Jirka Dobrovolný

Offline

|
 |
« kdy: 17.09.2021, 12:31 » |
|
Jak nahlížet na tvarovky používané při spojování potrubí, kdy systém má být vodivě pospojován? Například s lisovanými fitinkami se setkávám stále častěji, o nich mám určitou pochybnost o trvale zachované vodivosti. Je tato pochybnost důvodná? Jak je to s různými armaturami? Přemosťujete například bojler, vyrovnávač dynamických tlaků, vodoměry, regulační armatury? Kdy ano a kdy ne? Žádáte výrobce o podpůrné informace nebo kde je hledáte?
Zabývá se těmito detaily nějaká norma? Nevíte o nějaké literatuře, která by tyto otázky řešila? Je to opakované téma? Pak prosím odkaz.
(Optimista by mohl tvrdit, že celokovovou instalaci vzájemně spojenou pouze instalatérsky stačí zemnit v jednom bodě. Paranoik zase přemostí každé koleno, čerpadlo, nádrž....)
|
|
|
|
|
Jirka Dobrovolný

Offline

|
 |
« Odpověď #2 kdy: 17.09.2021, 21:21 » |
|
Není to žádné konkrétní potrubí.
(Mimochodem, moderátor upravil moji původní otázku, která zněla: "Pospojování: Kdy lze a kdy nelze součásti potrubí pokládat za elektricky vodivé?", tedy vznikl určitý prostor pro spekulace.)
Může to být ústřední vytápění domu, vodovod, plynovod, (...) Pokud například spojím v kotelně na jednom místě potrubí k uzemnění - ochrannému pospojování, asi bych chtěl, aby bylo bezpečné u radiátoru v bytě.
Pokud ovšem koleno, které bylo při instalaci vodivé, po roce vodivé už nebude a někde po cestě se na zbytek potrubí dostane potenciál, asi bych chtěl, aby vybavila ochrana a proto bych měl vědět, na kterou část mohu nahlížet jako na spolehlivě vodivou a naopak u které budu muset vytvořit přemostění nebo další zemnící vodič.
Uznejte, že okolo každého prvku, u kterého si "jen" nejsem jist, je poněkud nevhodné zřizovat několik zemnících svorek, tím spíše, čím je více těchto prvků v cestě. Ale já chci mít zabezpečenu každou část. Z toho důvodu bych si raději jistý byl.
|
|
|
|
|
M S
Neverifikovaný uživatel @6
     
Offline
|
 |
« Odpověď #3 kdy: 18.09.2021, 00:14 » |
|
Zrovna lisovacích fitingov by som sa nebál. Lisuje sa veľmi vysokým tlakom, spoj síce tesní cez O-krúžok, ale proti pohybu je solídne zaistený lisovaním kov na kov. Z praxe je na tom horšie závitový spoj omotaný teflónovou páskou, tesniacou niťou alebo špeciálnym lepidlom. A napriek tomu sa často ukáže, že plynový alebo vodný rozvod v paneláku dlhé roky fungoval namiesto prerušeného PEN vodiča, takže ani závitový spoj na tom nebude najhoršie.
V priemyselných oblastiach s trubkami, v ktorých prúdia horľavé riedidlá často vidno CY vodič natiahnutý po celej dĺžke trubky a prisvorkovaný každých X metrov. To je ale extrém, ktorý by som v domácej ani malej firemnej inštalácii neočakával.
V domácej inštalácii mi príde rozumné uviesť na rovnaký potenciál doplnkovým pospojením hlavne oblasti so zvýšeným rizikom - kúpelňa, kuchyňa, technická miestnosť.
|
|
|
|
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
      
Offline
|
 |
« Odpověď #4 kdy: 18.09.2021, 08:09 » |
|
Může to být ústřední vytápění domu, vodovod, plynovod, (...) Pokud například spojím v kotelně na jednom místě potrubí k uzemnění - ochrannému pospojování, asi bych chtěl, aby bylo bezpečné u radiátoru v bytě.
A prečo myslíte že nebude?... Myslím to tak, že jaký iný potenciál jak ten čo už má kúrenie od METky v kotolni by ste v dome na radiátoroch ešte očakával? ?...a skade? A keď máte obavy z bleskových prúdov, tak tie musia mať najprv vytvorenú cestu do zeme...a kto by im ju umelo robil cez radiátory ? A žeby sa v dosahu radiátorov bežne vyskytoval iný potenciál zeme jak ten z METky si tiež neviem celkom dobre predstaviť... Pozor, píšem o normálnom stave podľa noriem, kde stačí potrubie pospojiť na jeho vstupe do objektu..
|
|
|
|
|
Jiří Schwarz

Offline

|
 |
« Odpověď #6 kdy: 18.09.2021, 08:55 » |
|
... asi bych chtěl, aby bylo bezpečné u radiátoru v bytě.
Pokud ovšem koleno, které bylo při instalaci vodivé, po roce vodivé už nebude a někde po cestě se na zbytek potrubí dostane potenciál, asi bych chtěl, aby vybavila ochrana ...
Tohle je na velké zamyšlení co a proč se nám tam může dostat za potenciál... Nebo jaký rozdíl potenciálů a proč se nám tam může objevit. Na začátku, v místě, kde je to spojené např. s kotlem, do kterého vede nn přívod to pospojované mám. Jakou "prasárnu" mám očekávat, aby se mi tam někde objevil úplně jiný potenciál? A v koupelně bych naopak mohl být rád, že si tam nepřitáhnu potenciál o nějaký tel Voltík jiný, a tam to místní pospojování beru jako krok k lepší bezpečnosti
|
Jako tvrdá Chodská palice nemám rád přísloví o tom, že moudřejší ustoupí. Když moudřejší ustoupí, hlupák si prosadí nesmysl! Příspěvky psané kurzívou berte s velkou rezervou a nadhledem :-)
|
|
|
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
      
Offline
|
 |
« Odpověď #7 kdy: 18.09.2021, 09:11 » |
|
Letos jsme v jednom našem starém domě dělali rekonstrukci topení. A v souvislosti tohoto tématu nové potrubí (letované viz obrázek) používáme jako vylepšení PE celého vícepatrového domu. Původní elektroinstala ce (1972), poplatná době (Al, nulování, možná někde i svorkovnice), měla svou nulu na čestné slovo. Nemyslím si, že jsem šílený pospojovač ale napříč třemi byty bude PE pospojen na toto potrubí tradičním způsobem. Také mě napadlo jak vodivé budou ty spoje, tedy ne při provozních proudech ale spíš při průtoků bleskového proudu. Ale jde spíš o doplňující pospojování, rozvod správného průřezu PE je pod kontrolou.
Pomôže, ale len v rozsahu fyzikálnej vodivosti pripojenej cudzej vodivej časti.. Označiť toto potrubie účelovo jak ochranné vedenie PE sa ale už nesmie s viacerých dôvodov.., a jedným z nich sú práve aj tie pájkované spoje..
|
|
|
|
|
Karel Bělohlávek

Offline
|
 |
« Odpověď #9 kdy: 18.09.2021, 12:03 » |
|
Je zajímavé, že použití vodovodního potrubí jako ochranného vodiče není v ČSN obecně zakázáno, viz výstřižek z 5-54. V dalším článku jsou však zmíněny požadavky na elektrické vlastnosti spojů. Jedním z těchto požadavků je zajištění trvalé vodivosti.
Tento požadavek je uveden v podstatě ve všech technických normách, které za nějakým způsobem zabývají pospojováním. Málokdo si uvědomuje, že kovové částí zařízení, ať už se jedná o potrubí nebo jiné konstrukční kovové části (např. montážní desky, rámy apod.), mají kolikrát mnohem lepší vodivost z důvodu velkých průřezů, než by byla dosažena pomocí samostatných vodičů. Problémem je právě dodržení elektrických vlastností těch mechanických spojů (průřez, vodivost, trvanlivost). V případě potrubí situaci zhoršuje to, že jednotlivé spoje jsou v podstatě zapojeny v sérii.
Na druhou stranu v bytové výstavbě není potřeba dosahovat nějakých velkých celkových odporů soustavy pospojování, viz 4-415.2.2 a ani používat potrubí jako vlastní vodič. Z mého pohledu je tedy dostačující připojit soustavu na hlavní pospojení budovy (např. u kotle) a dále připojit na místní doplňující pospojování v místech, kde je to vhodné.
|
Elektrikář
|
|
|
|
|
Radim Strycharski

Offline

|
 |
« Odpověď #12 kdy: 18.09.2021, 18:11 » |
|
Spoje jsou buď proudovodné, izolační, nebo jen vodivé, čili pouze přenášející potenciál. Proudovodné a izolační se musí nějak ověřit a garantovat. Spoje v neelektrickém potrubí nejsou určeny pro vedení nebo izolaci proudu, tak bych ani nečekal, že se tímto oborem bude výrobce nějak zabývat. Jsou to jen náhodně vodivé spoje schopné přenést potenciál. Jestli bych měl potrubí použít jako vodič elektrického proudu, tak určitě v celistvém kusu, přičemž vedení proudu budou garantovat připojovací svorky coby elektrický výrobek. Jestli by v potrubí byly nějaké spoje, tak už bez překlemování strojenou klemou nejde garantovat spoj pro el. proudy. Neodvážil bych se nějaké seskládané potrubí určit jako vodič PE, když si uvědomíme, co všechno od vodiče PE očekáváme. Takže bych to posuzoval jako cizí vodivou část vždycky podle aktuálního hlediska, které mě zajímá. Přivede to potenciál zvenčí? Přivede. Propustí to zkratový proud jako plnohodnotný vodič PE v každém případě? Nepropustí. Může to propustit plnohodnotný zkratový proud? Může. Bude to fungovat jako plnohodnotný vodič PEN? Nebude. Může to přivést bleskový proud? Může. A tak dále.
|
|
|
|
Karel Bělohlávek

Offline
|
 |
« Odpověď #13 kdy: 18.09.2021, 18:17 » |
|
Ja to v tom výstrižku vidím jak zakázané...
Měl jsem spíše napsat "není v ČR obecně zakázáno", viz poznámka N v tom výstřižku . 
|
Elektrikář
|
|
|
Miroslav Minařík
"Nejvyšším úkolem není teoretické poznání, nýbrž praktické umění žít!" Sokrates

Offline

Odborná publicistika v instalační elektrotechnice.
|
 |
« Odpověď #14 kdy: 18.09.2021, 18:25 » |
|
Spoje jsou buď proudovodné, izolační, nebo jen vodivé, čili pouze přenášející potenciál. Proudovodné a izolační se musí nějak ověřit a garantovat. Spoje v neelektrickém potrubí nejsou určeny pro vedení nebo izolaci proudu, tak bych ani nečekal, že se tímto oborem bude výrobce nějak zabývat. Jsou to jen náhodně vodivé spoje schopné přenést potenciál. Jestli bych měl potrubí použít jako vodič elektrického proudu, tak určitě v celistvém kusu, přičemž vedení proudu budou garantovat připojovací svorky coby elektrický výrobek. Jestli by v potrubí byly nějaké spoje, tak už bez překlemování strojenou klemou nejde garantovat spoj pro el. proudy. Neodvážil bych se nějaké seskládané potrubí určit jako vodič PE, když si uvědomíme, co všechno od vodiče PE očekáváme. Takže bych to posuzoval jako cizí vodivou část vždycky podle aktuálního hlediska, které mě zajímá. Přivede to potenciál zvenčí? Přivede. Propustí to zkratový proud jako plnohodnotný vodič PE v každém případě? Nepropustí. Může to propustit plnohodnotný zkratový proud? Může. Bude to fungovat jako plnohodnotný vodič PEN? Nebude. Může to přivést bleskový proud? Může. A tak dále.
Vidím to přesně tak!
|
Elektrika NENÍ časopis! 
|
|
|
|
Miroslav Minařík
"Nejvyšším úkolem není teoretické poznání, nýbrž praktické umění žít!" Sokrates

Offline

Odborná publicistika v instalační elektrotechnice.
|
 |
« Odpověď #16 kdy: 19.09.2021, 22:26 » |
|
|
Elektrika NENÍ časopis! 
|
|
|
M S
Neverifikovaný uživatel @6
     
Offline
|
 |
« Odpověď #17 kdy: 19.09.2021, 23:26 » |
|
Bolo by veľmi zaujímavé vidieť test z laboratória. Napadlo mi, či by blesk dokázal zohriať vodu na paru a roztrhať potrubie. Bežný blesk má cca 500 MJ energie. Nie všetka sa samozrejme prenesie cez vodný rozvod, v závislosti od kvality prevedenia ochrannej sústavy. Zohriať liter vody z 20 na 100 °C je 0.33 MJ. Zmeniť liter vody na paru je 2.25 MJ. Všetko uvedené platí pri tlaku 1 atm, takže reálne budú potrebné energie vyššie. Na konverziu z vody na paru by bolo potrebné zachytiť do vody čo najviac energie, no v prípade medenej trubky bude veľká časť odvedená do uzemnenia, takže sa skôr zohrejú prechodové odpory po ceste. Ak to zoberiem veľmi zo široka, voda v trubkách by musela byť zahriata prechádzajúcim prúdom závislým od chemického zloženia. Ďalšie zahriatie by spôsobil prúd prechádzajúci medenými trubkami a letovanými spojmi. Nemyslím, že by malo prísť k ich roztaveniu - dotyková plocha letovaného spoja je veľká, trubky sú relatívne tenké a výborne chladené vodou. Toľko polnočná (a dosť deravá) teória. Ak má niekto po ruke video / iný záznam z podobného testu, som veľmi zvedavý.
|
|
|
|