Má význam instalovat v bytě BD přepěťovky T3 pokud chybí T1+T2?

[Lena Pali]

V našem panelovém domě právě teď probíhá realizace kompletně nové elektroinstala ce společných částí a stoupaček. Jako řadový člen družstva nemám přístup k projektu, ale předseda družstva mi k řešení přepěťové ochrany písemně sdělil toto:
"Dle projektové dokumentace budou za rozvaděčem společné spotřeby zapojeny kombinované přepěťové ochrany typu T1+T2 se zkratovou odolností 25kA. V rámci projektové dokumentace jiný způsob přepěťové ochrany navržen není."
Celou věc řeším proto, že si chci v bytě instalovat vhodnou přepěťovou ochranu pro zabezpečení své elektroniky a spotřebičů.
Chci se zeptat přítomných revizních techniků a projektantů: Chápu z předsedova vyjádření správně, že toto řešení v projektu chrání pouze větev společné spotřeby (výtah, chodby) a samotné hlavní bytové stoupačky vedoucí do bytů jsou z pohledu hlavního přívodu bez ochrany T1?
Bude moje plánovaná přepěťová ochrana v bytě vůbec správně fungovat, pokud v domě chybí centrální ochrana stoupaček? Je takový projekt v roce 2026 v pořádku z hlediska ČSN 33 2000-4-443 ed. 3 pro budovu jako celek, nebo mám družstvo upozornit na chybu?

Moderátor: Rekonstrukce panelák (2026):Přepěťová ochrana T1+T2 jen pro společnou spotřebu? Opravdu není normální otázka! Nedovedu si představit, že mi tuto skladbu znaků někdo skutečně říká.

[opatovice64]

U svodičů bleskových proudů event. svodičů přepětí norma uvádí tzv. účinnou vzdálenost do 10m.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud bude kombinovaný T1+T2 instalován někde na přívodu,
bude nutné v rozvodnicích jednotlivých bytů osadit T2, u citlivých zařízení (zásuvek) st. T3.
Každá tř. svodiče má definován průřez pracovních vodičů. U ochranného vodiče PEN/PE až
k hlavní uzemňovací svorce objektu, která i u novostaveb někdy zcela chybí.
Měla by se dodržet i délka připojovacích vodičů do 0,5 m, hodnota předřazeného jištění, atd.
Hodnota 25 kA není zkratová odolnost, ale hodnota impulzního svodového proudu Iimp.
Správná instalace SPD není vůbec jednoduchá záležitost, a požadavky lze nalézt např. v normách:
ČSN 33 2000-5-53
ČSN 61643-12, 51643-32 (FVE)
ČSN EN 62305-4

[Milan Hudec]

Přepěťovky jsou zapojeny na vedení spol.spotřeby (chodby, sklepy, výtah),  otázkou je jejich účinnost pro přívod budovy.
Někdy jsou instalovány až v podružáku spol.sp, to je již dost daleko od přívodu.

[Jiří Kantner]

Nikdo nedokáže posoudit míru správnosti projektu z takhle krátkého laického popisu. Sám projekt  elektroinstalace nestačí, je treba mít i dokumentaci  k hromosvodu a  jeho reálné provedení.
Podle všeho ale to provedení se dá z hlediska splnění norem označit za nedostatečné. Ale odpovídá běžné praxi polovičaté rekonstrukce  v panelových domech, mnohde  se nedává ani T1 ,T2 nikam.
 Umístiot T1 jinam než na hlavní přívod k domu je technické ignorantství a  blbost.  Nevím kde je umístěna ta popisovaná ochrana T1/T2 pro rozvaděč společné spotřeby, jak dlouhé je tahle odbočka od přívodního vedení a z jakého je průřezu. Každá taková odbočka má svůj odpor a indukčnost takže  sice  také trochu zafunguje a ovlivní paralelně připojené okruhy ale není to ideální. Pokud je to v tom samém rozvaděči  nebo pár metrů od něj tak se dá očekávat ,  že  to přepěťovou špičku omezí a část její energie se v ní utlumí.  než budete rozporovat projekt, najděte si projektanta který dodá argumenty a připravte se na fakt,  že projekt který respektuje zásady ochrany proti přepětí bude dražsí a kdyby měl  řešit i nový hromosvod, bude to citelná změna celkové částky.
Pokud chcete významným způsobem zvýšit úroveň prepěťové ochrany ve Vašem bytě, nainstalujte T2 do bytového rozvaděče a zásuvky v bytě vybavte ochranou T3.   přepěťová ochrana se neuplatní jen při blesku ( toho se mnohdy za svůj život nedočká) ale při potlačení špiček které v síti vlivem přechodových jevů vznikají jak na běžícím pásu. Ona se přítomnost ochran neprojeví okamžitě ale lidé  co ví, jak se na životnosti polovodičů podepisují napěťové špičky vyšší než Urrm a co je to  špička o hodnotě Ursm tto chápou velmi dobře.  

[František Šohajda]

To je i z druhé strany....Dáme do projektu přepěťovky,aby tam byli do budoucna...Kdy ž se bude popřípadě dělat rekonstrukce instalace v bytech..
Jenže přepěťovky na principu varistoru mají životnost cca 10 let....
Je potřeba uvážit, zda za těch 10 let dojde k rekonstrukci nebo ne..jinak vyhozené peníze,pokud nebude koordinová ochran celého bytu,obytné jednotky.

[Milan Hudec]

To je i z druhé strany....Dáme do projektu přepěťovky,aby tam byli do budoucna...Kdy ž se bude popřípadě dělat rekonstrukce instalace v bytech..
Jenže přepěťovky na principu varistoru mají životnost cca 10 let....
Je potřeba uvážit, zda za těch 10 let dojde k rekonstrukci nebo ne..jinak vyhozené peníze,pokud nebude koordinová ochran celého bytu,obytné jednotky.

Projekt/neprojekt, není problém se odstěhovat i s ventilem, ten je věčný.

[Jiří Kantner]

To je i z druhé strany....Dáme do projektu přepěťovky,aby tam byli do budoucna...Kdy ž se bude popřípadě dělat rekonstrukce instalace v bytech..
Jenže přepěťovky na principu varistoru mají životnost cca 10 let....
Je potřeba uvážit, zda za těch 10 let dojde k rekonstrukci nebo ne..jinak vyhozené peníze,pokud nebude koordinová ochran celého bytu,obytné jednotky.

Ta životnost varistoru  je daná především množstvím jeho "zásahů" tedy absorbovaných přepěťových špiček.  Samovolná degradace je tam také ale rozhodně ne taková že by za 10 odešel jen tak pro nic za nic.
A  přesně T1 s jiskřištěm se na vstupu do domu nikdy neztratí ať za ní následuje cokoliv  tedy i instalace bez SPD.  Svou práci odvede i když ve výsledku to nebude dokonalé, ale pokud zasahne T1 zmenší případné následky. Jako polovičatý projekt je to těžko obhajitelné bez nějakého plánu modernizace další části rozvodů.  Ale  ruku na srdce  kdo kdy viděl aby se na paneláku s rozvodama elektriky předělával i hromosvod, staré instalace jsou často nevyhovující: hromosvod se upgraduje většinou s novou střechou....

[Jiří Schwarz]

Ono je to složitější
Je spousta drobných špiček, které postupně degradují polovodiče ve spínaných zdrojích. Takže nějaká ochrana T3 před zařízením něco pochytá a nějaký vliv na životnost zařízení má
Ale v minulosti D-test zveřejnil i nějaké výsledky zkoušek, které ukázaly, že ochrana T3 (označovaná dříve jako D) v prodlužovacích kabelech s vícenásobnými zásuvka dokáže iniciovat požár, pokud energie špičky není omezena předchozími stupni a dojde k výraznému přetížení varistoru
Rozhodně není chybou dát si T2 do okruhového rozvaděče a T3 před citlivé zařízení
S T1 je to horší. U T1 nemusí být jednoduché dotáhnout do okruhového rozvaděče ochranný zemnicí vodič dostatečného průřezu

[Lena Pali]

Chtěla bych jen upřesnit fakta: aktuálně probíhající rekonstrukce 2026 (kompletní nová elektroinstala ce společných částí za 1,5 mil. Kč – sklepy, zvonky, chodbová světla, 3fázové hlavní vedení, elektroměrové skříně atd atd.).
V projektu i realizaci je T1+T2 pouze za rozvaděčem společné spotřeby. U hlavních stoupaček pro byty nebude vůbec nic.

Moje hlavní otázka zní:
Je vůbec možné, aby pro dům s 18 byty vyšlo u projektu v povinné analýze rizik, že hlavní stoupačky centrální ochranu T1 domu nepotřebují?

Jen pro doplnění naší situace:
• V bytě sice mohu dát T2 a T3, ale vzhledem k absenci T1 v domovním vedení bude ochrana neúplná a společné stoupačky na chodbě zůstanou v ohrožení.
• V bytě sice mohu dát i kombinaci T1+T2 a doplňkovou T3, jenže uzemňovací vodič do bytu (který je nový v rámci této společné rekonstrukce) má průřez jen 6 mm², což pro svádění bleskových proudů přes T1 také není ideální.

*V bytě bude kompletně nová elektroinstala ce - realizace leden 2027

[Jiří Kantner]

Ano,k T1 by se měla přivést pořádná zem. A T3 v prodlužkách  jsou z tohoto pohledu rizikové, pokud se ale použije T3 v zásuvce nebo v krabici pod zásuvkou tak už materiál krabice a kabelů jsou slušnou zárukou, že od vypálené T3 nevznikne požár.  Pro projektanta je důležité zadání - co chci chránit a jak se bude v následující době vyvíjet rekonstrukce  dalších částí elektroinstala ce.  Vždy když někdo dá dotaz na správné provedení instalace ve společných prostorách vyklube se z toho dříve nebo později spor kde někdo chce šetřit a někdo jiný zas chce instalaci která se neřeší jako minimalistická ale jako bezpečný základ co by měl sloužit dalších 30-50let.

[Jiří Kantner]

Moje hlavní otázka zní:
Je vůbec možné, aby pro dům s 18 byty vyšlo u projektu v povinné analýze rizik, že hlavní stoupačky centrální ochranu T1 domu nepotřebují?

Z mého pohledu těžko.  I když vedení uložená pod zemí nejsou tak náchylná k vlivům atmosferické elektřiny,  výboj do země může naindukovat v kabelu velké špičky.
18 bytů a jedna centrální T1 / T2   nezvedne cenu tak dramaticky ale chybějící slušné uzemění nebo nevyhovující hromosvod mohou rozpočet změnit docela podstatně.

[František Šohajda]

Když dáte T1 a T2+T3 jen na silové věci ,   tak při úderu stejně to "vlítne" třebas přes anténu, nebo čidlo od topení na fasádě, dále přes další kovové prvky.
Pokud nebude udělaná ochrana komplexně na nn a dalších sítích,pořád bude možnost zničení věcí i v bytech.
Poraďte se s někým ,kdo tomu rozumí dost dobře, ne jen povrchově!

[Jiří Schwarz]

Protože je norma nezávazná, mohu se snažit to udělat lépe...

Definuji si byt jako "virtuální" zónu LPZ a vše, co do ní vstupuje, ochráním proti jednou společnému ochrannému zemnicímu bodu

Podobně si mohu definovat TV
Nebo PC pracoviště

Trochu "drzý pohled":
Pokud si v rámci chráněného prostou udržím vše na jednom potenciálu, tak on ten dostatečný průřez ochranného vodiče od stupně T1 třeba nemusí být absolutní podmínkou, pokud je šance, že mi tam neprojde plný bleskový proud. Tady jsou na tom obyvatelé paneláků relativně lépe než někdo v malém domečku

[Pavel Horský]

Úvaha... do domu jde z vnějšku napájecí kabel objektu, vývod ze zemniče na MET a datový optický kabel. Na objektu je instalovaná izolované jímací soustava.
Na vstupu napájecího kabelu do objektu je osazen kombinovaný svodič DEHNventil TN-C.
Přepěťová špička může přijít jen po napájecím kabelu do objektu.

Je pak potřeba instalovat další svodiče do bytových rozvodnic?

Pokud někdo bude tvrdit že ano, zajímá mě důvod podložený fyzikou.

[Radim Strycharski]

"Dle projektové dokumentace budou za rozvaděčem společné spotřeby zapojeny kombinované přepěťové ochrany typu T1+T2 se zkratovou odolností 25kA. V rámci projektové dokumentace jiný způsob přepěťové ochrany navržen není."

Celé to na mě dělá dojem, že projektant prostě jen neví nebo nechce řešit, jak za podmínek distributora osadit přepěťovky v neměřené části.

[Jiří Kantner]

Problém je v úvaze, že přepěťová špička může přijít jen po napájecím kabelu. Nemusí to být vždy. Přepěťové špičky vznikají  při rozpojování obvodů s indukčností a to jak při běžném provozu tak při poruchových stavech. Pak tu máme jev odrazu napěťové špičky od nepřizpůsobené zátěže (typicky  nezakončené vedení) napěťová vlna putuje zpátky a to se dějě na všech odbočkách, ve výsledku dojde pak k sečtení fázově posunutých odražených vln a to může vyprodukovat větší napětí než napětí které prošlo přes varistory první přepětové ochrany.
Další zdroj špiček může být indukce na vodičích které mají nechtěný souběh - např stoupací vedení v paneláku s datovými vodiči. Souběh  hromosvodu se dalšími elektrorozvody by sice neměl nastat ale je to jen zbožné přání.  Bavíme se o teoretické možnosti  ne o procentech pravděpodobnos ti takového jevu.
Když se dělá něco pořádně, počítá se se všemi možnými jevy, které mohou nastat.
Z mého pohledu je naprosto nelogické umíéstění T1/T2 někam na "odbočku společné spotřeby" domovního rozvodu a ne na hlavní přívod.
Problém je, že spoustě firem stačí umět fakturovat (udržet cash flow) a na důsledky nekvalitní práce projektem počínaje, provedením konče přijde zákazník dávno po záruční době, mnohdy i po skončení  existence  zhotovitelské firmy.

[Jiří Kantner]

Celé to na mě dělá dojem, že projektant prostě jen neví nebo nechce řešit, jak za podmínek distributora osadit přepěťovky v neměřené části.

Většina distributorů (po celém světě) zakazuje použití ochran na bázi varistorů v neměřené části.  Takže T1 s jiskřištěm  a mezním napětím většinou 2-4kV a za každýma "hodinama"  T2 . Jenže to by zhotovitel musel s distribucí jednat a musel by mít v ruce projekt za který se nestydí.

[Milan Hudec]

Úvaha... do domu jde z vnějšku napájecí kabel objektu, vývod ze zemniče na MET a datový optický kabel. Na objektu je instalovaná izolované jímací soustava.
Na vstupu napájecího kabelu do objektu je osazen kombinovaný svodič DEHNventil TN-C.
Přepěťová špička může přijít jen po napájecím kabelu do objektu.

Je pak potřeba instalovat další svodiče do bytových rozvodnic?

Pokud někdo bude tvrdit že ano, zajímá mě důvod podložený fyzikou.

Vžij se do role nebohého nájemníka, který neví, že tam nějaký svodič je, případně je zapojen dobře?,  neukradne ho někdo časem......... ........