Má smysl předělat obvod TN-C na TN-S bez přizemnění bodu rozdělení?

[Nod]

Na chalupě máme komplet rozvody v TN-C. Teď jsem ale náhodou zjistil, že nové obvody (celkem 4 jističe),    které tchán nechal před pěti lety dotáhnout do kuchyně, jsou sice také v zapojení TN-C, ale ve zdi je třížilový kabel bez zapojeného modrého (1x světla + 3x zásuvkový obvod - ohřívač vody, trouba, zásuvky na lince).
Takže mě napadlo, že bych tyto nové obvody nechal předělat na TN-S. Tedy v jističovém rozvaděči by se udělal bod rozdělení a zapojil se modrý vodič. Případně by se těmto obvodům ještě předřadil proudový chránič, když je to ta kuchyně.
Ze školy si matně pamatuju, že bod rozdělení by měl být přizemněn. Na tomto foru jsem se dočetl, že se nejdená o povinnost, ale "pouze" o doporučení. Rámcově tuším, jaké benefity uzemění přináší, bohužel chalupa ho nemá a nemá ani hromosvod.
 
Má smysl z pohledu "ochrany zdraví a majetku" nechávat výše zmíněné obvody předělávat na TN-S, když bod rozdělení nebude přizemněn? Není bezpečnější to ponechat v původním stavu?
A pokud to má smysl předělat - jsou naopak ty obvody z roku 2016 správně zapojené? Zde jsem se dočetl, že nové instalace mohou být pouze TN-S. Jako laik ale samozřejmě netuším, co přesně termín "instalace" zahrnuje.  

[Jiří Schwarz]

Proudový chránič je správná myšlenka, ale pokud se přeruší PEN před bodem rozdělení, může se na neživou část (kostru) nějakého spotřebiče dostat plné fázové napětí a chránič na to nebude reagovat...

Jak máte dělané rozvody vody? Komplet plast, nebo i něco "FeZn"? Pokud to je zahrnuto do hlavního ochranného pospojování, na reakci chrániče v případě potřeby takové "náhodné uzemnění" zpravidla stačí s velkou rezervou. A pak je to ještě možnost použít jednu zemnicí tyč...

[Nod]

A je to tak, že pokud se přeruší PEN, tak je TN-C stejně "nebezpečné" jako TN-S s přerušeným PEN před nepřizemněným bodem rozdělení? A že případný proudový chránič nezvyšuje míru nebezpěčí - "jen" se na něj nedá 100% spolehnout?

Ta zemnící tyč je problém, protože jističový rozvaděč je ve středu chalupy, to znamená muselo by se sekat mnoho zdí. Provrtat podlahu v přízemí a zarazit tyč do základů je asi blbost, co?

Voda je v plastu. Je tam jen rozvod ústředního topení, které je pospojované s elektrokotlem a kovovým rámem bojleru - to je asi k ničemu, že?. Ty rozvody topení se ale dostávají k obvodovým zdím, daly by se tedy teoreticky snadno spojit s nějakým uzeměním.

[Milan Hudec]

Tyč do podlahy/základů zabezpečí téměř jistě fungování chrániče při upáleném hlavním PEN.
Vaší snahou by však mělo být:
Vzít z rozvaděče zž vodič (desítečku/šestnáctečku) a na druhém konci ho připojit k PEN/zemnění "kolem" elektroměru/pojistek, zkrátka směrem k "elektrárně"
Takto zparalelníte současný PEN a jste celkem za vodou.

[Jiří Schwarz]

Nevidím to tak "černobíle".
Kam až je schopen odběratel "zdvojit" PEN vodič? Ale není vyloučeno jeho přerušení někde mezi tímto bodem a bodem posledních přizemnění v síti distributora. Ono to nemusí mít distributor přizemněné u odběrného místa, ale klidně o dost dál
Rozhodně lepší než nic, ale kousek vlastní "země" je velké plus

[Peter Lovacký]

Teoreticky   ..keď sa môže prerušiť PEN,..môže sa aj PE....
Budeme na základe tejto možnosti prizemňovať všetky kolíky v TN-S..?....alebo je lepšie a aj rozumnejšie udržiavať PEN v dobrej kondícii.?
Chcem len napísať, že každý typ siete má isté riziká na ktoré je dobré sa zamerať viac...(hej, viem že upadnutý PEN je okamžité riziko, ...odpadnutý PE je ale zas na chalupe bez revízií zákernejší..)

Uvažovať nad realizáciou dostatočného náhradného uzemnenia za odpadnutý PEN v TN-C-S ale ľahko môže na chalupe narobiť viac starostí jak úžitku....hlav ne v dosiahnutí bezpečných vypínacích časov v časti TN-C...tam by som len na tyče nespoliehal...

Tedy v jističovém rozvaděči by se udělal bod rozdělení a zapojil se modrý vodič. Případně by se těmto obvodům ještě předřadil proudový chránič,

Hlavne ten modrý vodič nezabudnite pripojiť všade, ...a chránič tiež dačo pomôže, i keď len v zakázaných situáciách jak je rozsekávanie káblov či priamy dotyk na fázu...

[Milan Hudec]

Nevidím to tak "černobíle".
Kam až je schopen odběratel "zdvojit" PEN vodič? Ale není vyloučeno jeho přerušení někde mezi tímto bodem a bodem posledních přizemnění v síti distributora. Ono to nemusí mít distributor přizemněné u odběrného místa, ale klidně o dost dál
Rozhodně lepší než nic, ale kousek vlastní "země" je velké plus

Zvolil jsem směr mojí rady na základě dedukce, že tazatel má třífáz, tam je vhodné míti eNko co nejblíže nule.

[Nod]

Přípojka je tažená vzduchem ze sloupu přes cestu a od něj se vedení až k zásuvce "nedotkne" země.

[Václav Třetí]

Rozhodně neuděláte chybu přepojením rozvodu na třívodičový, pokud přidáte chránič(e) budou fungovat i bez přizemnění a bezpečnost se i tak výrazně zvýší. Hlavně je vždy důležitá precisní práce a následná kontrola a nejen nově udělaných rozvodů, ale zejména původního přívodu, který bude plnit svoji funkci nadále a nemá rozdělen PEN. Také záleží na tom jak a z čeho jsou původní rozvody udělány, ovšem máte tam elektrokotel, tzn. že rozvody nebudou snad 50 a více let staré a měly by mít dostatečný průřez a možná i v mědi. Nezanebatelný vliv na bezpečnost má spolehlivost PEN v rozvodech před elektroměrem. Občas se řeší poškozené přístroje z důvodu upáleného N (PEN) někde dále od domu ve veřejných částech rozvodů. To obvykle neovlivníte jinak než tím přizemněním.

S tím přizemněním mě napadá jedna myšlenka, a to, kde máte elektroměr a domovní rozvaděč. Kdybych rozvody viděl, možná bych něco vymyslel, takhle na dálku je to jen o dohadech a myšlenkách.

[Peter Lovacký]

Občas se řeší poškozené přístroje z důvodu upáleného N (PEN) někde dále od domu ve veřejných částech rozvodů. To obvykle neovlivníte jinak než tím přizemněním.

Myslím si, že p. Nod nemá celkom predstavu o tom, že jak rozsiahle "prizemnenie" chalupy by ho čakalo, kebyže sa s tým prizemnením rozhodne bezpečne nahradiť odpálený PEN, ..
A fungovať tak naďalej normálne a celkom bezpečne bez rizika len s dodávkou troch fáz bez PENu v zmysle noriem...

[Tomáš Gardoň]

V ktorej STN (ČSN) nájdem nutnosť uzemnenia bodu rozdelenia?

Keď vymieňam svietidlá v hale, ktoré idú na TN-C za nové svietidlá na TN-S, budem do každej krabičky ešte ťahať CY zž?

[Nod]

Ještě zrecyklu druhou část dotazu z úvodu. Jak správně mají vypadat nové obvody. Pokud je intalace TN-C, lze je dělat opět TN-C, nebo se musí přejít na TN-C-S? Respektive pokud eletrikář v roce 2016 uděla obvody (jističe - zásuvky) TN-C bylo to správně?

Jde mi o to, že s případnými úpravami se obrátím na toho samého člověka a trochu ve mě hlodá podezření, jestli to nedělá tak, "jak zákazník řekne" (pokud to tedy není v hrubém rozporu se zdravým rozumem).

[Václav Třetí]

V roce 2016 měly být rozvody o průřezu 1,5mm² a 2,5mm²  třívodičové. Společný vodič PEN je možno používat až od průřezu Cu 10mm² a Al 16mm².

[Tom Macků]

Tyč do podlahy/základů zabezpečí téměř jistě fungování chrániče při upáleném hlavním PEN.

Milane, dovolím si tento mýtus vyvrátit. Při smyčce poruchového proudu [L - spotřebič- N - zpátky chráničem do bodu rozdělení - zem] chránič ani nepípne, na PE a všech s ním spojených neživých částech mám dotykové napětí, svým tělem nanejvýš nepatrně vylepším přizemnění . Přizemnění akorát sníží napětí dané děličem  [spotřebič - odpor přizemnění]. Jednoduchým výpočtem mi pro dovolených 50 V vychází odpor uzemnění v jednotkách Ohm. 10 metrů pásku ve standardní půdě = 40 Ohm, jedna dvoumetrová tyč kolem 90 Ohm . Takže napětí víc než nedovolené. Aby chránič vypnul, musela by nastat druhá porucha na isolaci spotřebiče tř. 1. Pak dotykem vytvořím bypass mimo chránič.

Vaší snahou by však mělo být:
Vzít z rozvaděče zž vodič (desítečku/šestnáctečku) a na druhém konci ho připojit k PEN/zemnění "kolem" elektroměru/pojistek, zkrátka směrem k "elektrárně"
Takto zparalelníte současný PEN a jste celkem za vodou.

Nelze než souhlasit, pokud je to ovšem proveditelné. Před x lety jsem tu řešil problém řadových garáží z éry Vasiĺa Biĺaka, rekonstrukce elektriky začátkem 90. let podle ČSN 34 1010, přívody od elektroměrů CYKY 2x2,5 vedou vnitřkem ve zdech přes sousedy. Při pouhém návrhu nového sekání by svědomitý garážník s jistotou skončil na traumatologii. Napadají mne pouze dvě možnosti:
1) Oblíbená metoda Milana Hudce - přechod na TT s vlastním zemničem (zde by stačila ta tyčka). Celkem "normově čisté" řešení. Nicméně zatímco v TN je chránič druhou doplňkovou ochranou, v TT je to ochrana jediná. Mimoto při poruše mám na PE téměř plné fázové napětí. V oboru instalaček nn se sice profesně nepohybuju, ale i tak vím ze svého okolí, že proudové chrániče byť zvučných značek nejsou bezporuchové.
2) Momentálně to řeším bastlem typu "polopohyblivé" instalace s napěťové závislým PRCD chráničem vřazeným do zásuvkového okruhu. Zde opět souhlasím s Milanem Hudcem, kde v jiném příspěvku poukazuje na nedostupnost chráničů pro pevné instalace, které umí vyhodnotit přerušení PEN. Už jen počet zdejších diskusí na téma vylepšení starých instalací dokazuje, že by se podobné přístroje oplatilo vyrábět.

[Milan Hudec]

Milane, dovolím si tento mýtus vyvrátit. Při smyčce poruchového proudu [L - spotřebič- N - zpátky chráničem do bodu rozdělení - zem] chránič ani nepípne, na PE a všech s ním spojených neživých částech mám dotykové napětí, svým tělem nanejvýš nepatrně vylepším přizemnění . Přizemnění akorát sníží napětí dané děličem  [spotřebič - odpor přizemnění]. Jednoduchým výpočtem mi pro dovolených 50 V vychází odpor uzemnění v jednotkách Ohm. 10 metrů pásku ve standardní půdě = 40 Ohm, jedna dvoumetrová tyč kolem 90 Ohm . Takže napětí víc než nedovolené. Aby chránič vypnul, musela by nastat druhá porucha na isolaci spotřebiče tř. 1.

Souhlasím a d ě kuji za upozornění.
Napsal jsem to velice hajdalácky, myšlenka byla ovšem s vaší totožná ve smyslu oné další poruchy.

[Milan Hudec]

Ono je potřeba nahlédnout do historie, kdy byl požadavek na přizemnění doporučován/aplikován.
V té době byl PEN skutečně mohutně pospojován s kdejakou ing.sítí či kovovou konstrukcí v zemi.
Tj.pokud se PEN v bodě rozdělení uzemnil (připojil k nejbližšímu "železu"),  nechalo se říci, že se vybudoval v podstatě paralelní spoj.
V době nástupu plastů na sítě a šetření železem všeobecně se tento požadavek již nesetkává s realitou potřebného/možného.
Dokonce se dá konstatovat, že vzniká neviditelný boj o zem, kdy jedinec poctivě uzemňující svoje instalace se stává nechtěným pomocníkem pro okolí s uzemněním zanedbaným, a to se všemi důsledky ohledně předčasné degradace jeho strojených zemničů (což je nepříjemné, ale napravitelné),  ale i kovových výztuží betonu, a to je průšvih na entou.

[Václav Třetí]

Ono je potřeba nahlédnout do historie, kdy byl požadavek na přizemnění doporučován/aplikován.
V té době byl PEN skutečně mohutně pospojován s kdejakou ing.sítí či kovovou konstrukcí v zemi.

Tady jste přesně posvítil na jádro problému!

 Pospojování není přizemnění a přizemnění není pospojování.  Pro názornost a zjednodušení uvažujme pouze kovová potrubí vody a ústředního topení v domě. Pokud provedeme pospojování boileru, domácí vodárny, zásuvek pro pračku, myčku, oběhového čerpadla ÚT, pospojení mezi potrubími v koupelně a ve sklepě, tak máme několikrát vše propojeno náhradní cestou. Pokud se bude jednat o síť TN-C-S, bude toto pospojení namáháno proudem pouze v případě poruch. U sítí TN-C bude plnit funkci PEN a pracovní proud spotřebičů nám bude po potrubích cestovat podle Kirchhofových zákonů stále. Ovšem bezpečnost se v obou případech zvýší. Pokud se potrubí časem obmění za nevodivá, je dobrým zvykem použít silnější měděný vodič a potrubí přemostit. Jako určitý bonus bude, pokud např. vodovodní přípojka je kovová a múže sloužit jako náhodný zemnič. Na to však již nelze příliš spoléhat, v současnosti vodárenské spolenosti trvají na použití plastových potrubí na přípojky, aby právě nebyl na potrubí zavlečen nežádoucí proud a napětí. Přizemnění není schopno vést větší proud, ale má význam ve vyrovnání potenciálu skutečné země v místě odběru s potenciálem PEN v distribuční síti, kde mohou být odchylky způsobené mnoha vlivy danými zatížením sítě, vzdálenějšími místy přizemnění a samozřejmě také případnými poruchami. Ten kdo má velmi dobré uzemnění se však nedobrovolně stává zemnícím bodem pro okolní objekty, což může mít neblahé následky na jeho zemnící systém.

[Milan Hudec]

Jj.coby elektroštěně jsem zažil případ, kdy po odpojení objektu CO, jehož armování sloužilo leta pro "celou vesnici" coby zemnič, najednou pohaslo kde co, to byl najednou poplach