Jak řešíte splnění bezpečné vzdálenosti u hromosvodu?

[Antonín Navrátil]

Netroufám se označit za projektanta, nemám tolik zkušeností, ale snažím se v tomto smyslu něco vytvořit a pokud nevím, tak konzultovat. Prosím tedy o radu.

Mám administrativn í budovu o rozměrech cca 55m x 18m s výškou atiky 20,6m. Na této budově se bude provádět rekonstrukce a zateplení střechy. Dostal jsem otázku, zda je v takovém případě potřeba i rekonstrukce hromosvodu podle ČSN EN 62305.
Když jsem ale počítal návrh, dostal jsem se do úzkých při dodržení bezpečné vzdálenosti, která mi vychází pro "cihlu" cca 77cm.

Jakým způsobem řešíte dodržení takto velké vzdálenosti pro svody jdoucí po fasádě?

Jako řešení vidím buď dlouhé izolační podpěry pro vedení (asi šílenost),  nebo vodič HVI, ale to mi připadá jako příliš drahá varianta. Jako poslední řešení jsem našel v KníŠce, že je možné hromosvod nechat původní, ale to zase nepovažuji za úplně správnou variantu.

Uvažuji LPS III, mřížovou soustavu, 10 svodů, snažím se o oddálený hromosvod aby nemusely být úplně všude přepěťovky (nikdo pořádně neví co kde vede ve zdi).

[Zdeněk Friedrich]

Rekonstrukce to bude v každém případě, tudíž samozřejmě dle souboru ČSN EN 62 305 ed.2. Z čeho vycházíte u administrativn í budovy uvedených rozměrů se zařazením do LPS III. Máte zpracovanou analýzu rizik? Bez analýzy nemáte z čeho vycházet. 
Ne vždy vyjde izolovaný hromosvod s použitím HVI v porovnání s neizolovaným výrazně nákladnější, bereme- li v úvahu náklady na práci u klasického (neizolovaného) hromosvodu versus izolovaného s HVI a příslušenstvím . Jak uvádíte, u rekonstrukcí nikdo neví, co je kde jak zapojeno uvnitř objektu a proto u rekonstrukcí starších budov je izolované provedení větší jistota.
Mimochodem, máte změřeny odpory uzemnění jednotlivých svodů?

[Antonín Navrátil]

Analýzu rizika jsem samozřejmě udělal, proto také LPS III.

Změření uzemnění stávajících svodů budu doporučovat v TZ, ale vzhledem k tomu, že se bude oproti původnímu počtu svodů tento zvyšovat a bude se pro ty nové přidávat obvodový zemnič a ten je třeba propojit se stávajícími svody, pak v podstatě vznikne ještě jedno uzemnění a řekl bych že zemní odpor bude takto OK. Ale konečné slovo bude mít samozřejmě revizák, což v TZ uvedu také. 

Právě že tou rekonstrukcí si nejsem úplně jistý, viz citace z KníŠky 2.0 (strana 100):
"Rekonstrukce bytových domů – návaznost na nově zavedený soubor norem ČSN EN 62305Ochrana před bleskem

Jeden z častých dotazů z poslední doby lze formulovat přibližně takto: Rekonstruujeme bytový dům. Je třeba zároveň rekonstruovat hromosvod podle nové normy, nebo postačí po dokončení rekonstrukce „vrátit“ hromosvodní soustavu na stejné místo?

Je třeba rozlišit, o jaký typ rekonstrukce jde. Například při výměně oken a zateplení objektu by zřejmě postačilo ponechat původní jímací soustavu a pouze ji upravit podle nových propozic objektu. Není vhodné např. instalovat svody jako skryté, uložené v zateplení.  Ovšem i v tomto případě je třeba zvážit doporučení, zda není lepší investovat do úpravy jímací soustavy podle nové normy. Časem by se totiž tato investice mohla vrátit v podobě menších plateb za pojištění objektu. Již dnes jsou u pojišťovacích společností rozeznatelné
trendy zohlednit při výpočtu pojistné částky i kvalitu ochrany před bleskem, protože tím klesá celkové riziko ohrožení objektu."

[Jan Hájek]

Související právní předpisy: – zákon č. 563/1991 Sb.,  o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 500/2002 Sb.,  kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,  o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
 
   Problematika správného posouzení technického zhodnocení a oprav stále patří k velkým daňovým problémům, protože mají rozdílný daňový režim.

   Zatímco náklady na opravy lze zahrnout do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů přímo bez ohledu na jejich výši, u výdajů (nákladů) na technické zhodnocení, jestliže přesáhne u jednotlivého majetku ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč, tak lze učinit až prostřednictví m daňových odpisů.

Definice základních pojmů podle § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. [6]– odstavec 2

Opravou se odstraňují účinky částečného opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího stavu, přičemž uvedením do provozuschopné ho stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, když tím nedojde k technickému zhodnocení.

Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady. Udržování je daňově uznatelným výdajem (nákladem) stejně jako oprava. Na udržování však nemůže být, na rozdíl od oprav hmotného majetku, tvořena rezerva podle zákona o rezervách.
Technické zhodnocení jako: výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, jestliže převýší u jednotlivého majetku v úhrnu částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou hranici, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 26 odst. 2 písm. a) ZDP (zákon č. 586/1992 Sb.,  o dani z příjmu).

Rekonstrukcí zákon rozumí takové zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.

Modernizací je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. V případě stavebních úprav je třeba vždy postupovat podle stavebních předpisů.
 
Zdroj: Časopis ELEKTRO 2/2016 – téma: Celoživotní vzdělávání

Zde se díky zásahu do střechy,který se dotkne jímací soustavy jedná o případ, kdy je třeba jímací soustavu realizovat podle platných norem.

KníŠka je je přeci jenom zdroj informací z roku 2008 a za deset let se vklad už trochu zpřesnil. Přibyl i judikát opřený o vyhlášku č. 500/2002 Sb.

[Rozmahel Vladimír]

Ještě bych přidal dotaz.
Při zateplení se dole usazuje hliníková zakládací lišta, do které se strká první šár polystyrenu. Tato lišta je z plechu tloušťky cca 1mm  / ani ne /a v rozvinutém tvaru má délku podle tloušťky použitého styrenu. Pro 10 cm polyš tedy můžeme např. uvažovat průřez cca 20mm2.
Tato lišta po obvodu domu je složená z různých délek vodivě nijak řádně nespojených a u vchodových je to vlastně otevřená smyčka.

Svody hromosvodu jdou těsně kolem této lišty a dle mého soudu nelze vyloučit škodlivý přeskok se všemi projevy, které to dovede...
A přitom by postačilo v těchto místech s dostatečným přesahem usadit tu lištu plastovou....

Spojit či nespojit s hromosvodem a jak a čím?

[Jan Hájek]

A přitom by postačilo v těchto místech s dostatečným přesahem usadit tu lištu plastovou....

Spojit či nespojit s hromosvodem a jak a čím?

Ten plast je samozřejmě řešení.
Pokud je tam lišta kovová o jejím připojení rozhoduje dostatečná vzdálenost. V této výšce nad zemničem to může být už jen pár centimetrů.

[Antonín Navrátil]

Tak to mě posadilo na zadek, nečekal jsem vyřešení této otázky přes daně a odpisy 

Díky.

[Rozmahel Vladimír]

A kolik? 
V této výšce nad zemničem ale přece není nulové napětí?
Při revizi píšu poznámku o doporučení projednání nápravy s projektantem.. .

[Jiří Schwarz]

Velmi zajímavé téma.
Už jsem nad tou lištou také přemýšlel.
A mám velké dilema u rekonstrukce staveb, kde je soustava A, svody mají samostatné zemniče s "různými" zemními odpory.
Takže bych si uměl představit že si bleskový proud bude hledat lepší cestu do země přes tu lištu na sousední svod.

[Rozmahel Vladimír]

To jsem měl právě na mysli.
Dva svody na bytovce v úhlopříče. Přeskok přes tu lištu mezi svody a mezi špatně vodivými spoji mezi těmi lištami. Bývá tam vzduchová mezera...

[František Šohajda]

Poznámka k Al liště....
Někdy udělá i pěkný závit kolem domu !

Nové předpisy pro zateplení Al lištu nedoporučují ! Renomované firmy ji přímo zakazují!!
Nemusí to pak vyjít pro dotace!
Za pár let je děravá a někdy je i pryč!

Přeskok přes tu lištu mezi svody a mezi špatně vodivými spoji mezi těmi lištami. Bývá tam vzduchová mezera...

A zejména u polystyrénu  je hořlavost dána materiálem.

[Javorsky]

Pokud jste zacal výpoctem ze souboru 62305, je dobre vzit v uvahu, ze je to predevsim soubor.
Realizace jedne casti z nej vytazene neznamena automaticky dosazeni nim pozadovane bezpecnostni urovne.
Ucetni zakon prenechte ucetnimu, on uz si zajiste poradi :-)

[Milan Hudec]

Ještě bych přidal dotaz.
Při zateplení se dole usazuje hliníková zakládací lišta, do které se strká první šár polystyrenu. Tato lišta je z plechu tloušťky cca 1mm  / ani ne /a v rozvinutém tvaru má délku podle tloušťky použitého styrenu. Pro 10 cm polyš tedy můžeme např. uvažovat průřez cca 20mm2.
Tato lišta po obvodu domu je složená z různých délek vodivě nijak řádně nespojených a u vchodových je to vlastně otevřená smyčka.

Svody hromosvodu jdou těsně kolem této lišty a dle mého soudu nelze vyloučit škodlivý přeskok se všemi projevy, které to dovede...
A přitom by postačilo v těchto místech s dostatečným přesahem usadit tu lištu plastovou....

Spojit či nespojit s hromosvodem a jak a čím?

A já furt dumal proč je lišta kolikrát metr vynechána a přisuzoval to lemplosti obkladačů.

[pegas100]

10 svodů a vyšla vzdálenost 77cm?  To asi né.

[Pavel Horský]

10 svodů a vyšla vzdálenost 77cm?  To asi né.

A proč by ne?
Při hloubce zemniče 1,5m mi vychází u atiky "S" 0,61m. Ve vzdálenosti 28m (střed vedení prvního oka mříže) je to pak cca 0,8m.

[Zdeněk Friedrich]

Bez znalosti konkrétní situace, jak by asi vypadala dostatečná vzdálenost „s“ pro zdivo při zadání uvedených rozměrů s 8 a 12-ti svody  a uložení obvodového zemniče typu B, 1,5 m pod konečným terénem.

[Pavel Horský]

Tak můj výpočet při deseti svodech sedí.

[Zdeněk Friedrich]

Proto jsem to vystavil.