Lze měřit kompasem napětí?

[vlastaš]

Dostal jsem se do otázky, zdali lze měřit kompasem napětí.
Já říkám že ne, jeden člověk říká, že při vhodných podmínkách lze kompasem změřit jakousi výchylku, když přiloží k drátu stejnosměrné napětí a kompas natočí určitým směrem k drátu. Pak kompas učiní určitou výchylku.
Já tvrdím, že kompasem hodnotu napětí nezměřím, protože to je kompas.
A obávám se, že abych po přiložení nějakého napětí zjistil určitou výchylku, že to není také tak jednoduché.
Co vy na to?

[Zdenek Hejčl]

Jako odbornou literaturu doporučuji knihu: Šolim, já a tranzistory.
Tam je popsáno, jak využít kompas k měření napětí, s návodem, jak na to....   

[Jiří Schwarz]

Souhlasím.
Já jsem v 70. létech něco podobného zkoušel podle nějakého návodu v časopisu ABC. 

[Petr M]

Já něco podobnýho zkoušel jako kluk s Merkurem 102

Na přesný měření to ale mc není. I když je to přesnější než fázovka 

[nobodymuzzneznama]

Omlouvám se, že toto téma ještě jednou dávám na přestřes. Někdo mi totiž stále tvrdí, že napětí kompasem měřit lze, jen ne střídavé. Proto bych se raději pro upřesnění zeptal, zdali tedy kompasem lze měřit napětí a jaké. Když ne střídavé, tak stejnosměrné, nebo jiné? A také bych měl ještě otázku, zdali mi k tomu měření tedy bude stačit například tento kompas - http://www.zbozi.cz/vyrobek/kompas-silva-carabiner-9/

Za případné odpovědi    .... Přeji pěkný zbytek nedělního večera. V.S.

[Jirka Š. Svejkovský]

Okolo každého vodiče, kterým protéká proud se šíří elektromagnetické pole. Na to bude reagovat i střelka kompasu. U střídavého proudu bude reagovat chaoticky, bude kmitat v rytmu proudu (50x za sekundu).

Smysl má pokus u stejnosměrného proudu. Čím vyšší proud bude vodičem protékat, tím větší výchylka kompasu bude.

Mimochodem, všiml jste si, že nikde nehovořím o napětí, ale o proudu? Napětí pak budete muset dopočítat podle ohmova zákona.

[nobodymuzzneznama]

Smysl má pokus u stejnosměrného proudu. Čím vyšší proud bude vodičem protékat, tím větší výchylka kompasu bude.

Ano, .... To jsem v podstatě věděl také, ačkoli se tím takto dopodrobna moc nezabývám, je to tak.

To znamená, že kompas bude reagovat na proud a ne na napětí, jestli to z toho popisu tak vyplývá? V.S.

[Jirka Š. Svejkovský]

Zhruba je to popsáno zde. Mimochodem, je to středoškolská fyzika.

[nobodymuzzneznama]

Ano,   . Střední školu mám. Sice je to již dávno, ale rád zavzpomínám.

Takže jsem měl správný pohled na to, že kompasem napětí nezměřím, ale mohu detekovat určitou neznámo jakou hodnotu proudu.    za upřesnění. Pěkný večer. V.S.

[Jirka Š. Svejkovský]

Tento pokus neznám, ale napětí by se dalo odvodit. Pokud znáte odpor obvodu, pak pomocí ohmova zákona napětí dopočítáte. Určitě se tu najde někdo, kdo tuto úlohu už řešil.

Takže, je-li odpor a vzdálenost vodiče od kompasu konstantní, je výchylka přímo úměrná napětí v měřeném obvodu.

[nobodymuzzneznama]

Ano, s tím souhlasím. Pokud by tyto dvě věci byly stále stejné, tak při zvyšování napětí by kompas svoji ručičku přibližoval podle toho, jaké napětí bych na vodič přiložil - tedy podle množství proudu drátem protékajícím. Ale pokud si dobře ze školy vzpomínám, učili jsme se na měření, že abychom mohli něco změřit, musíme k tomu mít určité měřící přístroje, kde stupnice má nějaký číselník, nějaký rozsah, stupnici dělenou na určitý počet dílků podle toho, co a jak chci měřit. A také, že dělíme měřící postupy - na přímé, či nepřímé. Aspoň tak nějak si na to vzpomínám. Proto se ptám, zdali otázku  - lze měřit kompasem napětí - lze brát z toho pohledu, že mi tedy kompas - změří - určité "napětí",  anebo mi spíše - nadetekuje - určitou výchylku, kterou pak budu moci označit podle vzorečků hodnotou napětí, které na drát přivedu. Beru to podle terminologie, tedy - co pojmy znamenají. Pokud pak bych měl na kompasu určitou stupnici ve voltech, zajisté při správném a určitém měření dosáhnu toho, čeho dosáhnu i kalibrovaným a k tomuto účelu sestrojeným voltmetrem. Tedy, že mi kompas opravdu změří hodnotu napětí, kterou na ten drát přiložím. V.S.

P.S. Potom to už přece nebude kompas, ale čistě už jen voltmetr (a to ještě kalibrovaný na zcela jasně definovaný průměr drátu při určité vzdálenosti a při určité orientaci),  leda bych nechal na kompasu dvě stupnice - světové strany a volty. Ale pak by to zase nebyl čistě kompas, ale hybrid - kompas a voltmetr. Jedná se mi prostě o to, že tvrzení - lze kompasem měřit napětí - není správné, protože kompas neměří volty, ale slouží ke zjišťování světových stran.

[Jirka Š. Svejkovský]

Jak byste potom nazval ampermetr? Vždyť měří jenom úbytek napětí na známém odporu. A jak ohmmetr, který měří v podstatě zase jenom napětí. Stejnosměrný klešťový ampérmetr měří opět napětí na hallově sondě. Klešťový ohmmetr měří proud vyvolaný indukcí ve vodiči. Vlastně pardon, napětí na sekundáru měřícího trafa.

Úloha je podle mě čistě školní.

[nobodymuzzneznama]

Za sebe myslím, že už jsem řekl dost. To, co jsem ani nechtěl příliš rozebírat. Rozhodně jsem zjistil, co měřím tzv. přímo - tedy určitou hodnotu proudu. A nepřímo - napětí, pokud bych to udělal tak, jak je třeba a kompas pak označil stupnicí od - do ve voltech. Vlastně bych  mohl měřit i střídavé napětí, pokud bych označil v určitých stupních výchylku - tedy snad teoreticky.  Z mé strany se moje poznatky na 80 procent vyčerpaly a to, co jsem chtěl zjistit, jsem zjistil. Ale myslím, že je asi zbytečné v tom pokračovat dál. Jedině kdyby někdo u pivka, v hospodě, to bych klidně mohl.    za pozornost. Přeji poklidné dny a hlavně čistou mysl a klidné ruce. To se v elektrice hodí. Zdraví V.S.

[Jiří Schwarz]

Kompas reaguje na magnetické pole země a podle toho se střelka natočí.
Pokud vytvoříme magnetické pole jiné, výchylka se změní. Výchylka resp. její změna bude podle velikosti vytvořeného magnetického pole.
Protože magnetické pole je závislé na součinu počtu závitů a proudu, když navinete cívku s hodně závity slabým vodičem, bude na stejnou výchylku potřeba menší proud. To je důležité při měření napětí, aby proud odebíraný voltmetrem byl co nejmenší, aby měření co nejméně ovlivnilo chování měřeného obvodu.

Protože výchylka (změna výchylky) je dána poměrem 2 magnetických polí, bude stupnice silně nelineární.

Kdyby byl někde nějaký letní tábor, technicky zaměřený, to by byla zajímavá hračka na experimentován í. Pro seriozní práci je něco takového absolutně nevyužitelné.

[Petr Liskar]

Kdyby byl někde nějaký letní tábor, technicky zaměřený, to by byla zajímavá hračka na experimentován í. Pro seriozní práci je něco takového absolutně nevyužitelné.

Takový tábor je a ne jeden...

[Václav Švagr]

Jak psali diskutující přede mnou. Kompas nezměří napětí, ale protékající proud. Ten se dá ale snadno vytvořit dotykem živé části a pak měřit v libovolné části obvodu. Takže položte kompas na ruku a tou si sáhněte na vodič pod napětím. Pak můžete zaznamenat výchylku střelky. Podotýkám, že by mělo u stejnosměrného proudu platit pravidlo pravé ruky a když bude proud protékat ve směru prstů, tak sever siločar bude ve směru palce. Kompas by se měl otočit opačným směrem, nebo ve směru svalové křeče.  U střídavého proudu bude kmitat 50X/s zároveň s Vaším svalstvem, výsledek bude tedy zřejmě zkreslený a kompas za plotem u sousedů.

[nobodymuzzneznama]

   Švagře, že Jste to téma velmi dobře odlehčil, už jsem si říkal, aby z toho někoho ještě nechytla migréna. 

P.S. To musí být tedy velké proudy, co protékají uprostřed země, anebo velmi malé, ale hodně hustě...... Zdraví V.S.

[IM]

Potom to už přece nebude kompas, ale čistě už jen voltmetr (a to ještě kalibrovaný ...

Kdy se podávají návrhy na Nobelovu cenu?