|
Jan Franěk
Český elektrikář - živnostník
Offline
váš elektrikář a revizní technik
|
|
« Odpověď #19 kdy: 14.01.2019, 21:57 » |
|
|
|
|
Zaznamenáno
|
Kamerové a bezpečnostní systémy, od návrhu po realizaci. Systémové a MaR instalace, od návrhu po realizaci. Revize el. a hromosvodů do 1000V Topné kabely k vytápění i ochraně majetku. www.fraja.cz , revize@fraja.cz , tel: 728171585
|
|
|
Miroslav Hlaváč
Offline
Elektřina má pomáhat,ne zabíjet!
|
|
« Odpověď #20 kdy: 14.01.2019, 22:09 » |
|
Myslím že sundaváte kalhoty a ještě nevidíte řeku, natož brod. Pokud by se e-auta "namnožila" do takové míry že by vznikla nutnost navýšit kapacitu distribučních sítí, stávalo by se tak postupně a distributor by na požadavky trhu jistě zavčas reagoval, jako se tomu dělo v minulosti a děje se tomu i dnes. Ale dovedu si představit že v nějaké vísce by nedovolil instalaci "nabíječky" u více domů najednou a trvalo by to i pár let, než by se k posílení sítě pro potřeby malé vesničky našel čas. Také je možné že vznikne sdílení nabíjecích stanic, nebo se budou e-auta nabíjet u zaměstnavatelů . Dost dobře si dovedu představit nabití e-auta v práci jako jeden z benefitů od zaměstnavatele zdarma, nebo za malý poplatek. Zatím jsou tato e-auta drahá na pořízení a to je předem vylučuje ze "škatulky" lidové auto, což si můžeme přeložit jako levné auto, které potkáváte na silnici často. Dále nejsou zkušenosti s repasemi akubloků v e-autech a jejich pořízení v bazaru za "lidovou cenu" je rizikem a tedy si nákup takového auta každá důkladně rozmyslí. Zachoval bych klid a vyčkal co nám připraví nové technologie. Třeba to nebude tak horké. Jak už se zde psalo. Možná už za rok zjistíme že se jedná o slepou vývojovou větev, nebo půjdeme slepou uličkou dalších 10 let než to zjistíme. Možná to slepá větev nebude, jen se namísto aukumulátoru do e-aut vloží jiný zdroj energie. Možná se bude "sát z vesmíru", možná půjde o malou jadernou elektrárnu, nebo nějaký jiný zdroj energie, který ještě neznáme. Nechme věštění, protože každý náš pokus hádat budoucnost nám bude za 10 let jen k smíchu, vzhledem k překotnému vývoji technologií. Koho by před cca 20 lety napadlo že internet budeme tahat sebou v mobilním telefonu, 3D televize neznamená rozměr 50x50x50cm, nebo že přijde čas kdy se diesel dostane na černou listinu a podobně. Souhlasím s Vámi Pane kolego,pouze bych přenesl benefit nabíjení v práci na noc kdy stále je menší spotřeba na domáctnost prostřednictví m distribučních společností,ráno nabito,do práce, špička,odpoledne domů,nabíjím dle režimu povoleného distribuční společností,Mohu přidat solár...dodává m... myslím že nový model energetické soustavy se vypracuje sám. Největší problém jsou nyní výkyvy mezi dodávkou a poptávkou,snad bateriová úložiště? Snad se dočkáme i HE3A.Přenosy z větrných a solárních el.zaměstnávaj í soustavu dost,přebytky do nabíječů?
|
|
|
Zaznamenáno
|
Miroslav
|
|
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #22 kdy: 15.01.2019, 07:35 » |
|
Zkuste si to zainvestovat doma,možná dostanete i dotace?
V tom je zakopaný onen pes, dotace na něco co vlastně bez nich nikdo nepotřebuje. To v té přidělovací komisi nemaj volnou židli pro průměrného počtáře který tuší co je to kWh?
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
|
|
Juraj Rojko
Offline
|
|
« Odpověď #25 kdy: 15.01.2019, 12:32 » |
|
Když to tady tak čtu, tak začínám mít pocit, že se dostaneme do situace, jako v USA. Před každým domkem trafostanice. Uvažované nabíječky běžné DT zatíží téměř na maximum.
Tak znovu. Rychlonabíječk y o výkonech desítek a stovek kW nejsou určeny a ani nejsou potřeba pro domácí dobíjení. Pro průměrný denní nájezd 50km stačí 5-10kWh podle toho o jaké auto se jedná a kudy a jak se se jezdí. Takže stačí denně dobíjet 1,5-3h z běžné 1f 16A zásuvky. (Zároveň si všimněte, že jde o energii, kterou je velmi reálné po docela velkou část roku vyrobit z poměrně nevelkého počtu solárních panelů na střeše domu. Takže ta nabíječka o které tady byla původně řeč má ve své podstatě smysl. Pouze je zbytečně předimenzovaná a ekonomicky je to nesmysl. Ale možná jde jen o informační šum a účel je jiný než uváděný. Jejich stránky jsou nefunkční, takže těžko říct jak to je.)
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
|
Juraj Rojko
Offline
|
|
« Odpověď #27 kdy: 15.01.2019, 14:33 » |
|
Já přece nemluvím o jednorázovém nabíjení z nuly na plnou kapacitu. Mluvím o tom, že je reálné pokrýt solárem docela zajímavou část běžného provozu. (Ponechávám stranou, že momentálně to obecně není ekonomicky výhodné.)
Musím říct, že mě tento způsob diskuse docela mrzí. Každou chvíli sem někdo něco plácne aniž by si předem ověřil fakta. Já se snažím argumentovat konkrétními čísly a definovat podmínky, za kterých ta čísla platí. Nejsem neomylný a hlavně nejsem v oboru odborník, pouze mě téma hodně zajímá, tak se snažím co nejvíce v problematice zorientovat. Proto bych očekával, že třeba ta čísla a podmínky někdo zpochybní nebo opraví. Nebo napíše vlastní, skutečné, argumenty proč to či ono není možné. To by byla diskuse, která by byla přínosná. Místo toho se konkrétní údaje přejdou mlčením a plácne se další "argument". Je to škoda. Zrovna toto fórum má vzhledem k odbornosti diskutujících potenciál pro věcnou diskusi, přesto je téma elektromobilit y dlouhodobě na úrovni hospodské debaty. Nechápu to.
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
Tomáš Žabka
Offline
|
|
« Odpověď #28 kdy: 15.01.2019, 14:44 » |
|
Je tomu cca 4 roky co jsem prodal svuj elektroskůtr. Zkušenosti s elektro přemistovadli viz můj příspěvek ve vlákně https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,30792.0.html. Skůtr se mnou mohl vážit cca 220kg a na 100km potřeboval 4,2kWh, takže skutečně na 50km je reálná spotřeba 20kWh, problém je v tom, že zatím jsem neviděl akumulátor kterému by se nezkracovala životnost při rychlém nabíjení. Takže otázka není v tom, že umím rychle nabíjet, ale jak nabíjet a udržet životnost bateríí na deklarovaných parametrech, to je ta hlavní otázka. Osobně bych viděl hlavní problém v tom, že čím rychleji (větším proudem) budu nabíjet, tím kratší životnost baterek bude. Takže pokud někdo bude tvrdit, že umí rychle nabíjet hned bych se ptal co na to říkají baterky. Nejsem specialista na baterky, ale určitě se chodí i borci od UPS případně DC rozvaděčů, kteří danou problematiku určitě znají a mohou tady popsat úskalí velkých nabíjecích proudů u baterek.
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
Rozvodak
Offline
|
|
« Odpověď #29 kdy: 15.01.2019, 20:16 » |
|
Je tomu cca 4 roky co jsem prodal svuj elektroskůtr. Zkušenosti s elektro přemistovadli viz můj příspěvek ve vlákně https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,30792.0.html. Skůtr se mnou mohl vážit cca 220kg a na 100km potřeboval 4,2kWh, takže skutečně na 50km je reálná spotřeba 20kWh, problém je v tom, že zatím jsem neviděl akumulátor kterému by se nezkracovala životnost při rychlém nabíjení. Takže otázka není v tom, že umím rychle nabíjet, ale jak nabíjet a udržet životnost bateríí na deklarovaných parametrech, to je ta hlavní otázka. Osobně bych viděl hlavní problém v tom, že čím rychleji (větším proudem) budu nabíjet, tím kratší životnost baterek bude. Takže pokud někdo bude tvrdit, že umí rychle nabíjet hned bych se ptal co na to říkají baterky. Nejsem specialista na baterky, ale určitě se chodí i borci od UPS případně DC rozvaděčů, kteří danou problematiku určitě znají a mohou tady popsat úskalí velkých nabíjecích proudů u baterek. A to je přesně ten hlavní problém supernabíječky . Obecně vzato, je vhodné nabíjet pokud možno co nejčastěji, aby se akumulátor nevybíjel na doraz, tak se dosáhne nejvyšší životnosti a přenesené kapacitě. Nehledě na to, že by se neměl překračovat nabíjecí proud. Prozatím, si myslím že mají smysl nějaké vozítka nebo skůtry s odlehčenou hmotností na pojíždění městem. To ostatní se zatím nerentuje.
|
|
|
Zaznamenáno
|
Montér ve službách rozvodných závodů.
|
|
|
Jan Franěk
Český elektrikář - živnostník
Offline
váš elektrikář a revizní technik
|
|
« Odpověď #30 kdy: 15.01.2019, 20:27 » |
|
|
|
|
Zaznamenáno
|
Kamerové a bezpečnostní systémy, od návrhu po realizaci. Systémové a MaR instalace, od návrhu po realizaci. Revize el. a hromosvodů do 1000V Topné kabely k vytápění i ochraně majetku. www.fraja.cz , revize@fraja.cz , tel: 728171585
|
|
|
Juraj Rojko
Offline
|
|
« Odpověď #31 kdy: 15.01.2019, 22:54 » |
|
Na toto téma je docela zajímavé čtení na blogu firmy Tesloop, která Teslám dává pěkně zabrat. Viz např.: The Model S has had its high voltage battery replaced twice under warranty at 194,000 and 324,000 miles. Battery degradation over the course of the first 194,000 miles was ~6% with multiple supercharges a day to 95-100%, instead of the recommended 90-95%. Between 194,000 and 324,000 miles Tesloop experienced battery degradation of ~22%. ( https://www.tesloop.com/blog/2018/7/16/tesloops-tesla-model-s-surpasses-400000-miles-643737-kilometers) Osobně by mi 194.000 mil (300.000 km) asi stačilo do konce života. Počty cyklů mají zjevně zvládnuté i při opravdu neurvalém zacházení, ale je otázka jakou roli bude hrát degradace vlivem stárnutí.
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
|
Fuk Tomáš
Offline
|
|
« Odpověď #33 kdy: 16.01.2019, 00:30 » |
|
Na toto téma je docela zajímavé čtení na blogu firmy Tesloop, která Teslám dává pěkně zabrat. To se jim to jezdí levně statisíce km, když Elon ve slabé chvilce dal na model s 85 kWh baterkou záruku neomezenou kilometry
|
|
|
Zaznamenáno
|
Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.
Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
|
|
|
Milan Hudec
Offline
|
|
« Odpověď #34 kdy: 16.01.2019, 08:10 » |
|
Já přece nemluvím o jednorázovém nabíjení z nuly na plnou kapacitu. Mluvím o tom, že je reálné pokrýt solárem docela zajímavou část běžného provozu. (Ponechávám stranou, že momentálně to obecně není ekonomicky výhodné.)
Musím říct, že mě tento způsob diskuse docela mrzí. Každou chvíli sem někdo něco plácne aniž by si předem ověřil fakta. Já se snažím argumentovat konkrétními čísly a definovat podmínky, za kterých ta čísla platí. Nejsem neomylný a hlavně nejsem v oboru odborník, pouze mě téma hodně zajímá, tak se snažím co nejvíce v problematice zorientovat. Proto bych očekával, že třeba ta čísla a podmínky někdo zpochybní nebo opraví. Nebo napíše vlastní, skutečné, argumenty proč to či ono není možné. To by byla diskuse, která by byla přínosná. Místo toho se konkrétní údaje přejdou mlčením a plácne se další "argument". Je to škoda. Zrovna toto fórum má vzhledem k odbornosti diskutujících potenciál pro věcnou diskusi, přesto je téma elektromobilit y dlouhodobě na úrovni hospodské debaty. Nechápu to.
Ale vždyť se odborně ptám.... Řekněme že budu mít na střeše 50m 2 panelů, jak dlouho budou tyto nabijet při současném počasí baterii tak abych elektromobilem ujel 300km. Nijak nerýpu, prostě to neumím spočítat.
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|
Juraj Rojko
Offline
|
|
« Odpověď #35 kdy: 16.01.2019, 11:15 » |
|
OK. Tady je největší problém definovat současné počasí. Mám doma meteostanici, která měří solární radiaci. Na stránkách ČHMU lze získat informace o solární radiaci v Praze ze včerejška. Hodnoty se docela shodují a říkají, že po dobu 3hod byla průměrná intenzita solární radiace asi 200W/m2, jinak to bylo do 100W/m2, takže to zanedbám. Teď když to píšu, tak mi to také ukazuje +- 200W/m2. Tak snad můžeme připustit tuto hodnotu. Ale pokud má někdo lepší statistiky, tak ať to prosím upraví, myslím, že je to příliš optimistické.
50m2*200W/m2*3h = 30kWh je energie dopadající na panely za den.
Účinnost panelů počítejme běžných 18%, za den vyrobíme 5,4kWh.
Budeme nabíjet 2x (aku v solárním systému a pak v autě). Budu tedy počítat 2x s účinností 90%, celkově zaokrouhleně 80%. Do auta za den dostanu 4,32hWh.
Průměrná spotřeba dobře udělaného středně velkého elektromobilu je asi 15kWh na 100km. Denně tedy nabijeme na necelých 30km a na 300km budeme nabíjet víc než deset dní.
|
|
|
Zaznamenáno
|
|
|
|