Diskuse Elektrika.cz

Česká firma vyvinula domácí rychlonabíječk u, auto nabije za hodinu
    Česká firma vyvinula domácí rychlonabíječk u, auto nabije za hodinu. Tým EnergyCloud spolupracoval se studenty ze Západočeské univerzity a ČVUT. Novinku představili na veletrhu Smart energy forum. K dispozici je první plně funkční prototyp. Po zkouškách a testech se očekává, že k zákazníkům se první kusy dostanou zhruba v polovině roku 2019. Koncept počítá se získáváním energie z ...
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/bleskovky/ceska-firma-vyvinula-domaci-rychlonabijecku-auto-nabije-za-hodinu)


   


    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
       

Chybí nejzákladnější informace, tj.za jak dlouho se nabije domácí baterie natolik aby byla schopna předat eautu energii na řekněme 300km jízdy (jestli bude předání trvat hodinu či dvě je podružné).
Předpokládám že nabijení autobaterie bude probíhat v noci.

Tesla řady S má aku o kapacitě 85 kWh. Na to potřebuju asi 100 kWh, protože ztráty.

Nabíječkou 30 kW tedy Teslu natankuju za 3 hodiny.

Počítám něco špatně?

Jirko, já bych to asi tak nepočítal. Nevíš, co tam ti naši vědci vymysleli za převratný technický vyfikundát.

Jako napad jiste zajimave. A ta Ceska firma rozhodne neni prvni, co to zkousi. Neco obdobneho uz dost let zpatky napadlo i samotneho velkeho Elona Muska, ktery chtel v takovych nabijeckach vyuzivat repasovane baterky ze starych elektromobilu a mimotolerancni baterky z vyroby, nebo treba Nemce, kteri tak chteji provozovat mobilni rychlonabijeck y v kontejnerech. V kontejneru ma byt sposta starych repasovanych olovennych akumulatoru, ktere se budou pomalu dobijet ze site a pak poskytnou vykon pro rychlonabijeni e-aut.

Pro domaci uziti vidim problem v nutnosti mit krome sady hodne drahych baterek ve svem vozitku dalsi jeste o hodne drazsi sadu baterek a vykonove elektroniky ve sklepe baraku. Takze to v podstate nebude zas reseni pro kazdeho ani odpoved na problemy s energii pro elektrovozitka ...

Sice někdo něco vymyslel, ale ekonomicky to je nesmysl, zrovna tak, jako elektroauto z hlediska ekologie.
1 kWh v akumulátorů=6000Kč. A aby to šlo nabíjet pouze ze slunce, tak na hoooodně velký střeše 40 kW FVE a to jen když zapomenu na dobíjení od listopadu do března.

Někde jsem to četl, bylo to v zahraničí a nabíječka byla cca 400-500 kW a auto bylo za cca 12 minut nabyto??
Ale co baterie ? Ty by museli mít extra chlazení a vyřešen únik plynů?

To je asi 1.500 A. Chtěl bych vidět ten konektor.

Skvelý nápad tá nabíjačka. To sa bude predávať ako teplé párky. Vlastne to nič nepotrebuje. Len fotovoltiku ,  akumulátory ako v aute + niečo naviac, pripojenie na sieť, ideálne od 50A vyššie a tú Teslu. Nabíjačka v cene Tesly. No nekup to když  je to to tak levný.

Jako cvičení pro studenty dokonalé, jako komerční produkt to nechápu.

1. Využití solárních panelů + baterií je fajn, ale cena neumožní jakoukoli návratnost.
2. Viz připomínka pana Hudce.
3. Každá nabíječka nabije auto za hodinu. Jde jen o to, jak moc. Pokud se tím myslí úplné nabití, tak by mohli napsat které mají na mysli, protože těch s <30kWh baterií moc není.
4. Nevím jak přišli na běžných 12h. Každý elektromobil má vestavěnou nabíječku, jejíž výkon je úměrný kapacitě akumulátoru a obvykle se pomocí ní dá dobít za mnohem kratší dobu než 12h
5. I kdyby to předchozí neplatilo, tak koncepce doma nabít za hodinu je zcestná. Kdo to potřebuje?


Toto jsou zatím extrémní experimentální hodnoty. Prototyp Porsche Mission E zvládne 250kW. Běžný výkon u těch nejlepších sériově vyráběných EV je zhruba poloviční. V Ale jinak ano, baterie mají extra (obvykle kapalinové) chlazení a pokud vím, tak články jsou hermeticky uzavřené, takže žádné plyny neunikají.

Důležité je také si uvědomit, že nabíjení velkými proudy probíhá jen v určitém rozsahu nabití akumulátoru, kdy je nabíjení nejúčinnější a akumulátor se tolik nezahřívá. Nabíjecí proud se ke konci velmi výrazně snižuje. Nelze tedy ani jednoduše počítat dobu nabíjení tak, že se dělí kapacita akumulátoru výkonem nabíječky.


Není to 1500 A, ale "jen" 400-500A. Nabíjení při těchto výkonech probíhá při napětí 1kV.

Tento konektor můžete vidět v příloze. Jde o výrobek firmy Phoenix Contact, která k tomuto účelu využila standardní CCS Combo s tím, že proudové zatížení bylo zvýšeno z 350A na 500A.

Ještě bych upřesnil tu poslední větu. Ve specifikaci CCS je napětí do 1000V a proud do 500A už nyní. Pouze celkový výkon je omezený na 350kW (nevím proč).

Nedávno jsem v jednom městě opravoval poruchu na zařízení. Musel jsem vyměnit svorku na "nule". Volné vedení AlFe, pouze 16mm. Divný pocit v rukavicích, že bych je měl moc dlouho nad hlavou? Ne. Drát moc hezky hřál, odhadoval bych na 50 stupňů protože jsem to rychle cítil přes rukavice i když bylo jen lehce nad nulou. Už se těším na ty svítící linky drátů po vesnicích až se objeví pár rychlonabíječe k.   :P

Tak nějak. Zkonstruovat zdroj (nabíječku) řádově desítky kW bude menší problém než tu energii uakumulovat a hlavně ty monstra unapájet z běžných rozvodů. 

Myslím že sundaváte kalhoty a ještě nevidíte řeku, natož brod.  ;)

Pokud by se e-auta "namnožila" do takové míry že by vznikla nutnost navýšit kapacitu distribučních sítí, stávalo by se tak postupně a distributor by na požadavky trhu jistě zavčas reagoval, jako se tomu dělo v minulosti a děje se tomu i dnes. Ale dovedu si představit že v nějaké vísce by nedovolil instalaci "nabíječky" u více domů najednou a trvalo by to i pár let, než by se k posílení sítě pro potřeby malé vesničky našel čas.
Také je možné že  vznikne sdílení nabíjecích stanic, nebo se budou e-auta nabíjet u zaměstnavatelů . Dost dobře si dovedu představit nabití e-auta v práci jako jeden z benefitů od zaměstnavatele zdarma, nebo za malý poplatek.

Zatím jsou tato e-auta drahá na pořízení a to je předem vylučuje ze "škatulky" lidové auto, což si můžeme přeložit jako levné auto, které potkáváte na silnici často. Dále nejsou zkušenosti s repasemi akubloků v e-autech a jejich pořízení v bazaru za "lidovou cenu" je rizikem a tedy si nákup takového auta každá důkladně rozmyslí. Zachoval bych klid a vyčkal co nám připraví nové technologie. Třeba to nebude tak horké. Jak už se zde psalo. Možná už za rok zjistíme že se jedná o slepou vývojovou větev, nebo půjdeme slepou uličkou dalších 10 let než to zjistíme. Možná to slepá větev nebude, jen se namísto aukumulátoru do e-aut vloží jiný zdroj energie. Možná se bude "sát z vesmíru",  možná půjde o malou jadernou elektrárnu, nebo nějaký jiný zdroj energie, který ještě neznáme.

Nechme věštění, protože každý náš pokus hádat budoucnost nám bude za 10 let jen k smíchu, vzhledem k překotnému vývoji technologií. Koho by před cca 20 lety napadlo že internet budeme tahat sebou v mobilním  telefonu, 3D televize neznamená rozměr 50x50x50cm, nebo že přijde čas kdy se diesel dostane na černou listinu a podobně.  ;D ;D ;D

Tak jen doufám, že ty nabíjecí stojany budou od stojanů s benzínem dál, než je to na jedné "kombinované stanici" u Humpolce...
Protože cítím, že někdy se nějaký ten blesk objeví...

Jako laboratorní cvičení hezký, ale...
Dobíjení vestavěných aku a konzervace akumulátorů bude žrát ze sítě trvale, protože málo slunce. Pravda, pozvolna nabíjený vestavěný aku pak omezí ráz do sítě při připojení EV.
Když budou vybité vnitřní aku, pak při nabíjení auta předpokládaným výkonem bude hlavní jistič 3x32A málo. Super, zvláště když dnes ti praví sklaní eko a spořiči preferují 1x16 a přednostní relé :D
Mít ve sklepě věc, která má potenciál (kdoví jaké aku, kvůli snížení ceny) napalmu, taky není úplně super.
Ekonomická návratnost nereálná, součet všech energetických ztrát v přeměně významný (možná snížitelný využitím odpadního tepla k "vytápění"),  ekologický přínos žádný, resp. zmařen samotnou výrobou a následnou recyklací komponent (FV, AKU...)
A jak už padlo, sekunderky to ve větším rozsahu neunesou, nemluvě o nežádoucích zpětných vlivech.
Posílení sítí na distribuční hladině probíhá, ale v případě EV by se jednalo rovnou o výstavbu nových DTS, zahrabání všeho do země, vyhrabání a posílení toho, co už v zemi ze, ale nestačí (např paprsky, kde je 120 AXKE, ale 100A jištění a doposud na 10 chalup stačí).
Distributor to udělá, ale složí se na to všichni. To je systém jak u dotací, pokřivuje to trh a kazí morálku chronických platičů daní, kteří nejsou vyvolení k čerpání.
Jsou-li si výrobci, prodejci a fanatičtí propagátoři evozítek natolik jisti svou vizí, nechť svou jistotu projeví činy a posílení DS zainvestují a pak mohou od distributora požadovat desátek za každou kWh, která byla použita pro nabití EV.

Např. Billa Gatese. Předpověděl to v roce 1995 v knize The Road Ahead. (Česky vyšlo jako Informační dálnice.) Když jsem tu knihu před 20+lety četl, tak mi to přišlo jako dost směšná a nerealizovatel ná utopie. Ale popsal to naprosto přesně. Vysokorychlost ní mobilní připojení, chytré telefony, multimédia, televize přes Internet. Všechno to, co tvoří dnešní Internet tam je. Jsou lidé, kteří vidí dopředu hodně daleko a hodně přesně. A myslím, že se dá i dost dobře odhadnout, kteří lidé to jsou.

Zkuste si to zainvestovat doma,možná dostanete i dotace?

"Blesků" bych se nebál. Připojování i odpojování probíhá bez napětí a až poté co si auto popovídá s nabíječkou. Spíš si umím představit např. požár při vyšším přechodovém odporu v zásuvce. Ale snad tam budou ochranné prvky jako měření teploty.

 ;D ;D ;D ;D OK, Dostal jste mě, byť šlo spíš o řečnickou otázku a cca....  . Mít možnost tak vám dám s radostí bod  (jednicka)

Souhlasím s Vámi Pane kolego,pouze bych přenesl benefit nabíjení v práci na noc kdy stále je menší spotřeba na domáctnost prostřednictví m distribučních společností,ráno nabito,do práce, špička,odpoledne domů,nabíjím dle režimu povoleného distribuční společností,Mohu přidat solár...dodává m... myslím že nový model energetické soustavy se vypracuje sám.
Největší problém jsou nyní výkyvy mezi dodávkou a poptávkou,snad bateriová úložiště?
Snad se dočkáme i HE3A.Přenosy z větrných a solárních el.zaměstnávaj í soustavu dost,přebytky do nabíječů?

V tom je zakopaný onen pes, dotace na něco co vlastně bez nich nikdo nepotřebuje.
To v té přidělovací komisi nemaj volnou židli pro průměrného počtáře který tuší co je to kWh?

   Když to tady tak čtu, tak začínám mít pocit, že se dostaneme do situace, jako v USA. Před každým  domkem trafostanice. Uvažované nabíječky běžné DT zatíží téměř na maximum.

TESLA - výrobce elektromobilů by měla otevřít továrnu v ČR!
Že by se u nás vyráběli?? :(

Tak znovu. Rychlonabíječk y o výkonech desítek a stovek kW nejsou určeny a ani nejsou potřeba pro domácí dobíjení. Pro průměrný denní nájezd 50km stačí 5-10kWh podle toho o jaké auto se jedná a kudy a jak se se jezdí. Takže stačí denně dobíjet 1,5-3h z běžné 1f 16A zásuvky.

(Zároveň si všimněte, že jde o energii, kterou je velmi reálné po docela velkou část roku vyrobit z poměrně nevelkého počtu solárních panelů na střeše domu. Takže ta nabíječka o které tady byla původně řeč má ve své podstatě smysl. Pouze je zbytečně předimenzovaná a ekonomicky je to nesmysl. Ale možná jde jen o informační šum a účel je jiný než uváděný. Jejich stránky jsou nefunkční, takže těžko říct jak to je.)

Tak znovu, jak dlouho a jak výkonným panelem musím dobijet domácí baterii, abych po jejím přelití do auta ujel 300km?

Já přece nemluvím o jednorázovém nabíjení z nuly na plnou kapacitu. Mluvím o tom, že je reálné pokrýt solárem docela zajímavou část běžného provozu. (Ponechávám stranou, že momentálně to obecně není ekonomicky výhodné.)

Musím říct, že mě tento způsob diskuse docela mrzí. Každou chvíli sem někdo něco plácne aniž by si předem ověřil fakta. Já se snažím argumentovat konkrétními čísly a definovat podmínky, za kterých ta čísla platí. Nejsem neomylný a hlavně nejsem v oboru odborník, pouze mě téma hodně zajímá, tak se snažím co nejvíce v problematice zorientovat. Proto bych očekával, že třeba ta čísla a podmínky někdo zpochybní nebo opraví. Nebo napíše vlastní, skutečné, argumenty proč to či ono není možné. To by byla diskuse, která by byla přínosná. Místo toho se konkrétní údaje přejdou mlčením a plácne se další "argument". Je to škoda. Zrovna toto fórum má vzhledem k odbornosti diskutujících potenciál pro věcnou diskusi, přesto je téma elektromobilit y dlouhodobě na úrovni hospodské debaty. Nechápu to.

Je tomu cca 4 roky co jsem prodal svuj elektroskůtr. Zkušenosti s elektro přemistovadli viz můj příspěvek ve vlákně https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,30792.0.html.  Skůtr se mnou mohl vážit cca 220kg a na 100km potřeboval 4,2kWh, takže skutečně na 50km je reálná spotřeba 20kWh, problém je v tom, že zatím jsem neviděl akumulátor kterému by se nezkracovala životnost při rychlém nabíjení.

Takže otázka není v tom, že umím rychle nabíjet, ale jak nabíjet a udržet životnost bateríí na deklarovaných parametrech, to je ta hlavní otázka.

Osobně bych viděl hlavní problém v tom, že čím rychleji (větším proudem) budu nabíjet, tím kratší životnost baterek bude. Takže pokud někdo bude tvrdit, že umí rychle nabíjet hned bych se ptal co na to říkají baterky.
Nejsem specialista na baterky, ale určitě se chodí i borci od UPS případně DC rozvaděčů, kteří danou problematiku určitě znají a mohou tady popsat úskalí velkých nabíjecích proudů u baterek.

A to je přesně ten hlavní problém supernabíječky .

Obecně vzato, je vhodné nabíjet pokud možno co nejčastěji, aby se akumulátor nevybíjel na doraz, tak se dosáhne nejvyšší životnosti a přenesené kapacitě.

Nehledě na to, že by se neměl překračovat nabíjecí proud.

Prozatím, si myslím že mají smysl nějaké vozítka nebo skůtry s odlehčenou hmotností na pojíždění městem. To ostatní se zatím nerentuje.


 

Tato data vypadají celkem solidně.

https://fdrive.cz/clanky/vyzkouseli-jsme-jak-dlouho-se-nabiji-elektromobil-vysledek-vas-mozna-prekvapi-2533 (https://fdrive.cz/clanky/vyzkouseli-jsme-jak-dlouho-se-nabiji-elektromobil-vysledek-vas-mozna-prekvapi-2533)

http://www.hybrid.cz/dva-roky-s-elektromobilem-peugeot-ion-30-000-km-za-4368-kc (http://www.hybrid.cz/dva-roky-s-elektromobilem-peugeot-ion-30-000-km-za-4368-kc)

Na toto téma je docela zajímavé čtení na blogu firmy Tesloop, která Teslám dává pěkně zabrat. Viz např.:


(https://www.tesloop.com/blog/2018/7/16/tesloops-tesla-model-s-surpasses-400000-miles-643737-kilometers (https://www.tesloop.com/blog/2018/7/16/tesloops-tesla-model-s-surpasses-400000-miles-643737-kilometers))

Osobně by mi 194.000 mil (300.000 km) asi stačilo do konce života. Počty cyklů mají zjevně zvládnuté i při opravdu neurvalém zacházení, ale je otázka jakou roli bude hrát degradace vlivem stárnutí.

Ano, ale pokud se jimi prokopeš, jsme opět na dotacích neboli okrádání nezůčastněných .

To se jim to jezdí levně statisíce km, když Elon ve slabé chvilce dal na model s 85 kWh baterkou záruku neomezenou kilometry  :D

Ale vždyť se odborně ptám....
Řekněme že budu mít na střeše 50m 2  panelů, jak dlouho budou tyto nabijet při současném počasí baterii tak abych elektromobilem ujel 300km.
Nijak nerýpu, prostě to neumím spočítat.

OK. Tady je největší problém definovat současné počasí. Mám doma meteostanici, která měří solární radiaci. Na stránkách ČHMU lze získat informace o solární radiaci v Praze ze včerejška. Hodnoty se docela shodují a říkají, že po dobu 3hod byla průměrná intenzita solární radiace asi 200W/m²,  jinak to bylo do 100W/m²,  takže to zanedbám. Teď když to píšu, tak mi to také ukazuje +- 200W/m². Tak snad můžeme připustit tuto hodnotu. Ale pokud má někdo lepší statistiky, tak ať to prosím upraví, myslím, že je to příliš optimistické.

50m²*200W/m²*3h = 30kWh je energie dopadající na panely za den.

Účinnost panelů počítejme běžných 18%,  za den vyrobíme 5,4kWh.

Budeme nabíjet 2x (aku v solárním systému a pak v autě). Budu tedy počítat 2x s účinností 90%,  celkově zaokrouhleně 80%. Do auta za den dostanu 4,32hWh.

Průměrná spotřeba dobře udělaného středně velkého elektromobilu je asi 15kWh na 100km. Denně tedy nabijeme na necelých 30km a na 300km budeme nabíjet víc než deset dní.

Predpokladajme priemerný ročný dopad žiarenie na 1m2 3500Wh/deň na m2 ( líši sa od polohy a obdobia od 1110 január  do 5600 jún ,  priemer za rok cca 3500). Predpokladajme mercedes medzi panelmi s účinnosťou 17% - monokryštál + účinosť premeny a uskladnenia 90%. Z 1m2  a dostaneme cca 0, 55 kWh denne z 1m2. Z 50 m2 →27,5 kWh . Ale v zime skoro kulové v lete viac. 100kWh akupack sa teda nabije za 4 dni ( priemerne ) a môžete odjazdiť tých 300km. V zime ak svieti Oskar 12 dní a viac. V lete ak nie je príliš teplo 2- 2,5 dňa.  Ak nesvieti, Treba Teslu tých 300km tlačiť.

 

Máte pravdu, těch 18% jsem přestřelil, to je "běžná maximální" účinnost. Takže to bude o něco horší.

Áno a to ešte nikomu nepovedia, že degradácia panelov je pomerne rýchla. Zo skúsenosti po roku prevádzky 2%. A začína sa nie na 100% výkonu ale obvykle na nejakých 97,5 98,8%. A potom každý rok tak 0,43%. A to často neberú do úvahy PID (Potential Induced Degradation) čo je degradácia výkonu fotovoltaickýc h článkov vyvolaná rozdielom potenciálov voči zemi. Táto zmena je síce reverzibilná ale nik to nikomu nepovie a užívateľ na to ani nepríde.
Taká menšia lotéria.
Viac tu :   https://cs.wikipedia.org/wiki/Potential_induced_degradation

Tudíž koncem léta by měl mít emobilista doma zásoby v bateriích na zimu cccca 2000kWh?

Biznis plán výrobcov je často založený na predaji bazmegov laikom.  :)  Ono to ale nebude asi tak celkom horúce. Celé je to len také  PR. 99% bude aj tak riešené z distribučnej siete, len potom je to celé nanič. "Fundované články" v okrajových médiách ale z toho spravia bombu a vyčíslené úspory položia majiteľov baterkových áut do kolien. Aj Envox svojho času mieril do nebies skrz úspory

No jestli za rok najezdí 30-40.000 km, tak by to bylo tak akorát. Jenom by ta baterkárna stála víc než rodinný domek  :D

Výkon FVE  nemusíte počítatat. Jestli se mi podaří, tak tady je graf 15 minutového výkonu FVE o výkonu 107 kW. Umístění Praha, samozřejmě optimální sklon a umístění, stáří asi 7 let. Vyrábí v průměru ročně 944,82 kWh z instalované 1 kWh.

Ano, v našich podmínkách generuje instalovaný 1 kW_p při fixní montáži a optimální orientaci/sklonu cca 1000 kWh ročně.

Ne, koncem léta by měl mít emobilista doma zásuvku.  ::)


Díky, přesně toto jsem několikrát hledal a nikdy nenašel. Neměl byste to i ve formě tabulky?

 ;) ve formě 15 minut. Má to 35039 řádků  ;). Ale je to moc velký a nejde to jak příloha.
Máte to v emailu.

Velmi děkuji za poskytnutí reálných dat. Pomocí nich se dá zpřesnit můj předchozí výpočet. Musím říct, že jsem výsledem docela překvapený. Sice stále nechápu k čemu je tento výpočet dobrý, ale když po tom pan Hudec touží...  ;)

Za "současné počasí" jsem se rozhodl vzít prosinec a leden, tedy nejhorší dva měsíce. Průměrná denní výroba elektrárny pana Křemena byla v tomto období 75kWh.

Z dat jsem pochopil, že instalovaný výkon je 117kW_p,  tady pan Křemen píše 107kW_p,  budu brát méně příznivou hodnotu 117kW_p. Dále budu předpokládat, že použité panely mají výkon 275W_p a plochu 1,6m²,  celkem tedy 425 panelů o ploše 681m². (Trefil jsem se přibližně?)

Plocha 50m² tedy v zimním období průměrně denně vyrobí 75/681*50=5,5kWh. Po započtení 20% ztrát při nabíjení jsme na 4,4kWh.

Potřebných 45kWh tedy vyrobíme za 10,2 dne, což se od mého předchozího výsledku liší o 2%. :o Takže z toho plyne, že jsem buď měl opravdu kliku při odhadu výchozích hodnot, nebo jsem někde udělal chybu.

A pro zajímavost ještě několik čísel bez detailního výpočtu:

V období duben až srpen, tedy v období s nejvyšší výrobou (denní průměr naší 50m² elektrárny 36,7kWh) by stačilo nabíjet 1,5 dne.

Na denní nájezd 50km by v období duben až srpen stačilo dobíjet 0,25 slunečního dne. Pokud bych za sluneční den počítal 8h, tak to znamená 2h.

Nebo můžeme říct, že na pokrytí denního nájezdu 50km by v tomto období stačilo 12,5m² panelů, tedy 8 panelů.

(Preventivně dodám, že chápu, že jde o průměry a v praxi je to mnohem složitější.)

Děkuji.
Chtěl jsem si ověřit jestli je provozování takového zařízení ekonomický nesmysl.

Je, to píšu od začátku. Pohřbívá to zejména cena akumulátoru do kterého se získaná energie dočasně ukládá. Jinak by se o přiblížení k nějakému ekonomickému smyslu, či návratnosti snad uvažovat dalo.

Z jednoho panelu 0,270kW_p za rok získáte 270kWh, při ceně 4Kč/kWh asi 1000 Kč. Deset panelů za deset let tedy vydělá 100tisíc Kč. Těch deset panelů bude při současných cenách stát kolem 40tisíc, takže zbytek instalace by při desetileté návratnosti musel být za 60tisíc (což není zcela nereálné). Ale předpokládalo by to 100% využití získané energie (což není zcela reálné). (Přepočteno na kilometry elektromobilu je to asi 14tisíc ročně ale já spíš uvažuju o obecném využití.)

Samozřejmě jde o hrubý výpočet. Není v něm zahrnuta např. degradace panelů, ale na druhou stranu ani předpokládaný růst cen elektřiny. Pro mě je ale důležité, že to není zas tak strašně dávno, co mi u podobných výpočtů vycházela návratnost několikanásobn ě překračující životnost panelůl.