Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  VEŘEJNÁ ZÓNA
| |-+  Témata ještě nezařazená do příslušných rubrik
| | |-+  Jak správně barevně rozděli PEN podle 60204-1?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: 1 [2] 3 Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Jak správně barevně rozděli PEN podle 60204-1?  (Přečteno 23119 krát)
Tomáš Pepíček
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #18 kdy: 10.10.2020, 15:21 »

Impulzní odolnost na přepětí v síti versus oddělení PELV řídícího obvodu 24VDC - často (kromě speciálních interface relays) nevychází odolnost a izolační bariéra přímo v relé, nebo v jeho patici a tím není DC obvod 24V napájen bezpečným napětím s oddělením 4kV. Pak všechny prvky obvodu 24V DC by musely mít krytí, izolaci a odolnost obdobnou obvodům 230V. Tedy včetně PLC, senzorů apod. - to nedáte.
Protože transformátor řídícího obvodu na sekundár přepětí prakticky nepřenese,  s tímto problémem se nesetkáte.
Pokud máte místo relé ministykače, impulzní odolnost a izolační bariéra cívka-kontakt vždy vyhoví.  Jenže co ušetříte na prostoru pro trafo ztratíte na prostoru pro hejno ministykačů.

To, že používám pro řídící obvody 24VDC, tak z toho nedělám PELV nebo ano? Tam je pro řídící obvod podmínka, že musí být napájen z transformátoru (viz. 60204-1 kap. 9.4),  to je pak už záležitost jako si člověk vybere, jestli to řídí 230VAC, 24VAC, 24VDC... to by pak 230VAC nemohlo být PELV.

Jestli tomu správně rozumím tak v malém relé neni zaručená izolační pevnost mezi řidícím obvodem a silovým obvodem pro spotřebič, takže v případě zkratu na spotřebiči se muže prorazit relé a ovlivnit řídící obvod. To neplatí pro ministikače, ty maji izolační pevnost zarušenou, ale jsou větší.

Pokud budu chtít zachovat relé, tak je příhodné napájet silové obvody z transformátoru kvůli napěťovým špičkám a proudovému omezení při zkratu.

Protože transformátor řídícího obvodu do 300VA na sekundáru nemůže z principu dát tak vysoký proud, aby došlo ke svaření kontaktů 10A relé,  pak s tímto problémem se při normou přikázaném použití trafa také nesetkáte.

Teda nejsem si uplně jistý, jestli jsem pochopil správně, že se jedná o trafo pro silovou nebo řídící část relé v rámci diskuze. V obou citacích se jedná o to samé nebo ne? Protože 24VDC zdroj pro řídící obvody má proudové omezení a v případě zkratu na řídící části vypne napájení dokud se na něm fyzicky nezmáčkne tlačítko pro reset.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Tomáš Pepíček
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #19 kdy: 10.10.2020, 15:29 »

AHA, čtu to znovu a zřejmě "pásnice" jsou Bus bary, anebo sběrny v napájecím rozvaděči, kde je přívod 70. Není nikde uvedeno jakým kabelem se stroj napáji, jen že čtyřmi dráty.

Je to stará budova kde sou hliníkové pásy, o kterých nikdo z místních neví nic, tj. proudové zatížení apod... na ně je napojená rozvodná skří'n, která je vcelku nová a má zpracovaný projekt a dokumentaci. Jenomže z ní bez dokumentace vyvedli 4x70 kábl. Ten nový rozvaděč má už rozdělené PE a N. Přesto to vyvedli jak vyvedli.
[/quote]

Spíše mne napadá v jakém postavení je tazatel. Je to revizní technik, vedoucí elektro, nebo IT pracovník, který upravil ovládání stroje? Anebo projektant začátečník

Jsem projektant začátečník

Že ve stroji bude trafo napájené z 400 V s převodem na 230 nebo 24 V je samozřejmosti.

Tak může tam být zdroj 24VDC s trafem uvnitř, pokud se nepletu. Nemusí snad být trafo ve skříni jako takové. Zdroj, který používám je přímo dělaný pro strojní zařízení a dle schemat zapojení je jištěný pouze na vstupu, protože výstupní jištění je integrované.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #20 kdy: 10.10.2020, 18:03 »

To, že používám pro řídící obvody 24VDC, tak z toho nedělám PELV nebo ano?
Mnoho prvků řídících obvodů pro 24V DC nemá izolaci nebo krytí,  které by dovolovala použití jiného, než malého bezpečného napětí. Typicky jde o bezkontaktní přibližovací senzory, minikonektory pneuventilů a senzorů, LED indikace apod.
Takže nezbývá než použít 24V ze zdroje bezpečného napětí a pro požadavek ochrany proti nahodilému zpuštění musí být ukostřena jedna strana řídícího napětí.
 Čili potřebujete pro 24V PELV.

.. to je pak už záležitost jako si člověk vybere, jestli to řídí 230VAC, 24VAC, 24VDC... to by pak 230VAC nemohlo být PELV.
Pro 230V jsou na prvcích automatizace jiné izolace, jiné kabely a konektory, všude se k ventilům táhne i PE... Tam PELV potřebné není.

Jestli tomu správně rozumím tak v malém relé neni zaručená izolační pevnost mezi řidícím obvodem a silovým obvodem pro spotřebič, takže v případě zkratu na spotřebiči se muže prorazit relé a ovlivnit řídící obvod
Ne v případě zkratu, ale  v případě přepětí v síti. Jste v průmyslu, zde jsou uvažovány vyšší úrovně přepětí a rušivých signálů. EMC má dvě tváře a v průmyslu je jedna tvář povolení vyššího rušení směrem od vašeho zařízení a druhá tvář je záruka vyšší odolnosti vašeho zařízení proti rušení a přepětí. Transformátor je cesta snížení úrovně přepětí jeho pohlcením pomocí přesycení jádra ( z tohoto důvodu se dává na sekundár trafa paralelně kondík M1, aby se potlačil vliv vlastní kapacity vinutí). U impulzních zdrojů je na vstupu za pojistkou varistor.

V případě zkratu musí mít zařízení v průmyslu vyšší odolnost proti daleko nižší inpedanci sítě a daleko vyšším hodnotám I2t účinkům zkratových proudů z napájecí sítě. V průmyslu vás ta drobná číslíčka s hodně nulami uvedená na jističích enormně zajímají, v bytech se o ně nemusíte skloro vůbec starat.
Nepříznivé hodnoty  I2t účinků předcházíte v průmyslu odolnými deony, tavnými pojistkami - to je cesta selektivity a zvyšování zkratové odolnosti - a oddělovacími transformátory - to je cesta zvyšování impedance zdroje.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #21 kdy: 10.10.2020, 18:05 »

Teda nejsem si uplně jistý, jestli jsem pochopil správně, že se jedná o trafo pro silovou nebo řídící část relé v rámci diskuze. V obou citacích se jedná o to samé nebo ne?
Napájení cívek pneumatických ventilů  se vždy považuje za organickou součást elektrického řídícího obvodu. Elektomagnetem pouštíte vzduchové médium, a to teprve pohání akční členy = vzduchové válce neboli vzduchové motory.
Vy tedy máte bezpečnostní problém v elektrickém řídícím obvodu pneumatických ventilů, který podle normy nesmí být napájen přímo ze sítě. Z důvodů vlivu svaření kontaktů relé vysokým zkratovým proudem sítě a s návrhem  řešení, které jsem popsal .

Výkonový obvod je třeba elektromotor, nebo silový či břemenový elektromagnet, zde elektřina vyvozuje silové a pohybové účinky přímo a bez prostředníka (bez zesilovače).

Obdobné je to i hydraulickými  ventily.

Je to stará budova kde sou hliníkové pásy, o kterých nikdo z místních neví nic, tj. proudové zatížení apod... na ně je napojená rozvodná skří'n, která je vcelku nová a má zpracovaný projekt a dokumentaci. Jenomže z ní bez dokumentace vyvedli 4x70 kábl. Ten nový rozvaděč má už rozdělené PE a N. Přesto to vyvedli jak vyvedli.
...
Jsem projektant začátečník
Já jsem z vašeho popisu Všecekzmaten. Zkuste popsat zapojení v obvyklém směru "od elektrárny" ke spotřebiči. Hliníkovými pásy v budově rozumíte hliníkový přípojnicový rozvod, nebo přípojnice v rozvodně?  Kabel napájející stroj je jakého průřezu, je to opravdu ta 70mm2 nebo je tento přůřez kabelu mezi rozvodnou a přípojnicovým rozvodem?
Jste přeci projektant, technická zpráva musí mít hlavu a patu a musí být psána češtinou bez pravopisných hrubek a v elektrikářské terminologii.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Jan Bocek
*
Offline Offline



« Odpověď #22 kdy: 10.10.2020, 19:08 »

Je to stará budova kde sou hliníkové pásy,  o kterých nikdo z místních neví nic, tj. proudové zatížení apod... na ně je napojená rozvodná skří'n, která je vcelku nová a má zpracovaný projekt a dokumentaci. Jenomže z ní bez dokumentace vyvedli 4x70 kábl. Ten nový rozvaděč má už rozdělené PE a N. Přesto to vyvedli jak vyvedli.

Jsem projektant začátečník


Kladné je to, že jste rozpoutal zajímavou diskusi pro širší okruh "elektrikářů okolo strojního zařízení". Alespoň soudím podle vzhlédnutí...

Možná by prospělo, když nakreslíte zjednodušené jednopólové schéma napájení od trafa až po ty vstupní svorky SZ. Usnadní to komunikaci a posune nás to trošku dále.

 Připojují se k tomu, co zde naznačuje Martin Kurka, že jsem také "Všecek zmaten" v orientaci. Sice jsem za ta léta zvyklý na různé hantirky elektrikářů, ale ty "hliníkové pásy" a rozvodné skříně těžko chápu.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů
                   revize elektrického zařízení E1B
telefon:        777 273 732
email:           jan.bocek@safeb.cz
Tomáš Pepíček
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #23 kdy: 10.10.2020, 22:07 »

Já sem to snad už pochopil! Takže:

Mnoho prvků řídících obvodů pro 24V DC nemá izolaci nebo krytí,  které by dovolovala použití jiného, než malého bezpečného napětí. Typicky jde o bezkontaktní přibližovací senzory, minikonektory pneuventilů a senzorů, LED indikace apod.
Takže nezbývá než použít 24V ze zdroje bezpečného napětí a pro požadavek ochrany proti nahodilému zpuštění musí být ukostřena jedna strana řídícího napětí.

Takže, některá zařízení z konstrukčního hlediska nemohou mít jiné než PELV.
Nicméně obvody PELV ze své definice mají být oddělené od ostatních obvodů a mě přijde že v mnoha strojích to pomíchají, protože to dají do stejného žlabu. Jak je to s jejich umístěním?

Pro 230V jsou na prvcích automatizace jiné izolace, jiné kabely a konektory, všude se k ventilům táhne i PE... Tam PELV potřebné není.

Tento prvek je jinak konstruován (co se týká požadavků na krytí atp.) od těch výše zmíněných a může být napájen 230VAC.

Citace
Napájení cívek pneumatických ventilů  se vždy považuje za organickou součást elektrického řídícího obvodu. Elektomagnetem pouštíte vzduchové médium, a to teprve pohání akční členy = vzduchové válce neboli vzduchové motory.
Vy tedy máte bezpečnostní problém v elektrickém řídícím obvodu pneumatických ventilů, který podle normy nesmí být napájen přímo ze sítě. Z důvodů vlivu svaření kontaktů relé vysokým zkratovým proudem sítě a s návrhem  řešení, které jsem popsal .

Myslím, že mi to už docvaklo. Jde o to, že součástí řídícího obvodu je vše, co nevede k přeměně elektrické energie na jinou ve smyslu, že se jedná např. o spotřebič jako je motor. Protože v pneu ventilech, např. přepínací ventil je tím aktuátorem vzduch a ne cívka, (protože by musela být obrovská),  tak se cívka bere jako součást řídícího obvodu a proto musí být oddělelná trafem. Kdyby ovšem cívka vyloženě vyvíjela sílu proti vzduchu, byla by součástí silového obvodu. Je to tak?

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Tomáš Pepíček
Neverifikovaný uživatel @6
******
Offline Offline



« Odpověď #24 kdy: 10.10.2020, 22:07 »

A teď k tomu rozvodu: V prostorách je rozvodna a z ní vedou pásnice neboli bus bary z hliníku podél několika místností do starého rozvaděče A (TN-C). Rozvaděč A má tři samostatné skříně. Bus bary vedou zeshora dolů do skříně 1 rozvaděče A. V ní je deon, který spína horizontální bus bary které vedou až do skříně 3. Na vertikální bus bary jsou připojené kabely (před deonem) a vedou do skříně 3, kde je přidělaný pojistkový odpínač. Z něho vedou dráty do rozvaděče B (který je ve druhé místnosti). Tento rozvaděč je nový, má zpracovaný projekt a je v něm provedeno rozdělení na TN-C-S. V tomto rozvaděči je jistič pro stroj. Z tohoto rozvaděče je veden kabel 4x70 pro stroj. Bohužel se mi nepodařilo stáhnout fotky z mobilu a kreslící program nemám u sebe.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jan Bocek
*
Offline Offline



« Odpověď #25 kdy: 10.10.2020, 22:49 »

A teď k tomu rozvodu: ...... V tomto rozvaděči je jistič pro stroj. Z tohoto rozvaděče je veden kabel 4x70 pro stroj. Bohužel se mi nepodařilo stáhnout fotky z mobilu a kreslící program nemám u sebe.

Projektant i elektrikář má u sebe tužku, papír a skener......vž dyť se jedná o zjednodušené jednopólové schéma rozvodu. Tím začíná každý projekt a také
revize, případně prokázání shody.

Otázky: ten stroj vybavil výrobce svorkami Wago 285-151 ?
A jsou ty svorky vhodné pro připojení  na kabel 4x70 ?
Jaký je příkon celého stroje ?
Co na to říká návod pro připojení od výrobce ?
Vypadá to tak, že jste vy výrobcem uvedeného SZ ?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů
                   revize elektrického zařízení E1B
telefon:        777 273 732
email:           jan.bocek@safeb.cz
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #26 kdy: 11.10.2020, 00:22 »

Nicméně obvody PELV ze své definice mají být oddělené od ostatních obvodů a mě přijde že v mnoha strojích to pomíchají, protože to dají do stejného žlabu. Jak je to s jejich umístěním?
Když se snažíte navrhnout rozvaděč a rozvody tak, aby nastalo prostorově oddělené vedení těchto obvodů, je to optimální. Ono je to lepší i z hlediska vzájemného rušení slabých analogových signálů. Ale když to nejde, musíte mít izolaci vodičů na zkušební napětí vyhovující silovým obvodům i pro řídící obvody PELV.
Proč to vyhoví je z důvodu, že z hlediska namáhání izolace je 24V PELV prakticky nulová izolační námaha, takže mezi touto nulou a mědí silového vodiče leží stěna izolace silového vodiče a stěna izolace PELV vodiče dimenzovaná na 230V. Tím pádem máte dvojitou izolaci.

Také si musíte dát pozor na povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti, zejména máte-li  v blízkosti PELV silovinu s krytím IP00. Pokud leží ovládací vodič na holé přípojnici, už tam je jen jedna vrstva izolace, jen v pracovní tloušťce, ne ve dvojí izolaci.
To samé v miniaturním provedení může nastat u kontaktů relé, kdy u vícekontaktníh o relé použijete jeden svazek na 230V a sousední na PELV. Izolační schopnost mezi kontakty je často mizivá, jen jednoduchá vrstva izolace. V takovém případě je nejlevnější použít dvě relé s cívkami zapojenými paralelně i když by počet kontaktů vyhovoval.

Jedna stěna izolace je třeba i případ řadových svorek, zde silovou svorku vedle PELV musíte oddělit izolační přepážkou (nebo zakončit extra víčkem, oddělit zajišťovací bočnicí atd.)
Optické oddělení svorek, které tak vznikne je i dobré vodítko pro údržbu, aby vadaskou neposlala 230V třeba do 10V analogového vstupu senzoru

Velmi tenké kablíky jako datové apod, které nesplňují izolaci v žilách pro 230V mohou splňovat izolaci v plášti proti žilám, takové typy kabelu vedete ve žlabu v plášti až k přístroji a tam až rozholujete mimo žlab.
Tenké datové kablíky, které nevyhoví izolací pláště ale mají stínění opletem, můžete také vést v souběhu, když stínění připojíte na PE (nebo FE) sběrnici. A rozholujete také mimo žlab.
Ethernetové kabely zatažené do žlabů v rozvaděči proto musí být v provedení FTP - stíněné - UTP nevyhovují z hlediska izolace, pokud jdou vedle siloviny

Ono v podstatě ve strojích vše má svoji jednoduchou logiku a fyziku, ale uvědomit si to nepřeberné množství možností, důsledků, závislostí a technologickýc h nuancí je dlohodobé získávání zkušeností a poučování se z vlastních i cizích chyb. Dětská otázka proč při čtení strojní normy často začátečníkům pomáhá.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #27 kdy: 11.10.2020, 00:27 »

Myslím, že mi to už docvaklo. ..Kdyby ovšem cívka vyloženě vyvíjela sílu proti vzduchu, byla by součástí silového obvodu. Je to tak?
Ano. I takové cívky existují. Břemenové elektromagnety jeřábů, brzdy motorů, spojkobrzdy lisů a ohraňováků, přídržné elektromagnety brusek...
Společné mají to, že už jsou tak výkonné že se ovládají stykači a pokud na nich závisí nějaká bezpečnost, tak  dvěma stykači v sérii ovládanými bezpečnostními obvody stroje a hlídanými aspoň jednou po zapnutí na svaření kontaktů.

Projektant i elektrikář má u sebe tužku, papír a skener
neboť použije jako skener foťák v mobilu....

Na škole nám kantor řekl, že dobrý technik musí umět namalovat v terénu dělníkovi schéma zapojení tužkou na papírový pytlík od svačiny a dobrý dělník musí umět podle pytlíku přilepeného žvejkačkou na dveře  onen rozvaděč správně vydrátovat. Mnohokrát jsem si na to vzpomněl.

P.S. Doporučuji vám se zde zaregistrovat, v archivu odpovědí zde najdete některé diskuze, ve kterých jsou jinak pro nezaregistrova né zamčeny hotové odborné poklady.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #28 kdy: 11.10.2020, 09:56 »

Ale když to nejde, musíte mít izolaci vodičů na zkušební napětí vyhovující silovým obvodům i pro řídící obvody PELV.
Proč to vyhoví je z důvodu, že z hlediska namáhání izolace je 24V PELV prakticky nulová izolační námaha, takže mezi touto nulou a mědí silového vodiče leží stěna izolace silového vodiče a stěna izolace PELV vodiče dimenzovaná na 230V. Tím pádem máte dvojitou izolaci.

Podľa 4-41, čl.412.2.41 pre el. rozvody ale má byť izolácia každého vodiča v spoločnom žlabe aspoň na menovité napätie siete (tu chápem že na 230V),  no a norma pre dvojitú izoláciu chce ešte viac, a to najmenej na menovitých 300 až 500V...
No a jedna izolácia PELV vodiča 24V čo je dimenzovaná na 230V predsa túto podmienku na dvojitú izoláciu v el. rozvodoch medzi dvoma vodičmi v jednom žľabe nespĺňa..

Teda aspoň podľa môjho keď dobre chápem, že jak ste myslel to, čo som vás citoval
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Miroslav Revús
RTEZ E1 A, B
*
Offline Offline




« Odpověď #29 kdy: 11.10.2020, 12:16 »

Pre ovládacie obvody strojov sa bezne používajú vodiče typu CYA. Tie majú izoláciu dimenzovanú na 500V.
Silové obvody majú použité tie isté vodiče. Keď sa o seba opierajú dva vodiče so základnou izoláciou, tak  medzi nimi vznikne vlastne dvojitá izolácia.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

You don´t have to be old to be wise. (Judas Priest)
But I am :-)
Miroš Jan
OSVČ - živnostník
*
Offline Offline



telefon +420 604791991


« Odpověď #30 kdy: 11.10.2020, 12:17 »

To : Peter Lovacký

Vážně?
Tak si to namaluj. Mrknutí
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

elektromontér, RT E2/A, strojní zařízení,průmyslové instalace
Jan Bocek
*
Offline Offline



« Odpověď #31 kdy: 11.10.2020, 15:07 »

V mezi přestávce na semináři....


Na škole nám kantor řekl, že dobrý technik musí umět namalovat v terénu dělníkovi schéma zapojení tužkou na papírový pytlík od svačiny a dobrý dělník musí umět podle pytlíku přilepeného žvejkačkou na dveře  onen rozvaděč správně vydrátovat. Mnohokrát jsem si na to vzpomněl.

P.S. Doporučuji vám se zde zaregistrovat, v archivu odpovědí zde najdete některé diskuze, ve kterých jsou jinak pro nezaregistrova né zamčeny hotové odborné poklady.

Na příklad https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,12306.0.html

Za posledních 10 roků je z těchto diskusních příspěvků již slušná Příručka pro elektrikáře. Vyhledávač zatím supluje Editora Příručky....

Když se sejde dobrý technik, který umí nakreslit tak, aby to dobrý dělník pochopil a realizoval, tak je to koncert. Ono to platilo v polovině minulého století a platí to dodnes.
Když jsem pracoval jako montážník, tak jsme vždy dostali od mistra, nebo technika "malůvku". Často tužkou na papíře a "voni" uměli malovat i v 3D.....ale byl tam vždy datum a parafa tvůrce.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů
                   revize elektrického zařízení E1B
telefon:        777 273 732
email:           jan.bocek@safeb.cz
Peter Lovacký
Neverifikovaný uživatel @7
*******
Offline Offline



« Odpověď #32 kdy: 11.10.2020, 18:35 »

Pre ovládacie obvody strojov sa bezne používajú vodiče typu CYA. Tie majú izoláciu dimenzovanú na 500V.

To hej, toto o CYA viem, na nich sa ale nepýtam, šak som aj písal že vodiče v spoločnom obložení majú byť dimenzované:
...najmenej na menovitých 300 až 500V...

Pán Kurka ale nepíše konkrétne o vodiči CYA, ale o dajakom riadiacom obvode SELV 24V ktorý je dimenzovaný na 230V, čo je menej jak 300÷500V, a ktorý nemusí byť furt realizovaný vodičom CYA určeným pre 230V...
Si myslím že na ovládanie sú v poriadku aj iné, slabšie vodiče, no keď ich izolácia je dimenzovaná len na 230V, tak že na ovládanie síce môžu byť, len potom nesmú byť uložené spolu so silovými vodičmi ktoré sú len v základnej izolácii

Ma to len kus zarazilo, bo je to menej jak normových 300 ÷ 500V pre spoločný súbeh vodičov..no a tak sa na to iba pýtam, že či ho dobre chápem, a že či je aj taká možnosť kde neplatí ten článok zo 4-41, bo napr. o strojoch ja veľa neviem
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Martin Kurka
*
Offline Offline



Projektant automatizace a strojů


« Odpověď #33 kdy: 11.10.2020, 20:37 »

Omlouvám se za nepřesný popis, vodič dimenzovaný na 230V ve strojích beru automaticky jako ekvivalent vodičům H05V-K a H07V-K.
Pro vydrátování rozvaděče průřezy nad 1,5mm - pro silovinu (oranžový, černý, hnědý, světlemodrý) - předepisuji nebo používám spíš řadu H07. V silovině ekvivalent izolační scopnosti H05 pak zůstává už jen v přívodních vícežilových kabelech, ale tam izolace bývá na krátkém úseku do svorek, které nejsou mixovány s PELV obvody a tím je zde jakési prostorové oddělení.
H07 pro silovinu je spíš taková moje malá paranoia. H05 pro silovinu samozřejmě také  vyhoví.
To jen poslední dobou se izolace CYA vodičů ztenčily na můj vkus až příliš, ne že bych nevěřil kvalitě plastu a jeho izolační schopnosti, ale nevěřím mechanické odolnosti takové tenké izolace. A H07 má o něco silnější stěnu izolace a u silnějších průřezů se jeho vyšší cena ztratí v ceně mědi.  Beru svoji úchylku jako ochranu proti účinkům montérů silných jako býk a skoro tak chytrých, když táhnou svazek siloviny přes hranu. Neuvědomují si že i ten tlustý drát má stejně tenkou izolaci, jako tenký a zaberou.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu
Jan Bocek
*
Offline Offline



« Odpověď #34 kdy: 11.10.2020, 23:24 »

Firmu, která pro nás dělá instalace rozvaděčů i strojů, jsme naučili zásadně
používat H07. Jmenovité napětí je 450/750V a zkušební napětí je stejné jako u H05, kde je  2500 V AC. Ale jmenovité napětí H05 je jen 300/500V.
Potvrzují, že hlavním důvodem je opravdu slabá vrstva isolace u H05. Hlavně tam, kde jsou otřesy a vibrace a také tam, kde montéři neznají cit a "rvou" svazky jak se dá.

Zkuste porovnat staré slaněné vodiče CYA, jakou mají silnou isolaci a jakou vodiče H05.
A nejen CYA, ale i mnohé kabely. Elektrickou pevnosti obvykle vyhoví, ale mechanicky je to příliš náchylné na poškození. Tenký a měkký plast....proto je třeba používat co nejvíce plastové lišty a spirály. A tak vytvořit zdánlivě dvojitou isolaci a lepší oddělení.

 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

specializace: průmyslová instalace, kontrola strojů
                   revize elektrického zařízení E1B
telefon:        777 273 732
email:           jan.bocek@safeb.cz
Václav Třetí
*
Offline Offline



« Odpověď #35 kdy: 12.10.2020, 06:39 »



Zkuste porovnat staré slaněné vodiče CYA, jakou mají silnou isolaci a jakou vodiče H05.

Staré vodiče měly isolaci silnější, tužší a hladkou s lesklým povrchem. Při manipulaci s nimi nedocházelo tak snadno k jejímu poškození. Dielektrická pevnost isolace z PVC je vysoká, v řádu desítek kV/mm, limitující je právě mechanická pevnost.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Václav 3

Stejně jako u kol. Jiřího Schwarze jsou příspěvky psané kurzivou myšleny ironicky.

Řidič tvrdej život má... ,  stejně tak vesnickej elektrikář
Stran: 1 [2] 3 Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Ako je to s uzemnením vodiča PEN a kovového osvetľovacieho stožiara verejného osvetlenia pri káblovom rozvode?
 Jaký je nejnižší průřez vodiče PEN v síti TN-C do 1000V?
 Kdy je nutné přeznačení vodiče PEN?
 Kam byste osadili PE vodič v rozvodnici z 50 let?
 Je možné použít stínění kabelu jako PE?
 Kde rozdelit PEN?
 Rozdělení vodiče PEN na PE a N až za měřením v bytové rozvodnici. Proč je tento požadavek energetiky?
 Jak z PEN získám PE a N pro správnou funkci chrániče?
 Mohu rozdělit PEN na PE+N samostatně v hlavní rozvodnici a i v podružné?
 Po rozdělení PEN se objevilo napětí mezi PE a N. Co je špatně?
 Jde udělat kabelová redukce z PEN na PE+N?
 Spojit PEN vodič s PE vodičem na zemnící můstek nebo ne?
 Jak se díváte na rozdělení vodiče PEN na PE a N?
 Može žlutozeleny vodič kopat?
 Co udělat s neznámým zelenožlutým vodičem v zemi?
 Jak by jste udělali přizemnění rozdelení PEN na PE+N ve dřevěné chatě?
 Jaky je rozdil mezi PE a PEN?
 Vystavili by jste revizi na přeznačený PE jako bez závad ?
 Kde se píše o povinnosti zemnit PEN vodič v místě rozdělení na N a PE?
 Aký prierez v rozvádzači by ste určili na vodič N, keď sa rozdelí na PE a N?
 Jaký průřez vodiče použít při pospojení kostry rozvaděče s PEN?
 Musí být sběrna PEN uložena izolovaně v rozvaděči?
 Co by se mohlo stat, pokud se přeruší vodič PEN?
 Jak volit průřez PEN v TN-S při postupné rekonstrukci?
 Jaká je max. povolená hodnota odporu ochranného vodiče?
 Jak správně dimenzovat ochranný vodič PEN?
 Je bezpecne prizemnit PEN na bleskozvod ?
 Je vhodné spojit hromosvod s PEN v PODRUŽNÉM rozvaděči?
 Kdy se jako PEN použije žlutozelený vodič s modrou návlečkou?
 Je skutečně nutné přizemnit bod rozdělení PEN i u starého domu?
 Je možné rozbočit PEN vodič ve dvojvypínači?
 Kde hledat přerušení PEN, který je zřejmě příčinou podpětí či přepětí v RD?
 Mohu propojit 2 PEN vodiče?
 Kde se nachází v elektroměrovém rozvaděči panelového domu svorkovnice PEN?
 Platí stejné podmínky přívodního kabelu min. průřez 10mm na chatu i na barák?
 Jak řešit přepálení přívodu PEN do RD?
 Může plynové porubí nahradit vodič PEN?
 Je možné provést rozdělení PEN až domovním rozvaděči?
 Je bezpečnější zdvojit zž a m vodič coby PEN či instalovat v TN-S?
 Je možné použít bílý vodič s žlutozeleným návlekem jako ochranný?
 Jak správně nazvat a označit vodič, který slouží jako PEN i PE?
 Může být PEN k odečtovému elektroměru připojen na kostru rozváděče?
 Mohu vodič PEN na elektroměr použít z jiného poschodí (cca.3,5m)?
 Jak zjistit na svorkovnici PEN, který vodič je odpojený?
 Je spojení uzemnění hromosvodu s vodičem PEN elektroinstalace výhodné ?
 Které normy stanovují barevné značení vodiče PEN?
 Proč se musí přizemnit bod rozdělení PEN na PE a N?
 Je možné miesto prerušeného pracovného vodiča použiť "zem" ?
 Aký má byť drôt medzi lištou PEN a rámom rozvádzača?
 Mohu rozdělit PEN na PE a N v elektroměrovém rozvaděči E-ON a pokračovat s 5Jx6?
 Proč je v zásuvce uzemňovací kolík i nulák pod napětím?
 Jak uzemnit PEN v HDS a PE v domovním rozvaděči ?
 Jak naložit s PEN podle staré normy na rozhraní staré a nové instalace?
 Jak uzemnit bod rozdělění vodiče PEN, když není instalovaná svorkovnice HOP ?
 Doznačuje se PEN v TN-C-S v rozvodnici modře?
 Je rozdělení PEN na obrázku provedeno správně?
 Proč je v zásuvce při mĕření napĕtí 20V?
 Kde rozdělit vodič PEN pro dílnu?
 Lze propojit kostru rozváděče vodičem PEN?
 Je možné spojiť PE a PEN rôznych obvodov?
 Jak správně rozdělit PEN vodič?
 Nemal by sa rozdelený PEN prizemňovať aj v dome?
 Aká je príčína rozdielneho potenciálu zemnenia a PENu?
 Proč je nulový vodič v zásuvce na kolíku u měděného rozvodu?
 Jak to, že přes elektroměr vede menší průřez PEN než požadovaný 33 2000-5-54?
 Jaký má být průřez vodiče PEN k elektroměru?
 Co děláte s N vodičem v přívodu CYKY 3Jx pro byt (TN-C)?
 Může vodič PEN přes elektroměr?
 Ako zistím ulomený, alebo zle dotiahnutý PEN, alebo PE vodič?
 Je vhodné přivést ž/z vodič od HOP do nulového můstku na elměr.desce?
 Co ještě nevíte o uzemňování ochranných vodičů?
 Je napětí mezi PEN a zemí normální?
 Musí být uzel PEN v HDS připojen i k uzemnění 40 ohmů?
 Jaký smí být nejmenší průřez měděného zemnícího vodiče spojujícího jednotlivé součásti se zemnící so
 Mohu připojit PE odjinud než z hlavního rozvaděče, když odtud nemohu?
 Je nutné vést samostatný ochranný vodič 10mm2 mezi podružnými rozvaděči?
 Měření odporu ochranného vodiče
 Vadí, že žlutozelené vodiče jsou na jedné liště s modrými?
 Měření spojitosti ochranných vodičů a vodičů pospojování
 Je možná náhrada přívodního PEN připojením na zemnič?
 Kdy je nutné při napojovaní obvodu TN-C dodržet u PEN 10mm2?
 Jak nahradit přerušený PEN od hlavního rozvaděče do bytu?
 Proč se v zásuvce objevuje fáze ve všech kontaktech?
 Jak správně změřit hodnotu Zs PEN?
 Mohu použít PEN v konektoru u slaněného a pevně uloženého přívodu?
 Je minimální průřez vodiče PEN 10mm2 Cu za všech situací?
 Měření proudu protékajícího ochranným vodičem u spotřebiče
 Je povinné rozdělit vodič PEN v elektroměrovém rozvaděči?
 Proč se při 2f připojení varné desky zdvojuje nulový vodič?
 Proč smějí být vodiče PEN pouze v pevné instalaci?
 Bylo kdysi možné použít kovovou konstrukci pro N (PEN) ?
 Proč mám 400V v jednofázové zásuvce?
 Je moźné zkratem dvou fází upálit nulový vodič? Vznikne pak přepětí v síti?
 Vznikne problém při přerušení PEN před domem?
  Jaký průřez použít mezi hlavní svorkovnicí PEN na nové= svorky PE a N.?
 Jak idetifikovat nulový vodič od konkrétního okruhu v rozvaděči bez demontáže?
 Je možné použít i CY/CYKY 6mm2 pro přívod z elektroměrového rozvaděče?
 Co muze zpusobit napeti zaroven na vodici L, PE a N?
 Kam se připojuje PEN v podružném rozvaděči nejdříve?
 Proč se u nulování propojoval PEN nepřerušeně pod více kontaktů?
 Proč jednofázové spotřebiče chvílemi nejedou na plný výkon?
 Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům
 Je nutné při výměně starého jističe IJV také navýšit průřez PEN?
 Proč může být PEN vodič od určitého průřezu o řád nižší?
 Je možné hlavním vypínačem vypínat s fázemi i PEN?
 Jak se volí minimální průřez vodiče PEN v rozvodnici nn?
 Jak poznat, že byl PEN rozdělen?
 Může několik jištěných obvodů používat jeden PEN vodič?
 Může se z vodiče PE udělat PEN?
 Jaký je důvod požadavku na průřez PEN ≥10 mm² pro 4p zásuvku v TNC síti?
 Z jakého důvodu je pro PEN vodič zvolen min. průřez 10 mm2?
 Aké je správne istenie kábla AYKY-J 3x120+70 a AYKY-J 4x120?
 Sníží přizemnění PEN nebezpečí jeho odpojení?
 Je vhodné rozdělit PEN v samostatném malém rozvaděči?
 Proč se při zapnutí světla ztrácí signál set-top boxu?
 Proč se přepálil PEN vodič zrovna v hlavním rozvaděči ne až podružném?
 Bylo někdy možné použít jeden PEN vodič pro více obvodů?
 Mohlo chybějící propojení mezi PEN a základovým zemničem projít revizí?
 Je propoj mezi druhým rozvaděčem a HOP nebezpečný?
 Z jaké svorky se správně pokračovalo v síti TN-C?
 Kam v rozvaděči připojit přívodní PEN pokud není výrobcem instalovaná?
 Lze v rozvaděči detekovat na přívodu přerušený PEN vodič?
 Jaký je tvůj příběh s přerušeným PEN vodičem?
 Jak provádíte uzemnění PEN vodiče u veřejného osvětlení?
 K čemu slouží vodič středního bodu?
 Jak opravit, nastavit opálený přívodní vodič PEN?
 Co mohlo odpalit svorkovnicu nulaku vo vstupnom rozvadzaci domu?
 Jak to, že PE + N není to samé jako dva PEN vodiče?
 Jak vhodně spojit hromosvodní drát s ochranným vodičem?
 Jaký průřez má být zvolen u PEN vodiče u 3x1-YY 240 + 1-YY 120ZŽ?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.081 sekund, 23 dotazů.