Je nutné přizemněni konstrukce skleniku s kovovým obrubníkem?

[Filip Honzárek]

Do podruzneho rozvadece (umisteny vne skleniku) skleniku mi vede 5x2,5 kabel jisteny v domovnim rozvadeci.
Kolem celeho skleniku ve vzdalenosti 40cm mam svarovany zelezny obrubnik z pasoviny 150x5 [mm],   ktery je jeste fixovany roxory, kterej jsou zatlucene do zeme do hloubky asi 50cm a privarene k pasovine (cca po 50cm).
Konstruke skleniku je kovova pozinkovana konstrukce vzajemne sesroubovana.

Prizemnit konstrukci skleniku a potazmo i zelezneho obrubniku k PE v podruznem rozvadeci?

[Jiří Schwarz]

Jak daleko je ten skleník od domu?
V tom skleníku je něco napájeného?

Obecně tím spojením "nic nezkazíte",  některé detaily by se možná daly posoudit až na místě, možná by bylo dobré přejít na soustavu TT, možná by bylo lepší uvažovat o oddělovací trafu...

[Václav Třetí]

Podružný rozvaděč umístěný vně skleníku. Kde ? Proč? Co z něj je nebo bude napájeno?[ Jak je dlouhé vedení z domu k rozvaděči a čím je jištěno? Příliš mnoho otázek, chtělo by to vidět. Občas je dobré také něco změřit.  Toto je typický dotaz, na který se nedá zodpovědně vyjádřit bez kontroly přímo na místě. Rady po telefonu nebo internetu mohou být nebezpečné.

[Filip Honzárek]

Diky za odpovedi.
Sklenik samotny je vzdusnou carou asi 15m od RD. Kabel ke skleniku je dlouhy asi 25m v zemi v chranicce, jisteno B10. U skleniku pak FI-A 30mA. V rozvadeci je zdroj 24V a ridici jednotka. Do skleniku z nej vedou 24V vetve jistene navic pojistkami 5x20 na LED, ovladani aktuatoru, cidla, ventily a signalove kabely. Lepsi by bylo 12V kvuli vlhkemu prostredi, ale komponenty jsou vetsinou na 24V. Zatim zadny 230V privod ve skleniku neni i kdyz uvazuji o nejakem rizenem pritapeni.

Oddelovaci trafo je taky dobra moznost, kdyby slo jen o ty atomatizacni veci.
S pritapenim uz by to bylo horsi

[pegas100]

Díky absenci názvosloví je to dnes prostředí složité, kde doplňující pospojení musí zahrnovat všechny neživé části A cizí vodivé části. viz 33 2000-4-41 ed.3 čl.415.2.1

[Radim Strycharski]

Pospojovat se musí části současně přístupné dotyku, které mohou do zájmového místa přivést zvenčí cizí nedefinovaný nebezpečný potenciál. Diskuse zřejmě nemůže skončit nějakou všeobecnou shodou, jestli zmiňované cizí vodivé části mohou nebo nemohou přivést nějaký vnější potenciál.

[pegas100]

Ono cizí potenciál zní trochu složitě a dramaticky. Prostě kam mohu dosáhnout s roztaženýma rukama, to pospojit, abych se nikde v případě výskytu napětí na nějaké neživé části nedotkl potenciálu země.

[Milan Hudec]

Záleží jak moc dobře funguje v objektu uzemnění, pokud pospojím
skleník (nedokonale přizemněnou část s PE),  tak v případě poruchy spotřebiče v domě vlastně rozšířím jeho neživé části o konstrukci skleníku.
Tj.na místě proměřit zem stávající, zkontrolovat jak je na tom PEN, skleník spojit s obrubníkem, změřit tuto zem, dát si kafe a popřemýšlet o rizicích.

[Jozef BABJAK]

Podružný rozvaděč umístěný vně skleníku.

Kontrolní otázka, vojáci: Aké vonkajšie vplyvy by ste určili v skleníku? To nie je práve typické prostredie na rozvádzač. Priam si predstavujem svoju svokru, ako sa tam rozmachuje s polievačkou plnou vody a polieva nielen na zemi posadené paradajky, ale aj vo výške hlavy umiestnené kvetináče s vlastne neviem čím.

[Jirka Údržbář]

Slovo “vně” znamená venku, ne uvnitř.

[Jiří Schwarz]

AD5? Když budu zalévat proudem?

Asi bych se toho moc nebál, kdyby tam vše bylo malé napětí SELV

[Jan Franěk]

Vypadá to jako krásné téma pro akademickou diskusi, ale...

Mám zdokumentovaný případ kdy se po úderu blesku do stožáru za drátěným plotem, přeskokem přes kovový skleník a po FeZn vodovodní trubce na závlahu, dostal nebezpečný potenciál až do domu. Elektroměr spolu s hlavním jističem si "otevřeli" dvířka rozvaděče a odešli na procházku před dům, navzdory dešti a bouřce. Ledničku to rozpálilo až z toho chytla plamenem. Po jejím uhašení (naštěstí byli lidé doma) došlo k rekonstrukci celé kuchyně a koupi nových spotřebičů.

Přizemnění rozvaděče i skleníku žádné. Svodiče přepětí nebyly osazeny (stará instalace)

Malé napětí OK. Ještě bych doplnil nějaké přizemnění a osobně bych to prostě propojil. Určitě bych na patě domu osadil svodiče přepětí, abych "to špatné" nechal venku a netahal si to do domu. Ale jak to ve vašem případě udělat správně, je na osobní prohlídku, možná i nějaké měření a pak relevantní návrh (projekt). Jasně, jde "jen o skleník" 

[Pavel Horský]

Slovo “vně” znamená venku, ne uvnitř.

Ale no táááááák, kolego!
Máte vlastně pravdu, nicméně zrovna u určování VV je vaše tvrzení trošku zavádějící.
Neznamená vždy "venku" jako "venku".

V případě VV je "vně" např. vně mycího dřezu, pracovního prostoru, pěstebního prostoru, prostoru, ve kterém se provádí např. činnost tlakového mytí atd. atd.

Kontrolní otázka, vojáci: Aké vonkajšie vplyvy by ste určili v skleníku? To nie je práve typické prostredie na rozvádzač. Priam si predstavujem svoju svokru, ako sa tam rozmachuje s polievačkou plnou vody a polieva nielen na zemi posadené paradajky, ale aj vo výške hlavy umiestnené kvetináče s vlastne neviem čím.

Ano, právě u skleníku se dají předpokládat vlivy AD4 (kolikrát bych se nebál určení ani AD5),   dále pak AK2, AL2 a další a další, díky nimž mohou nastat opravdu nepříjemné nebezpečné  situace.  I kdybyste zaléval opatrně konví jen do hlíny, pak vlivem tepla a kondenzace následuje AD2. Myslím, že rozvaděč můžeme v prostorech skleníku uvažovat pouze při AD1.
Tak jak zalévá vaše svokra, zalévá asi 70% zahrádkářů vlastnící skleník  


K dotazu:  jako spolehlivé přizemnění bych zcela jistě nebral ony půlmetrové roxory zatlučené v zemi. Ty jsou bez povrchové úpravy a v případě kyselejší zeminy zde hrozí jejich poměrně rychlá degradace (ale nemusí). Určitě bych byl pro vybudování klasického strojeného hloubkového zemniče, ze kterého bych napojil ocelový obrubník a konstrukci skleníku. Nic lepšího doposud nikdo nevymyslel.

[Václav Třetí]

Ve skleníku není největší problém "svokra",  která vše poleje a postříká. Vysoká vzdušná vlhkost a prudké změny teploty jsou nejzásadnější problém. V popolední teplotní špičce může být teplota někde mezi 30-40°C, večer a v noci 3-4°C, k tomu několik desítek litrů odpařené vody. To je nejzásadnější s čím je třeba počítat, kondenzát zničí vše, protože se všude dostane.

 Atmosferiské jevy jsou třeba také řešit, vždyť skleník je velký vodivý předmět spojený v případě elektrifikace se sítí domu a je třeba řádně uzemnit celou konstrukci, doplnit na přívodu sítě svodiče, ostatně vše již popsal kol. Franěk.

Je to sice jen skleník, ale něco to stát bude, technologie - automatizace nebude nejdražší,  do bezpečnosti bych investoval více, přenesené škody mohou být mnohonásobně vyšší..

[Filip Honzárek]

Prave proto jsem rozvadec umistil radeji venku nez vevnitr skleniku. Na pate domu mam Dehnventil.

[Radim Strycharski]

Tazatel se ptá na přizemnění, ale myslí tím pospojování. Pokud pospojování provede, tak má z hlediska norem hotovo, nedá se říct, že by ještě nutně musel něco dalšího dělat.

[Pavel Horský]

Prave proto jsem rozvadec umistil radeji venku nez vevnitr skleniku. Na pate domu mam Dehnventil.

A myslíte, že ten DEHNventil na patě domu odfiltruje přepětí, které přijde do domu z druhé strany po kabelu napájení rozvaděče skleníku?
Ventil vám chrání jen vstup napájecího kabelu do hlavního rozvaděče.
Je chybou si myslet, že pak filtruje vše, co jde do domu po jiných kabelech.
Je to asi jako byste za bouřky z každého okénka auta vystrčil jinou končetinu a na jednu z nich si natáhl hodně silnou dielektrickou rukavici.

[Pavel Horský]

Tazatel se ptá na přizemnění, ale myslí tím pospojování. Pokud pospojování provede, tak má z hlediska norem hotovo, nedá se říct, že by ještě nutně musel něco dalšího dělat.

Pokud ovšem bod z něhož jde pospojování nepřizemní...?