Uzemňovat či neuzemňovat svorku PEN v HDS?

[Dominik Rafaj]

Na fasádě rodinného domu, který je v rekonstrukci, je HDS napájená horním vedením, měl bych spojit svorku PEN v HDS s novým obvodovým uzeměním domu? Podle ČSN 33 2000-5-54 ed.3 čl. NA 12.4.2 bych měl jelikož je vzdalenost mezi uzeměním a silovým zařízením menší než 5m.
Vodič PEN bude uzemnět v hlavním rozvaděči přez svorkovnici MET v místě rozdělení sítě TN-C-S.
 Pomůže mi tohle někdo rozlousknout, dovysvětlit?    

[Milan Hudec]

Na fasádě rodinného domu, který je v rekonstrukci, je HDS napájená horním vedením, měl bych spojit svorku PEN v HDS s novým obvodovým uzeměním domu? Podle ČSN 33 2000-5-54 ed.3 čl. NA 12.4.2 bych měl jelikož je vzdalenost mezi uzeměním a silovým zařízením menší než 5m.
Vodič PEN bude uzemnět v hlavním rozvaděči přez svorkovnici MET v místě rozdělení sítě TN-C-S.
 Pomůže mi tohle někdo rozlousknout, dovysvětlit?    

Pokud jsem správně pochopil, tak obvodový zemnič bude z části sloužit coby paralelni vodič PEN?
Což se tak rozdělit do S již za EM?
Není nad to si k tomuto sednout na kafe přímo na místě činu, zdánlivě jednoduchá otázka má mnoho dalších niancí, které vidí jen odbornik.

[Jiří Schwarz]

Někdy je obrázek lepší než spousta slov.

Ono tam je dobré zohlednit kde a jaké budou ochrany proti přepětí

[Pavel Horský]

Říkám si, z jakého důvodu bych měl posilovat ochranu distribuční sítě mým majetkem?
Přizemnění distribuce nechte na distribuci a vy si velice správně nechte přizemnit bod rozdělení soustavy v hlavním rozvaděči vašeho domu.

[Milan Hudec]

Říkám si, z jakého důvodu bych měl posilovat ochranu distribuční sítě mým majetkem?
Přizemnění distribuce nechte na distribuci a vy si velice správně nechte přizemnit bod rozdělení soustavy v hlavním rozvaděči vašeho domu.

Nojo, ale ta distribuce bude posílena stejně, jen o pár metrů dál v hl.rozv.

[Radim Strycharski]

Podle ČSN 33 2000-5-54 ed.3 čl. NA 12.4.2 bych měl jelikož je vzdalenost mezi uzeměním a silovým zařízením menší než 5m.  

Článek NA 12.4.2 pamatuje na případy, kdy vedle sebe v zemi existují dvě různá uzemnění nijak nespojená. Pokud by se dostala vzájemně blíž než 5 m, tak se mají spojit.  To není váš případ. Vy máte z distribuce přiveden vodič PEN, který si přivádíte do domu a následně z něj vytváříte vodiče PE v koncových obvodech. Všechny tyto vodiče jsou vzájemně spojeny a tím i případná uzemnění na trase včetně třeba bodu rozdělení TN-C-S nebo zemniče hromosvodu domu (zpravidla se k tomu využije jeden a ten samý zemnič domu).

[Pavel Horský]

Nojo, ale ta distribuce bude posílena stejně, jen o pár metrů dál v hl.rozv.

To máš samozřejmě pravdu, ale proč to připojovat do jejich vlastnictví, kterým přípojková skříň (HDS) bezesporu je. Jak by ses koukal z pozice drážáka na to, kdyby se vám nějaký baráčník připojil se svým zemničem na součást vaší soustavy ve vašem zařízení?
Asi nic moc, že?
Pro mě je distribuce samostatným celkem, který mě při návrhu elektroinstala cí zajímá jen co do hodnot jejich sítě, ale abych navrhl propojení soukromého zemniče s jejich, to určitě ne. A nebo ano, ale museli by se finančně podílet stejně tak, jako to chtějí v opačném případu po ostatních smrtelnících.

[Jiří_Hrubý]

Na fasádě rodinného domu, který je v rekonstrukci, je HDS napájená horním vedením, měl bych spojit svorku PEN v HDS s novým obvodovým uzeměním domu? Podle ČSN 33 2000-5-54 ed.3 čl. NA 12.4.2 bych měl jelikož je vzdalenost mezi uzeměním a silovým zařízením menší než 5m.
Vodič PEN bude uzemnět v hlavním rozvaděči přez svorkovnici MET v místě rozdělení sítě TN-C-S.
 Pomůže mi tohle někdo rozlousknout, dovysvětlit?    

HDS je součástí přípojky, spadá tedy pod PNE.
Není-lí uzemněna, zřejmě jsou splněny podmínky vzdálenosti a netřeba se tím zabývat.

Jenže PEN jakéhokoli objektu s uzemněním, stejně pomáhá vylepšit RB.

Prakticky je rozumnější uzemnění HDS realizovat, je-li k tomu příležitost, z prostého důvodu. Odchozí PEN je majetkem odběratele a čas od času se stane, že se vyhřeje ve spoji, nebo je poškozen třeba při zateplování.
Uzemnění HDS na společné uzemnění je zdvojením PEN HDV a zároveň jeho odlehčením.
Na první pohled pochybná pomoc distribuci, na druhý zvýšení provozní bezpečnosti vlastní instalace.

A takový zvláštní nešvar poslední doby, kdy se ve smyčkových HDS v developerské zástavbě, objevují AlMgSi či FeZn dráty…

[David Hruda]

Připojovací podmínky EGD, strana 4, článek 1 Úvod:
Uzemnění související s elektroinstala cí objektu nesmí být uvažováno a instalováno do kabelové
přípojkové skříně.

[Milan Hudec]

To máš samozřejmě pravdu, ale proč to připojovat do jejich vlastnictví, kterým přípojková skříň (HDS) bezesporu je. Jak by ses koukal z pozice drážáka na to, kdyby se vám nějaký baráčník připojil se svým zemničem na součást vaší soustavy ve vašem zařízení?
Asi nic moc, že?
Pro mě je distribuce samostatným celkem, který mě při návrhu elektroinstala cí zajímá jen co do hodnot jejich sítě, ale abych navrhl propojení soukromého zemniče s jejich, to určitě ne. A nebo ano, ale museli by se finančně podílet stejně tak, jako to chtějí v opačném případu po ostatních smrtelnících.

To bych nedělal pro energetiku, ale pro sebe.
Nechci aby mým PEN mezi elektroměrem a rozvaděčem/MET tekl zbytečně proud při např.přechodak u na PEN u "souseda".

[Jiří_Hrubý]

Připojovací podmínky EGD, strana 4, článek 1 Úvod:
Uzemnění související s elektroinstala cí objektu nesmí být uvažováno a instalováno do kabelové
přípojkové skříně.

Obdobně to je u konkurence, ovšem vylepšení odfláknutého zemniče penem ze sítě, je pro některé jedince velmi lákavé, když už tam je ten výkop od měření do objektu.

Jen ještě podotýkám, že diskuse je k HDS na konci vzdušné přípojky na objektu.
V tomto případě se parazitování na penu distribuce může vymstít jeho upálením v HDS či místě odbočení. V případě kabelových HDS i poškozením okolních objektů, či samotné DTS.

[Jan Bocek]

Uzemňovat či neuzemňovat svorku PEN v HDS?

Tuto otázku jsem řešil  v roce 1965 s ředitelem oblastní správy tehdejší ROZ.

V malém městě do 5000 obyvatel se začala provádět rekonstrukce distribuční sítě. Rušily se pojístky na sloupech a RD se osazovaly HDS. A novinkou bylo, že přívody do HDS se udělály trojfázové. Až po HDS vše prováděla firma rozvodných závodů.
A protože jsem měl 25 roků a vystudovanou průmyslovku v oblasti energetiky, založil jsem malinkou firmičku se 3-4 pracovníky pod hlavičkou Technických služeb MNV. A začali jsme provádět práce od HDS po elektroměry a případně nové celé instalace. Práce mimo hlavní úvazek.     A protože se tehdy žádné revize neprováděly, ale muselo se žádat o "povolenku k připojení" v případě rozšíření s 1F na 3F. A tu vydávali pouze pověření pracovnící rozvodných závodu. Přijel ředitel a hned u první HDS se ptá, kde máš uzemnění?
Odpovídám, ale před barákem je sloup s FeZn uzemněním.
Podívej mladej ( já 25 on 50) u každé HDS bude uzemnění páskem FeZn s deskou....ale v ČSN je uvedeno, že...... jseš mladej a nechápeš, že sousede se budou hádat u jednoho ano a u druhé ne. Deska FeZn s 10 m páskem stala tehdy 157 korun, jistič 16A  stal 39 korun.
Prostě všude bude uzemnění v každé HDS, je ti to jasné?
Ano, je mi to jasné.

Já vím, časy se změnily, ale zákon pana Ohma pořád zůstává a stejně i ostatní zákony v elektrotechnic e. Jen ty ČSN se trochu změnily.

Pro znalce problematiky jsem to napsal jen pro odlehčení a jako vzpomínku, že jsme ten "problém"  řešili již před šedesáti léty. Ale tehdy nebyl MT ani InterNet ani Elektrika web.

[Jan Franěk]

Na fasádě rodinného domu, který je v rekonstrukci, je HDS napájená horním vedením, měl bych spojit svorku PEN v HDS s novým obvodovým uzeměním domu? Podle ČSN 33 2000-5-54 ed.3 čl. NA 12.4.2 bych měl jelikož je vzdalenost mezi uzeměním a silovým zařízením menší než 5m.
Vodič PEN bude uzemnět v hlavním rozvaděči přez svorkovnici MET v místě rozdělení sítě TN-C-S.
 Pomůže mi tohle někdo rozlousknout, dovysvětlit?    

V tom článku se píše, že pokud je vzdálenost zemnění hromosvodu objektu a zemnění silového zařízení větší než 5m......

Bavíme se těchto zemničích, nebo o něčem jiném?

Mám pocit že dotaz nebyl správně položen a ........