Jak instalovat anténu CB na RD?

[main]

Vím, že to tu už bylo, ty diskuze jsem si pročetl, ale mám trochu jiný dotaz: Mám RD na vesnici (sedlová střecha),  který není vybaven hromosvodem a chtěl bych na něj instalovat CB anténu (vertikála 5,5m). laicky mám tyto možnosti:

1. Prostě instalovat anténu a víc neřešit.
2. Instalovat anténu a uzemnit kotvení antény (předpokládám, že to bude trubka vyčnívající 0,5-1m nad střechu) jako se zemní hromosvody.
3. Nainstalovat si anténu a pozvat odbornou firmu, aby mi nainstalovala hromosvod.

ad1) Určitě zvýším nebezpečí úderu blesku, ale jde odhadnout např. o kolik procent vyšší riziko bude? Dům je přízemní, v sousedství jsou patrové (15 a 55m daleko),  30m daleko je dub vyskoký tak 25m a těsně kolem domu (cca 1,5m) je elektrické vedení (3x400V rozvod po vesnici).

ad2) Zde se domnívám, že by nebezpečí úderu blesku bylo nižší (resp. vlastní úder blesku je asi pravděpodobněj ší, ale pokud udeří do antény, byl by bezpečně sveden do země).

ad3) Tohle je samozřejmě nejjistější řešení, ale jak to ta firma bude řešit? To mi vedle té 6m antény (délka i s držákem) dají třeba 7m homosvod? Co pak ovlivnění činnosti antény (viz diskuze na tomto webu)? Na kolik takový hromosvod přijde (půdorys domu je 6x20m)?

Ve všech případech počítám s instalací bleskojistky nebo zkratovacího pahýlu na anténí svod a v případě 1 a 2 počítám s tím, že přímý úder blesku anténu zničí.

[Jiří Schwarz]

Kolego, tu anténu už máš, nebo ji budeš kupovat?
Tyhla antény mají různou konstrukci, v některých je cívka, která spojuje zářič (to je ten nejvyšší díl) s "držákem",  i tam je rozdíl, jestli je cívka vinuta vodičem o průměru kolem 6mm (nejsilnější co jsem viděl) nebo "trafodrátem" o průměru kolem 0,8mm (levnější antény celkem běžně!)
Některé antény laděné jako 5/8 vlnové délky (což je kolem 6,5m) mají jen "prodlužovací cívku",  aby anténa s mechanickou délkou 5/8, kdy má optimální vyzařovací charakteristik u, měla reálnou inpedanci kolem 50 Ohmů.
Takže to, co pochytá zářič, je spojeno "jen" na střední vodič koaxiálu.
Jsou výrobci, kteří to mají ošetřené něčím jako bleskojistka, ale většinou to nechávají na zodpovědnosti uživatele (vložení přepěťové ochrany nebo vložení zkratovacího pahýlu 1/4 vlnové délky).

Blesk může anténa "chytit" jen "někdy",  statický náboj, který stačí na pořádnou ránu nebo na poškození vstupu stanice, "pochytá" neošetřená anténa i když bouřka není.
--------------
Pokud jde o vlastní anténu, její montáž ve vztahu k ochraně jak zařízení, tak objektu před bleskem - správné řešení neexistuje!

Anténa jako "jímač" je tak trochu problém, nevyhoví např. průřez "vedení" tvořeného cívkou (nebo koaxiálním kabelem -zkratovacím vedením),  postavit pomocný jímač a dát anténu do ochranného prostoru je problém jak to při výšce antény udělat, navíc by to fungovalo jako pasivní rezonátor a změnilo by to vyzařování antény...

Dobré, ale drahé řešení je postavit minimálně 5 metrů od domu stožár, dobře jej uzemnit a do "Ham Schacku" natahnout již jen koaxiální kabely (kabely),  snažit se dodržet co největší vzdálenost od rozvodů nn, vody, HOP, ...Poslední problém" je napájení - sehnat oddělovací transformátor, tím se zvýší napěťová "pevnost" a použít zdroj s ochranou ve třídě II, nejlépe se zálohovací AKU baterií, aby zdroj šel při blížící se bouřce "vytahnout ze zásuvky"!

Tak a teď si počkám kolik lidí toto "vyzkoušené řešení" napadne!

[Václav 3]

Kolega Schwarz již napsal téměř vše, já pouze dodám, že anténa při přímém zásahu bleskem odejde vždy, protože se obvykle roztaví.

[Jaroslav Borovec]

Mě se líbí jak někdo dokáže CB anténu připevnit na jímač a po dvaceti letech (když se nic nestane) tvrdit, že hromosvod je k ničemu a elektrikáři vyžírky.
Teď mě mrzí, že jsem si toho imbecila nevyfotil s tím radiohromosvod em.
Až mu do toho jednou opravdu práskne, bude tvrdit, že mu to někdo udělal naschvál.
A samozřejmě určitě elektrikář.

[SMILEK]

Jen doplním příspěvek p.Schwarze:
Správné řešení existuje (běžně se používá v mobilních sítích, kde jsou použity podobné antény pro omnicelly). Jenomže co není drahé pro operátora, je krutě drahé pro amatéra.
To řešení s oddáleným stožárem vedle domu bylo dobré (sám jsem je řadu let používal),  jen jsem koax neizoloval od HOP, naopak jsem kaskádou přepěťovek dělal blesku cestu k HOP jednak venku před vstupem do domu a také uvnitř (přes topení).

[Martin Ištok]

Anténu treba riadne uzemniť aj napriek tomu, že priamy zásah bleskom ju zrejme zničí. Tým že ju uzemníte, nijako nezvyšujete riziko zásahu. ( blesk zasiahne aj neuzemnené a dokonca nevodivé predmety). Rozdiel je v tom, že ak je uzemnená, výboj sa rozdelí a zbehne po vodičoch do zeme resp. po koaxiáli do staničky a zničí ju . Ak uzemnená nie je a zasiahne ju blesk,výboj ide po koaxiáli do staničky v plnej intenzite, resp pokračuje ako iskrový výboj z antény na ostatné predmety na okolí a spôsobí požiar.
Predlžovacia cievka v anténe sa zrejme pri zásahu prepáli. To si ale hneď nevšimnete a nasledujúci výboj, či indukcia dovŕši dielo skazy v byte. 
Koaxiálne bleskoistky sú dobré iba na odstránenie statickej elektriny.
Oddialené bleskozvody sú nákladné a beztak by ste museli riešiť prepätie vzniknuté aj pri nepriamom zásahu.
Najoptimálnejš ie riešenie by bolo anténu uzemniť a napájač - koaxiál niekde vonku rozpojiť ak sa práve nepracuje. Spojiť iba ak sa so staničkou pracuje a to sa za búrky ( ani búrky v okolí ) rozhodne neodporúča.