Když už tak dumám, tak rozhodující pro kvalitu spoje bude vzdálenost mezi polonepřipojen ým vodičem ve svorce a místem o kterém můžeme tvrdit, že se laněný vodič chová jako plný.
Ano, je to vidět i na termogramu nalisovaných kabelových ok FVE.
Zkrátka kabelové oko či dutinka musí být nalisováno tak, že slehnutí drátků je vzduchotěsné a na povrchu drátků a drátků a dutinky se při správném lisovacím tlaku vytváři mikrosvary - prostě se povrch opupínkuje.
A k tomu z technologickéh
o hlediska musíte mít
1) správný rozměr dutinky ke správnému průřezu a správnému jemnému či ultrajemnému lanění vodičů
2) správný lisovací tlak (nevypráskané lisovací kleště po pokusech o lisování větších průřezů, než na které jsou kleště určeny)
3) povrchy zbavené oxidů
U RM vodiče (hrubě laněného), který má obvodový průměr větší než RF vodič (jemně laněný) nedocílíte první podmínku pro lisování takřka nikdy.
(
Takřka, protože existují jednak speciální oka a kleště pro RM vodiče, nebo u hliníku je povoleno ztužení a zkomprimování RE nebo sektorového vodiče v lisovacím přípravku do kulatého tvaru, než se vodič nasune do dutiny kabelového oka)
A druhou podmínku tím pádem nedocílíte též takřka nikdy.
Naprosto iluzorní je si myslet, že dotažením šroubu ve svorce se dutinka slisuje, kontaktní tlak vyvozený svorkou bývá o řád menší, než je lisovací tlak správných kleští ve správné dutince.
Maximálně se u některých typů svorek lisovacímu tlaku přiblížíte bodově pod šroubkem přímo naléhajícím na dutinku a vodič. Ale potřebná velká kontaktní plocha zůstává nedotčená.
Svorek vypálených po chybné technologii lisování jsem už pár viděl. A kdo pracuje s termokamerou hned vidí, jak kvalitní je firma lisující spoje.
Na hrubě slaněné vodiče se nepoužívají (tenkostěnné) lisovací dutinky, ale správná svorka a svorkovnice.
Howgh