Fotovoltaické elektrárny na velkých střechách, volných plochách a jejich ochrana před bleskem

[Dalibor Šalanský]

Fotovoltaické elektrárny na velkých střechách, volných plochách a jejich ochrana před bleskem
Větší plochy FV panelů instalovaných na ploché střeše, ať již jde o správní budovu či výrobní podnik, s sebou nesou oproti jejich použití na rodinných domech několik nových faktorů, které významně ovlivňují celý systém ochrany před bleskem. Prvním podstatným faktorem je daleko větší plocha samotné aplikace a s tím související nárůst její ceny a samozřejmě i pravděpodobnos ti zásahu bleskem. Více o FV elektrárnách na velkých střechách se dočtete zde ...

Zdroj: zde...

Co vás napadá v souvislosti s touto informací?

Fotovoltaické elektrárny na velkých střechách, volných plochách a jejich ochrana před bleskem

[Zdenek Hejčl]

Citace:
Je třeba si totiž uvědomit, že vzhledem k malé izolační pevnosti panelů, se při jejich propojení s jímací soustavou, se jich po zásahu hromem změní většina na nebezpečný odpad.
To by mě zajímalo, co jim ten hrom vlastně udělá? 

[Jan Hájek]

Citace: Slovník spisovné češtiny uvádí u hesla "hrom"  tyto definice:
1. silný dunivý zvuk doprovázející blesk
2. úder blesku.
Proto hromosvod.

Citace:

To by mě zajímalo, co jim ten hrom vlastně udělá? 

Dostane na ně bleskový proud  .

[Zdenek Hejčl]

Tak proč se v píše: ČSN EN 62305-3 Ochrana před bleskem  a  dále: Ochrana proti přepětí a bleskovým proudům. Nepíše se nic o hromu.
Domnívám se, že autor měl použít jedno pojmenování jevu a nemíchat něco jiného co v normě použito není.  
A dá se říci výklad spisovné češtiny po odborné /technické/ stránce poněkud zaostává.  
Takže jsme technici nebo jazykozpytci?

PS: nebo pokud to jde, umísťujeme jímací tyče co nejdále od panelů, tak aby jimi po úderu hromu vždy tekla pouze část bleskového proudu. Je třeba si totiž uvědomit, že vzhledem k malé izolační pevnosti panelů, se při jejich propojení s jímací soustavou, se jich po zásahu hromem změní většina na nebezpečný odpad.
Hrom neudeří, je to jen akustický průvodce jevu zvaného blesk a kde by se v hromu vzal ten bleskový proud?  
Už vídím jak spisovatel píše: Na obloze se křižovaly hromy.....

[Pavel Horský]

Ano, určitě by tam mělo být napsáno: "po zásahu bleskem". Je to však jen omáčka. Hlavní maso snad bylo pochopeno a takovému odborníkovi jakým je Dalibor, bych to normálně odpustil a dál bych se o tom nebavil. Píší se tu daleko větší kraviny.

[Jan Hájek]

Už vídím jak spisovatel píše: Na obloze se křižovaly hromy.....

Pominu Vaše dva překlepy 
To by napsal spisovatel špatně, protože na obloze, jsou to blesky, pokud vede z mraku do předmětu, je to hrom.

Hrom neudeří, je to jen akustický průvodce jevu zvaného blesk a kde by se v hromu vzal ten bleskový proud? 

Citace: Slovník spisovné češtiny uvádí u hesla "hrom"  tyto definice:
1. silný dunivý zvuk doprovázející blesk
2. úder blesku.
Proto hromosvod.Dost ane na ně bleskový proud  .

Že by lehká dislexie? 

[Zdenek Hejčl]

To Jan Hájek:
To by napsal spisovatel špatně, protože na obloze, jsou to blesky, pokud vede z mraku do předmětu, je to hrom.
Tak o tom pochybuji, hrom se šíří všemy směry je to akustický doprovodný jev blesku.

A dá se říci výklad spisovné češtiny po odborné /technické/ stránce poněkud zaostává.  
Takže jsme technici, nebo jazykozpytci?

Počítám se mezi techniky a Vy?
Nebudeme tu zaplevelovat diskuzi, můžete mi napsat na mail.

[Milan Hudec]

Nějak mě to zatím nejde, ale snažím se vyhýbat pojmům bles a hrom - viz diskuze výše.
Pro svoji osobní potřebu jsem si zavedl výraz "bouřkosvod",  tím snad neurazím ani jedny ani druhé.

[Jan Hájek]

Hromosvod = technický výraz, stále platný i když se v ČSN EN 62305 nevyskytuje.
Jsem hromosvodář, proto používám termín úder hromu, je technicky a jazykově správný.
Pokud bych byl filozofický nedouk, bez technického vzdělání,  používal bych výraz , ,bleskosvod,,  což je k   (omlouvám se nenašel jsem zvracejícího  smajlíka)

Názvosloví (přesnější) ochrana před bleskem, skládající se z vnější (jejíž částí je hromosvod) a vnitřní ochrany se snažil v 50- létech a možná už dříve prosadit Říhánek a to byl na rozdíl ode mne a i ostatních  PAN hromosvodář a proto ve svých pracích používal téměř důsledně výraz úder hromu. No a protože se považuji za hromosvodáře, vím, že je potřebné nejenom se držet na špici díky znalostem novinek, ale zároveň se neodpoutat od svých kořenů.

[Pavel Horský]

Nějak mě to zatím nejde, ale snažím se vyhýbat pojmům bles a hrom - viz diskuze výše.
Pro svoji osobní potřebu jsem si zavedl výraz "bouřkosvod",  tím snad neurazím ani jedny ani druhé.

No to je ale hnus velebnosti  
Bouřkosvod neeeeeeeeeeee
Radši si zvykněte na ten starý, osvědčený HROMOSVOD. To snad už i BLESKOSVOD je lepší než BOUŘKOSVOD.

JINAK TEDY:  Blesk je silný přírodní elektrostatick ý výboj (electrostatic discharge – ESD) produkovaný během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí světla. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi produkuje charakteristic ký zvuk hromu.     Takže blesk je optická záležitost, hrom zvuková, to se prostě nedá nic dělat, že?!
Zdroj Wikipedie a zdraví lidský rozum.

To by snad mělo stačit.

[Milan Hudec]

Ale jo, pokud bude třeba, budu tomu of. říkat jakkoli, ale hlava mě to stejně moc nebere.
Máme tedy hromosvod, budiž, jeho jímač chytí hrom (úder hromu),  tento hrom putuje po svodu a dole na něj za rohem čeká "svodič bleskových proudů".

[Pavel Horský]

Ale jo, pokud bude třeba, budu tomu of. říkat jakkoli, ale hlava mě to stejně moc nebere.
Máme tedy hromosvod, budiž, jeho jímač chytí hrom (úder hromu),  tento hrom putuje po svodu a dole na něj za rohem čeká "svodič bleskových proudů".

[Zdenek Hejčl]

Hezkéééé, ale do něho neudeří hrom. Hrom je následný jev po blesku. Jaksi ten blesk je rychlejší, než ten zatrolený hrom.  
Ten svodič bleskových proudů ho pěkně zblbne a zároveň si ho vychutná.  

[Jan Alin]

Máme tedy hromosvod, budiž, jeho jímač chytí hrom (úder hromu),  tento hrom putuje po svodu a dole na něj za rohem čeká "svodič bleskových proudů".

Takhle se mě líbíte, ne suše jak dopoledne. 

[Jan Alin]

Zběžně jsem prolétl článek a nezávisle na názvosloví si myslím že je hezky napsán. Škoda jen že po shlédnutí pár videí na internetu kde je úder blesku se nemohu zbavit dojmu že ten blesk se prostě netrefí tam kam má. Nedávno tu byl snímek z kamery v Krkonoších z Boudy na Muldě, tam to šlehalo doprostřed strání hlava nehlava, strom nestrom, kopec nekopec. Dokud se na vlastní oči nepřesvědčím že uhodilo jen do jímacích tyčí a nic se nestalo tak neuvěřím. Vždyť jsou všade kamery, nemáte někdo záběry úspěšného zákroku hromosvodu proti bleskohromu abych použil úplně všechno výrazivo, to by bylo výmluvnější než celá diskuze.

[SMILEK]

to Jan Alin:
no pár důkazů by bylo. Existuje třeba fotka zásahu levé (samozřejmě ohromobleskosv odičované  ) věže katedrály na Petrově v Brně (vím, svým výškovým přesahem nad okolím mu opravdu dost pomohla). Na druhé straně jsem v neděli byl v lese, kde blesk zasáhl strom uvnitř lesa v polovině jeho výšky, odťal horních 15m, zbytkem projel k zemi tak, že celý kmen zevnitř vyhořel (zbylo cca 12m vysoké torzo o průměru 50cm z ohořelé kůry a zem okolo plná třísek jak v pohádce o Rumcajsovi. Nechápu, jak se blesk dostal přes hradbu okolních stromů do místa úderu  .

to Zdeněk Hejčl:
máte moji poklonu. Diskutovat s hlavním hromosvodníkem není pro slabé povahy. Honzo, myslím, že jsme to už probírali tady ...
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,10112.15.html

[Krýdl Petr]

Jak to tak pročítám je to velmi zajímavá diskuze. Já sám se přidám k té skupině, které nesedí zmatek v názvosloví a užívání popisných pojmů, tak jak se to vždy komu šikne do krámu.
Jenom posuďte :
Říkáme tomu hromosvod, ale máme normu na ochranu proti blesku.
Řešíme konstrukci hromosvodu, ale 1. stupeň je nazván svodič bleskových proudů.
Popisuje se tady rozdíl mezi hromem a bleskem, a každý musí uznat, že v českém významovém popisu jde vždy něco jiného.
Nejsem znalec cizích jazyků, ale zajímalo by mne, jak toto řeší němci, angláni, taliáni a ostatní.
Nyní si vyslechněte názor 7 letého dítěte, když jsem doma vylepšoval hromosvod a dcerka slyšela moje názvosloví, že opravuji hromosvod tak mi říká :
taťko, jak můžeš říkat, že opravuješ hromosvod, když na obloze jsou vidět blesky, a tyto blesky přeci jsou vidět a jsou nebezpečný. Hrom je přeci ten kravál, který je potom slyšet!
Můj názor je ten, že tento názvoslovný zmatek záměrně odvádí pozornost od vlastního technického řešení ochran objektů a osob od účinků výbojů atmosférické energie.

[Zdenek Hejčl]

To Pavel Smílek:
Mě jen v tom příspěvku zarazila, nebo zdvihla věta s použitím jiných názvosloví s pojmenováním nejdříve technickým a pak jazykovědeckým . Vadí mi ten zmatek v názvosloví. To nepovažuji za korektní a spávné, protože pak vznikají paskvilní vyjádření, jak známe z projevů našich placených politiků.  
A kolikrát se to u jednodušeji smýšlejících spoluobčanů vykládá jako jediná a správná řešení /dogmata/. Jak se dříve argumentovalo: vždyť to psali v novinách, tak to musí být pravda.
Naši předkové měli zkušenosti a dokázali je využít ke svému prospěchu, nějak to pojmenovali v rámci svých možností a znalostí.
Já se skláním, nad jejich dovedností a umem, ale doba pokročila, názory se změnily a bádáním se spousta věcí vysvětlila. Proč teda je nepřehodnotit a posunout dál? Přidat je k náhledu na současné znalosti, zákonitosti přírody a vědeckého bádání?
Asi jsem snílek.
Řečnická otázka: Jak pojmenovat jednoduše svodič bleskových proudů?
Nazveme to po staru : hromosvod, nebo bleskosvod?
Či vymyslíme nový název?
Zabrousíme do historie a dávám název: Perunosvod.
Jsme snad technici, tak technické pojmenování, nebo výraz, ale odvolávat se na jazykozpytce to snad ne.

PS: Poradí tetička Wikypedie ,  nebo strýček Google.
Jsou tam velice zajímavé odkazy.
Hrom neudeří do jednoho místa, ale šíří se rovnoměrně od místa vzniku rovnoměrně na všechny strany v celé délce a závislosti na překážkách. (odrazy, atd.)