Jirka Š. Svejkovský
Offline
Chomutov, projekty, revize E1A, E1B, E1-C5
|
|
« Odpověď #18 kdy: 04.04.2008, 10:33 » |
|
Typické provedení stykačeTypické provedení reléPřipomínám, že relé mohou být i velmi sofistikovaná zařízení, například časová relé nebo relé pro bezpečnostní aplikace. Zvláštní skupinou jsou programovateln á relé (PLC), to jsou už ale spíš malé průmyslové počítače.
|
Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1A, E1B, E1-C5
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #19 kdy: 04.04.2008, 10:39 » |
|
A co pomocný stykač nebo třeba výkonové relé? Ať je v tom trošku chaos . Jednou větou bych to zhruba rozdělil takto: Stykač slouží ke spínání zátěže, relé se používá k ovládání. Abych to ještě trošku zkomplikoval - existují pomocná relé, sloužící k rozmnožení kontaktů stykačů (pro spínání zátěže) Viz např. Elko VS316K. Jak říká p@n Doležal - když to výrobce nazve stykač, tak je to stykač, a když to nazve relé, tak je to relé.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #20 kdy: 04.04.2008, 10:50 » |
|
Já mám největší mentální problém s tím, kdy tomuhle říkat relé a kdy stykač.
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #22 kdy: 04.04.2008, 12:02 » |
|
Moeller to nazývá instalační relé a je to v podstatě jednopólový stykač No právě A pak tady někdo chce jednovětnou, výstižnou a univerzální definici
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
|
Martin Kurka
Offline
Projektant automatizace a strojů
|
|
« Odpověď #25 kdy: 04.04.2008, 19:05 » |
|
Hlavní rozdíl bych viděl v tom, že:
1) U relé se mechanická pohyblivá část magnetického obvodu nejčastěji pohybuje po kružnici, u stykače po přímce
2) U stykače se proud spíná v každém obvodu dvakrát - pro každý obvod je pár kontaktů. U relé se proud přerušuje jen v jednom místě, proto je možná jednoduché provedení přepínacího kontaktu.
Z toho vyplývá i možná vyšší spínací schopnost stykače jak napěťová tak i proudová, ale pravidlem to není. U stykače se daleko lépe vyrábí nuceně vedené kontakty, většina moderních stykačů je má. Proto se také používá termín pomocný ministykač - to je malý stykač s kontakty výkonově na úrovni relé, ale proud je spínaný párem kontaktů a většinou nuceně vedených kontaktů. To znamená možnost použití ministykače v bezpečnostních obvodech zastavení strojů kategorie 0 a podobně. (To už si rozmyslíte, jakým prvkem spínat proud 3A do pneumatického ventilu Herion spouštějícího spojku 1600 tunového kovacího lisu, pod jehož beran se vejde půlka člověka)
Dnes se konstrukce a názvosloví v oblasti proudů 1-80A stírá, mnoho instalačních stykačů jsou vlastně výkonová relé, polovodičová SSR (solid state relay) či polovodičové stykače nejsou ani stykače, ani relé ale obecně prvky malým příkonem spínající příkon velký. Pokrok a tím zmatek v názvosloví nezastavíš.
|
Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu
Teorie=vše víme ale nic nefunguje Praxe=vše funguje a nevíme proč Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč
Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté
Ďábel je skryt v detailu
|
|
|
|
|
|