Má význam instalovat v bytě BD přepěťovky T3 pokud chybí T1+T2?

[Lena Pali]

V našem panelovém domě právě teď probíhá realizace kompletně nové elektroinstala ce společných částí a stoupaček. Jako řadový člen družstva nemám přístup k projektu, ale předseda družstva mi k řešení přepěťové ochrany písemně sdělil toto:
"Dle projektové dokumentace budou za rozvaděčem společné spotřeby zapojeny kombinované přepěťové ochrany typu T1+T2 se zkratovou odolností 25kA. V rámci projektové dokumentace jiný způsob přepěťové ochrany navržen není."
Celou věc řeším proto, že si chci v bytě instalovat vhodnou přepěťovou ochranu pro zabezpečení své elektroniky a spotřebičů.
Chci se zeptat přítomných revizních techniků a projektantů: Chápu z předsedova vyjádření správně, že toto řešení v projektu chrání pouze větev společné spotřeby (výtah, chodby) a samotné hlavní bytové stoupačky vedoucí do bytů jsou z pohledu hlavního přívodu bez ochrany T1?
Bude moje plánovaná přepěťová ochrana v bytě vůbec správně fungovat, pokud v domě chybí centrální ochrana stoupaček? Je takový projekt v roce 2026 v pořádku z hlediska ČSN 33 2000-4-443 ed. 3 pro budovu jako celek, nebo mám družstvo upozornit na chybu?

Moderátor: Rekonstrukce panelák (2026):Přepěťová ochrana T1+T2 jen pro společnou spotřebu? Opravdu není normální otázka! Nedovedu si představit, že mi tuto skladbu znaků někdo skutečně říká.

[opatovice64]

U svodičů bleskových proudů event. svodičů přepětí norma uvádí tzv. účinnou vzdálenost do 10m.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud bude kombinovaný T1+T2 instalován někde na přívodu,
bude nutné v rozvodnicích jednotlivých bytů osadit T2, u citlivých zařízení (zásuvek) st. T3.
Každá tř. svodiče má definován průřez pracovních vodičů. U ochranného vodiče PEN/PE až
k hlavní uzemňovací svorce objektu, která i u novostaveb někdy zcela chybí.
Měla by se dodržet i délka připojovacích vodičů do 0,5 m, hodnota předřazeného jištění, atd.
Hodnota 25 kA není zkratová odolnost, ale hodnota impulzního svodového proudu Iimp.
Správná instalace SPD není vůbec jednoduchá záležitost, a požadavky lze nalézt např. v normách:
ČSN 33 2000-5-53
ČSN 61643-12, 51643-32 (FVE)
ČSN EN 62305-4

[Milan Hudec]

Přepěťovky jsou zapojeny na vedení spol.spotřeby (chodby, sklepy, výtah),  otázkou je jejich účinnost pro přívod budovy.
Někdy jsou instalovány až v podružáku spol.sp, to je již dost daleko od přívodu.

[Jiří Kantner]

Nikdo nedokáže posoudit míru správnosti projektu z takhle krátkého laického popisu. Sám projekt  elektroinstalace nestačí, je treba mít i dokumentaci  k hromosvodu a  jeho reálné provedení.
Podle všeho ale to provedení se dá z hlediska splnění norem označit za nedostatečné. Ale odpovídá běžné praxi polovičaté rekonstrukce  v panelových domech, mnohde  se nedává ani T1 ,T2 nikam.
 Umístiot T1 jinam než na hlavní přívod k domu je technické ignorantství a  blbost.  Nevím kde je umístěna ta popisovaná ochrana T1/T2 pro rozvaděč společné spotřeby, jak dlouhé je tahle odbočka od přívodního vedení a z jakého je průřezu. Každá taková odbočka má svůj odpor a indukčnost takže  sice  také trochu zafunguje a ovlivní paralelně připojené okruhy ale není to ideální. Pokud je to v tom samém rozvaděči  nebo pár metrů od něj tak se dá očekávat ,  že  to přepěťovou špičku omezí a část její energie se v ní utlumí.  než budete rozporovat projekt, najděte si projektanta který dodá argumenty a připravte se na fakt,  že projekt který respektuje zásady ochrany proti přepětí bude dražsí a kdyby měl  řešit i nový hromosvod, bude to citelná změna celkové částky.
Pokud chcete významným způsobem zvýšit úroveň prepěťové ochrany ve Vašem bytě, nainstalujte T2 do bytového rozvaděče a zásuvky v bytě vybavte ochranou T3.   přepěťová ochrana se neuplatní jen při blesku ( toho se mnohdy za svůj život nedočká) ale při potlačení špiček které v síti vlivem přechodových jevů vznikají jak na běžícím pásu. Ona se přítomnost ochran neprojeví okamžitě ale lidé  co ví, jak se na životnosti polovodičů podepisují napěťové špičky vyšší než Urrm a co je to  špička o hodnotě Ursm tto chápou velmi dobře.