Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  JAK TO MÁ BÝT? - projekty, návrhy, rozpočty
| | |-+  Je správný počet svodů dle ČSN341390?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Dolů Poslední příspěvky Poslat téma Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb. Vyhláška zde ...

Autor Téma: Je správný počet svodů dle ČSN341390?  (Přečteno 13780 krát)
Hynek Čermák
*
Offline Offline




WWW
« kdy: 07.06.2007, 21:10 »

Je podle vás správné provedení a pčet svodů u hromosvodu zámku, která má v každém rohu věž, půdorys čtevrcový s rozměry cca: 60 x 60 m.  z každé věže jdou dva svody(každý svod na jedno strau čtverce). celkem tedy 8 svodů ale jsou mezi sebou vzdáleny cca: 60m (od věže k veži). Jak chápete článek č. 64 ČSN341390? kde je psáno: na každých i započatých 30m délky obvodu půdorysu musí být jeden svod.
Tj. celkový obvod budovy 240m celkem 8 svodů tedy 1 svod na 30m?
Já bych spíše řekl že má být pro každých 30m okolo obvodu jeden svod. Jaký je váš názor?
Díky za odpovědi.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jiří Hladký
*
Offline Offline



« Odpověď #1 kdy: 07.06.2007, 21:31 »

váš názor je správný. Na každých započatých 30m jeden svod. Ještě bych se podíval na výšku, aby nepřekročila 30m - potom je to trochu jinak. Mrknutí
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Hynek Čermák
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #2 kdy: 07.06.2007, 21:45 »

Jde o to, že již projekt je takto zpracován! Výchozí revize na toto provedení je vystavena a vše je OK. Já mám provést pravidelnou revizi po 5 letech.
Jsem zvědav jak se na to budou tvářit když výsledek revize bude nevyhovující! Nehledě k tomu že již při výchozí revizi byl zemní přechodový odpor nadpoloviční část uzemnění okolo14-15 ohm - myslím si že na následnou revizi již nevyhoví.
PS: Svody se nacházejí ještě uvnitř stavby-nádvoří, kde jsou další 4 svody. Obvod vnitřní části nádvoří ca 120m. (zde již počet svodů souhlasí s ČSN341390.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jan Hájek
*
Offline Offline



Prostě .... HÁJEK!


WWW
« Odpověď #3 kdy: 07.06.2007, 22:44 »

Na historických stavbách a byl jem po zásahu bleskem na dvou hradech, byl vždy problém se špatně vyrovnaným potenciálem, nebylo by od věci, doporučit spojení obou zemnících soustav ( nebo všech  Šok ) do jedné, tak aby se bleskový proud co nejlépe rozdělil. Jiná kapitola je vnitřní elektroinstala ce, ale to je jiná kapitola. Super!
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Jan Hájek +420 737 246 347  jan.hajek@dehn.cz  honza@elektrika.cz
KníŠka 2.0 a SW na ČSN EN 62305-2 ZDARMA!
www.kniska.eu
Pokud váš problém souvisí s mým příjmem, rád ho pomůžu vyřešit!
Jiří Fuksa
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #4 kdy: 08.06.2007, 00:09 »

To: Čermák
Zajímavé téma pro diskuzi, škoda jen, že na konci platnosti normy. Narazil jste na problém, který mě již také léta trápí.
A) Norma jednoznačně nestanoví o jaký obvod se jedná. Jestli vnější nebo i vnitřní.
Ve Vašem případě, pokud by bylo zastřešeno i nádvoří, tak jednoznačně bude počet svodů, jak píšete 240m / 30m = 8 svodů.
Vzhledem k tomu, že nádvoří zastřešeno není, připočítáváte dalších 120 m vnitřního obvodu tj další 4 svody.
Je snad větší pravděpodobnos t zásahu bleskem u objektu s prázdným nádvořím, než u objektu plně zastřešeném? Paradoxně, čím budou budovy tenčí, tím bude větší i vnitřní obvod a tudíž i vyšší počet svodů?
Můj názor - počítám jen vnější obvod.
B) Rozmístnění svodů také není jednoznačně stanoveno. Norma praví, že má  být na každých 30 m obvodu jeden svod. Nikoliv, že svod musí být po 30 m. Oporou pro toto tvrzení je i čl. 62, který praví, že svody mají být pokud možno rovnoměrně po celém obvodu. Když si uvědomím domy v řadové zástavbě, nebo tovární haly, které mají vždy svody stažené do dvorního traktu, nikoliv na ulici, tak by požadavku na rozmístnění svodů po 30m nevyhovovalo nic.

A teď konkrétně k Vašemu případu.
Pokud chcete nabourat stávající řešení, projekt a výchozí revizi, tak by se jako řešení jevilo posoudit věže samostatně, pokud jsou nad 30 m, musí mít každá dva svody. A objekt zámku také samostatně. Potom by počet svodů byl nedostačující.
Analogické řešení podle článku 148  pro kostely.



Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Radim Strycharski
*
Offline Offline




« Odpověď #5 kdy: 08.06.2007, 08:06 »

To: Čermák
Nádvoří bych asi posuzoval tak, jestli je v ochranném prostoru či nikoli. Do ochranného prostoru se asi dostane spíš nějaký dvoreček ve městské zástavbě, ale ne větší zámek. Takže si mohu představit dvě spojené stavby do písmene L a budu požadovat svody i na vnitřních stěnách.

Jinak podle ČSN 341390 svody musí být každých 30 metrů, kdežto podle EN 62305 jsou stanoveny typické vzdálenosti s přihlédnutím k architektonick ým a dalším požadavkům. Vy nyní posuzujete objekt podle ČSN 341390, tak trvejte v revizní zprávě na 30 metrech. Nepsal bych to ale do závad, ale do závěru jako oznámení o porušení čl. 64, protože norma není závazná a projektant zřejmě provedl složitý výpočet rozdělení bleskového proudu, na základě kterého dospěl k projektu takovému, jaký je. Projektant nese hlavní odpovědnost za řešení. Já osobně jsem projekt na hromosvod ještě neviděl ( a to ani v mém posledním případě nového hromosvodu z roku 2005, který byl po třech měsících své existence zničen sesuvem sněhu). V případech rozestupu většího než 30 m to vždy uvádím jako závadu.

Jinak se striktně držím toho, co musí být a co má být. Zemní odpor nového hromosvodu 15 ohmů bude určitě časem vzrůstat, ale nevidím v tom vážnější problém, protože odpor má být 15 ohmů. Důležité je, že tam nějaké uzemnění je, což právě mnohdy není. Nikdo neví přesně, jaký je odpor v okamžiku průchodu bleskového proudu, ale je určitě mnohem menší než klasicky naměřených 15 ohmů. Je důležité, aby všechny svody byly tak nějak přibližně stejně uzemněné.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #6 kdy: 08.06.2007, 09:48 »

Předpokládám, že věže v rozích jsou vyšší než ostatní hřeben střechy. Pokud ochranný prostor hromosvodu na věžích obsáhne  zbytek ostatní stavby, jsou připojeny okapy, atd..., tak by to nemuselo být tak zlé. Pokud neobsáhne, je nutno provést hřebenovou jímací soustavu / předpoklad sedlové střechy / a počet svodů dle normy. Pokud je zemnič proveden správně dle projektu, nyní je celkem sucho, odpor 14-15 Ohmů by mohl vyhovět. Při pravidelné revizi a zjištění vysoké hodnoty lze případně nechat zemniče vylepšit. Ono striktních 15 Ohmů neznamená, že 16 Ohmů už blesk nepřemůže. Tato hodnota je stanovena s ohledem na uzemňování sítí TN. U objektu bez el.instalace není 15 Ohmů závazných. Samozřejmě platí, že čím nižší zemní odpor, tím lépe.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Jan Hájek
*
Offline Offline



Prostě .... HÁJEK!


WWW
« Odpověď #7 kdy: 08.06.2007, 10:23 »

Neměli bychom zapomínat na omezující podmínku, která je u těchto staveb.
Jedná se o povolení k zásahům do historických základů, které leze realizovat až po projednání s památkáři, kteří to podmiňují předchozímarch eologickým průzkumem, pokud tam třeba naleznou historickou dlažbu, pak jakkékoliv narušení nepřichází v úvahu.
Možná takto řešený hromosvod byl kompromisem, mezi narušením lokality a minimální ochranou objektu.
Je zajímavé, že většinou to vypadá následovně: Ochran před bleskem musí být co nejdokonalejší, ale na kopání můžete zapomenout.
MOžná by bylo pěkné udělat hromosvod podle předpisů z roku 1769, to by se teprve divili, protože některé požadavky jsou přísnější než ČSN 341390 o dvěstě let mladší. Smích
http://de.wikisource.org/wiki/Die_Ursache_des_Einschlagens_vom_Blitze
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Jan Hájek +420 737 246 347  jan.hajek@dehn.cz  honza@elektrika.cz
KníŠka 2.0 a SW na ČSN EN 62305-2 ZDARMA!
www.kniska.eu
Pokud váš problém souvisí s mým příjmem, rád ho pomůžu vyřešit!
Hynek Čermák
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #8 kdy: 08.06.2007, 11:39 »

Dnes bala provedena revize uvedeného objektu viz výše. Skutečnost se od projektu trochu liší. Viz přiložený obrázek.
 Z věží jdou vždy 2 svody, na objektech mezi věžemi provedena hřebenová jímací soustava, okapy spojeny s hromosvodem, Okapy a vedení vše v mědi 6-7 mm.
Výška věžýí cca 25m výška budovy mezi věžemi cca 16m.
Celkový obvod vnější části 196m celkem 9 svodů na vnější části (když to vydělím vychází tedy 1 svod na 21,7m)
Celkový obvod vnitřní části nádvoří 80m celkem 3 svody (vychází tedy 1svod na 26,6m)
Vše podrobněji na přiloženém obrázku.
Svody tedy nejsou po 30m obvodu viz obr ale když vydělím obvod počtem svodů vše je OK.
Na hromosvou jsou další závady viz. obr. nevyhovující zemní přčechodový odpor části svodů, na některých komínech nejsou pomocné jímače...
Ale to se dá doinstalovat.
Pochybuji že by bylo možné dodělat další svody na stranách objektu viz obr (fasáda je po rekonstrukci a opravě).
Jaký je váš názor?
Co napsat do revizní zprávy ohledně počtu svodů?


* Image0001.JPG (93.47 KB, 1104x781 - prohlédnuto 866 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #9 kdy: 08.06.2007, 12:29 »

Počet svodů vyhovuje, to pokládám za rozhodující. Při součtu obvodů je min. počet 10. Máte jich 11. Pravidelné rozmístění po 30m není zase až tak horké. V normě je ústupek typu " mají být pokud možno rovnoměrně ".
Jímací tyče na věžích ve výšce 25m poskytnou slušný ochranný prostor pod úhlem 112° na objekt pod sebou.
Pokud komíny nejsou v ochranném prostoru je nutnu opatřit je tyčkou nebo pomocným jímačem z drátu. Pokud možno nezasahovat pod křidlici.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Stran: [1] Nahoru Poslední příspěvky Poslat téma Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Není málo antenní stožár přizemnit pouze na okap?
 Jaké jsou vaše názory na skryté svody?
 Aky polomer ohybu zvodu je treba dodrzat v previse stavby?
 Môže sa použiť na skryté zvody AlFe lano?
 Psali by jste oplechování a jeho připojení ke svodu jako závadu?
 Mohu mít svody hromosvodu na obdélníkovém objektu jen z jedné strany?
 Jak daleko od zateplené fasády má být hromosvodný svod ?
 Čo poviete na tento zvod bleskozvodu, je to v poriadku?
 Lze u svodu hromosvodu vynechat měřicí (zkušební) svorku?
 Proč musím dle ČSN EN 62305-3 dělat u tř. ochr. III. více svodů než u IV.?
 Jak spojit hliník s pozinkem na hromosvodu?
 Jaký zvolit počet svodů hromosvodu u rodinného domku s půdorysem 120m2 ?
 Kam zkušební svorky, když svody jsou tvořeny armaturou v železobetonu?
 Jak vyřešit svod antény na stožáru?
 V jaké vzdálenosti mohou vést kabely od vedení hromosvodu?
 Za jakých podmínek mohu skrýt svod hromosvodu pod omítku?
 Je nutné doplnit počet svodů při opravě hromosvodu?
 Je umístění zkušební svorky u země v souladu s ČSN?
 Jsou provařené žb sloupy konstrukce budovy součástí uzemnění nebo svodu hromo?
 K čemu a na základě čeho jsou navrženy zdvojené svody?
 Mohou být svody hromosvodu realizace v r. cca 1970 na obj. jen na jedné straně?
 Jakou nejdelší plastovou podpěru vedení pro hromosvod znáte?
 Aké podpery použiť pre lano CuSn 95mm2?
 Je možné použít vodič AlMgSi na jímací vedení a svody v kombinaci s měděn okapy?
 Nemá být na zemní spoj SS svorkou mědi a FeZn proveden nad zemí?
 Musí být konkrétní vzdálenost hromosvodu od zdiva?
 Kde koupit německý rovnák na hromosvod?
 Jak řešíte svody v zateplení vy?
 Není jiné cesty než HVI (-light)?
 Aký je zmysel izolačnej podpery bleskozvodu?
 Ako vyriešiť prestup skrytého zvodu cez horľavé (drevené) obloženie fasády?
 Aké podpery vedenia bleskozvodu použiť pri lepenkovej (horľavej) krytine stechy?
 Môže byť zvod umiestnený z vnútornej strany objektu?
 Jaká může být souvislost mezi počtem svodů hromosvodu a kvalitou podzemních vod?
 Mohu pro svody použít vodič AlMgSi průměr 8mm?
 Jak se měří vzdálenost mezi svody bleskosvodu?
 Jak se z dlouhodobého hlediska chová hromosvodní AlMgSi drát?
 DEHN: Workshop na montáž vodiče HVI
 Ako zadať vzdialenosť "L" pri výpočte dostatočnej vzdialenosti svodů?
 DEHN: Izolovaný vodič HVI light
 Víte že byl vynalezen třetí druh svodů?
 Aký priemer vodiča zvolit ku vodu FeZn v zemi?
 Jaká je minimální vzdálenost mezi svody u hromosvodu?
 Je přípustné napojení přerušeného vodiče hromosvodu?
 Zkušební svorka hromosvodu
 Řešíte u hromosvodní soustavy použití materiálů s ohledem na výskyt holubů?
 Soustava svodů
 Lze náhodný svod započítat do počtu svodů budovy ?
 Ako skontrolovať zvod bleskozvodu okolo ktorého je beton?
 Lze nahradit dostatečnou vzdálenost zvýšením průřezu svodu?
 Je takové provedení hromosvodu u vikýřů správné?
 Jaká je bezpečná vzdálenost hromosvodu od kovového plotu?
 Kam se poděl ochranný úhelník?
 Musím trubku k ochraně svodu spojovat s vodičem a těsnit?
 V jaké nejmenší vzdálenosti může být venkovní (IP55)zásuvka od svodu hromosvodu?
 Jak se určuje vedení hromosvodů?
 V jaké vzdálenosti má být umístěn vnější LPS (jímací soustava a svody) od nebezpečných výbušných pro
 Jaké spoje ve svodech k zařízení LPS se smí používat u staveb s nebezpečím výbuchu, procházejí ve vz
 Jaký smí být nejmenší celkový počet zemničů a svodů v uspořádání typu B instalovaného vně chráněné s
 Pokud se použije u zemniče jednoho svodu několik zemních tyčí, jaká má být vzdál
 Mohou být armovací pruty stěn nebo díly z betonu a ocelový skelet použity jako náhodné svody?
 Na čem bude záviset koeficient rozdělení (kc) bleskového proudu mezi svody?
 Jak se vypočte dostatečná vzdálenost mezi jímací soustavou a kovovými částmi stavby?
 Co je nebezpečné zvýšení teploty svodů?
 Je mozne odbocit hlavny uzemn. vodic zo skusobnej svorky bleskozvodu?
 Ako spravne spajat (krizovat) 8mm AlMgSi drot na bleskozovde?
 Ako hlboko v stene musí byť kábel pod zvodom bleskozvodu?
 Musi byt svod hromosvodu ze dvou stran radoveho domu?
 DEHN: Křížové svorky s vratovým šroubem
 Jaká by měla být krabice pro zkušební svorku do zateplené fasády?
 Je tento svod správně podle ČSN EN 62 305 ?
 Jaký význam má vedení svodu hromosvodu na otevřené ocelové konstrukci?
 Myslíte si, že plynovod s hromosvodem na obrázku je správně veden?
 Pokud zemnič či hromosvod vykukuje ze země, není to nebezpečné?
 Je povolené tesné križovanie zvodu bleskoz. ak je kábel uložený v kabel. žľabe?
 Jak správně vypočítat dostatečnou vzdálenost jímací soustavy od hřebenu?
 Kde využijeme plastové podpěry svodu?
 Jak rovnat vodič AlMgSi na hromosvod?
 Kam vede tento známý FeZn drát?
 Poradíte svorku kterou spojit FeZn kulodrát a měděný CYA vodič?
 Sú postačujúce výstražné tabuľky pri chýbajúcom uzemnení odkavap.rúr?
 Jaký typ Al lana se používal pro hromosvod?
 Je možosť aktívny bleskozvod rozšírit o dalsie jímače?
 Jak vysvětlit, že dnes již není podle původní ČSN počet svodů dostačující?
 Bude pro Faradayovu klec lepší vybudovat dvě soustavy svodů?
 Katalog Novinky DEHN 2016
 Je možno stínit hromosvodní svod?
 K čemu mohou sloužit "S" segmenty na svodu bleskosvodu?
 Kde uchytit hromosvod na sedlové střeše s oplechováním?
 Jaký bude výsledek revize pokud bude mí 1/6 svodů vyšší odpor?
 Mohou svody hromosvodu vést po okapových rourách?
 Mohu na hale ze sendvičových panelů použít jako svody ocelové nosníky?
 ARisk#27 Jak si představit nedostatečný počet svodů na sílu blesku?
 Jak se vede správně svod hromosvodu ztraceným bedněním?
 Jakou vzdálenost svodu LPS dodržet od oplechovaných prken?
 Jakou zvolit podpěru vedení hromosvodu na šikmou střechu z PVC fólie?
 Musí být na uzemnění provedená mechanická ochrana?
 Môžem použiť CUI vodič na terase domu?
 Do jakého počtu svodů používáte hromosvodní svorky na 200kA?
 Může drát AlMgSi do země?
 Je nižší tvrdost drátu AlMgSi 8mm na hromosvodu RD problém?
 Mohou plynaři plastovým krytem regulátoru překrýt krabici s měřící svorkou?
 OBO: Příručka ochrany před bleskem
 K čemu se u výpočtu počtu svodů vztahuje "obvyklá vzdálenost"?
 Jak klasifikovat spojení hromosvodu zedníkem?
 Jak řešíte splnění bezpečné vzdálenosti u hromosvodu?
 Jak se spojují a odbočují dráty jímacího vedení?
 Kdy a proč se zdvojují spoje jímací soustavy?
 Jak identifikovat slepé rameno hromosvodu?
 Ako urcit pocet zvodov u RD?
 Aky je rozdiel v ochrana pred bleskom medzi vodicom CUI a HVI?
 Může být střecha z titanzinkového plechu použita jako součást hromosvodu?
 Ako navrhnut zvod bleskozvodu na moste, ktory je elektricky izolovany od zeme?
 JSS: O znalostní náročnosti při volbě počtu svodů
 Je ještě nutné číslování svodů hromosvodu dle souboru ČSN EN 62305?
 Jak vyřešit počet svodů staršího domu, pokud není tolik zemničů?
 Lze umístit svody jen na jedné straně budovy?
 Co svod v ALMgSi a nahoře redukci na HIV vodič a dál vše v izolovaném provedení?
 Proč najednou nestačí dva svody, když to celé léta stačilo?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.19 sekund, 22 dotazů.