Diskuse Elektrika.cz

Je podle vás správné provedení a pčet svodů u hromosvodu zámku, která má v každém rohu věž, půdorys čtevrcový s rozměry cca: 60 x 60 m.  z každé věže jdou dva svody(každý svod na jedno strau čtverce). celkem tedy 8 svodů ale jsou mezi sebou vzdáleny cca: 60m (od věže k veži). Jak chápete článek č. 64 ČSN341390? kde je psáno: na každých i započatých 30m délky obvodu půdorysu musí být jeden svod.
Tj. celkový obvod budovy 240m celkem 8 svodů tedy 1 svod na 30m?
Já bych spíše řekl že má být pro každých 30m okolo obvodu jeden svod. Jaký je váš názor?
Díky za odpovědi.

váš názor je správný. Na každých započatých 30m jeden svod. Ještě bych se podíval na výšku, aby nepřekročila 30m - potom je to trochu jinak. ;)

Jde o to, že již projekt je takto zpracován! Výchozí revize na toto provedení je vystavena a vše je OK. Já mám provést pravidelnou revizi po 5 letech.
Jsem zvědav jak se na to budou tvářit když výsledek revize bude nevyhovující! Nehledě k tomu že již při výchozí revizi byl zemní přechodový odpor nadpoloviční část uzemnění okolo14-15 ohm - myslím si že na následnou revizi již nevyhoví.
PS: Svody se nacházejí ještě uvnitř stavby-nádvoří, kde jsou další 4 svody. Obvod vnitřní části nádvoří ca 120m. (zde již počet svodů souhlasí s ČSN341390.

Na historických stavbách a byl jem po zásahu bleskem na dvou hradech, byl vždy problém se špatně vyrovnaným potenciálem, nebylo by od věci, doporučit spojení obou zemnících soustav ( nebo všech  :o ) do jedné, tak aby se bleskový proud co nejlépe rozdělil. Jiná kapitola je vnitřní elektroinstala ce, ale to je jiná kapitola. 8)

To: Čermák
Zajímavé téma pro diskuzi, škoda jen, že na konci platnosti normy. Narazil jste na problém, který mě již také léta trápí.
A) Norma jednoznačně nestanoví o jaký obvod se jedná. Jestli vnější nebo i vnitřní.
Ve Vašem případě, pokud by bylo zastřešeno i nádvoří, tak jednoznačně bude počet svodů, jak píšete 240m / 30m = 8 svodů.
Vzhledem k tomu, že nádvoří zastřešeno není, připočítáváte dalších 120 m vnitřního obvodu tj další 4 svody.
Je snad větší pravděpodobnos t zásahu bleskem u objektu s prázdným nádvořím, než u objektu plně zastřešeném? Paradoxně, čím budou budovy tenčí, tím bude větší i vnitřní obvod a tudíž i vyšší počet svodů?
Můj názor - počítám jen vnější obvod.
B) Rozmístnění svodů také není jednoznačně stanoveno. Norma praví, že má  být na každých 30 m obvodu jeden svod. Nikoliv, že svod musí být po 30 m. Oporou pro toto tvrzení je i čl. 62, který praví, že svody mají být pokud možno rovnoměrně po celém obvodu. Když si uvědomím domy v řadové zástavbě, nebo tovární haly, které mají vždy svody stažené do dvorního traktu, nikoliv na ulici, tak by požadavku na rozmístnění svodů po 30m nevyhovovalo nic.

A teď konkrétně k Vašemu případu.
Pokud chcete nabourat stávající řešení, projekt a výchozí revizi, tak by se jako řešení jevilo posoudit věže samostatně, pokud jsou nad 30 m, musí mít každá dva svody. A objekt zámku také samostatně. Potom by počet svodů byl nedostačující.
Analogické řešení podle článku 148  pro kostely.

To: Čermák
Nádvoří bych asi posuzoval tak, jestli je v ochranném prostoru či nikoli. Do ochranného prostoru se asi dostane spíš nějaký dvoreček ve městské zástavbě, ale ne větší zámek. Takže si mohu představit dvě spojené stavby do písmene L a budu požadovat svody i na vnitřních stěnách.

Jinak podle ČSN 341390 svody musí být každých 30 metrů, kdežto podle EN 62305 jsou stanoveny typické vzdálenosti s přihlédnutím k architektonick ým a dalším požadavkům. Vy nyní posuzujete objekt podle ČSN 341390, tak trvejte v revizní zprávě na 30 metrech. Nepsal bych to ale do závad, ale do závěru jako oznámení o porušení čl. 64, protože norma není závazná a projektant zřejmě provedl složitý výpočet rozdělení bleskového proudu, na základě kterého dospěl k projektu takovému, jaký je. Projektant nese hlavní odpovědnost za řešení. Já osobně jsem projekt na hromosvod ještě neviděl ( a to ani v mém posledním případě nového hromosvodu z roku 2005, který byl po třech měsících své existence zničen sesuvem sněhu). V případech rozestupu většího než 30 m to vždy uvádím jako závadu.

Jinak se striktně držím toho, co musí být a co má být. Zemní odpor nového hromosvodu 15 ohmů bude určitě časem vzrůstat, ale nevidím v tom vážnější problém, protože odpor má být 15 ohmů. Důležité je, že tam nějaké uzemnění je, což právě mnohdy není. Nikdo neví přesně, jaký je odpor v okamžiku průchodu bleskového proudu, ale je určitě mnohem menší než klasicky naměřených 15 ohmů. Je důležité, aby všechny svody byly tak nějak přibližně stejně uzemněné.

Předpokládám, že věže v rozích jsou vyšší než ostatní hřeben střechy. Pokud ochranný prostor hromosvodu na věžích obsáhne  zbytek ostatní stavby, jsou připojeny okapy, atd...,  tak by to nemuselo být tak zlé. Pokud neobsáhne, je nutno provést hřebenovou jímací soustavu / předpoklad sedlové střechy / a počet svodů dle normy. Pokud je zemnič proveden správně dle projektu, nyní je celkem sucho, odpor 14-15 Ohmů by mohl vyhovět. Při pravidelné revizi a zjištění vysoké hodnoty lze případně nechat zemniče vylepšit. Ono striktních 15 Ohmů neznamená, že 16 Ohmů už blesk nepřemůže. Tato hodnota je stanovena s ohledem na uzemňování sítí TN. U objektu bez el.instalace není 15 Ohmů závazných. Samozřejmě platí, že čím nižší zemní odpor, tím lépe.

Neměli bychom zapomínat na omezující podmínku, která je u těchto staveb.
Jedná se o povolení k zásahům do historických základů, které leze realizovat až po projednání s památkáři, kteří to podmiňují předchozímarch eologickým průzkumem, pokud tam třeba naleznou historickou dlažbu, pak jakkékoliv narušení nepřichází v úvahu.
Možná takto řešený hromosvod byl kompromisem, mezi narušením lokality a minimální ochranou objektu.
Je zajímavé, že většinou to vypadá následovně: Ochran před bleskem musí být co nejdokonalejší, ale na kopání můžete zapomenout.
MOžná by bylo pěkné udělat hromosvod podle předpisů z roku 1769, to by se teprve divili, protože některé požadavky jsou přísnější než ČSN 341390 o dvěstě let mladší. :D
http://de.wikisource.org/wiki/Die_Ursache_des_Einschlagens_vom_Blitze (http://de.wikisource.org/wiki/Die_Ursache_des_Einschlagens_vom_Blitze)

Dnes bala provedena revize uvedeného objektu viz výše. Skutečnost se od projektu trochu liší. Viz přiložený obrázek.
 Z věží jdou vždy 2 svody, na objektech mezi věžemi provedena hřebenová jímací soustava, okapy spojeny s hromosvodem, Okapy a vedení vše v mědi 6-7 mm.
Výška věžýí cca 25m výška budovy mezi věžemi cca 16m.
Celkový obvod vnější části 196m celkem 9 svodů na vnější části (když to vydělím vychází tedy 1 svod na 21,7m)
Celkový obvod vnitřní části nádvoří 80m celkem 3 svody (vychází tedy 1svod na 26,6m)
Vše podrobněji na přiloženém obrázku.
Svody tedy nejsou po 30m obvodu viz obr ale když vydělím obvod počtem svodů vše je OK.
Na hromosvou jsou další závady viz. obr. nevyhovující zemní přčechodový odpor části svodů, na některých komínech nejsou pomocné jímače...
Ale to se dá doinstalovat.
Pochybuji že by bylo možné dodělat další svody na stranách objektu viz obr (fasáda je po rekonstrukci a opravě).
Jaký je váš názor?
Co napsat do revizní zprávy ohledně počtu svodů?

Počet svodů vyhovuje, to pokládám za rozhodující. Při součtu obvodů je min. počet 10. Máte jich 11. Pravidelné rozmístění po 30m není zase až tak horké. V normě je ústupek typu " mají být pokud možno rovnoměrně ".
Jímací tyče na věžích ve výšce 25m poskytnou slušný ochranný prostor pod úhlem 112° na objekt pod sebou.
Pokud komíny nejsou v ochranném prostoru je nutnu opatřit je tyčkou nebo pomocným jímačem z drátu. Pokud možno nezasahovat pod křidlici.