částech instalace.
Dále také, pokud dělám něco nově, dělám to tak, aby to splňovalo současné předpisy a obvyklé standardy. Pokud to není možné provést úplně "správně",  snažím se tomu co nejvíce přiblížit. Pro připojení nové zásuvky tedy použiji třívodičový kabel a zásuvku zapojím standardním způsobem - tedy třívodičově.
Některé (novější) typy zásuvek 230V nejsou ani uzpůsobené na dvouvodičové připojení.

Zkusme to otočit a napište mi nějaký argument, proč je při podobných situacích nutné pokračovat v TN-C.

[Jiří Rybnikář]

,  se zájmem jsem si po dlouhé době přečetl tuto diskusi. Musím říct, že souhlasím s panem Mirošem. Pokud jde o rozšíření zásuvkového obvodu v ochraně nulováním ze tří zásuvek na šest (příklad),  tak nevidím důvod proč bych další zásuvky dělal v soustavě TN-S. Poslední místo rozdělení PEN vodiče by měl být poslední podlužný rozvaděč. Jde jen o rozšíření stávajícího obvodu, na který se ani nemusí provádět výchozí revize (pokud nedošlo o ke změně jištění). U revizí takovýchto instalací mi chodí hlava lokem, když celá instalace je udělaná v nulováním a najdu tam několik zásuvek připojených v TN-S. To se pak ptám, kde je místo rozdělění PEN - svorka Wago nekde v krabici? To přece nemůže žádný soudný elektrikář (revizák) myslet vážně, že to je to správné rozdělení PEN podle ČSN 33 2000-5-54.

[Kamil Novák]

Jde jen o rozšíření stávajícího obvodu, ....

Tohle je zvláštní argument. 
Snad si tady nebudeme zavádět podobná mlžení. To nechme politikům.

Buď jde o novou část a nebo o opravu staré. Pojem "rozšíření" je zbytečně zavádějící. 

U nové části se snad postupuje podle přadpisů momentálně platných.
U opravy staré části to neplatí - viz ČSN 33 2000-1, Předmluva.

Oprava je definována jako uvedení do původního stavu, rozsahu či funkce.
I když jde jen o nějaké "rozšíření",  tak to jednoznačně není oprava ale nová část a pak nelze postupovat jinak, než v souladu s platnými předpisy.

Jestliže budeme dogmatičtí puntičkáři (kteří trvají na přizemnění bodu rozdělení TN/C-TN/S),  tak když bychom v nové části instalace tvrdošíjně pokračovali soustavou TN-C, museli bychom ji pak provést vodiči min. 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al, že ? To taky platí, ne ?
A jak bychom je asi připojili k těm zásuvkám ? 

Navrhuji nebýt zbytečně papežštější než Benedikt XVI.
Co je nové, má se dělat nově.
A když by to byl pořád slabý argument, tak předpokládám, že i na ono "rozšíření" použijeme nové kabely a ty stejně v provedení 2B nekoupíme.   
Tak když už stejně koupíme 3-žilový kabel 3C (po staru),  tak proč prostě nezapojit všechny žíly ? Nechápu. 


BTW :
Mohl by někdo z těch, kteří se ohánějí argumentem o předepsaném přizemnění místa rozdělení TN-C/TN-S, sdělit, kde je tento požadavek takto skutečně uveden ? 

[Štefan Beláň]

BTW :
Mohl by někdo z těch, kteří se ohánějí argumentem o předepsaném přizemnění místa rozdělení TN-C/TN-S, sdělit, kde je tento požadavek takto skutečně uveden ? 

TO: Novák

Tento požadavek byl doporučený již v ČSN 34 1010, čl.72 bb). Graficky je uzemnění znázorněné v ČSN 33 2000-3, změna 2, obrázek N N.2 - Síť TN-C-S.

Podle mne je to naprosto logické doporučení a osobně uzemnění PE-N vyžaduji.

Přikláním se k názoru kolegy Rybnikáře, že při rozšíření stávající instalace zásuvkového nebo světelného obvodu má instalace pokračovat dvouvodičově a modrý vodič se nemá nezapojovat.
Je to mnohem přehlednější a pro každého elektrikáře a revizního technika jasnější.
Zapojení všech tří vodičů je možné pouze u vývodu vyvedených přímo z rozváděče, což je také naprosto logické.

[Ladislav Řehánek]

osobně provádím rozšíření stávající el.instalace TN-C dvouvodičovým způsobem.Jak již tady bylo řečeno rozdělení v některé zásuvce na TN-S je nepřehledné a naprosto zbytečně matoucí.

[Jaroslav Hasala]

Už jsem to psal dříve - pro tyto situace není "správné" řešení dané normou ČSN.
Nelze tedy jednoznačně říci, že je jedna varinta "správná" a druhá "špatná".

Mé srdce bije pro třídrátové připojení, vždy a všude.

[Dingo]

Nedávno -pár let byla přidána na chalupě na chodbu jedna zásuvka - mědí a dvojžíla  (dělal to elektrikář) takže včera sem ten 1metrový úsek musel rozsekat - kdyby to bylo třížilově mohlo to zůstat.

[Ladislav Řehánek]

to Dingo.
Samozřejmě bylo myšleno,že se natáhne kabel 3C a modrý vodič zůstane nezapojen.

[Michal Kolesa]

Nedávno -pár let byla přidána na chalupě na chodbu jedna zásuvka - mědí a dvojžíla 

Otázka před kolika lety
Ve škole jsme se učili, že 3vodiče se tahájí tak od roku 98

[Štefan Beláň]

Připomenu ještě jeden nešvar, který byl chybně praktikovaný, leč v souladu se sváleným technologickým postupem pro montáž typového bytového jádra. 

Instalace byla zhotovená dvouvodičově (Al) a uzemňovací vodič pospojování byl přivedený pouze do krabice ACIDUR v jádře, tj. vývod k zásuvce a ostatnímu zařízení v jádře byl opět jenom dvouvodičový. Takto zhotovené pospojování se naprosto vymykalo zásadám ochrany pospojováním.

Osobně jsem nechával při výchozích revizích vyměňovat dvoužilové kabely od krabic ACIDUR za třížilové.
To se psal rok 1983! 

[Štefan Beláň]

TO: Kolesa

Zavedení 3 vodičů je podle ČSN 33 2000-5-54, která byla vydaná již v roce 1995, s platností od 2/1996.

[Michal Kolesa]

Zavedení 3 vodičů je podle ČSN 33 2000-5-54, která byla vydaná již v roce 1995, s platností od 2/1996.

Do učňáku jsem nastoupil v v září 2000 a Pan učitel nám říkal cituji do slova: Podle nových předpisů se zásuvky zapojují třemi dráty. Je to tak asi 3 roky"

To jen poznámka na okraj

Vyučující si nedělali poznámky pro výuku z norem ale z knih volně dostupných na trhu (Elektroinstala ce doma a na chatě - Grada)

[Jirka Š.]

Nejde o speciální pastu, ale o běžnou kontaktní.

Pro mě je to pasta speciální (nehledě na to, že ji Wago přímo uvádí ve svém katalogu). Všechny ostatní pasty jsou buď na podlahu, nebo na zuby, nebo na broušení..... 

[Miroš Jan]

TO : Hasala.

Takže způsob kterým provádím přidání nových zásuvek do stávajícího dvoužilového okruhu, není nikde v normách uveden. To máte pravdu.
Taktéž není nikde v normách uvedeno, (jak jste správně napsal),  jakým způsobem to přidání zásuvek má být provedeno. Myslím všeobecně, týká se to jak 1 F zásuvek, tak i 3 F zásuvek. Dále se to týká i přidání 1 světla do stávajícího dvoužilového okruhu.
Jenomže nejsem přesvědčen o tom, že způsob napojení čehokoliv, třívodičově, nebo pětivodičově, na staré instalace dvouvodičové nebo čtyřvodičově, je to správné.
Tím, že tento způsob nikdo neřešil, neřeší a ani nebude řešit, vznikají tyto problémy.
Způsob kterým provádím rozšíření starých instalací, nepovažuji za nijak nebezpečný.

[Jiří Rybnikář]

Pane Novák, tím, že budeme pokračovat při rozšíření obvodu v ochraně nulováním nebudeme papaštější než Benedikt XVI. To bych řekl o někom, kdo mě bude nutit připojit Cu10mm do zásuvky 230V, nebo provést rozdělení PEN někde v krabici. Stojím si za tím, že poslední možné místo rozdělení PEN, je poslední podružný rozvaděč.
Při pravidelných revizích zjišťuji, že u vetšiny starých instalací chybí jakákoliv dokumentace. Proto jsem vždy alespoň rád, že je instalace přehledná a nemusím hledat někde po krabicích kde a kdo rozdělil PEN, protože se v poslední zásuvce nemůžu doměřit uspokojivé hodnoty impedance.
Zeptám se. V čem je ochrana nulováním špatná? Špatné vidím použití Al vodičů v malých dimenzích (mechanická odolnost),  ale pokud je přece dobře udělaná (ta ochrana),  potom v každém okamžiku mám kontrolu o připojení i ochranného vodiče. Pokud mi upadne propojka od PE kolíku k N zdířce, pořád mám zásuvku chráněnou. Ano, horší je to pokud se kombinují ochrany v jednom objektu. Ale na to myslela už i stará 341010.

[Jiří Rybnikář]

Pánové, kolegové, dovolte mi ještě jednu otázku:
O kolik je třívodičový rozvod bezpečnější než dvouvodičový? Dá se to nějak změřit? Znáte nějakou statistiku úrazů od el.proudu, kde budou popsány i příčiný?