Diskuse Elektrika.cz

Na chalupě máme komplet rozvody v TN-C. Teď jsem ale náhodou zjistil, že nové obvody (celkem 4 jističe),    které tchán nechal před pěti lety dotáhnout do kuchyně, jsou sice také v zapojení TN-C, ale ve zdi je třížilový kabel bez zapojeného modrého (1x světla + 3x zásuvkový obvod - ohřívač vody, trouba, zásuvky na lince).
Takže mě napadlo, že bych tyto nové obvody nechal předělat na TN-S. Tedy v jističovém rozvaděči by se udělal bod rozdělení a zapojil se modrý vodič. Případně by se těmto obvodům ještě předřadil proudový chránič, když je to ta kuchyně.
Ze školy si matně pamatuju, že bod rozdělení by měl být přizemněn. Na tomto foru jsem se dočetl, že se nejdená o povinnost, ale "pouze" o doporučení. Rámcově tuším, jaké benefity uzemění přináší, bohužel chalupa ho nemá a nemá ani hromosvod.
 
Má smysl z pohledu "ochrany zdraví a majetku" nechávat výše zmíněné obvody předělávat na TN-S, když bod rozdělení nebude přizemněn? Není bezpečnější to ponechat v původním stavu?
A pokud to má smysl předělat - jsou naopak ty obvody z roku 2016 správně zapojené? Zde jsem se dočetl, že nové instalace mohou být pouze TN-S. Jako laik ale samozřejmě netuším, co přesně termín "instalace" zahrnuje.  

Proudový chránič je správná myšlenka, ale pokud se přeruší PEN před bodem rozdělení, může se na neživou část (kostru) nějakého spotřebiče dostat plné fázové napětí a chránič na to nebude reagovat...

Jak máte dělané rozvody vody? Komplet plast, nebo i něco "FeZn"? Pokud to je zahrnuto do hlavního ochranného pospojování, na reakci chrániče v případě potřeby takové "náhodné uzemnění" zpravidla stačí s velkou rezervou. A pak je to ještě možnost použít jednu zemnicí tyč...

A je to tak, že pokud se přeruší PEN, tak je TN-C stejně "nebezpečné" jako TN-S s přerušeným PEN před nepřizemněným bodem rozdělení? A že případný proudový chránič nezvyšuje míru nebezpěčí - "jen" se na něj nedá 100% spolehnout?

Ta zemnící tyč je problém, protože jističový rozvaděč je ve středu chalupy, to znamená muselo by se sekat mnoho zdí. Provrtat podlahu v přízemí a zarazit tyč do základů je asi blbost, co?

Voda je v plastu. Je tam jen rozvod ústředního topení, které je pospojované s elektrokotlem a kovovým rámem bojleru - to je asi k ničemu, že?. Ty rozvody topení se ale dostávají k obvodovým zdím, daly by se tedy teoreticky snadno spojit s nějakým uzeměním.

Tyč do podlahy/základů zabezpečí téměř jistě fungování chrániče při upáleném hlavním PEN.
Vaší snahou by však mělo být:
Vzít z rozvaděče zž vodič (desítečku/šestnáctečku) a na druhém konci ho připojit k PEN/zemnění "kolem" elektroměru/pojistek, zkrátka směrem k "elektrárně"
Takto zparalelníte současný PEN a jste celkem za vodou.

Nevidím to tak "černobíle".
Kam až je schopen odběratel "zdvojit" PEN vodič? Ale není vyloučeno jeho přerušení někde mezi tímto bodem a bodem posledních přizemnění v síti distributora. Ono to nemusí mít distributor přizemněné u odběrného místa, ale klidně o dost dál
Rozhodně lepší než nic, ale kousek vlastní "země" je velké plus

Teoreticky   ..keď sa môže prerušiť PEN,..môže sa aj PE....
Budeme na základe tejto možnosti prizemňovať všetky kolíky v TN-S..?....alebo je lepšie a aj rozumnejšie udržiavať PEN v dobrej kondícii.?
Chcem len napísať, že každý typ siete má isté riziká na ktoré je dobré sa zamerať viac...(hej, viem že upadnutý PEN je okamžité riziko, ...odpadnutý PE je ale zas na chalupe bez revízií zákernejší..)

Uvažovať nad realizáciou dostatočného náhradného uzemnenia za odpadnutý PEN v TN-C-S ale ľahko môže na chalupe narobiť viac starostí jak úžitku....hlav ne v dosiahnutí bezpečných vypínacích časov v časti TN-C...tam by som len na tyče nespoliehal...

Hlavne ten modrý vodič nezabudnite pripojiť všade, ...a chránič tiež dačo pomôže, i keď len v zakázaných situáciách jak je rozsekávanie káblov či priamy dotyk na fázu...

Zvolil jsem směr mojí rady na základě dedukce, že tazatel má třífáz, tam je vhodné míti eNko co nejblíže nule.

Přípojka je tažená vzduchem ze sloupu přes cestu a od něj se vedení až k zásuvce "nedotkne" země.

Rozhodně neuděláte chybu přepojením rozvodu na třívodičový, pokud přidáte chránič(e) budou fungovat i bez přizemnění a bezpečnost se i tak výrazně zvýší. Hlavně je vždy důležitá precisní práce a následná kontrola a nejen nově udělaných rozvodů, ale zejména původního přívodu, který bude plnit svoji funkci nadále a nemá rozdělen PEN. Také záleží na tom jak a z čeho jsou původní rozvody udělány, ovšem máte tam elektrokotel, tzn. že rozvody nebudou snad 50 a více let staré a měly by mít dostatečný průřez a možná i v mědi. Nezanebatelný vliv na bezpečnost má spolehlivost PEN v rozvodech před elektroměrem. Občas se řeší poškozené přístroje z důvodu upáleného N (PEN) někde dále od domu ve veřejných částech rozvodů. To obvykle neovlivníte jinak než tím přizemněním.

S tím přizemněním mě napadá jedna myšlenka, a to, kde máte elektroměr a domovní rozvaděč. Kdybych rozvody viděl, možná bych něco vymyslel, takhle na dálku je to jen o dohadech a myšlenkách.

Myslím si, že p. Nod nemá celkom predstavu o tom, že jak rozsiahle "prizemnenie" chalupy by ho čakalo, kebyže sa s tým prizemnením rozhodne bezpečne nahradiť odpálený PEN, ..
A fungovať tak naďalej normálne a celkom bezpečne bez rizika len s dodávkou troch fáz bez PENu v zmysle noriem...

V ktorej STN (ČSN) nájdem nutnosť uzemnenia bodu rozdelenia?

Keď vymieňam svietidlá v hale, ktoré idú na TN-C za nové svietidlá na TN-S, budem do každej krabičky ešte ťahať CY zž?

Ještě zrecyklu druhou část dotazu z úvodu. Jak správně mají vypadat nové obvody. Pokud je intalace TN-C, lze je dělat opět TN-C, nebo se musí přejít na TN-C-S? Respektive pokud eletrikář v roce 2016 uděla obvody (jističe - zásuvky) TN-C bylo to správně?

Jde mi o to, že s případnými úpravami se obrátím na toho samého člověka a trochu ve mě hlodá podezření, jestli to nedělá tak, "jak zákazník řekne" (pokud to tedy není v hrubém rozporu se zdravým rozumem).

V roce 2016 měly být rozvody o průřezu 1,5mm² a 2,5mm²  třívodičové. Společný vodič PEN je možno používat až od průřezu Cu 10mm² a Al 16mm².

Milane, dovolím si tento mýtus vyvrátit. Při smyčce poruchového proudu [L - spotřebič- N - zpátky chráničem do bodu rozdělení - zem] chránič ani nepípne, na PE a všech s ním spojených neživých částech mám dotykové napětí, svým tělem nanejvýš nepatrně vylepším přizemnění :o. Přizemnění akorát sníží napětí dané děličem  [spotřebič - odpor přizemnění]. Jednoduchým výpočtem mi pro dovolených 50 V vychází odpor uzemnění v jednotkách Ohm. 10 metrů pásku ve standardní půdě = 40 Ohm, jedna dvoumetrová tyč kolem 90 Ohm (!). Takže napětí víc než nedovolené. Aby chránič vypnul, musela by nastat druhá porucha na isolaci spotřebiče tř. 1. Pak dotykem vytvořím bypass mimo chránič.
Nelze než souhlasit, pokud je to ovšem proveditelné. Před x lety jsem tu řešil problém řadových garáží z éry Vasiĺa Biĺaka, rekonstrukce elektriky začátkem 90. let podle ČSN 34 1010, přívody od elektroměrů CYKY 2x2,5 vedou vnitřkem ve zdech přes sousedy. Při pouhém návrhu nového sekání by svědomitý garážník s jistotou skončil na traumatologii. Napadají mne pouze dvě možnosti:
1) Oblíbená metoda Milana Hudce - přechod na TT s vlastním zemničem (zde by stačila ta tyčka). Celkem "normově čisté" řešení. Nicméně zatímco v TN je chránič druhou doplňkovou ochranou, v TT je to ochrana jediná. Mimoto při poruše mám na PE téměř plné fázové napětí. V oboru instalaček nn se sice profesně nepohybuju, ale i tak vím ze svého okolí, že proudové chrániče byť zvučných značek nejsou bezporuchové.
2) Momentálně to řeším bastlem typu "polopohyblivé" instalace s napěťové závislým PRCD chráničem vřazeným do zásuvkového okruhu. Zde opět souhlasím s Milanem Hudcem, kde v jiném příspěvku poukazuje na nedostupnost chráničů pro pevné instalace, které umí vyhodnotit přerušení PEN. Už jen počet zdejších diskusí na téma vylepšení starých instalací dokazuje, že by se podobné přístroje oplatilo vyrábět.

Souhlasím a d ě kuji za upozornění.
Napsal jsem to velice hajdalácky, myšlenka byla ovšem s vaší totožná ve smyslu oné další poruchy.

Ono je potřeba nahlédnout do historie, kdy byl požadavek na přizemnění doporučován/aplikován.
V té době byl PEN skutečně mohutně pospojován s kdejakou ing.sítí či kovovou konstrukcí v zemi.
Tj.pokud se PEN v bodě rozdělení uzemnil (připojil k nejbližšímu "železu"),  nechalo se říci, že se vybudoval v podstatě paralelní spoj.
V době nástupu plastů na sítě a šetření železem všeobecně se tento požadavek již nesetkává s realitou potřebného/možného.
Dokonce se dá konstatovat, že vzniká neviditelný boj o zem, kdy jedinec poctivě uzemňující svoje instalace se stává nechtěným pomocníkem pro okolí s uzemněním zanedbaným, a to se všemi důsledky ohledně předčasné degradace jeho strojených zemničů (což je nepříjemné, ale napravitelné),  ale i kovových výztuží betonu, a to je průšvih na entou.

Tady jste přesně posvítil na jádro problému!

 Pospojování není přizemnění a přizemnění není pospojování.  Pro názornost a zjednodušení uvažujme pouze kovová potrubí vody a ústředního topení v domě. Pokud provedeme pospojování boileru, domácí vodárny, zásuvek pro pračku, myčku, oběhového čerpadla ÚT, pospojení mezi potrubími v koupelně a ve sklepě, tak máme několikrát vše propojeno náhradní cestou. Pokud se bude jednat o síť TN-C-S, bude toto pospojení namáháno proudem pouze v případě poruch. U sítí TN-C bude plnit funkci PEN a pracovní proud spotřebičů nám bude po potrubích cestovat podle Kirchhofových zákonů stále. Ovšem bezpečnost se v obou případech zvýší. Pokud se potrubí časem obmění za nevodivá, je dobrým zvykem použít silnější měděný vodič a potrubí přemostit. Jako určitý bonus bude, pokud např. vodovodní přípojka je kovová a múže sloužit jako náhodný zemnič. Na to však již nelze příliš spoléhat, v současnosti vodárenské spolenosti trvají na použití plastových potrubí na přípojky, aby právě nebyl na potrubí zavlečen nežádoucí proud a napětí. Přizemnění není schopno vést větší proud, ale má význam ve vyrovnání potenciálu skutečné země v místě odběru s potenciálem PEN v distribuční síti, kde mohou být odchylky způsobené mnoha vlivy danými zatížením sítě, vzdálenějšími místy přizemnění a samozřejmě také případnými poruchami. Ten kdo má velmi dobré uzemnění se však nedobrovolně stává zemnícím bodem pro okolní objekty, což může mít neblahé následky na jeho zemnící systém.

Jj.coby elektroštěně jsem zažil případ, kdy po odpojení objektu CO, jehož armování sloužilo leta pro "celou vesnici" coby zemnič, najednou pohaslo kde co, to byl najednou poplach :)

Ještě se zeptám, k čemu byste se klonili v případu té garáže (výše) s přívodem CYKY 2x2,5. Chci upravovat vjezd a zvažuju, jestli při tom rozbít stávající beton a kopnout tam ten zemnič pro TT + fasádní krabici se svorkou. Mínusy: 1) Práce. 2) Téměř s jistotou přijdu o základní ochranu pojistkou E27/16 A, zemnič nebude delší než pár metrů. 3) Zemnič bude třeba opečovávat a v důchodu už nebude v šuplíku erární měřič zemního odporu  ;).
Skoro mi přijde praktičtější dožít s oním bastlem tvořeným PRCD chráničem.

Vezmu nerezový drát a "strčím ho" do předvrtané díry v zemi, kterou předem vyliji jílem a pod. (zde pozor, pokud jíl, tak ne A4 ale A2) dále tímto drátem jdu dále až do rozvaděče na vhodnou svorkovnici PE.
Rozhodně bych nepoužíval nějakou přechodovou krabici a pod.
Solidní PCH, zkontrolovat jeho mrazuvzdornost, pokud bude navíc typu SI (výr.Schneider),  tím lépe.
V garáži se zaměřit pokud možno na používání II třídy, samozřejmě to není nutná podmínka, spíše taková opatrnost.
Zemnič s doprovodnou hodnotou odporu takto přežije i garáž samotnou.

D.í.k. za tip z praxe  :)

Trochu se člověk zapotí při tvarování drátu v kuse až do rozvodnice, ale furt lepší, než nějaké přechodové svorky po cestě.
Poněkud nejasná odpověd bude na otázku, zdali stačí jeden ks.chrániče nebo dva v serii, několikrát jsme i zde na diskuzích na to narazili (myslím, že kolega Strycharsky a Schwarz k tomu měli co říci),  ale bez závěru.

A s jakou odporúčanou hodnotou uzemnenia toho nerez drôtu by sa malo v praxi pre takú garáž počítať?

Myslím to tak, aby pre garáž ktorá bola pôvodne na 16A, vyšiel aj dajaký istič alebo poistka, ktorá ešte ochráni obvod aj proti nadprúdom..
Podľa 4-41 taký prístroj v obvode TT má ešte byť...a aby mal zmysel, malo by tomu svojou hodnotou zodpovedať aj to nerez uzemnenie drôtom v diere s ílom ..

Alebo je vhodné, aby bola EI v garáži pre laikov bez istenia proti nadprúdu?...len s chráničom 30mA na ochranu pred úrazom, a s kolísavým max. príkonom podľa stavu zemniča?


Tak trochu a nepriamo to dávam do súvisu aj s čl. 415.1.2


A jak v tom kábli 2x2,5 preznačíte zž vodič PEN na modrý N pre TT.?

Nějak se vám zašmodrchala do sebe ochrana proti nadproudům s ochranou proti dotyku.

Ten vodič bude stále splňovat podmínky PEN, správněji nulovacího vodiče s ohledem na dobu vzniku instalace.
Že z něho v nějakém místě rozvodu cucáme jen pracovní funkci na věci nic nemění.

Jjjj, :D ....a ja že je ešte furt debata o náhrade prizemnením za upálený PEN (N)...pardon


V princípe funkčnosti i hej,..no myslíte si že je v súčasnosti v súlade s novým súborom 2000 naprojektovať novú pevnú EI TT na starú TN-C s PENom menším ako 10mm2 v medi?
Nevzťahuje sa podmienka na min. prierez PENu z 5-54ky aj na kombináciu TN-C a TT?

Pro novou istalaci bude onen PEN pouze ve funkci N (do další garáže bude pokračovat ve smyslu dřívějších požadavků) nevidím rozpor.

V nezapojenom kábli CYKY2x2,5 sú len dve farebné žily,..bez funkcií..
Výrobca ich neoznačuje s funkciami do akých sa zapoja v EI...vyrába ich len vo farebnom rozlíšení, a žily dostávajú funkcie až pri projektovaní kábla do EI...
Je teda dovolené zž žile v kábli priradiť funkciu N bez toho, aby nebola v celom vedení označená podľa normy farbou pre vodič N,..modrou?




A tiež by ma zaujímalo jak je to s chráničom v TT jak s jedinou ochranou v automatickom odpojení od zdroja...?
To sa v TT už chránič neberie len jak doplnková ochrana k automatickému odpojeniu od zdroja prístrojom ktorý je konštruovaný na skratové prúdy do PE?
Pokiaľ viem, tak chránič je konštruovaný tak, aby cez rozdielové trafko reagoval predovšetkým na postupne narastajúce unikajúce prúdy do PE a nie na skratové... na to sú iné prístroje

Sa pýtam preto, bo si nie som istý žeby to takto navrhol aj projektant,..myslím takú zmenu v starej TN-C...

Nevím co by na tom projektant neměl zvládnout, už jsem to popsal tak důkladně, že by to bezesporu zapojil správně kdokoli.

Spočítejte si jaký zemní odpor budete potřebovat, pokud budete chtít v síti TT zrealisovat ochranu automatickým odpojením od zdroje. Proto se používá proudový chránič. To byl také jeden z důvodů. proč se sítě TT přestaly používat. Používat napěťový chránič bylo problematické a proudové ještě nebyly tehdá dostupné. V síti TT jsou samozřejmě použité jističe nebo pojistky, které chrání obvody před zkratem mezi pracovními vodiči.

Taky mě to napadlo... v TT oproti TN ochrana neživých částí visí jen na chrániči, tak ji zdublovat. Když chránič selže, je v TT na neživých částech plnokrevná fáze. Předřazené jištění 16 A při zemnění drátem nebude o ničem vědět.
Osobně bych neměl problém to podepsat  :)

Jjj,..a  ja som si urobil mylnú predstavu, že k tej garáži vedie samostatný, a nie priebežný  CYKY2x2,5ka....nedorozumenie...

Takže použitie chrániča ako jediného prostriedku ochrany pri nepriamom dotyku znamená, že čl. 415.1.2 neplatí pre sústavu TT (čl. 411.5)?

Ale ano, každá garáž má samostatný CYKY 2x2,5 od fakturačního elměru. (Děláno ještě za 34 1010.)
TN - základní ochrana = nadproudový přístroj (pojistka/jistič),  doplňková = chránič
TT - základní ochrana = chránič (nadproudový přístroj obvykle nevypne)

Ten vodič byl zbudován coby PEN a je jedno, jestli zůstaneme nadále u tohoto názvu (není vyloučeno že bude třebas v budoucnu pokračovat coby PEN někam dále),   nebo ho pro naše potřeby možná o chlup správněji nazveme N (zde může být ovšem pro hnidopichy nepřekonatelný problém jeho barvy).
Na bezpečnost to nijaký vliv mít nebude.
Navíc v čase se barvy mění dle toho jak se která kómise vyspí (dance)
Vzpomeňme třebas na dřívější šedý nulák, z kterého máme dnes fázi.
Nikde není psáno, že za dalších "padesát" let až někdo dnešní instalaci bude upravovat budou barvy úplně jiné a bude tápat stejně jako dnes my nad šedým :)
Žoviálně bych ho nazval NPE, tj.momentálně plnící funkci N s připraveností plnit i funkci PE.

Jjj, to hej..a najväčšími sú práve poctiví projektanti a revizáci ktorí idú s vlastným menom na trh...  :)


Vo vašom prípade keď už, tak prejdite v garáži klasicky do TN-S,.. a keď neveríte starému PENu tak si METku pre chránič prizemnite..



Podľa môjho keď už zriadiť TT pre laikov, tak podľa PD a len s kvalitným uzemnením,
A najlepšie aj s jeho prepojením na zem distribučky... kde bude normálne reagovať aj skratová spúšť ističochrániča 16A...

Ja teda proti chráničom určite nič nemám, no zriadiť novú EI tak, aby jej bezpečnosť visela len na chrániči a na neistej vysokoimpedanč nej vypínacej slučke podmienenej aspoň 5xIdn sa mi nevidí jak práve najlepšie riešenie...
Berte to ale len jak môj pohľad na TT v praxi dneška...

...jenže to jsme zpátky u zadání. V daném případě neproveditelné . Kdyby bylo reálné se napojit na "tvrdý" PEN, pak všechny úvahy o přechodu na TT ztrácejí smysl. Tu diskusi jsem rozjel kvůli běžnému případu z praxe, kdy je třeba najít nejlepší z nestandardních řešení.
Napadá mě ještě způsob provedení dvoustupňové ochrany v TT se dvěma chrániči: Základní ochrana chráničem s vybavovacím proudem např. 100 mA, doplňková s klasickou "třicítkou".

Kolego, ten 100mA přiřazuji vaší ranní rozespalosti :)
Jednak je zbytečné řešit v tomto případě selektivitu, a jednak by už nemusel s ohledem na navrhované pidiuzemnění reagovat vůbec.

Ale ovšem, zemnič by musel splňovat podmínku Rz = 50/0,1 = min. 500 Ohm. To se snad dá dosáhnout. 100 mA chránič pak sám o sobě zajistí základní ochranu. Podle -4-41 dále potřebujeme doplňkovou ochranu "třicítkou" pro všechny vyjmenované případy (= dnes prakticky všude). Takto navržená dvoustupňová ochrana bude dle mého soudu ekvivalentní základní ochraně jističem + doplňkové chráničem v síti TN-S. Jestli místo toho dát za sebe dvě "třicítky" s extraminizemni čem 1,6 kOhm, ponechávám na uvážení.
Jinak kaskádové řešení chráničů s odstupňovanou citlivostí v TT distribuční síti řeší PNE 33 0000-1 (tč. ed. 6) . Jak správně zmiňuješ, tam jde o selektivitu (= zabránění zbytečnému vypínání),  což pro náš případ není rozhodující. Pikantní na věci je, že v distribuci platí čas vypnutí poruchy do 30 sekund, a to i s chrániči... 

Ja by som keď už rátal 5xIdn...u laikov a dlhodobo bez revízií min.100ohm..

Inakšie celkom by na zaujímalo vaše vyhodnotenie rizika pre ten kábel CYKY2x2,5..že z čoho máte obavu kebyže ostane garáž v TN-C (S)..resp. s jakou možnou poruchou rátate, že za najlepšie riešenie považujete práve prechod do TT..

Prosím ve které normě je tento koeficient?
Která je nejobvyklejší porucha vysokého stupně nebezpečí v tomto typu TN-C-S instalací?

4-41
Prepáčte, no ja vás neskúšam,..sa len normálne pýtam na vaše hodnotenie rizík...

Prosím o upřesnění, možná mi to uniklo.
Za tu druhou otázku se omlouvám, ale celé to omíláme kvůli přerušení PEN v instalačkách staršího data.

5x je celkem rozumný kofík, dříve nepoužívaný, dnes se vyskytuje ve 41.
K jeho bližšímu pochopení doporučím mrknout na charakteristik y chování chráničů, např.katalog eaton.

V našej 4-41tke je v tabuľke 41-1 dolu poznámka ktorá pre časy v prípade použitia chrániča na odpojenie pri poruche odkazuje na ďalšie poznámky v ďalších článkoch,..predpokladám že u vás to bude podobné..
To je tým, že v praxi pri skrate sú skutočné vypínacie prúdy cez chránič výrazne vyššie jak tie na jeho štítku..a dohoda je že na dostatočnú Rs by malo stačiť tých 5xIdn..



Na riziká ja pozerám tak, že ich treba vyhodnocovať nielen pri poruche, ale hlavne v normálnom stave počas prevádzky.
Prevádzkovú nevýhodu TT oproti TN-S za bodom rozdelenia ja osobne vidím hlavne v tom, že skratový prúd pri poruche na kostru ide len cez mechaniku chrániča, ktorá podľa môjho nie je konštrukčne to isté jak skratová spúšť ističa,..i keď Ik je obmedzený zemou..
On taký istič pri tvrdom skrate reaguje cez PEN za cca 10ms čo je furt dosť, a úniky ostanú na chránič..

Pravdepodobnos ť rizika z odpadnutého zž vodiča PEN v TN-C, je rovnaká jak keď bude ten vodič preznačený na N do TT, myslím z mechanického hľadiska..
No a ja riziko takej poruchy vidím jak štatisticky výrazne nižšie oproti bežným poruchám v EI jak sú poruchy na pripojených EZ či z neopatrnosti používateľov.. .a preto by som ja volil prechod na TN-S s chráničom cez METku s prizemnením.. keď už sa bude v garáži kopať..

Ale šak dá sa aj cez OT keď to bude len garáž a nie dielňa...

To Peter, Milan:
Jáj naozaj by sa to takto dalo dovodiť, aj keď to tam nepovedajú normatívne/explicitne. Kofík je isto užitočný. Treba tiež zohledniť závislosť Rz na ročnom období, prípadnú degradáciu zemniča v čase...