Proč propojovat armovací rošt v základech s uzemňovací soustavou?

[Marek Rychly]

V animaci na webu kníŠka.eu (http://www.kniska.eu/animace/07.1%20Uzemneni.flv/view,  čas 3:34) je silně doporučeno propojit armovací rošt v základové desce (kari sítě) s uzemňovací soustavou (zemnícím páskem). Byl by ochoten někdo vysvětlit, jaký to má důvod?

Firma, co bude stavět základovou desku, se mne ptá,  proč mám takový "neobvyklý požadavek" na uzemnění armovacího roštu, prý nevidí důvod. Tak bych jim to rád vysvětlil. Armovací rošt bude klasicky zalit betonovou mazaninou, pak hydroizolace, podlahový polystyren, anhydrit, atd.

Na kolika místech by se ten rošt měl uzemnit? (v uvedené animaci to mají docela často, asi po 5 metrech)

116

[Milan Karvánek]

Ono je to spíš obráceně, vy nebudete uzemňovat rošt základové desky, nýbrž tato deska jako celek i s Fe roštem je sama "základovým zemničem" ve smyslu ČSN 332000-5-54 /542.2.1  .  Z tohoto zemniče potom vedete t.zv. "uzemňovací přívod" ve smyslu ČSN 332000-5-54 /542.3  . Kolik těchto přívodů má být ze základového zemniče vyvedeno do jakých míst stavby řeší vždy projektová dokumentace, jak to má být přesně provedeno musí vědět elektromontážn í firma, která to bude realizovat. Vyčerpávajícím způsobem to je uvedeno ve výše citované ČSN.

[plhal@atlas.cz]

protože je to první náhodný semnič, který jde pro zdokonalení zemního odporu zemniče použít a jeho plocha není zanedbatelná

[Kamil Novák]

protože je to první náhodný semnič, který jde pro zdokonalení zemního odporu zemniče použít a jeho plocha není zanedbatelná

Jen doplním - je to mimořídně výhodné, neboť s minimálními náklady (tu síť do základů dáte tak nebo tak) získáte kvalitní zemnič (v případě kvalitního  spojení jednotlivých polí a dostatečného počtu vývodů) se stabilními, až luxusními parametry. 

Ti zedníci asi základových desek (nebo snad správně "desk"?) v posledních letech moc nedělali nebo podle starých projektů, protože toto řešení je (snad) již naprosto běžné. 

V každém případě trvejte na tomto, dnes již standardním postupu ! 

[Rozmahel Vladimír]

Je nutno upozornit na nutný předpoklad řádného vodivého spojení všech částí a průřez železa bez pozinku v betonu a to je min. 100mm2, t.j.průměr cca 11,3mm.

[Marek Rychly]

   za odpovědi.

Soudím, že je to nedůslednost našeho projektanta, který celý zemnič odbyl v tech. zprávě projektu větou "Objekt bude opatřen řádně uzemněným hromosvodem dle ČSN 34 1390." a poznámkou na výkresu základů "Do základů zabetonovat pásovinu pro uzemnění RD a hromosvodu." na dvou protilehlých rozích domu půdorysu 12x11 m (projekt ze září 2008). To je vše.

Zvažuji, jestli to nechat projektanta doplnit, nebo se prostě se stavební firmou dohodnout, že ze zemnícího pásku v základových pásech vyvede po cca 5 metrech na každé straně drát FeZn průměr 11 mm a křížovými spojkami to napojí na armovací rošt (ten je svařovaný z drátu 8 mm, oka 150/150 mm). A navíc vývod pásku pro hromosvody na každém rohu (nejen těch protilehlých, jako v projektu). Viz zmíněná animace.

Co myslíte?

[Rozmahel Vladimír]

...napojí na armovací rošt (ten je svařovaný z drátu 8 mm, oka 150/150 mm).

To je právě ten důvod, proč jsem upozornil na min. průřez 100mm2. Roxor průměr 8mm je na daný účel dle mne nevhodný. Vhodný v řadě by byl 12mm.
váš hlavní zemnič bude tedy asi FeZn dle projektu.

[plhal@atlas.cz]

To je právě ten důvod, proč jsem upozornil na min. průřez 100mm2. Roxor průměr 8mm je na daný účel dle mne nevhodný. Vhodný v řadě by byl 12mm.
váš hlavní zemnič bude tedy asi FeZn dle projektu.

A protože je to tak jak píše pan Rozmahel, může byt armatura v základech jen náhodným zemničem, nikoliv hlavním zemničem. Viz výše, tolik můj názor

[Petr Doležal]

A nebyl to jako obvykle projekt jen pro stavební povolení ?

[Marek Rychly]

Ano, máte pravdu, byl to projekt pro stavební povolení. Nicméně, s výjimkou zmíněné základové desky a interiéru, staví celý dům stejná firma, co zajišťovala projekci - takže se zbytkem si doufám poradí.

[Petr Doležal]

Ještě poznámku:
1. V ČSN 33 2000-5-54, ed.2 v článku 542.2.1 stojí
" U nových budov se důrazně doporučuje vybudovat základový zemnič ". Pro toto řešení má Dehn vyvinuty přechodky z betonu ven.
2. Těch 100mm² platí pro pásek. Pro nezinkovaný drát je předepsán d=10 (národní tabulka NA.3).
3. drát je z hlediska koroze obecně lepší. Při korozi do hloubky 2mm pásek 30/4 zmizí úplně, drát bude d=6
4. drát v betonu je nezmar, ne nadarmo jeden z antikorozivníc h nátěrů má zkratku TNEMEC, což je pozadu CEMENT. Železo v betonu nezkoroduje ani za 100let, beton však nesmí mít samé póry a bubliny. Dusat, hutnit, vibrovat !

[Rozmahel Vladimír]

To máte pravdu, ale ta poznámka " křížek " pod tab.54.1 která mluví o 100mm2 určuje uložení přímo v betonu. Tab. NA.3 muví o obecné půdě s měrným odporem 50 Ohm.m. Nevím jestli to třeba nesouvisí s dynamickými účinky zemniče a tržením betonu? Pokud by se měl zavrtět základový zemnič...

[Lubomír Jindra]

Ještě poznámku:
1. V ČSN 33 2000-5-54, ed.2 v článku 542.2.1 stojí
" U nových budov se důrazně doporučuje vybudovat základový zemnič ". Pro toto řešení má Dehn vyvinuty přechodky z betonu ven.
2. Těch 100mm² platí pro pásek. Pro nezinkovaný drát je předepsán d=10 (národní tabulka NA.3).
3. drát je z hlediska koroze obecně lepší. Při korozi do hloubky 2mm pásek 30/4 zmizí úplně, drát bude d=6
4. drát v betonu je nezmar, ne nadarmo jeden z antikorozivníc h nátěrů má zkratku TNEMEC, což je pozadu CEMENT. Železo v betonu nezkoroduje ani za 100let, beton však nesmí mít samé póry a bubliny. Dusat, hutnit, vibrovat !

 

[Petr Doležal]

Tak teď jsem si tu tabulku 54.1 z normy ed.2 prohlédl pořádně. U drátu d=10 ovšem FeZn či nerez je poznámka: a) může být použito pro zemniče v betonu.
Jenže ve článku NA.10.6.1 Pro uzemnění elektrických budov se zřídí především základový zemnič
……. dráty dle 54.1, resp. NA.3……
Tak teď nevím, jak s tou tabulkou NA.3 naložit. Platí jen pro vámi citovaný odpor zeminy a nebo i pro základový zemnič ?

[Vladimír Kadlec]

Trochu mne zaráží konstatování, že „objekt bude opatřen řádně uzemněným hromosvodem dle ČSN 34 1390“. Tato norma už přeci neplatí, projekt asi bude staršího data. Nebudete mít problém s výchozí revizí hromosvodu? Obávám se, že žádný soudný revizní technik vám výchozí revizí podle ČSN 34 1390 po 1.2.2009 již neprovede.

[Rozmahel Vladimír]

...Tak teď nevím, jak s tou tabulkou NA.3 naložit. Platí jen pro vámi citovaný odpor zeminy a nebo i pro základový zemnič ?...

Myslím, že by to mohl rozseknout čl.NA.10.6.4, který uvádí provedení náhodných základových zemničů a jako min.průřezy uvádí jen tab.NA.3. Je to tedy úleva na průměr černého drátu 10mm. Pásek musí být 150mm při tl.4mm.

[Marek Rychly]

Trochu mne zaráží konstatování, že „objekt bude opatřen řádně uzemněným hromosvodem dle ČSN 34 1390“. Tato norma už přeci neplatí, projekt asi bude staršího data. Nebudete mít problém s výchozí revizí hromosvodu? Obávám se, že žádný soudný revizní technik vám výchozí revizí podle ČSN 34 1390 po 1.2.2009 již neprovede.

Ano, také se obávám. Projekt je ze září 2008 - byly v něm zakresleny svody hromosvodu na dvou protilehlých rozích domu o půdorysu 11x12 (a tedy i vývody zemniče ze základových pásů; je to přízemní dům se sedlovou střechou). Viz příloha, kde jsou původní svody označeny hvězdičkou "*" (pravý horní a levý dolní roh).

Pokud jsem pochopil správně změnu norem, tak nyní by měly být svody na každém rohu takového domu. S firmou, co dělá základy, se proto domluvím, že vyvede zemnící pásek na každém rohu (tedy vzdálenost mezi svody bude max. 12 m).

Bude tato změna stačit, aby bylo možno udělat hromosvod podle nové ČSN? Nebo to mám raději vrátit projektantovi k aktualizaci?

(jako laik bohužel nemám k daným ČSN plný přístup)

[Rozmahel Vladimír]

...Je to tedy úleva na průměr černého drátu 10mm. Pásek musí být 150mm při tl.4mm.

Ještě jeden zajímavý detail. Pokud je uveden kruhový průřez, předpokládám kruhový průřez. Roxory jsou ale oválné a jako rozměr průměru se bere ta větší hodnota.