Jaká je vhodná ochrana pro jednofázový výstup z měniče FVE?

[Kastner Lubomír]

Současná instalovaná ochrana je 3 fázová. Výstup z měniče FVE je jednofázový. Doporučíte mi vhodnou náhradu místo této 3f ochrany vhodnou i na napětí z měniče FVE? .

Moderator - puvodni a neuveritelny dotaz znel "Jaká by šla použít náhrada?"

[Pavel Čermák]

Je instalován proudový chránič typu B. Tohle je no-name a asi za levný peníz. Dát tam značku
třebas i 2 polovou je záležitost několika tisíc. Funguje-li stávající (a chce to pro jistotu otestovat), .
pak bych ho neměnil.

[Milan Hudec]

Jejich katalog/popis produktů je samá perla, rozhodně vyměnit.

[Václav Třetí]

Současná instalovaná ochrana je 3 fázová. Výstup z měniče FVE je jednofázový. Doporučíte mi vhodnou náhradu místo této 3f ochrany vhodnou i na napětí z měniče FVE? .

Jejich katalog/popis produktů je samá perla, rozhodně vyměnit.

Značka chrániče je  prapodivná, o tom není pochyb.  Z elektrického hlediska však není problém, pokud je k ochraně použit 3F chránič (4P) v 1F rozvodu - je však třeba použít zapojení takové, aby fungovalo testovací tlačítko. Mnoho variant chráničů typu B ve 2P provedení od renomovaných firem v nabídkách není.

[Jiří Schwarz]

Abych se přiznal, přemýšlím jak tam ten chránič bude fungovat.

Jaká je síť (soustava) na výstupu střídače a jaká je směrem od chrániče ke spotřebiči?

Já bych tam čekal oddělení od "země" (asi ne plnohodnotná síť IT) a tam chránič reaguje až při druhé poruše, kdy jedna je za chráničem a druhá před chráničem

Takže za mě spíše pořádná ochrana proti přepětí a pro "maximalisty" pokud je to jen pro jeden spotřebič (ohřívač TUV) hlídač izolačního stavu

[Juraj Rojko]

Abych se přiznal, přemýšlím jak tam ten chránič bude fungovat.

S tím také souvisí otázka zda jde o grid vstup/výstup nebo backup výstup, protože to je v tomto ohledu docela rozdíl.

[Kastner Lubomír]

Jak to funguje? Tak pokud je na výstupu měniče MPPT dostatečné napětí a zmáčknu kontrolní vybavovací tlačítko, tak ochrana vybaví - spadne. A jak to je zapojené? Jeden vodič musí být připojen na svorku N, druhý vodič musí být připojen na svorku 1 a musí se ještě propojit svorky 1, 2 a 3 klemou. Pak to funguje. Bez klem to vybavovací tlačítko nefunguje. I proto tam chci osadit "normální" 1 fázovou ochranu. A věc druhá. Měnič je osazen přepínacím relé, které  pouští napětí do výstupu A nebo B. Do bojleru 1 nebo bojleru 2. Takže musím na každý bojler dát samostatnou ochranu. A dvě "malé ochrany" by se měli vejít místo této velké.

[František Šohajda]

A jak to je zapojené?

Kolego, já si myslím, že pokud chránič funguje jak má, je jedno jestli je 1fáz. nebo 3fázový se zapojením na jednu fázi.
Když začínali chrániče, tak byli jen z NDR a to třífázové.Mont oval jsem je na zubní soupravy.Bylo jich
dost, možná do 30 ks a fungovali /tehdy bylo zubařů dost,ne jako dnes/ i při pozdějších revizích na jedničku. Museli se zapojit jak popisujete ,aby fungovalo tlačítko.
Dnes je sice jiná doba, ale proč vyhazovat prachy, když je funkční!

[Václav Třetí]

já si myslím, že pokud chránič funguje jak má, je jedno jestli je 1fáz. nebo 3fázový se zapojením na jednu fázi.

Přesně tak, jen je tam ta podmínka přizpůsobení zapojení tak, aby fungovalo zkušební tlačítko, protože každý kus je třeba kontrolovat  v nějakém intervalu podle požadavku výrobce - jednou měsíčně, pololetně až jednou ročně.

 Na každém chrániči je schéma zapojení, ze kterého se dá vyčíst, ve kterých pólech je zapojen odpor a tlačítko pro kontrolu. Žádné propojky (klemy) třeba nejsou, použijí se póly, ze kterých je vyveden tento obvod. U některých chráničů je použit pól N a jeden fázový (OEZ Minia),  u jiných (Eaton, Doepke) dva fázové póly. U jednofázového použití chrániče není třeba řešit předstih a zpoždění kontaktu N při spínání a rozpínání, protože tam není 400V, takže lze použít i dva fázové póly. Pokud přesto někdo chce použít pól N, stačí propojka jedna.

Měnič je osazen přepínacím relé, které  pouští napětí do výstupu A nebo B. Do bojleru 1 nebo bojleru 2. Takže musím na každý bojler dát samostatnou ochranu. A dvě "malé ochrany" by se měly vejít na místo této velké.

Neznám vaše zařízení, ale pokud by šlo předřadit chránič obvodu přepínání boilerů, stačil by jen jeden pro oba dva boilery.

Pokud ovšem vezmu v potaz myšlenky kol. Schwarze, tak tam jakýkoliv chránič není zrovna příliš užitečný:

Abych se přiznal, přemýšlím jak tam ten chránič bude fungovat.

Jaká je síť (soustava) na výstupu střídače a jaká je směrem od chrániče ke spotřebiči?

Já bych tam čekal oddělení od "země" (asi ne plnohodnotná síť IT) a tam chránič reaguje až při druhé poruše, kdy jedna je za chráničem a druhá před chráničem

Takže za mě spíše pořádná ochrana proti přepětí a pro "maximalisty" pokud je to jen pro jeden spotřebič (ohřívač TUV) hlídač izolačního stavu

V tom vidím zásadní omezení, všichni jsme s myšlením  tak trochu v zajetí sítí TN, kde chrániče fungují spolehlivě s první poruchou.

[Martin Kurka]

Vzhledem k tomu, že téměř naprostá většina těchto zdrojů pro boilery kopíruje Oplockého zapojení, je AC výstup do boileru galvanicky spojen s panely a neexistuje žádná interní ochrana pro hlídání zemního spojení DC strany.

Proto při průrazu jediného tranzistoru mostu střídače máte plné DC napětí v boileru. Při průrazu dvou tranzistorů proti sobě nemá střídač šanci nijak DC napětí odpojit, ani kdyby měl detekci DC napětí na výstupu.

Z těchto důvodů doporučuji zapojit proudový chránič podle tečkované části v přiloženém schematu.
Pak budou vždy dva kontakty v sérii, což dává šanci vypnout 230V DC napětí alespoň nějakým prvkem.
Při průniku DC napětí (navíc krásně vyhlazeného velkými kapacitami) ani jeden termostat boileru nemá šanci vypnout, na DC oblouk není stavěný.
Proto vřele doporučuji často kontrolovat pojišťovací ventil a nezmenšovat hltnost vývodu pojistného ventilu (úkap) tenkým potrubím, jinak z boileru budete mít bombu jako na Oharce.

Aby chránič fungoval i při první poruše, musel by se za ním vytvořit umělý střed, který bude mít dostatečný prud pro vybavení chrániče (dostatečně malý odpor). Ale to je asi složitější z hlediska norem. Ve schematu je zapojení umělého středu ideově naznačeno.

A stejně bude chybět nějaká ochrana výstupu proti DC napětí a celá spolehlivost proti přehřátí boileru bude záviset na spolehlivosti výkonových tranzistorů střídače a jejich budičů.


Z těchto důvodů považuji laciné jednotky pro boilery za riziková zařízení. A vzhledem k jejich reálnému vnitřnímu povedení s absencí ochran a vzhledem k jejich obdélníkovému výstupu pulsů je považuji za značně předražené prvky těžící z dotací (pokud si je nevyrobíte ze stavebnice).
Dražší typy sice mají nějakou inteligenci dovolujcí automatické přepnutí na síť - pokud by solární svit nestačil - ale obvodové zapojení výkonových obvodů je prakticky vždy nějak modifikovaně oprásknutý Oplocký, často i se skleněnou trubičkovou pojistkou jako jistícím prvkem DC.

V dnešní době je navíc tak silný pokles cen jednofázových hybridních solárních měničů profi výrobců, měničů už s výstupním sinusovým napětím a ochranami jak zemního spojení, tak průniku DC na výstup, že mi jednotky pro boilery už dávno nedávají ani ekonomický smysl. Stačí se podívat třeba i na Allegro. Navíc takový měnič se dá použít i na jiné domácí spotřebiče a to zejména v létě, kdy boiler máte natopený za dopoledne a odpoledne je pak výkon měniče použitelný pro přicmrdávání energie pro domácnost, dokud slunce svítí.

Trend jde tímto směrem, podívejte se do Německa na rozmach balkónových setů.

[Václav Třetí]

to kol. Kurka:

Na vaší fotografii vidím měnič v elektroinstala ční krabici, který jsem před asi 6 - 8 léty montoval na jedné k síti nepřipojené chatě. Zákazník si ho koupil spolu se sadou panelů a těšil se na teplou vodu. Hned jak jsem zařízení vybalil z krabice, tak jsem se zasmál provedení. A moje podezření se potvrdilo, amatérský výrobek, který pracoval dva týdny a pak se prorazily výkonové transistory v push-pull zapojení. Proto jsou transistory připojené přes svorkovnice, zřejmě se počítá s tím, že majitel si koupí pytlík transistorů a bude je měnit.

Tak mě napadá, zda víte, jak je starý ten vámi vyfotografovan ý kus. Proč se ptám, důkladně jsem si prohlédl provedení a vypadá přesně stejně, jako ten co jsem tehdá montoval. Tak si říkám, zda to ještě někdo vyrábí, nebo je to "historický" kus, zhruba stejně starý.

[Martin Kurka]

Když jsem poslední příspěvek zkracoval, aby se vešel do 3000znaků, smáznul jsem i důležitou poznámku, že mnou doporučeným zapojením chrániče sice zvýšíte vypínací schopnost DC proudu, ale zároveň 2x zvýšíte citlivost chrániče. Zrovna u tohoto chrániče by problém být nemusel, je nejen B, ale i VF složku potlačující, takže obdélníkové pulzy by neměly dělat VF chybovými proudy takovou neplechu, jako u obyčejného B chrániče.

[Martin Kurka]

To Václav III. :
Je to fotka z historické diskuze před 11 lety na TZB info ohledně laciného napájení boilerů ze solárů ("Automatická regulace boileru"). Někdy z léta 2013. Pan Oplocký dělal několik verzí, od plně analogové až po mikroprocesoro vou. Udělal se spoluvývojáři několik verzí i oživených. Pak předal dokumentaci v roce 2015 na ostrovni-elektrarny.cz a ty upravený regulátor vyráběly  komerčně, dostali výrobek do seznamu Nové zelené k úsporám a z výrobku, který by si postavilo pár znalců vědomých si limitů bezpečnosti takového zařízení se stal komerční výrobek i pro laiky.

Vzhledem k tomu, že pan Oplocký věnoval vývoji hodně času, experimentoval s různými tranzistory a budiči na reálných boilerech se suchými i mokrými spirálami a z prvních jeho sérií poskytnutých elektronikům a elektrikářům dostal hodně zpětné vazby. Tak se koncový stupeň dostal z dětských plenek a byl i životaschopný.
Výrobek, který popisujete a který brzy umřel možná byl ještě z období překotného vývoje.

Protože celý nápad nebyl asi nijak chráněný průmyslovým vzorem, kopírovali jej další výrobci, kteří k němu přidávali jen chytřejší funkce na mikroprocesoro vém řízení. Z hlediska funkcí automatického přepínání natápění boileru solar/síť jsou tyto funkce přínosné, ale často naráží na problém napájení této elektroniky v případě jen ostrovního režimu, nebo jen provozu bez osvícení panelů.
A s líbivější krabičkou šla cena strmě nahoru ale dotace zkreslily poměr cena/výkon.  Výjimkou je prodávaná stavebnice.

Ale u profi výrobků této koncepce laici neví, že si nekupují hybridní solární měnič, ale celkem velmi kvalitní MPPT regulátor doplněný místo střídačem chopperem nepracujícím na 50Hz, ale někde kolem 120Hz, galvanicky spojený se stringem a většinou naprosto prostý všech základních ochran hlídání zemního spojení panelů a průniku DC na výstup. A že tento chopper z principu vyrábí prasecky silné rušivé signály shopné vysílat proměnné spektrum do širokého okolí i anténami stringů na střeše, řešení které by snad proboha nemohlo projít žádnou akreditovanou zkušebnou na EMC.
Také laici neví, že pokud výrobce měniče má interní ochrany proti průsaku DC na výstup, pak může v návodu předepsat výstupní chránič jen typu A a ne B a rozdíl mezi těmito písmenky je třeba u kvalitních výrobců 15 000Kč.

A také laici neví, že použitím bezpřetokových grid-free měničů vynaloží stejně peněz za lepší ekonomiku a hlavně za lepší bezpečnost. Jsem zvědav na LEX-OZE3, jak se s těmito měniči vypořádá, jestli stejně jako v Německu u balených "balkónových" sad, či ne.

[Václav Třetí]

D íky za rozsáhlou odpověď. Podle všech indicií to tedy vypadá, že to byl nějaký kus ze začátku průmyslové výroby. Dotyčný ho koupil hotový a krabice měla štítek a slušivou samolepku s označením ovládacích prvků.