Jaroslav Ratiborský
Offline
|
|
« Odpověď #54 kdy: 01.04.2011, 06:16 » |
|
Přístroje je třeba chránit od té doby co vznikly a vzhledem k tomu že je jich v posledních letech čím dál víc tak se jejich ochrana vyplatí. Proto se vyrábí přepěťovky.
Zapomínáte na skutečné vybavení většiny domácností,kde přepěťovky nejsou z různých důvodů. Elektroinstala ce a spotřebiče na ně připojené nebyly před rokem 2006 chráněny před přepětím vůbec nebo vyjímečně a nevím ve svém okolí o případu,kdy by tato skutečnost nějak komplikovala provoz elektroinstalc e a spotřebičů dříve i nyní v roce 2011.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #59 kdy: 01.04.2011, 07:51 » |
|
Zapomínáte na skutečné vybavení většiny domácností,kde přepěťovky nejsou z různých důvodů. Elektroinstala ce a spotřebiče na ně připojené nebyly před rokem 2006 chráněny před přepětím vůbec nebo vyjímečně a nevím ve svém okolí o případu,kdy by tato skutečnost nějak komplikovala provoz elektroinstalc e a spotřebičů dříve i nyní v roce 2011.
Původní otázka zněla na nebezpečí když není spojen PEN s uzemněním, přepěťovek se netýkala. Při poruše na PEN v síti distributora je lepší mít PEN na zemniči (už jsem viděl), při zásahu bleskem je jistě lepší být ptákem na drátu vn než ptákem mezi drátem vn a zemí takže zase lepší přizemnit. To jsou dva příklady co mě narychlo napadly. Co se týká ochran proti přepětí tak je to jako s chrániči, prostě je bezpečnější ochranu mít než ji nemít, nevím co v tom vidíte za problém. Elektroinstala ce se dá udělat z holých vodičů a bez pojistek, funguje taky, jen úroveň bezpečnosti klesne pod obecně uznávanou hranici a ta se časem posouvá.
|
|
|
|
Jan Alin
Offline
|
|
« Odpověď #60 kdy: 01.04.2011, 07:53 » |
|
Dříve i nyní chodili lidé také pěšky,chůze obzvláště v přírodě je zdravá pokud se nepřehání.
V tom s vámi souhlasím ale já radši jezdím na kole a klidně to někdy i přeženu.
|
|
|
|
kadlik
|
|
« Odpověď #61 kdy: 01.04.2011, 12:48 » |
|
Pokud dodržíme vzdálenost uzemnění hromosvodu od uzemnění vodiče PEN tak podle platné ČSN se nemusí uzemnění vzájemně propojit.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #62 kdy: 01.04.2011, 14:51 » |
|
Dříve i nyní chodili lidé také pěšky,chůze obzvláště v přírodě je zdravá pokud se nepřehání.
A navíc se při ní obejdete bez elektropřípojk y i bez přepěťových ochran. Takže řešení bychom měli, že
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Milan Hudec
Online
|
|
« Odpověď #63 kdy: 01.04.2011, 14:52 » |
|
Pokud dodržíme vzdálenost uzemnění hromosvodu od uzemnění vodiče PEN tak podle platné ČSN se nemusí uzemnění vzájemně propojit.
Pokud to nezpůsobí rizika (a ono je to způsobí skoro vždy), máte jistě pravdu. Elektrikařinu je však třeba chápat více a více v daleko širších souvislostech, než tomu bylo dříve, a nevytrhávat jednotlivá ustanovení norem z kontextu jak mnohdy vidím i u starších a zkušenějších kolegů.
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #64 kdy: 01.04.2011, 15:17 » |
|
Pokud dodržíme vzdálenost uzemnění hromosvodu od uzemnění vodiče PEN tak podle platné ČSN se nemusí uzemnění vzájemně propojit.
Jak poznamenává kol. Hudec, bylo by vhodné uvést konkrétní souvislosti, v jaké situaci která konkrétní norma toto propojení "odpouští". ČSN EN 62305-3 předepisuje jejich propojení přinejmenším přes HOP, pokud se nejedná o tak dobře izolovaný hromosvod, že nehrozí nebezpečné jiskření mezi hromosvodem a stavbou (což by jinak u běžného hromosvodu hrozilo prakticky vždy).
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Rudolf Šála
Offline
|
|
« Odpověď #65 kdy: 01.04.2011, 17:27 » |
|
Může mi někdo vysvětlit, proč je dobré spojit uzemnění hromosvodu rodinného domku v obci, kde je celá síť uložena v zemi, s vodičem PEN přívodu do domku ? Tímto spojením je přece zbytečně přivedeno bleskové napětí na vodič PEN domku .
Proč? Co pro nás vlastně představuje blesk za nebezpečí? 1. Výboj který způsobuje požáry nebo úmrtí osob a zvířat. -> Tuto hrozbu eliminujeme hromosvodem s kvalitním uzeměním. 2. Elektromagneti cká indukce způsobená bleskovými proudy -> Aby se nebezpečí eliminovalo je nutné použít svodiče přepětí, spojení PEN s hromosvodem. Spojením PEN s hromosvodem ''připravíme'' indukovaným bleskovým proudům kratší cestu než je ta po vodiči PEN k nejbližšímu uzemění, tím se předejde zbytečným škodám zejména na elektronice. Aby to správně fungovalo tak je důležité mít co nejlepší uzemění, jinak riskujete že blesk ''nesjede'' do země ale objeví se na PEN....
|
|
|
|
J.Patúc
|
|
« Odpověď #66 kdy: 02.04.2011, 07:53 » |
|
2. Elektromagneti cká indukce způsobená bleskovými proudy....
Elektromag. indukcia je tu podružný problém. Na prechodovom odpore do zeme, vytvára bleskový prúd prepätie na PEN. Ako to tu už bolo viackrát spomínané, riešime to miestne zaradením ochranných prvkov medzi fázou a PEN. Otázkou je naša zodpovednosť voči susedom v prípade "poruchy" na prechodovom odpore. Pri prerušenom zvode bleskového prúdu do miestnej zeme, celý bleskový prúd uzatvára svoj okruh cez vzdialené zeme nn. Rôzne sú ohrození aj "nevinní susedia" ( aj oni by mohli mať vybudovanú ochranu proti blesku ) na ceste bleskového prúdu. Nielen elektronika, ale aj ludia sú ohrození. O možnom vzniku požiaru ani nehovorím.
|
|
|
|
Rudolf Šála
Offline
|
|
« Odpověď #67 kdy: 02.04.2011, 09:54 » |
|
Elektromag. indukcia je tu podružný problém. Na prechodovom odpore do zeme, vytvára bleskový prúd prepätie na PEN. Ako to tu už bolo viackrát spomínané, riešime to miestne zaradením ochranných prvkov medzi fázou a PEN. Otázkou je naša zodpovednosť voči susedom v prípade "poruchy" na prechodovom odpore. Pri prerušenom zvode bleskového prúdu do miestnej zeme, celý bleskový prúd uzatvára svoj okruh cez vzdialené zeme nn. Rôzne sú ohrození aj "nevinní susedia" ( aj oni by mohli mať vybudovanú ochranu proti blesku ) na ceste bleskového prúdu. Nielen elektronika, ale aj ludia sú ohrození. O možnom vzniku požiaru ani nehovorím.
Je to vedlejší účinek bleskových proudů, ale né zanedbatelný v 21.století kdy máte citlivou elektroniku pomalu ve všem. A co jiná situace, blesk udeří do domu kde není spojeno HOP a PEN. Požár nevznikne ale počítače, televize atd. zažijou ''středověk''. Říkám to proto že jsem u podobného případu byl, kamarádovy o blok dál udeřil blesk do hromosvodu který s PEN nebyl spojený, vyhořeli jim počítače, televize, rozvody telefonu atd. A ta indukce ohrožuje i sousedy tak nebo tak. No však o tom mluvím: Proč? Co pro nás vlastně představuje blesk za nebezpečí? 1. Výboj který způsobuje požáry nebo úmrtí osob a zvířat. -> Tuto hrozbu eliminujeme hromosvodem s kvalitním uzeměním. 2. Elektromagneti cká indukce způsobená bleskovými proudy -> Aby se nebezpečí eliminovalo je nutné použít svodiče přepětí, spojení PEN s hromosvodem. Spojením PEN s hromosvodem ''připravíme'' indukovaným bleskovým proudům kratší cestu než je ta po vodiči PEN k nejbližšímu uzemění, tím se předejde zbytečným škodám zejména na elektronice. Aby to správně fungovalo tak je důležité mít co nejlepší uzemění, jinak riskujete že blesk ''nesjede'' do země ale objeví se na PEN....
U rodiného domku by neměl být snad problém změřit si kvalitu uzemění hromosvodu a případně udělat nezbytná opatření aby spojení hromosvodu s PEN bylo bezpečné.
|
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #69 kdy: 02.04.2011, 11:38 » |
|
Pokud dodržíme vzdálenost uzemnění hromosvodu od uzemnění vodiče PEN tak podle platné ČSN se nemusí uzemnění vzájemně propojit.
Jestli máte na mysli ČSN 33 2000-5-54 ed. 2, tak ta především říká, že " Pro uzemnění hromosvodu a uzemnění silových zařízení se má vybudovat společné uzemnění, které musí splňovat podmínky jak podle ČSN EN 62305-3 tak podle ČSN 33 2000-4-41....Uzemňovaná zařízeni se připojí na společné uzemnění nejvhodnějším způsobem s přihlédnutím k uspořádání a vzájemné poloze obou zařízení, zpravidla v zemi." A teprve pak, jako určitá úleva z tohoto pravidla, je ona věta o vzdálenosti > 5 m. Já jí rozumím tak, že v takovém případě: a) u neizolovaného hromosvodu stačí propojení nad zemí (zemnič PEN - HOP - zemnič hromosvodu) Je to něco jako výjimka pro taxikáře, že se nemusejí poutat bezp. pásy - a přitom o jejich užitečnosti asi už nikdo nepochybuje, a taxikáři se klidně mohou poutat, i když nemusí, protože je to bezpečnější. b) u oddáleného hromosvodu se pak propojení dělat nemusí ani vrchem, pokud je u speciálních objektů nezbytné oddělit uzemňovací soustavy. Nemyslím, že by tvůrci normy považovali rodinný domek za natolik speciální objekt. P.S. provedení propojení zemničů v zemi, resp. připojení PEN a svodu na dva různé vývody zemnicí soustavy, má tu výhodu, že eliminuje nebezpečí ...Pri prerušenom zvode bleskového prúdu do miestnej zeme, celý bleskový prúd uzatvára svoj okruh cez vzdialené zeme nn. Rôzne sú ohrození aj "nevinní susedia..."
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
|
Jaroslav Ratiborský
Offline
|
|
« Odpověď #71 kdy: 04.04.2011, 06:32 » |
|
Při poruše na PEN v síti distributora je lepší mít PEN na zemniči (už jsem viděl), při zásahu bleskem je jistě lepší být ptákem na drátu vn než ptákem mezi drátem vn a zemí takže zase lepší přizemnit. To jsou dva příklady co mě narychlo napadly.
Co se týká ochran proti přepětí tak je to jako s chrániči, prostě je bezpečnější ochranu mít než ji nemít, nevím co v tom vidíte za problém. Elektroinstala ce se dá udělat z holých vodičů a bez pojistek, funguje taky, jen úroveň bezpečnosti klesne pod obecně uznávanou hranici a ta se časem posouvá.
Já v tom žádný problém nevidím jen jsem jiného názoru na než vy a to že spousta elektroinstalc í,které jsou provedeny tak,že PEN vodič není spojen s uzemněním hromosvodu a jejich bezproblémový provoz zatím desítky let jen potvrzuje že můj názor je správný.
|
|
|
|