Jaká je spolehlivost zásuvek s clonkami ?

[Jiří_Hrubý]

.



Dcerka 2.5 roku mi před chvílí našla vzorek šroubku v peněžence a protože je kutil jako táta kterého vidí pořád něco dělat tak ho vzala a společně s dřevěnou paličkou na maso ho začala zatloukat do zásuvky.

Hmm, jakákoliv ochrana, krom odpojení od sítě a zajištění, se dá překonat.
Kolem 4 let jsem šroubovákem páčil takový ty krytky proti dětem a taky úspěšně. A taky mě to koplo.
Z toho vyplývá, že chcete-li to řešit definitivně, máte možnost buď důsledně hlídat dítě a jak se začne hrabat v zásuvce proplesknout, nebo vypínat nevyužívané okruhy, nebo úplně zaslepit dostupné, nevyužívané zásuvky. Na druhou stranu, jestli to malou opravdu koplo, už si to bude pamatovat.

Bezpečnostní prvky mají určitou schopnost průserům předcházet, po překonání jejich limitů, následuje přirozená selekce. V přírodě to tak funguje miliony let, jen lidstvo je poslední dekádu-dvě nějak čím dál víc outlocitné a snaží se chránit i neuchránitelné za jakoukoli cenu.

[Jan Šus.]

Když bylo synovi cca 3 roky, taky strčil hřebík do zásuvky a dostal ránu. Samozřejmě starý byt, tak žádný chránič nevypnul. Od té doby jsme doma nepotřebovali žádnou krytku zásuvky, protože se jich bál jak čert kříže. Dnes je mu 32 let a pořád má obavu, když má udělat nějakou drobnost v oblasti elektřiny. Je to stejné, jako když se dítě spálí o kamna, 100x můmůžeš říkat, že to pálí a dokud se nespálí tak si nebude dávat pozor. Nový dávám většinou tanga se clonkama, v dílně jsme měl obyčejný se clonkama z Lidlu, po měsíci jsem odšrouboval všechny krytky a vylámal ty clonky pryč, protože zasunout vidlici do některých byl obrovský problém.

[Václav Třetí]

Bezpečnostní prvky mají určitou schopnost průserům předcházet, po překonání jejich limitů, následuje přirozená selekce. V přírodě to tak funguje miliony let, jen lidstvo je poslední dekádu-dvě nějak čím dál víc outlocitné a snaží se chránit i neuchránitelné za jakoukoli cenu.

Moje maminka za I. republiky jezdila na prázdniny do pohraničí, kde měli v sousedství 19 dětí. Byla to pila uprostřed lesů. Když se tam dostala po létech, až po II.WW, tak dospělosti se dožila méně než polovina z nich. Jedno dítko zemřelo na zápal plic v zimě, kdy napadlo  jeden až dva metry sněhu, doktor byl až ve vzdáleném městě a nebylo jak se k němu dostat (a nebyl ještě penicilin),  jiné nepřežilo ,  když se na něj svalily klády. Největší škody na této rodině ale nadělala válka. Rod zůstal zachován jen počtem potomků, někteří přežili. Dnes je mnoho rodin, které mají jen jedno dítě, přitom prostá reprodukce vyžaduje dvě děti, tři děti jsou již zázrak. I my s manželkou jsme byli s pěti dětmi už před mnoha léty "divní". Dnes je tedy dítě daleko cennější a proto se chováme opatrněji. Tehdá byl život drsný a s komplikacemi a ztrátami se tak nějak podvědomě počítalo. Svět se mění a tomu se je třeba přizpůsobit. Tehdá byly ženy schopné porodit více dětí v horších podmínkách a přesto úspěšně. Dnes je také, bohužel, dost maminek, které ani nemohou (nebo by neměly) mít více dětí ze zdravotních důvodů.

[Milan Hudec]

Peklem jsou clonky prodlužováků na stavbách, dle "nové" normy musí být.
Pokopaných dělníků přibývá s tím jak se snaží kouslé clonky rozhýbat....
Dobroserství normotvůrců dostalo opačný bezpečnostní efekt.

[Jiří_Hrubý]

Dnes je mnoho rodin, které mají jen jedno dítě, přitom prostá reprodukce vyžaduje dvě děti, tři děti jsou již zázrak....

Matematicky je to samozřejmě fakt, z tohoto úhlu pohledu je opatrnost pochopitelná, ale nesmí se stát schýzou.
Prvotní příčiny jsou úplně jiném nastavení společnosti (studium zbytečných oborů na dvou vš humatitních a podobných do 30, pak shánění uplatnění, finanční zajištění a najednou je čtřicítka na krku, do toho digitalizace v oblasti mezilidských vztahů a na problém je zaděláno. A je toho víc.)
Celkově však populace stoupá díky podpoře rozvitutých zemí, zemím rozvojovým a pak snadno nejsou peníze na bezůročné a nenávratné půjčky, za které kdysi nebylo problém zajistit bydlení pro rodinu a nestresovat se co nejlepší kariérou pro splacení hypotéky.

[Václav Třetí]

Ano, svět se mění a je otázka, zda k lepšímu. Požadavky na vzdělání jsou čím dál vyšší, ovšem na různé posty se přijme vysokoškolák z jakéhokoliv oboru - takže k čemu to je dobré? Mám známé, kde dítko vystudovalo VŠ a pak prohlásilo, že to dělat nebude (také nějaký podezřelý studijní humanitně-sociální obor)  a šlo studovat na další školu! Kdy bude hotové? Řádově ve 30 létech. Dnes si to mladí neuvědomují, ale tento promarněný čas jim bude chybět. V zakládání rodiny, v karierním růstu nebo rozvíjení firmy, v zajištění potřebného "blahobytu" pro rozvoj rodiny a nakonec i v odchodu do důchodu.

 S vyšším věkem zakládání rodiny souvisí i zdravotní problémy matek prvorodiček a horší plodnost mužů - tedy méně dětí. Dále dnešní mladí si chtějí nejprve užít svobodu cestování a děti by si nejraději pořizovali až před důchodem.

Populace možná stoupá, protože populace rozvojových zemí roste strmě díky jednoduššímu světu, ve kterém žijí. Pak zahlédnou v TV, že se někde jinde žije lépe a na dluh společnosti a snaží se tam natlačit. Teď je otázka jakým budou přistěhovalci a jejich děti přínosem pro společnost.

 Další známý, dnes 80. letý pán, se kvůli tomu, že se jeho dcera vdala za Araba, raději odstěhoval z domu, který mu patří. Arab je vzdělaný a zpočátku se choval "evropsky",  s postupem času v něm zvítězila genetika a vychování z mládí. Dnes vládne rodině dost despoticky. Mají tři nezvladatelné děti a když tomu známému zemřela manželka (ona to byla rázná žena a Arab se jí asi bál),  tak se odstěhoval na chatu a posléze si sehnal partnerku s bytem a léto tráví společně na chatě a zimu v bytě . Dceru s manželem a vnoučaty navštěvují jednou ročně na Vánoce.

[Fuk Tomáš]

… půjčky, za které kdysi nebylo problém zajistit bydlení pro rodinu…

To by mne zajímalo, kdy že to bylo. Když jsem zakládal rodinu já (před 45 lety),   tak to byl, na rozdíl ode dneška, problém kardinální.

[Jiří_Hrubý]

Já to nepamatuju, na druhou stranu takový chalupy stojí. Velký podniky dávaly půjčky zaměstnancům, podmíněné setrváním u podniku třeba 10 let a pak ty novomanželský, to už měli i moji rodiče, takže to existovalo určitě.
Chalupa vyšla začátkem 80. let známýho na 160 kKč a větší část byla z těch půjček. O tomhle by museli napsat víc ti, kteří od podniků ty půjčky měli.

[Fuk Tomáš]

Problém nebyl v penězích, ale v tom, že nebyly volné byty, a získat nějaký byla letitá anabáze.

[Miroslav Minařík]

Peklem jsou clonky prodlužováků na stavbách, dle "nové" normy musí být.
Pokopaných dělníků přibývá s tím jak se snaží kouslé clonky rozhýbat....
Dobroserství normotvůrců dostalo opačný bezpečnostní efekt.

Milane, souhlasím, že některé prodlužky s vícepsy jsou s těma clonkama v podstatě nepoužitelné. ovšem zastal bych se normotvůrců. Jedna věc je technické doporučení, což je norma a druhá věc je technické provedení které se snaží být s technickým doporučením v souladu.

Stejně jako jinde (třeba u hromosvodů) se mnoho výrobců snaží vyrobit něco aby se "vlk nažral a koza zůstala celá". Pak stačí jeden přiblblbý digitální marketér jehož jediným cílem je nakoupit "levnější než nejlevnější"!

Osobně clonky považuji za vhodnou zábranu i když když chci měřit přítomnost napětí, musím vyvinout větší dovednost :-(

[Milan Hudec]

Mirku, nikdo opravdu nikdo, kdo poznal prach/bordel/bláto stavby se současnou znalostí mechanismu clonky nemůže tuto kombinaci předepsat.

[Miroslav Minařík]

Mirku, nikdo opravdu nikdo, kdo poznal prach/bordel/bláto stavby se současnou znalostí mechanismu clonky nemůže tuto kombinaci předepsat.

Mno .... myslím, že "prach/bordel/bláto stavby" znám velmi dobře. Strávil jsem v tom několk roků. A kupodivu právě někdy z let 1991-92, kdy jsem osciloval po Německu, mám doma jednu špůlku. Ta má clonky taky a světe div se, je funkční dodnes! Samozřejmě s těmi atrapami, co se prodávají dnes je to nesrovnatelné. Rád ti ten exemplář ukážu, je na zahradě v neustálé permanenci! :-)

[Václav Třetí]

Pro měření v zásuvkách s clonkami je nejjednodušší použít revizní přístroj se zkušebním kabelem a vidlicí. Pro měření multimetrem je nejjednodušší udělat si přípravek z dalších (dokoupených) zkušebních šňůr odstraněním zkušebních hrotů a namontováním běžné vidlice. Dodávanými zkušebními hroty se nejlépe měří na DPS, překonat s nimi clonky je pomalé a kolikrát se clonky poškodí zapíchnutím hrotů do plastu. Poměrně dobře lze odsunout clonky klasickými banánky. To je však činnost vhodná jen pro nás staré dědky, protože s tím máme zkušenosti. Starší měřící přístroje Metra bývaly vybavené zkušebními kablíky osazenými banánky a to včetně přístrojů pro měření a revize v běžné síti (PU 110, PU 130, PU311). Někomu se to bude zdát nebezpečné, ale nepamatuji žádný (alespoň přiznaný) incident. Bývali jsme opatrnější a stále nám nezvonil mobil v kapse... Dnešní zdánlivá bezpečnost mnoha výrobků otupuje pozornost a opatrnost.

Ještě musím dodat, že před časem jsem se potkal s "odborníkem",  který měl svoje speciální řešení na problémy s clonkami. Měl upravený vrták o průměru asi 5,5mm, kterým clonky provrtával. Aby nepoškodil kontakty zásuvek, vrták měl vybavený dorazem, aby provrtal pouze clonku. Zásuvky nemusel ani rozebírat. Tomu se dá říkat pásová výroba zásuvek s clonkami bez clonek.

[Jan Franěk]

... Dodávanými zkušebními hroty se nejlépe měří na DPS, překonat s nimi clonky je pomalé a kolikrát se clonky poškodí zapíchnutím hrotů do plastu. Poměrně dobře lze odsunout clonky klasickými banánky. To je však činnost vhodná jen pro nás staré dědky, protože s tím máme zkušenosti. .............

Moje zkoušečka má přídavné "kulaté" hroty, které mohu rychle našroubovat na "ostré" hroty.  Ty jsou standardně uloženy  v pouzdře na měřící šňůře. V posledních cca 8-10 letech je to standardem kvalitnějších zkoušeček. Měla to jak předchozí FLUKE T150, tak nynější BEHA 2100-GAMMA-PRO.
 

Nicméně je využívám opravdu minimálně. Bez problémů měřím zásuvky s clonkami i ostrými hroty. Stačí troška cviku. Jinak při revizích je adaptér samozřejmě jasnou a rychlou volbou, kdy to šetří mnoho času a usnadňuje měření.

[Jan Franěk]

Ještě bych doplnil že oba zmíněné typy zkoušeček mají možnost spojit vlastní zkoušečku s měřícím hrotem na kabelu tak, že oba hroty pak přesně pasují do zdířek zásuvek. Jsou tak obdobou klasické šňůrové vidlice   a není potřeba vytvářet žádný adaptér    JE to patrné i z přiložených fotek

Tuto možnost upevenění hrotů, včetně přídavných "kulatých" hrotů má i má další zkoušečka BEHA Delta

[Václav Třetí]

Mám také podobnou zkoušečku Kyoritsu KEW1700 s možností zasunout druhý hrot do držáku, dokonce na dva způsoby, rozteč hrotů je pak 19 (naše a Schuko) a 17mm.

[Pavel Čermák]

Tuto možnost upevenění hrotů, včetně přídavných "kulatých" hrotů má i má další zkoušečka BEHA Delta

Tak tuhle jsem si koupil a velké zklamání: hroty mají tak mizerné upevnění v těle zkoušečky, že sa po několika použitích ulomí. No a oteřené kleště? nasunutí na vodič do správné polohy je daleko složitější a nepohodlnější, než použití klasického klešťáku. A přepínání rozsahů je kapitola sama pro sebe.
Měl jsem Metrela a byl daleko uživatelsky příjemější, takhle mám dost drahou prozváněčku.
(no a dobrá je ještě na pořadí fází-je to dobře vidět oproti typům s doutnavkou)

[Jan Franěk]

Tak tuhle jsem si koupil a velké zklamání: hroty mají tak mizerné upevnění v těle zkoušečky, že sa po několika použitích ulomí. No a oteřené kleště? nasunutí na vodič do správné polohy je daleko složitější a nepohodlnější, než použití klasického klešťáku.

Upřímně řečeno taky mne moc neoslovila a mám ji jen jako doplněk. NIcméně to bylo o chlup lepší než stejná FLUKE. Standardně používám k plné spokojenosti Gammu