Proč má topné těleso dvakrát větší příkon, než jmenovitý?

[Daniel Reiský]

Sušička prádla, starší provedení bez tepelného čerpadla, přestala správně fungovat, prádlo bylo i po 2 hodinách stále vlhké. Po předběžné detekci závady jsem vyselektoval možný problém v ohřevu vzduchu. Po zapnutí sušičky se po chvíli sepne topné těleso, které však po několika - cca 15s vypne bezpečnostní termostat vlivem přehřátí, což se cyklicky opakuje. Topné těleso tedy procházející vzduch ohřeje pouze po dobu několika sekund, poté se těleso vypne, chladnutí trvá cca 1,5minuty a pak se děj opakuje. Topné těleso je tvořeno spirálovitě navinutým odporovým drátem v několika řadách, drát není opticky nijak porušen, ani nejsou jednotlivé sekce zkratovány. Přesto je čistý ohmický odpor cca 25 ohmů, což zhruba odpovídá příkonu 2.1kW za studena, vlivem ohřevu stoupne na cca 33 ohmů a příkon klesne na cca 1,6kW. Zajímavé je, že na tělese je štítek se jmenovitým příkonem 950W, což by odpovídalo odporu tělesa cca 56 ohmů.
Předesílám, že ventilátor chladí těleso řádně a tam problém není. Setkali jste se s tím, že by vlivem stárnutí odporového drátu, nebo jiné závady jeho odpor klesl na cca polovinu a příkon se zdvojnásobil. Předpokládám, že výrobce příkon uvádí za pracovní teploty a to i bez chlazení. Máte někdo obdobné zkušenosti?    

[Peter Munka]

Neviem si fyzikalne predstavit dej, ktory zmeni odpor vodica o 100% starnutim. Foto by nebolo ? Ako je drot upevneny ? Nejake keramicke / sludove distancne prvky ? Kryt to ma aky ? Nemoze to mat zvod na kostru ?
Ak uz sa v tom hrabete, este mozete skusit merat napatie medzi jednym koncom a postupne sa dotykat hrotom multimetra odporoveho drotu. Bude to ako delic napatia, kde by malo napatie plynule stupat z 0 na 100% ako sa budete posuvat medzi koncami. Pre bezpecakov - nech to skusi pri napajani spiraly bezpecnym napatim cez oddelovacie trafo, povedzme sekundar 24V.

[Daniel Reiský]

Neviem si fyzikalne predstavit dej, ktory zmeni odpor vodica o 100% starnutim.

Já právě také ne. Výrobce podle mě uvádí příkon tělesa bez dalších vlivů (chlazení, průtok vzduchu atd.) Nafotím a pošlu. Ono v tělese jsou zanýtovány dva bezpečnostní termostaty v sérii s odporovým drátem a jeden NTC termistor, který je elektricky oddělený a slouží podle mě k triakové regulaci výkonu tělesa, řídící se změnou odporu termistoru. To by však nemělo mít vliv na celkový příkon tělesa.   

[ACEOF ACES]

Podle mého názoru nefunguje regulace výkonu topného tělesa. Topné těleso pracuje na plný výkon a vypíná ho až bezpečnostní termostat, aby se nespálilo.

[Daniel Reiský]

Podle mého názoru nefunguje regulace výkonu topného tělesa. Topné těleso pracuje na plný výkon a vypíná ho až bezpečnostní termostat, aby se nespálilo.

Bude tam zřejmě triakové regulace, ale zarážejí mě ty jmenovité hodnoty. Myslíte, že by výrobce udával jmenovité parametry a udával by např. střední příkon tělesa na štítku? Měl jsem za to, že se jedná o maximální hodnoty, v tomto případě o 950W v případě neregulovaného příkonu, který se regulací maximálně sníží. Tedy, že těleso má příkon maximálně 950W a regulací lze libovolně snížit. Co by pak udával příkon celého spotřebiče na štítku?

[Daniel Reiský]

Ještě doplňuji, že těleso je zapojeno v sérii s provozním 120 st.C a havarijním 200 st.C bimetalovým termostatem a dále je v tělesa zanýtován NTC termistor, právě pro účely regulace příkonu a tím i tepelného výkonu tělesa. NTC termistor je elektricky oddělený od obvodu spirály a slouží k měření teploty procházejícího vzduchu řídící jednotkou.

[ACEOF ACES]

Nevím jaké parametry výrobce udává.

Za normálního provozu by měl provozní termostat vypínat dříve než bezpečnostní termostat.

[Daniel Reiský]

Za normálního provozu by měl provozní termostat vypínat dříve než bezpečnostní termostat.

To se děje správně. Havarijní 200 st.C nerozepne, nedovolí mu to provozní termostat 120 st.C, který tak funguje zcela správně.

[ACEOF ACES]

... Po zapnutí sušičky se po chvíli sepne topné těleso, které však po několika - cca 15s vypne bezpečnostní termostat vlivem přehřátí, což se cyklicky opakuje...

[Daniel Reiský]

Čtete opravdu důkladně... avšak bezpečnostní termostaty jsou fakticky oba, neboť ani jeden nemá při standardním provozu fungovat (vypínat). Ve skutečnosti nyní vypíná ten provozní, takto jsem jej ovšem nazval já, havarijní na vyšší teplotu nespíná. Asi bychom mohli při troše tolerance oba nazvat bezpečnostními, ne?   

[Jirka Š. Svejkovský]

Provozní se po ochlazení sám zase sepne, kdežto havarijní musíte ručně nahodit. Alespoň tak je to obvyklé.

[ACEOF ACES]

Rozumím.

[Daniel Reiský]

Provozní se po ochlazení sám zase sepne, kdežto havarijní musíte ručně nahodit. Alespoň tak je to obvyklé.

Máte pravdu, je to tak obvykle např. u bojlerů, kotlů apod.,  avšak v tomto případě jsou oba bimetalové typy, které se sami opět sepnou po vychladnutí. Rozdíl mezi nimi je v teplotě rozepnutí 120 st.C a 200 st.C, aby při selhání jednoho zareagoval druhý.

Již jsem viděl obdobu Vámi uvedených, kdy jeden se po vychladnutí sám opět aktivoval (provozní) a u druhého došlo k záměrné destrukci vnitřní struktury a obnovení funkce již nebylo možné (havarijní). Obdobné (destruktivní) typy se běžně montují do levných a poddimenzovaný ch napájecích traf v adaptérech z Číny, aby již nešli opravit. Tepelná pojistka (obvykle 110 - 125 st.C) je ve vrchní části, většinou sekundárního vinutí.  Dnes se však již většina adaptérů vyrábí formou spínaného zdroje a tam je tepelné přetížení ošetřeno jinak. Váha a rozměry jsou skutečně jinde, spolehlivost nemohu posoudit z dlouhodobého hlediska. Pro mě má klasické trafo pořád něco do sebe, nemohu si pomoct.  

V mém případě se ale na provozu zařízení nepodílí ani jeden a slouží tak oba jako bezpečnostní termostaty, myslím, že si rozumíme...

[Jirka Š. Svejkovský]

No, spíš je u toho havarijního čudl pod krytem, na který je třeba šroubovák.

[Daniel Reiský]

No, spíš je u toho havarijního čudl pod krytem, na který je třeba šroubovák.

Máte recht … 

[Viktor Klemon]

U topného telesa sa výkon meraním odporu nezistí.
Zmena oporu s teplotou je značná a neznáma, nepoznáme
materiál.
Merajte pretekajúci prúd, dozviete sa viac o stave regulátora aj telesa.
A aj unikajúci príd na kostru.

A čo ventilátor a prúdenie vzduchu v okruhu sušenia.
Ak vzduch neprúdi, alebo prúdi málo nemusí regulácia správne fungovať.


Stretol som prípad, kedy na kostru prerazené teleso na sieti TN-C
malo zvýšený výkon, prúdu tiekol cez kostru, teleso sa akokeby "skrátilo".
Trvanie bolo ale krátke. Stihlo sa to akurát odmerať, za chvíľu bolo po ňom.

[Peter Munka]

U topného telesa sa výkon meraním odporu nezistí.
Zmena oporu s teplotou je značná a neznáma, nepoznáme
materiál.

Okrem specialnych pripadov ako samoregulacny kabel na ohrev je snaha vyrobcu pouzit material, ktoreho odpor sa nemeni s teplotou. Specialne zliatiny na odporove droty su tu presne kvoli tomu. Zehlicky, konvice, pracky, bojlery - to vsetko nema zmeny odberu o viac ako 20% v stave  studeny - prevazkova teplota.

[Jan Franěk]

Pokud vím, tak výrobce podobných zařízení udává odpor topného tělesa za studeného stavu a při jejich instalaci se to běžně dle návodu kontroluje. Ať už jde o zde popisovaná zařízení, nebo topné kabely a podobně. Tedy bych si na vašem místě zajistil od výrobce potřebné podklady, pokud se v tom chcete vrtat.
Správný odpor tělesa "za provozu" bude dán i správným chlazením okolním vzduchem, kdy výrobce počítá s definovaným příkonem, který uvádí pak na štítku, samozřejmě s nějakou tolerancí.
Ve vašem případě jde o jasnou závadu. Možná kdyby jste se s námi podělil o konkrétní typ té sušičky, mohla by se dohledat dokumentace a vyčíst problém ze schématu zapojení. Takto se můžeme jen donekonečna dohadovat jak je to zapojené a kde může být problém. Pak vznikají dohady co je havarijní termostat, co provozní a podobně, přitom by stačilo tak málo  

Osobně mi to přijde jako že je zkrat na odporovém drátě, ještě před termistorem určeným k řízení. Ten bych očekával umístěný někde od půlky až ke konci tělesa. To že není nic vidět ještě nemusí znamenat že tam ten zkrat není. Možná by pomohlo i foto toho tělesa z více stran.