Jak správně navrhnout a zapojit SSR pro spínání topných rohoží?

[Jiří Pečánka]

Připravuji návrh elektroinstala ce do svého nového domu. V domě bude 10 topných okruhů, někde kabel(dlažba) a někde fólie(plovoucí podlaha).
Okruh z největším příkonem bude mít 2.900W
Rád bych vše řídil pomocí PWM regulace (mam vlastní PLC).
Teď řeším zda použít, z důvodu častého spínání, SSR namísto klasických instalačních relé.
Výhody SSR myslím znám. Chlazení mám vyřešené.
Co mne ale zajímá je samotné zapojení SSR. Někde se udává, že filtrační C musí být vždy. Někde zase, že jen za specifických podmínek. Neštěstí v mém případě odporové zátěže to snad nebude tak "horké". Rád bych tedy věděl od těch, co už mají nějaké zkušenosti s použitím SSR v domovní instalaci, na co si dát pozor.
Plánuji použití SSR společnosti CARLO GAVAZZI řady RGC (na OMRON nemám finance).

[Miroš Jan]

Jak máš vyřešené chlazení?

[Zdeněk Pikhart]

To tam píše

[Miroš Jan]

Tak tomu prostě nevěřím.

[Jiří Pečánka]

Tak tomu prostě nevěřím.

   za velice přínosný příspěvek.

[Jiří Pečánka]

Pro ty, kteří by mi chtěli opravdu poradit a vést plodnou diskusi uvádím změnu. Na místo SSR od společnosti CARLO GAVAZZI řady RGC jsem se rozhodl pro SSR od společnosti AUTONICS řady SRHL1. Tyto mají i ochranu proti přehřátí. Co se týká chlazení, tak nyní na zkoušku provozuji 3ks CARLO GAVAZZI RGC1A23A15KKE, každé spíná velice často 3000W přímotop. Jsou umístěné na chladiči (dodáváno jako celek). Bez jakékoli mezery mezi sebou. V rozvaděči 72M (3x 24M),  který je téměř zcela využit, včetně PLC UniPi. Za deset dnů intenzivního provozu se teplota nedostala nad 30°C.

[Jiří Pečánka]

Ještě přikládám, jaké plánuji zapojení.

[Lukáš Láryš]

K čemu je výhodná PWM regulace u podlahového topení?
Podlahové topné systémy mají většinou obrovskou tepelnou setrvačnost, takže tenhle typ regulace mi přijde jako nesmyslně vyhozené peníze.
Nemyslím to nijak zle, ale co vás vede k tomuto řešení?
Existuje několik firem zabývajících se regulací topných systémů, které to mají docela dobře zmáknuté, tak proč to dělat ještě složitější?
A co se týká těch rozvaděčů, tak tím bych si nebyl tak jistý, "běžné rozvaděče" (oceloplechový zapuštěný) této velikosti mají ztrátový výkon cca 80W a vy do něj namontujete v podstatě deset topných těles?
Jak to chcete vyřešit s dokumentací k rozvaděči? Tam vám přece výpočet oteplení nemůže nikdy vyjít.

[Martin Kurka]

No, radši si zapojení ovládání i návrh silové části  nechte udělat u projektanta.
Máte tam hodně chyb a nelogičností - o chybě zapojení posledního tělesa nemluvě.

Jediné co máte dobře je pro odporovou zátěž použití SSR relé se spínáním v nule napětí.
To významně potlačuje rušení od regulace. Ne však úplně, Odrušovací (nikoliv filtrační) kondenzátor je potřebný a bude stačit.


Na jednu stranu chcete použít SSR za 500Kč a před ním máte pojistku pro polovodiče kde jen patrona je za 200Kč. Navíc v občanské výstavbě nejsou pojistkové odpojovače povoleny.
Na SSR nelze nahlížet jako na spínač s galvanickým oddělením při vypnutí, pro účel servisu a pro účel sezónního vypnutí musíte mít možnost každý okruh odpojit i laikem, ne tedy pojistkovým odpojovačem. Každé SSR relé Autonics má únikový proud 10mA.

Fázi L1 máte zatíženu 3,4kW fázi L2 3,9kW a fázi L3 jen 2kW.

Ovládání SSR 24V by mělo mít jednu stranu ukostřenu a druhou jištěnu.

Těžko budete do takovéhoto divokého zapojení instalovat pro nějaké podlahové topení povinný proudový chránič.


Každé SSR relé Autonics při plném proudu má úbytek 1,6V. To znamená při souhrnném proudu 40A bude rozvaděč z SSR relé vytápěn cca 65W.
Každému SSR relé Autonics při teplotě v rozvaděči nad 40°C se musí začít omezovat mezní proud. Při ztrátovém výkonu SSR minimálně 65W teplotu v rozvaděči do 40°C docílíte jedině nuceným větráním rozvaděče.

Rychlou regulací PWM docílíte v domácích podmínkách poměrně měkké impedance sítě slušný flikr.  Přitom podlahovému topení těsně pod dlažbou stačí perioda PWM v desítkách minut, akumulačnímu podlahovému topení ve vysoké vrstvě mazaniny perioda spínání v hodinách.
Nasazení SSR pro poddlahové topení má jediný smysl v tichosti spínání.
Ministykači s DC cívkou 24V DC docílíte u podlahového topení shodnou kvalitu regulace. Takový průmyslový ministykač s DC cívkou a integrovaným odrušením vydrží 1milion sepnutí, Při periodě spínání 12 minut je to životnost 11let. 

[Hynek Havliš]

Mě by zajímalo (opravdu to nevím),  proč se v občanské výstavbě nesmí používat pojistkový odpojovač a proč (asi nějaká ...7 norma?) musí být podlahové topení přes chránič?

[Lukáš Láryš]

ČSN 33 2000-7-753 ed.2

[Ivo Ondra]

Stručně do odpojovače strčím pojistku 6A stejně jako 32A takže to není nic pro laiky.

[Hynek Havliš]

Fi pro rohož už beru. Že může uživatel dát jinou patronu chápu taky, ale je to nějak (jak?) zakotveno v nějakém (jakém?) předpisu? Podobně může uživatel např. dát do 60W svítidla 100W žárovku.

[Lukáš Láryš]

 I když to není vyložene o odpínačích, tak v normě  61439-3 (rozvaděče DBO) je článek, kde je třeba napsáno, že jističe musí být navrženy tak, aby nebylo možné měnit jejich nastavení, atd.
Ale to nic nemění na faktu, že by mohl laik měnit pojistky v rozvaděči.

[Martin Kurka]

Najde se to někde v normách a předpisech, co je laická obsluha a co už údržba.
Laik si smí co se týče rozvaděče smí shodit/nahodit jistič, chránič a vypínač a vyměnit závitovou pojistku. Spodky závitových pojistek totiž mají vymezovací kroužek, nedovolující vložit silnější pojistku.
Někde v tom praprapředpise bylo psáno, že závitové pojistky pro byty se nesmí opravovat:-)

Jinak bylo zde i psáno, že si laik smí vyměnit žárovku, zářivku a startér (světelný zdroj).


Nenašel jsem, že by si směl vyměnit trubičkovou přístrojovou pojistku, ale prakticky mu to znemožněno není - jenže trubičkové pojistky netýkají instalací, ale přístrojů.
 

[Václav Třetí]

Nebezpečnost záměny trubičkové pojistky v přístroji za kus s vyšší hodnotu je zřejmě asi brána za méně podstatnou, než záměna jištění v pevné instalaci. Přeci jenom spotřebič je předjištěn ještě dalším jistícím prvkem v podobě okruhového jističe.

Pravdou je, že kvalitativní rozdíl v jištění obvodů pojistkami na rozdíl od jističů, je v dnešní době nedoceněn. Vyměněná nová pojistka má vždy (tedy neopravovaná!) stanovené parametry, což se u jističe (zejména levných značek) po několika tvrdých zkratech říci s jistotou nedá.