Mohu měřit napětí na výstupu fve regulátoru pro odporové zátěže?

[Karyl]

Mohu umístit do rozvaděče voltmetr a tak nepřetržitě měřit napětí na výstupu fve regulátoru geti gwh01 (jen pro odporové zátěže),   bez poškození regulatoru?

[Peter Munka]

Riziko je inde, zle isteny meraci pristroj (typicky cinsky modul) moze zacat horiet a istenie to neodpoji. Dalej, lacny menic ma na vystupe obdlzniky, nie sinus a lacny nie TRMS voltmeter bude ukazovat nezmysly.

[Jiří Kantner]

Připojení voltmetru opravdu nemůže nijak negativně ohrozit činnost regulátoru FVE. (ano, jak kolega píše, voltmetr může začít hořet ale to je docela nepravděpodobn ý katastrofický scénář)
Já bych se v první řadě zeptal, k čemu ten údaj voltmetru potřebuje a jestli na základě měřených hodnot hodlá provádět nějaké akce.
Pak se dá vybírat správný typ měřáku.
Pokud by se jednalo pouze o informaci, že hodnoty jsou " normální"  a v běžné toleranci, tak i pro nesinusový průběh bývalo nejjednosušší použití feromagnetické ho měřícího přístroje. V dnešní digitální době to sice může působit zastatrale ale jednoduchost a spolehlivost takového řešení má své plusy.

[Zdeněk Pernica]

Předpokládám, že regulátor omezuje výkon záteže na optimální pracovní bod panelů.
Na prázdno bude na výstupu jmenovité napětí, při sepnutém ohřevu se napětí sníží podle aktuálního výkonu panelů.
Nemělo by větší smysl mít na výstupu wattmetr nebo elektroměr?

[Václav Třetí]

Pokud se jedná o měnič určený pro provoz boilerů, tak budou všechny měřící přístroje reagovat na obdélníkový průběh výstupního napětí a měřit s přídavnou chybou, která bude závislá na principu. Jediný systém, který je odolný proti těmto průběhům je systém termický. V principu se jedná o bimetal omotaný topným vinutím, jehož průhyb je přenášen na ručku se stupnicí. Měřící přístroje toho typu se běžně nevyrábějí. Nejčastější jejich použití bývalo u starších motorových vozidel jako kontrolní voltmetr sloužící k indikaci nabíjení. Bývalo to u starších vozidel, s prvními nabíjecími soustavami s alternátorem. Svůj původ to zřejmě mělo ve Francii, tam to také bývalo na konci 60. a v 70. létech u mnoha a značek vozů použito. U nás byly tímto přístrojem vybaveny palubní desky vozidel Dacia 1300, tedy rumunský licenční vůz Renault 12.

[Petr Zíka]

Analogový voltmetr s velkým vstupním odporem připojit můžete. Digitální voltmetr je problém, pokud si vyrábí napětí pro svou elektroniku z měřeného napětí. Střídavé voltmetry pro to často využívají kondenzátor a ten má pro sinusových 50Hz kapacitu stovky nF. Solární regulátory pro topné spirály ale generují obdelníky, takže impulzní proud "srážecím" kondenzátorem je značný. V lepším případě během krátké chvíle v takovém zdroji něco shoří, v horším případě je zdroj tak předimenzovaný, že proud nevydrží tranzistory v solárním regulátoru.   

[Josef Vojtěch]

Analogové přístroje - depréský a elektromagneti cký měří u střídavých průběhů efektivní hodnoty ale kalibrovány jsou jen pro harmonický průběh, na PWM bude poměrně těžké interpretovat jejich výsledek, spíše se podívat na měření střídy.

[Martin Kurka]

Pro kontinuální měření můžete optimálně použít rozvaděčový přístroj - střídavý voltmetr - s elektromagneti ckou soustavou (či ferromagnetick ou),       nebo s elektrodynamic kou, nebo s elektrodynamic kou stíněnou měřicí soustavou.
Všechny tyto přístroje mají výchylku úměrnou kvadrátu proudu cívkou, takže měří pravou efektivní hodnotu.
Elektromagneti cká měřicí soustava je nejlevnější, bude kecat na malé střídě, kde bude v její neprospěch hrát její kmitočtová závislost - pracuje slušně jen do cca 1kHz. Ale pro vaše účely asi nebude hrát přídavná kmitočtová chyba velkou roli. Přístroj s touto soustavou se pozná tak, že má na levém rohu stupnice namalovaný svislý elektromagnet s tyčovým jádrem (viz přílohy). Vhodný typ je třeba EQ 96K,0...250V.

Pro korektnější měření až do VF by bylo z klasických přístrojů třeba nějaký kalorimetrický princip, třeba jak psal kolega Václav III. Ale asi jej ani neseženete.

Panelové průmyslové elektromagneti cké přístroje se na měření napětí pro tyto provozní účely hodí díky své robustnosti a přiměřené přesnosti, navíc nemají lineární stupici a kolem 230V bývá stupnice zajímavě podrobná.

Pro jednorázové měření nebo ověření panelového měřidla je ideální TRMS multimetr (True RMS),      i bramboroidní obdélníky změří velmi přesně a v širokém rozsahu střídy, většinou pracují jejich převodníky do stovek kHz.

Existují i TRMS panelové AC voltmetry, ale jak již bylo zde psáno, musíte k nim mít cizí napájení a není to láce. Jsou to přístroje pro energetiku a průmyslové nasazení. Laciné panelové přístroje z Alíku pracují jako DC voltmetry s usměrněním a měří ve vašem případě naprosté bludy.
Pokud si připlatíte, lze koupit i nějaký profi sdružený přístroj co umí napětí, proudy, výkony, práci, PF atd. Ale to už pro vás bude kladivo na komára.

Prosté měření střídy nedá přesné výsledky, nejen že se  u těchto měničů na bázi Oplockého střídačů mění střída, ale mění se i amplituda.


Pozor, neplíést si magnetoelektri ckou=deprézskou měřicí soustavu s elektromagneti ckou.

[Martin Kurka]

Mimochodem, jestli chcete jediným pohledem vidět, jak moc vám topí boiler, musíte si uvědomit, že P=U²/R. Boiler má skoro konstantní ono R, takže výkon je úměrný čtverci napětí. Dvojnásobné napětí je čtyřnásobný výkon, poloviční napětí čtvrtinový výkon do boileru.

Když si koupíte panelový rozvaděčový elektrodynamic ký nebo ferrodynamický wattmetr, budete mít stupnici takřka lineární. Jenže ve vašem případě nemůžete použít měřicí trafa proudu, takže budete omezen proudem 5A, případně byste musel čarovat s přídavným odporovým bočníkem a přepisovat stupnici.

To už je jednodušší vyjmout stupnici z voltmetru a pod ní si nakreslit nelineární kvadratickou stupnici v procentech výkonu, kde na 230V bude 100%,  na 115V 25% atd.

[Martin Kurka]

Pokud by se jednalo pouze o informaci, že hodnoty jsou " normální"  a v běžné toleranci, tak i pro nesinusový průběh bývalo nejjednosušší použití feromagnetické ho měřícího přístroje. V dnešní digitální době to sice může působit zastatrale ale jednoduchost a spolehlivost takového řešení má své plusy.

Zastarale ani ne, i moderní rozvodny mívají rozvaděčové přístroje na panelech. Nelze jim upřít výhodné vlastnosti
- z hlediska poruchovosti nezávilost na elektronickém zdroji a tím odolnost proti nadpětí, přepětí a podpětí
- rychlý pohled na analogovou stupnici ukáže okamžirý stav i na více měřidlech najednou (některé ručičky spadlé na nulu, jiné až za rohem nebo mezní značkou signalizují velký průšvih)
- většinou i menší vlastní spotřeba měřidla

Osobně mám u rozvaděčů v rozvodnách rád kombinaci obojího měření, napětí a proudy analogově plus chytrý sdružený panelový přístroj (V/A/kVA/kW/KVAr/kWh/PF...) s dálkovým přenosem údajů.

Ale pohledem domácího použití -  on i malý rozvaděčový ampérmetr přidaný k Wallboxu ukáže jediným pohledem, v jaké fázi dobíjení auta asi jste (palubní nabíječka před koncem nabíjení snižuje plynule dobíjecí proud elektroauta).

A v případě použití tazatele by asi bylo z hlediska pohledu na stav nabíjení boileru mít vedle sebe teploměr boileru (kapilárový) a analogový elektomagnetic ký či ferromagnetick ý ampérmetr proudu do boileru opět s přidanou kvadratickou stupnicí v procentech ohřevu.
Byl by vidět podle teploty vody jak stav naakumulovanéh o tepla, tak stav dobíjení (plný proud dobíjí naplno, menší proud Slunce svítí málo, nulový proud dobíjení skončilo, na ručičku není vidět, Slunce zapadlo)