Co vše vědět pro praktické zvládnutí měření zemního odporu?

[Martin Ondráček]

Jak měřit odpor zeminy za použití PU 183.1 METRA Blansko
    Měření zemního odporu není jen zastrčit sondy do hlíny a opsat číslo z displeje. Špatně vedený vodič, suchá půda nebo mizerný kontakt sondy dokážou z výsledku udělat technicky použitelný omyl. Co vlastně říká hodnota RA, když nevíme, v jakých podmínkách vznikla? Návod ukazuje, jak zapojit svorky, zvolit 3vodičovou nebo 4vodičovou metodu a hlídat odpor sond i rušivé napětí. Pomůže montérovi, reviznímu technikovi i projektantovi poznat, kdy měření dává smysl a kdy je potřeba upravit postup v terénu.
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Co vše vědět pro praktické zvládnutí měření zemního odporu?

   

[Jiří Schwarz]

Každý si musí "omakat" svůj měřák, vyzkoušet si co umí...
I když fyzika je pořád stejná, v některých detailech se různé přístroje mohou chovat jinak

[Jan Bocek]

Ve všech typech elektrotechnic kých škol a to jak SŠ, tak i VŠ v předmětu Elektrická měření
se měření odporů dělilo do třech kategorií

1. měření hodnot malých odporů
2. Měření hodnot středních odporů
3. Měření hodnot velkých odporů.

A každá taková kategorie má ještě své specifické podkategorie jako měření miliohmů v případě přechodových odporů a měření Teraohmů při vysokých hodnotách isolačních odporů a vysokém napětí..

Ke všem kategoriím jsou určené měřící přístroje a mnohé měřící metody. Jejich výběr je závislý na požadovaném cíli měření, které může být jen informativní, anebo protokolární.

Měřící přístroj a měřící metoda vyžaduje Školu měření a vlastní manuály s měřícími protokoly.
Měřící protokoly mají svojí architekturu, kterou nás učili profesoři ve školách. U ,měření zemních odporů je nutnosti zakreslení konkretního schéma zapojení měřícího přístroje se sondami a také měřenou zemnící soustavu.

A pak již následuje to "ošahaní, omakání" toho svého MP. A po tomto seznámení se s MP zvolíme MM- měřící metodu a provedeme prvních deset měření. V protokolech se uvádí přesně místo měření podle GPS, dále teploty a kdy naposledy pršelo. Také rosný bod a vlhkost.....to vše ovlivňuje výslednou hodnotu.

Tyto protokoly měření jsou velice důležité v případě, kdy léta neměříme zemní odpory a najednou musíme....jaký přístroj, jakou metodu zvolím.

Zdá se, že Návod k měření byl u PU 193 propracovaný.
Mám rád Manuály, kde jsou příklady z praxe  a ve většinou u přístrojů, které nejsou multi se to podaří.

V šedesátých létech jsem pracoval v partě distribuce nn a prováděla se retrofikace elektriky, kdy se rušily pojistky na sloupech a zaváděly se HDSky. A vs tím se provádělo i uzemnění u sloupů a také u HDS. Klasická FeZn deska a na něm 10 m FeZn pásku. Před dokončením přijel pracovník OTK a změřil uzemnění pomocí Terrometu. Ještě to nebyli RT....a starý parťak vždy říkal, že se nenechá jebat od té "sněhové vločky" a tak měl čich na špatné uzemnění v písčité a kamenité půdě. A tak na vesnicích nebyla nouze o 1-2 kolečka hnoje a v krámě koupit 10 kg soli. A zemní odpory vždy vyhověly požadavkům OTK. A vždy na to vzpomenu, když mám měřit hromosvody anebo uzemnění v době sucha.....dobr é hodnoty naměřím vždy po deštivém období.  Dneska nedělám výchozí revize zemních odporů, ale vždy by vyžadoval od montérů protokol o shodě, že byly řádně použity technologické předpisy pro montáž uzemnění podle projektu a podle praxe dle ČSN. 

[Jirka Š. Svejkovský]

Mimo jiné je dobré vědět, že se jedná o měření s velkou spoustou okrajových podmínek.
Proto do revize vedle měření taky píšeme jaké bylo počasí, teplota, rosný bod, počet žížal na metr ... Něco jako alibi, pokud po nás někdo změří něco úplně jiného.
Vliv na měření mají i sondy. Jak daleko od sebe jsou, jak hluboko a do kterého konkrétního drnu jsme je zapíchli.
Nedivit se, pokud nám vyjdou hausnumera v blízkosti železniční trati s dc trakcí.
V normách najdeme korekci měrného odporu půdy na roční období, on se ale dokáže měnit i během pár hodin. Takže to, co vyjde nám, nemusí zítra vyjít jinému.

[Jiří_Hrubý]

Měření uzemnění, není lapání neutrina ve vakuu. Nějaké proměnné tam jsou, ale metr sem, metr tam na sondách, nemá význam.
Horší je,když čtu VRZ, kde se píše, že odpor zemniče je 0,8 ohm, je tam fotka displeje, kalibrační protokol od měřáku za 100 papírů a spousta ctrl C ctrl V žvástů.
Že je v zemi klubo pásku, to mu divný nepřijde.
Nebo si pořídí klešťák a napíše že je nový zemnič mající 5 ohm nevyhovující.
Samotné měření není o extrémní přesnosti rozmístění sond, řešení počasí a vůbec, ale o vlastní přípravě měření, protože bohužel, idiocie je rovnoměrně rozložena napříč populací, ty s razítkem RT nevyjímaje.
1. Nechávají zemniče propojené mezi sebou, nebo se síti
2. Nechápou význam měřicí svorky
3. Nemají představu co by měli naměřit, pouze tupě opisují čísla
4. Nechápou princip měření kleštěmi, pak píšou hovadiny
5. Neznají náhradní metodu a hrozně se diví rychlému usvědčení z neschopnosti
Asi bych mohl pokračovat, jen by to byly různé další varianty předešlých nejčastějších chyb, doplněných projevy arogance “já mám razítko, já mám pravdu”.
S těmi si umím poradit, horší to má běžný zákazník, který má zájem zjistit stav své instalace přijde mu tam tohle.
A ze dne na den se rozhodně nezmění v desítkách, maximálně jednotkách.
Tímhle argumentem se mě často pokouší odzbrojit, ale pokud nalže na čerstvém zemniči 5 a já za týden 15, nebo “naměří “ 0,8 a já 10, Změna směru sond je pořád o jednotkách. Jediné problémy jsou městské sítě a spojené zemniče, nebo místa, kde nelze použít sondy a zároveň se nedá rozpojit a použít kleště.

[Václav Třetí]

Měření uzemnění  může být problém, např. letos neprší pořádně už od podzimu. To pak vychází hodnoty nedostatečné i v půdě, kde by problém být neměl. Základ je vždy poctivá práce, smotaná pásovina a deska položená horizontálně se vždy projeví a pozná.

Při měření je třeba přemýšlet a důležitá je interpretace výsledků. Je třeba vědět co jsem změřil, jak jsem to změřil a hlavně je důležitá úvaha, zda naměřená hodnota má smysl a je možná. Při výstavbě uzemnění si lze v určitých situacích vypomoci použitím Bentonitu, půdy která drží vlhkost, horší už jsou železné špony od soustruhu (podporuje korozi) a nedoporučuji kol. Bockem zmíněný hnůj (podle zvířat a toho co žerou může být zásaditý i kyselý) a zejména sůl (může se vytvářet kyselina solná - chlorovodíková),  která sežere zinkování velice brzy.

[Milan Hudec]

Hnůj a sůl se používala před výchozí revizí, aby to vyšlo, z hlediska koroze špatně (mimo použití běžně nedostupné A3).
Co udělá sůl s A2, A4 je krásně vidět na pobřežích moře.
Špony - vlastně nevím....,  ano za předpokladu, že budou ze správného materiálu oproti zemniči a nebudou "nasáklé" hektolitrem oleje, navíc by jich bylo potřeba tuna........
Bentonit je sázka na jistotu, u větších akcí se nahrazuje vzhledem k ceně jílem, ale ten se zas všude nevyskytuje a vozte ho tuny sto km.

[František Šohajda]

Měření uzemnění  může být problém, např. letos neprší pořádně už od podzimu. To pak vychází hodnoty nedostatečné i v půdě, kde by problém být neměl.

V suším období jsou hodnoty rozdílné oproti stálému mokru.
Třeba měření zemního odporu pro hromosvod ,    když je velké sucho a naměřím 3 nebo 9,99 Ohmů je pro jeho chod celkem jedno!! (jeden svod)