Jak přizemnit anténní stožár?

[Petr Jakubik]

Jak uzemnit stožár(trubka 58mm*4m),  na kterém je několik antén (TV, mikrovlnné pojítko, CB anténa 6,5m).
Stožár je připevněn z boku strojovny výtahu na rovné střeše panelového domu.
Po střeše máme nově natahané hromosvody, protože se dělá revitalizace domu.




#117#

  

[Jiří Schwarz]

Jestli vám dělají "revitalizaci" odborníci, zajisté na to mají projekt, kvalitně zpracovaný podle aktuálně platných norem a nějak se postavili k tomu, jestli antény mít spojené s hromosvodovou soustavou a jak chránit vše, co pak vede od antén "dovnitř",  nebo jak mít antény izolované a umístěné v prostoru chráněném hromosvodovou soustavou...
Ono to není jen o tom "jak uzemnit...",  ono je to hodně i o tom jak si nezatáhnout zbytečně bleskový výboj do bytu...

Jinak anténa CB je sama o sobě dost problémové zařízení! Máte nějakou ochranu ve svodu? Jakou? Jak uzemněnou?

[Michal Kolesa]

Jak je to u kabelových televizí ?

Jak je chráněná ta soustava antén, aby do nějaké nepraštilo a nerzvedlo se to po městě ?

[Jan Hájek]

Raději se nejdříve mrkněte na kapitolu 6 KníŠky 2.0, která řeší antény.
www.kniska.eu/kniska

[Patrik Augustin]

idealni reseni ktere pouzivame na stozarech s antenami na wifi je izolovany(oddaleny) hromosvod. Je to asi nejlevnejsi a nejmene pracne reseni. Oddaleny jimac umistite na izolacni tyce a jimac spojite se stavajici soustavou. Dehn ma docela vymakane systemy uchytu na trubky kde mate moznost dat drzak na prumer trubky az do 300mm.Zrovna mame 2 kousky rozpracovane :-)

[František Šohajda]

Anténa na CB je pěkný divoch....před bouřkou dovede "vytvářet" pěkné výboje...
Pokud ji necháte neošetřenou...

[Miroslav Macek]

Pokud použijete oddálený jímač (vedle antény),  pak je otázka, zda je vhodné stožár antény uzemňovat na místní pospojení uvnitř objektu - tak jak radí návod v Kníšce 2.0.
Já myslím, že je třeba zvážit, zda to je opravdu nutné, případně zda to raději nespojit např. přes jiskřiště.

[Jan Hájek]

Já myslím, že je třeba zvážit, zda to je opravdu nutné, případně zda to raději nespojit např. přes jiskřiště.

Z hlediska ochrany před bleskem je to v podstatě jedno, zda je stožárek chráněný oddáleným hromosvodem připojen či nikoliv. Jeho připojení se dělá z důvodů ochrany před nebezpečným dotykovým napětím.
Připojení přes jiskřiště skrývá nebezpečí v rozdílném potenciálu Jiskřiště TFS většinou se pohybuje v rozmezí 500 - 4 000 V při 50 Hz.

[Fuk Tomáš]

Zajímalo by mě, kolik platí firma NHED za reklamu v diskuzích na tomto portálu, že je to zde za tichého přihlížení moderátorů a adminů kamarádíčků, tak okatě prezentováno.

To je myslím typický projev české povahy. Já kozu mít nepotřebuju, ale kdyby chcípla sousedovi, to by bylo něco!

Pokud vím, tak fa DEHN patří mezi sponzory tohle portálu, a divím se (nebo spíš smekám nad seriózností),  že ta propagace je tak nevlezlá a nenásilná. Projevuje se především v odborných radách (které lze použít k realizaci i s výrobky jiných firem),  a vďaka (lehni, robote!) za to.

I já jsem využil rad kolegy Hájka, a musím se přiznat, že - hanba - vše potřebné jsem nakoupil u konkurence. Ale všeho do času...

Schválně, kolikrát se za poslední týden v diskusích kolem hromosvodů objevila od kol. Hájka propagace některého výrobku DEHN?

Jak posuzovat opětovnou montáž hromosvodu?
Jak přizemnit anténní stožár?
Kdo poskytne vzorový výtisk revizní zprávy na hromosvod dle EN62305... ?
Může se zemní jímací soustava bleskosvodu spojovat s místním uzemněním?
V jaké vzdálenosti od hromosvodu lze namontovat anténu - parabolu?
Zrevidovat hromosvod pod vn či nikoliv?
Jak spojit hliník s pozinkem na hromosvodu?
Jak řešit hromosvod na ploché střeše s níže položeným balkonem?

Jednou - volně stažitelný SW pro výpočet bezpečné vzdálenosti
Dvakrát - odkaz na Kníšku
Jednou - odkaz na jiskřiště, s doporučením nepoužít ho!

To je u vás okatá reklama?

[Miroslav Macek]

Z hlediska ochrany před bleskem je to v podstatě jedno, zda je stožárek chráněný oddáleným hromosvodem připojen či nikoliv. Jeho připojení se dělá z důvodů ochrany před nebezpečným dotykovým napětím.
Připojení přes jiskřiště skrývá nebezpečí v rozdílném potenciálu Jiskřiště TFS většinou se pohybuje v rozmezí 500 - 4 000 V při 50 Hz.

Stožár antény by bylo nutno chránit před nebezpečným dotykovým napětím jen tehdy, pokud by antény na něm byly napájeny ze sítě 230V, 50Hz - to ale většinou nebývá. Proto připojení stožáru antény přes jiskřiště neskrývá nebezpečí v rozdílném potenciálu - je to stejné, jako kdyby stožár antény nebyl uzemněný vůbec.
Myslím, že doporučení z Kníšky 2.0 - připojit stožár antény přímo na uzemnění uvnitř objektu není správné - může to způsobit problémy, pokud blesk uhodí to antény místo do oddáleného jímače - raději to v Kníšce vymažte.

[XL]

Koukněte taky do :
EN 60728-11
Kabelové sítě pro televizní a rozhlasové signály a interaktivní služby -
Část 11: Bezpečnost
Tato část normy je i v češtině, ostatní jsou převzaty  v angličtině.
(ale moc dotažená mi ta norma nepřijde)

[Fuk Tomáš]

Myslím, že doporučení z Kníšky 2.0 - připojit stožár antény přímo na uzemnění uvnitř objektu není správné - může to způsobit problémy, pokud blesk uhodí to antény místo do oddáleného jímače - raději to v Kníšce vymažte.

Já si zase myslím, že když už si ten blesk našel cestu z mraku až do toho stožárku (a vyhnul se při tom nastraženému hromosvodu),  tak že už ho posledních pár metrů nezastaví a cestu přes vnitřní instalace až do uzemnění objektu si najde. V tom případě je snad lepší nabídnout mu pohodlnější cestu zkratkou - třeba pak napáchá menší škody.

[Jiří Schwarz]

Anténní stožár je třeba spojit na "zem". Jiskříště neřeší jednu důležitou maličkost!
Pokud máte na na anténě připojený Set Top Box, video, TV atd...,  záleží na tom, jak je to udělané od výrobce. Buď přes vstupní síťový filtr bude na anténě cca polovina síťového napětí, nebo přes RC člen zapojený mezi síťový přívod a kostru zařízení může být na anténě i plné fázové napětí.
ANO. Je to omezeno na minimální proud. Pokud se ale připojí více zařízení, proud se nasčítá a ve venkovním prostředí, za vlhka, je to nepříjemná rána, která vás určitě nezabije, ale stačí k tomu, abyste se lekli, ucukli a spadnou ze střechy by nebylo nic příjemného...

[Fuk Tomáš]

Anténní stožár je třeba spojit na "zem". Jiskříště neřeší jednu důležitou maličkost!
Pokud máte na na anténě připojený Set Top Box, video, TV atd...,  záleží na tom, jak je to udělané od výrobce. Buď přes vstupní síťový filtr bude na anténě cca polovina síťového napětí, nebo přes RC člen zapojený mezi síťový přívod a kostru zařízení může být na anténě i plné fázové napětí.
ANO. Je to omezeno na minimální proud. Pokud se ale připojí více zařízení, proud se nasčítá a ve venkovním prostředí, za vlhka, je to nepříjemná rána, která vás určitě nezabije, ale stačí k tomu, abyste se lekli, ucukli a spadnou ze střechy by nebylo nic příjemného...

Tyto záležitosti snad řeší připojení pláště anténního svodu na "zem" v místě vstupu kabelu do objektu (spolu s příp. přepěťovou ochranou). Stejně jako tu zlojazykovu statickou elektřinu.
Úvodní otázka byla na samotný stožár.

[Miroslav Macek]

Já nejsem příznivcem oddáleného hromosvodu, který chrání stožár a antény na něm podle zásad ČSN EN 62305-3. Nicméně tohle řešení je zde na diskusi prezentováno jako nejlepší, tak o něm mluvím.

Pokud bude na střeše oddálený jímač, spojený s uzemněním objektu, a stožár antény bude spojen s týmž uzemněním objektu (jinou cestou),  pak si oba jímače (oddálený jímač a stožár antény) více konkurují, než kdyby stožár antény uzemněn nebyl. Jinými slovy - pravděpodobnos t zásahu uzemněného stožáru antény bude vyšší, než kdyby byl tento stožár uzemněný pouze přes jiskřiště. Právě z tohoto jsem si dovolil vylepšit řešení z Kníšky 2.0 o jiskřiště.

Jiskřiště ale samozdřejmě nelze použít, pokud musí být stožár antény uzemněn z jiných důvodů (napájení zařízení bez galvanického oddělení, systémy antén citlivé na statickou elektřinu apod.). Pak by asi bylo nejlepší oddálený jímač nepoužívat a stožár spojit s jímací soustavou na střeše.

[Fuk Tomáš]

Pokud bude na střeše oddálený jímač,  spojený s uzemněním objektu, a stožár antény bude spojen s týmž uzemněním objektu (jinou cestou),  pak si oba jímače (oddálený jímač a stožár antény) více konkurují,  než kdyby stožár antény uzemněn nebyl. Jinými slovy - pravděpodobnost zásahu uzemněného stožáru antény bude vyšší,  než kdyby byl tento stožár uzemněný pouze přes jiskřiště.

Myslím, že na pravděpodobnost zásahu nemá to jiskřiště prakticky žádný vliv. Rozdíl potenciálů,  který jiskřiště dovolí,  je v řádu stovek V až kV, a co je to proti milionům voltů,  které blesk pohánějí?

Jiskřiště ale samozdřejmě nelze použít, pokud musí být stožár antény uzemněn z jiných důvodů (napájení zařízení bez galvanického oddělení,  systémy antén citlivé na statickou elektřinu apod.). Pak by asi bylo nejlepší oddálený jímač nepoužívat a stožár spojit s jímací soustavou na střeše.

Určité sklony vyhnout se jímací soustavě mají slaboučké blesky (viz velikost poloměru bleskové koule v závislosti na velikosti bleskového proudu). Hezká ukázka je ten úder do zábradlí balkonu ve 3. patře paneláku.

Když spojíte anténní stožár s jímací soustavou, tak si zavedete blesk do domu s naprostou jistotou, při každém úderu blesku.

Když použijete oddálený jímač,  vystavujete se určitému riziku, že do anténního stožáru udeří slabý blesk. Takových je málo, napáchají malé škody a snáze si s ochranou před nimi poradíte (připojení na HOP, přepěťové ochrany/svodiče). Já to považuji za lepší variantu.

Ideální by samozřejmě bylo využít předností obou řešení a vyhnout se jejich nevýhodám - tj. oddálený hromosvod, a v jeho ochranné zóně anténní stožár se samostatným svodem až do země,  vedeným vně objektu (v dostatečné izolační vzdálenosti od hlavní jímací soustavy a v ochranné zóně tvořené hlavní jímací soustavou) a spojeným se základovým zemničem.

[Jiří Schwarz]

Tyto záležitosti snad řeší připojení pláště anténního svodu na "zem" v místě vstupu kabelu do objektu (spolu s příp. přepěťovou ochranou). Stejně jako tu zlojazykovu statickou elektřinu.
Úvodní otázka byla na samotný stožár.

Máte pravdu, tak by to mělo být správně. Ale já jsem realista a z praxe vím, že jsem to skoro nikde neviděl. Vy ano?

Když to shrneme - jen u nás v obci vidím kolem sebe spoustu antén, kde uzemnění je buď "podivně" nebo není, jsou stožáry, kde jde uzemnění po střeše "do kopce" na hřebenové vedení hromosvodu, jsou jímače hromosvodu s "obtočeným svodem",  které již označila za špatné ČSN z roku 1970,...
Kolik blesků si tyhle "objekty" vybralo? A tak pořád věříme, že právě my nebudeme mít tu smůlu, aby se blesk trefil právě k nám, když ta kostelní věž je vyšší a několik zásahů již zaznamenala...
Měl jsem možná 10 let na střeše anténu 5/8 na CB pásmo, délka přes 6 metrů, ta "tyč" byla spojena na zem přes cívku s drátem o průměru asi 0,8mm. Pro staticku snad OK, ale pro blesk?

[Fuk Tomáš]

Máte pravdu, tak by to mělo být správně. Ale já jsem realista a z praxe vím, že jsem to skoro nikde neviděl. Vy ano?

No a od toho tady jsme, abychom si vydiskutovali, jak to být má. Že to tak často není - no snad tenhle portál alespoň přispěje k osvětě.

Je to něco podobného, jako boj s lidskou blbostí. Nedá se vyhrát, ale nesmí se nikdy vzdát.