Odstíní ocelová trubka bezpečně kabel křížící hromosvod?

[Josef Tomek]

Potřebuji pod bleskosvodem protáhnout tři kabely. Bohužel, stavebně to tak po letech vyšlo. Jak ty kabely ochránit proti tomu, aby do nich přeskočilo napětí od blesku?

Pomohlo by, když je dám do ocelové trubky? Viz foto. Pokud ano, je nutné tu trubku uzemnit? Nevím jak a kam... jestli k tomu bleskosvodu nebo udělat vedle druhou zemnící tyč a připojit ji na tu?

Nebo tím situaci naopak ještě mohu v nějakém ohledu zhoršit?

[Pavel Horský]

Použijte kabel CUI
https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Brozury/Publikace_2015/dehn-ochrana-pred-dotykovym-napetim-vodic-cui.pdf

[Milan Hudec]

Použijte kabel CUI
https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Brozury/Publikace_2015/dehn-ochrana-pred-dotykovym-napetim-vodic-cui.pdf

Nechtěls říci HVI?
Jsem zmaten

[Fuk Tomáš]

Je to ve výši horního konce ochranného úhelníku a revizní svorky, CuI by měl stačit. Tedy co se týče přeskoku.

[Milan Hudec]

No, beru tedy zpět spolu s omluvou Pavlovi Horskému, mýlil jsem se.
Ještě se optám, jak vodič spojujete pod zemí se zemničem (cu, přechod, koroze....)?

[Josef Tomek]

No, beru tedy zpět spolu s omluvou Pavlovi Horskému, mýlil jsem se.
Ještě se optám, jak vodič spojujete pod zemí se zemničem (cu, přechod, koroze....)?

Je to domek z 80. let, takže co je pod zemí dnes už nikdo neví. Koukal jsem na ten CUI, stojí to 7,5 tisíce za 3,5 m. Díky za tip, ačkoliv bych rád, tak ale to si dovolit nemohu. Vrátím se k dotazu s protažením kabelů skrz ocelovou trubku. Má to nějaký efekt?

[Jiří Schwarz]

Uzemňovací soustava je v provedení A nebo B?
Jak je tam udělané hlavní pospojování a vyrovnání potenciálů? Jak daleko je místo křížení od místa vyrovnání potenciálů?
Jsou tam nějaké ochrany proti přepětí?

Od toho se budou odvíjet rizika vašeho nesprávného řešení

[Josef Tomek]

K tomu bohužel nemám dost informací. Jestli to pomůže, tak takhle... domek je ca 10x10 m z 80. let. Jsou na něm dva svody, na protilehlých stranách domu. Ty vedou kamsi do země, ale jestli jsou pod zemí nějak propojené, to nikdo neví, dokumentace od domu už není. Z toho, co jsem viděl, když byla zemina trochu odkopána, tak bych si tipl, že asi nebudou. Na střeše propojené jsou k jedné společné tyči.

[Jan Franěk]

Bude to špatně bez trubky, i s kovovou trubkou. Správné a hlavně funkční navrhnuté řešení je pro vás drahé. Tak se to snad neprodraží v případě problému během bouřky. TO by stálo asi vaši rodinu mnohem, mnohem více.

[GDPR]

Tak nevim, ale vsichni tady mudrujete, tajemni jak hrad v Karpatech, ale proc by nesla pouzit trubka, to tu neobjasnil jeste nikdo. Zatim je jedinym argumentem “to nejde, protoze to nejde”. Pokud jde pouzit CUI, tak lze predpokladat, ze dostatecna vzdalenost je uz velmi mala, az zanedbatelna. A snad tady nechce nikdo tvrdit, ze ocelova trubka je mene odolna vuci vyboji/prurazu, nez plastova izolace CUI?

[Milan Jakeš]

Tak nevim, ale vsichni tady mudrujete, tajemni jak hrad v Karpatech, ...

Ony hromosvody snesou lecjakou lidovou tvořivost jen dokud do nich neuhodí. A úder blesku na našem území v současnosti není moc častý.

Popis vašeho domu je vcelku jasný, jak se dělaly hromosvody v 80. letech víme. Mé osobní doporučení (není podle současných norem ale to váš hromosvod taky ne) je najít pro kabely jinou cestu a dodržet od svodu vzdušnou vzdálenost alespoň 1,5m (máte co do činění s napětím nad 1MV při zemním odporu zemnicí soustavy do 10Ohm). Podlaha nebo strop to jistí v případě, že pro vedení není vhodná trasa ve stěnách.

Po vyučení jsem začínal jako elektrikář na stavbách, takže pro mne něco rozbourat a zas to pak dát do původního stavu není moc problém  .

[Milan Hudec]

Tak nevim, ale vsichni tady mudrujete, tajemni jak hrad v Karpatech, ale proc by nesla pouzit trubka, to tu neobjasnil jeste nikdo. Zatim je jedinym argumentem “to nejde, protoze to nejde”. Pokud jde pouzit CUI, tak lze predpokladat, ze dostatecna vzdalenost je uz velmi mala, az zanedbatelna. A snad tady nechce nikdo tvrdit, ze ocelova trubka je mene odolna vuci vyboji/prurazu, nez plastova izolace CUI?

Perfektně uzemněná trubka jistě pomůže, ale v jaké míře se neodvažuji tvrdit.
Což tak zbaběle utéct od problému protažením vedení v inkriminovaném místě vnitřkem budovy?

[Milan Jakeš]

Perfektně uzemněná trubka jistě pomůže, ale v jaké míře se neodvažuji tvrdit.

 

Jinak ale i to, co má zemní odpor třeba jen 0,1Ohm může být pro rázovou vlnu z blesku úplně nezajímavá cesta do země. Jednou jsem to zažil na EMC zkušebně, kdy si to vzala rázová vlna z generátoru místo po našem kabelu rovnou vzduchem do normou předepsané zemní roviny a všichni jsme z toho byli rázem bledí a se stojícími vlasy na hlavách 

[Jan Hájek]

A co tak udělat kolem vedení oblouček? Pokud by to bylo podle ČSN EN 62305, tak v této výšce u LPL III by to bylo ca 12-15 cm ve vzduchu a dvojnásobek v pevném materiálu.

Pokud je ale hromosvod udělán tak, že nahoře je spojený s vnitřkem a na konci svodů jsou samostatné zemniče nevalné kvality, tak je lepší za bouřky zavřít oči, pustit si do sluchátek hlasitě  pěknou hudbu a myslet na něco příjemného.

[Jiří Kantner]

proč ne trubka?  neuzeměná trubka nic neřeší, stačí si představit co s elektrostatick ým polem provede když se do něj vloží dutý válec jehož povrch můžeme považovat za ekvipotenciálu .
Uzeměná trubka má zase problém s kvalitou země, ke které bude uzemění připojeno. Prostě z hlediska bleskových proudů  to nebude stejný potenciál jako má třeba PE vodič uvnitř kabelu. Dielektrikcká pevnost kabelů CYKY se udává 2,5kV a to je sakra málo a vložení kabelu do trubky nic neřeší. Ten CUI kabel tu nenavrhovali kolegové jen tak z plezíru abyste měl kam ukládat peníze, Myslím že dielektrická pevnost tohoto kabelu je 100kV a výrobce říká, že  je odolný i proti vytvoření plazivých  výbojů po izolaci i za deště.
Teoreticky by řešením by bylo, umístit onen kabel ne do kovové trubku ale do trubky z kvalitního izolantu, čím byste zvýšil dielektrickou pevnost CYKY aspoň na několik desítek kV.
Nevím o tom, že by na trhu něco takového bylo. A proč nic takového  nemá v sortimentu třeba Dehn? protože je vždy výhodnější izolovat vodiče s vysokým potenciálem a zabránit tak přeskokům na vodivé předměty v okolí než izilovat každý takový předmět/kabel zvlášť.
On třeba polypropylen má výborné izolační a dielektrické  vlastnosti. Tím vás k ničemu nenavádím ale z fyzikálního hlediska to dává větší smysl než ocelová roura. Problém těhle úvah je, že naprostá většina lidí nemá možnost ověřit fukčnost něčeho takového v laboratoři. A v praxi dáváte v sázku své obydlí.  Stojí vám ušetřených 10 000Kč za CUI kabel za to?
Ochrana proti blesku a přepětí je komplexní disciplína  jedna věc je opatření proti přeskoku výboje a druhá ochrana proti naindukovanému napětí.
Jestli s tím něco chcete dělat, začněte ověřením stavu uzemění (většinou se to stejně změní ve vybudování nového uzemění) Nebo to nechte být, protože v reálném světě jsou i jiná rizika  ohrožující život možná 1000 krát pravděpodobněj ší než úder blesku do Vašeho obydlí. Profesionálům v oboru se za tenhle kacířský názor omlouvám ale počet mrtvých následkem dopravních nehod je u nás cca 1000 za rok  

[Milan Jakeš]

A co tak udělat kolem vedení oblouček? Pokud by to bylo podle ČSN EN 62305, tak v této výšce u LPL III by to bylo ca 12-15 cm ve vzduchu a dvojnásobek v pevném materiálu.

Zde:

Neplatí ta nulová vzdálenost na úrovni terénu na obrázcích pana Horského jen za předpokladu společného zemniče pro MET a LPS?

jsem před krátkým časem otevřel téma, zda lze vzdálenosti dle ČSN EN 62305 aplikovat vždy a nebo jen za předpokladu spojení ochranného uzemnění s LPS přes společný zemnič a MET. Uspokojivou odpověď jsem na tuto otázku nedostal. Z mého pohledu ty vzdálenosti jsou správně ale jen v případě spojení LPS s MET. Ovšem dle textu normy se mi jevilo že, norma toto omezení nepředpokládá. Tuto normu zatím nemám zdaleka celou nastudovanou, takže co se jeví mne nemusí být nutně správně  .

Přes LPS jste zde samozřejmě známý specialista. Pokud byste mi pomohl tuto otázku z pohledu ČSN EN 62305 v té výše otevřené diskuzi vyjasnit, bylo by to dobré určitě nejenom pro mne  .

[Peter Lovacký]

PE v kábloch má potenciál uzemnenia z distribučky... a dostať ten potenciál cez uzemnenú trubku ešte bližšie ku zvodu bez SPD je skôr kontraproduktí vne...
Dajaký zemnič sa na konci zvodu dá predpokladať,... no v tomto prípade by napr. galvanické prepojenie zvodu čo najhlbšie v zemi s prívodným PENom vytvorilo predpoklad na výpočet reálnej „s“, ..a podľa toho by šlo zvoliť napr. aj dlhšie konzoly jak naznačil p. Hájek...
Pospájanie a SPD na prívode treba v taký čas brať jak nutnosť ..

V situáciách jak je táto nemá veľký zmysel debata že jak to má byť správne,..ale skôr že jaké vylepšenia sú reálne v daných podmienkach...

Je to domek z 80. let, takže co je pod zemí dnes už nikdo neví. Koukal jsem na ten CUI, stojí to 7,5 tisíce za 3,5 m.  za tip, ačkoliv bych rád, tak ale to si dovolit nemohu.

[Jiří Kantner]

Perfektně uzemněná trubka jistě pomůže, ale v jaké míře se neodvažuji tvrdit.
Což tak zbaběle utéct od problému protažením vedení v inkriminovaném místě vnitřkem budovy?

Perfektně uzeměná trubka je  z hlediska bleskových proudů docela sci-fi, obzvlášť, když zemění hromosvodu je jedna velká neznámá. Čím delší ta trubka bude, tím větší bude i kapacita jednotlivých vodičů vůči té trubce a CYKY volně uložená v trubce je zas riziko nízké dielektrické pevnosti. Aby se dalo spolehnout na uzemění té trubky, musel by člověk vidět projekt ze kterého je patrné provedení uzemění a jak bude trubka připojena k HOP.