Musí být místo rozdělení na TN-C-S pod kontrolou?

[baltazarek]

Řeším revizi rekonstruované ho bytu v panelovém domě.

Od elektroměru který je na schodišti je připojen kabel CYKY-J 5x6 do bytového rozvaděče dle přiložené varianty 1 kde je bod rozdělení PEN umístěn v elektroměrovém rozvaděči mimo byt.

Revizní technik mě však upozornil, že tato varianta není vhodná, protože bod rozdělení není pod kontrolou.

Vhodnější je podle něj varianta 2, kde je bod rozdělení umístěn až v bytovém rozvaděči.

A proto, že kabel o průřezu 10mm již není možné dodatečně natáhnout má být PEN natažen oběma vodiči (N+PE) stávajícího kabelu 5x6.

Co si o této variantě myslíte?

Také není možné provézst dodatečné přizemnění v bytovém rozvaděči.

[Jiří Schwarz]

Naopak já vidím jako problém variantu 2, kde je veden vodič N a vodič PE a je to spojeno na PEN sběrnici
A je dobré vyhnout se zbytečným spojům a propojům, takže i kdybychom přistoupilo na naznačené řešení, tak bych spíše preferoval jednu sběrnici, která by byla současně jako PEN pro příchod a PE pro odchody
(uvidíme jak moc mě to někdo napadne že to není úplně čisté řešení)

Vždy je dobře, když jsou spoje přístupné pro kontrolu, nevím jestli by v prvním případě s tím byl problém, ale já vnímám jako jedno ze standardních řešení

Pak je doporučeno, aby byl bod rozdělení přizemněn. Ale pokud je PE vodič přizemněn ještě někde dál za bodem rozdělení, není to úplně ideální ale "lepší než nic"

[baltazarek]

Bod rozdělení by byl bez problémů přístupný od elektroměru, který je umístěn na schodišti panelového bytu. Jako variantu 1 je to aktuálně zapojeno. Přizemnění je možné u elektroměru v místě rozdělení. V bytovém rozvaděči to už možné není. Tak teda nevím. Budu to muset ještě s panem projektantem probrat než to předělám na druhou variantu.

[Jan Bocek]

Osobně bych s variantou 1 neměl problém. Zvláště když svorkovnice PEN je přístupná a isolovaná a má dostatečný počet kvalitních svorek. Prostě certifikovaná svorkovnice PEN.

Trochu by mi vadil ten centrální chránič. Když zapůsobí, je tma v celém bytě.....dnesk a se již instaluje více okruhů s chráničem právě z těchto důvodu. Pak potřebujete ty svorkovnice N dvě. Obvykle je označujeme jako N na přívodě a N1 až Nx za chráničem

PS Jaký je rozdíl kontroly v bytovém rozvaděči a v elektroměrové přístupné části?
     Neznám žádný článek normy, který by to nařizoval

[baltazarek]

Schéma které jsem zde zobrazil není úplné. Proudové chrániče jsou použity dva. Na každém z nich je jeden světelný okruh, takže pokud jeden vypadne tak nějaká světla zůstanou svítit. Propojení je z přívodního N na první proudový chránič a hned ze stejného bodu na druhý proudový chránič. Mám dodat zapojení ?

[Rozvodak]

Řeším revizi rekonstruované ho bytu v panelovém domě.

Od elektroměru který je na schodišti je připojen kabel CYKY-J 5x6 do bytového rozvaděče dle přiložené varianty 1 kde je bod rozdělení PEN umístěn v elektroměrovém rozvaděči mimo byt.

Revizní technik mě však upozornil, že tato varianta není vhodná, protože bod rozdělení není pod kontrolou.

Vhodnější je podle něj varianta 2, kde je bod rozdělení umístěn až v bytovém rozvaděči.

A proto, že kabel o průřezu 10mm již není možné dodatečně natáhnout má být PEN natažen oběma vodiči (N+PE) stávajícího kabelu 5x6.

Co si o této variantě myslíte?

Také není možné provézst dodatečné přizemnění v bytovém rozvaděči.

Co to je za békovinu? Takový termín, není pod kontrolou... to je nějaká novinka?

Nic, máte to dobře. Pokud pan RT má jiný pohled, nechť ukáže článek normy.

[Pavel Horský]

Varianta 1 je naprosto v pořádku.
Je to jen pouhý názor vašeho RT, který nic neznamená.
Znamenal by až tehdy, pokud by ho doložil nějakým normativním nebo zákonným sdělením.
Dokonce je to naopak než tvrdí.
Venku před bytem je vše více pod kontrolou, než uvnitř bytu.
Na společných prostorech se provádí revize každých 5 let. V bytě jen při jeho kolaudaci a max. po rekonstrukci elektroinstala ce. Pak už po revizi nikdo ani nevzdechne.

[Radim Strycharski]

Vsadil bych se, že tam v tom paneláku řeší dva vodiče CY6 ZŽ + M v jedné třmenové svorce. Potom je varianta 1 daleko méně riziková než varianta 2. Jestli se svorka uvolní, hrozí u varianty 1 "jen" škoda na spotřebičích a odpojení neživých částí od ochranného obvodu. U varianty 2 bude napětí na neživých částech, protože je jedno, jestli tam je jeden PEN nebo dva, protože ze svorky vypadnou oba. No a jestli je to jinak a každý vodič má svoji svorku, tak si kolega RT dělá zbytečné starosti.

[baltazarek]

Pořeším to tedy znovu s RT.

[Jan Franěk]

Pořeším to tedy znovu s RT.

Je jeho povinností, pokud narazí na problém, je definovat která norma a který konkrétní článek té normy, byly porušeny. Často jde napasovat na jednu závadu i více norem. Nicméně, pokud na toto neodpoví, jde jen o "silácké řeči" a z těch si nemusíte mnoho dělat. Sklaplo takto už mnoha RT, včetně mne   když jsem marně hledal nedávno zrušený článek a nenašel jinou oporu pro svá tvrzení  

Jinak vše ostatní už asi napsali kolegové.


Jinak mě osobně vadí u varianty 2, ten vodič N připojený na svorkovnici PEN, dokonce 2x . U správného provedení je víceméně jedno, zda PEN rozdělím na svorkovnici za elektroměrem, nebo v bytové rozvodnici. Která varianta je pro daný dům vhodnější, záleží na místních podmínkách a projektové dokumentaci.

[Jan Franěk]

Někdy ani slušně připravený rozvaděč neodolá místním odborníkům, pracujícím bez řádné projektové dokumnetace. Jsem rád že na to nedělám revizi  

Tedy ani svorkovnice "pod kontrolou",  nemusí vždy odolat   "lidové tvořivosti"

[Jiří_Hrubý]

Asi mám nějaký útlum, ale na té fotce nevidím nic moc špatně. Jednobarevné fázové řadovky špatně nejsou, modrozelená souprava pro PEN s přizemněním možná působí nezvykle, ale v kontextu RM asi pochopitelná.

[Jan Franěk]

Asi mám nějaký útlum, ale na té fotce nevidím nic moc špatně. Jednobarevné fázové řadovky špatně nejsou, modrozelená souprava pro PEN s přizemněním možná působí nezvykle, ale v kontextu RM asi pochopitelná.

To jako fakt? 

[Radim Strycharski]

To jako fakt? 

No tak když vyjdeme z předpokladu, že veškeré informace poskytuje ta fotka, tak tam jsou fázové vodiče a průchozí vodiče PE, ke kterým jsou připojeny další vodiče PE. Barvy svorek předpisem regulovány nejsou a modré se zelenými jsou propojeny propojkou. Tak těžko říct jen tak od pohledu, co je tam špatně.

[Jiří_Hrubý]

Modrá a zelená jsou viditelně propojené, vyvozuji tedy snahu o označení PEN, případně vytvoření bodu rozdělení. Nedostatek je v chybějících proužcích na PENech procházejících svorkovnicí, kvůli odlišení toho PE.

[Jan Franěk]

V původním projektu byl bod rozdělení zde, v elektroměrovém rozvaděči. V rámci úspor je přesunut až do jednotlivých bytových rozvodnic. Potud OK. Ale ten druhý zeleno/žlutý ohebný vodič, by měl být zapojen na úplně jinou svorkovnici a nefungovat jako paralerní PEN. Pokud bude na této svorce přerušen PEN, bude jeho zdablování na vývodu k ničemu. Má být zapojen ne na svorku N, ale svorkovnici hlavního pospojování, kam je přiveden zemnič. Ostatně tak je to i v dohledaném projektu tohoto domu nakreslené.

Ale proč používat projekt (do kanceláře by to bylo cca 120m),  přece vím jak to zapojit. Nyní bude většina těchto vodičů pro přepojení krátká.

[Milan Hudec]

V původním projektu byl bod rozdělení zde, v elektroměrovém rozvaděči. V rámci úspor je přesunut až do jednotlivých bytových rozvodnic. Potud OK. Ale ten druhý zeleno/žlutý ohebný vodič, by měl být zapojen na úplně jinou svorkovnici a nefungovat jako paralerní PEN. Pokud bude na této svorce přerušen PEN, bude jeho zdablování na vývodu k ničemu. Má být zapojen ne na svorku N, ale svorkovnici hlavního pospojování, kam je přiveden zemnič. Ostatně tak je to i v dohledaném projektu tohoto domu nakreslené.

Ale proč používat projekt (do kanceláře by to bylo cca 120m),  přece vím jak to zapojit. Nyní bude většina těchto vodičů pro přepojení krátká.

Tudíž ten ohebný bude paralelní PEN, ale připojen blíže přívodu do objektu.
Pochopil jsem správně?
Takže pokud z každé modré svorky (ideálně vyměnit za zelenou s vodivým spojením s lištou budu pokračovat na Hl.posp.),  tak získám mohutný penový systém,  v podstatě nepřerušitelný

[Jan Franěk]

Tudíž ten ohebný bude paralelní PEN, ale připojen blíže přívodu do objektu.
Pochopil jsem správně?
Takže pokud z každé modré svorky (ideálně vyměnit za zelenou s vodivým spojením s lištou budu pokračovat na Hl.posp.),  tak získám mohutný penový systém,  v podstatě nepřerušitelný

Ne tak docela. Stále zůstane jedna svorka s PEN na vstupu do zdablované svorky. Navít ten ohebný nemá být PEN    ale to už jsem psal. Potom by mi dávalo větší smysl už to rozdělení PENu.

Pro mne by nedávalo podobné posílení PEN smysl, když na začátku mám stejně jeden šroubek ve svorce.