Jaroslav Novotný
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #18 kdy: 02.03.2005, 11:37 » |
|
Je pravda, že v ČSN 33 2000-4-41 tabulce 41NR je proudový chránič uveden jako ochrana zvýšená, avšak v článku 532.2.3 ČSN 33 2000-5-53 je prakticky umožněno použít FI chránič jako základní ochranu před dotykem neživých částí, neboť uzemněním neživé části zařízení dle rez. proudu FI závisí účinnost ochrany už pouze na chrániči. Předřazený jistící prvek chrání zařízení pouze před zkratem mezi L a N, případně před přetížením.
|
|
|
|
Miloslav Janoušek
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #19 kdy: 02.03.2005, 16:55 » |
|
Pánové,není to jedno? Hlavně když to funguje!
|
|
|
|
Petr Srnec
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #20 kdy: 18.03.2005, 22:14 » |
|
Samodřejmě že je to jen doplnkova ochrana!!Jen v pojízdných prostředcích je to jinak provádí se přeci ochrana proudovým chráničem jako hlavní ochrana.
|
|
|
|
|
|
Petr Srnec
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #22 kdy: 20.03.2005, 22:04 » |
|
Účelem použití proudového chrániče je pouze zlepsit JINÁ opatření na ochranu proti úrazu elektrickým proudem při normálním provozu.Základ ní ochrany než. částí nn-izolací,ochranou samočinným odpojením od zdroje,eletrickým oddělením obvodů,polohou,zábranou,bezpečným malým napětím SELV,PELV. Tod vše ČSN 33-200-4-41čl 413.N7.3.1
|
|
|
|
|
Miroslav Nyč
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #24 kdy: 21.03.2005, 21:37 » |
|
Základní ochrany jsou normou jasně definovány. Proudový chránič mezi nimi není. Proudový chránič je ochranný prvek (instalační přístroj), pomocí něhož je realizována jedna ze základních ochran neživých částí – „Ochrana samočinným odpojením od zdroje.“ Oddělovací ochranný transformátor přeci také není základní ochranou „Elektrickým oddělením.“ Je přístrojem, který tuto ochranu zajišťuje při splnění určených podmínek daných normou.
|
|
|
|
|
Miroslav Nyč
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #26 kdy: 22.03.2005, 06:39 » |
|
To: Štefan Beláň Na váš příspěvek odpovídám "ANO" - proudový chránič lze použít jako prostředek k zajištění základní ochrany samočinným odpojením.
|
|
|
|
Pavel Bohůn
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #27 kdy: 27.12.2005, 13:03 » |
|
Stupně ochrany uvádí tabulka 41NR ČSN 33 200-4-41. Ve sloupci "Stupeň ochrany" a řádku "Základní" není proudový chránič uveden, ale pod bodem 2) je ochrana samočinným odpojením od zdroje. v článku 413.1.3.8 se dočteme, že ochrannými prvky mohou být (pro sítě TN): nadproudové jisticí prvky, nebo chrániče s těmito výjimkami... Z toho vyplývá, že použijeme-li pro ochranu neživých částí pouze proudový chránič, jde o základní ochranu (podle ČSN EN 61140, ed.2 jde o ochranu při poruše). Z tabulky 41R také vyplývá, že samotný proudový chránič není zvýšenou ochranou, ale může být její součástí, je-li v kombinaci s ochranou samočinným odpojením od zdroje nebo elektrickým oddělením.
|
|
|
|
|
Štefan Beláň
Karlovy Vary
Offline
Chránič je chránič!
|
|
« Odpověď #29 kdy: 27.12.2005, 19:34 » |
|
TO: Augustin Diskuse není o tom "Jo holt kazdej si to dela po svym", ale o tom co je správné podle norem. V tomto případě je možné použít proudový chránič jako základní ochranu samočinným odpojením.
"A vo tom to je!"
|
Chránič chrání - jistič jistí.
|
|
|
|
Jiří Špelec
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #31 kdy: 29.12.2005, 11:48 » |
|
To Pavel Tesař: Vaši poznámku o "minimálně vyučeném" jsem nepochopil, respektive se dá vykládat různě. O tom, zda lze proudový chránič použít za ochranu základní, se zde již psalo mnohokrát. Bohužel váš příspěvek je "suché klišé". Máte pravdu v tom, že ČSN o tom vypovídá. Když jste již nenapsal která, že ta ČSN to vlastně je, tak pak já doplním letošní silvestrovskou hádanku o informaci, že pohledem jedné normy se FI považuje za základní a pohledem jiné pouze za doplňkovou. Myslím, že zde nemusím kopírovat text, který na tomto portálu již několikrát uvedlo několik autorit! Dodatek: platí to pro žáky, vyučené i vysokoškoláky :-)
|
|
|
|
|
|
Jiří Špelec
Neverifikovaný uživatel @1
Offline
|
|
« Odpověď #34 kdy: 30.12.2005, 16:49 » |
|
Tak tedy bych to shrnul.
Jistič ochrání vedení a přístroj před nadproudem, zkratem. Tedy při zvýšeném průchodu přívodu proudu zajistí odpojení. Jistič nevybaví v případě dotyku osoby na živou část, či neživou část v poruše. ----- Proudový chránič ochrání před průchodem stejného nebo vyššího než vypínacího proudu konkrétního chrániče jinou cestou než je plánováno. Chránič nevybaví (pokud to není kombinace chráničojistič) při nadproudu. ------- Tedy já bych považoval chránič určitě za základní ochranu pře dotykem neživých částí. Tedy je zde řeč o ochraně osob, snad ne?
|
|
|
|
Petr Doležal
Offline
emeritní projektant z Brna (prostě důchodce)
|
|
« Odpověď #35 kdy: 30.12.2005, 18:33 » |
|
Přesně, stručně a výstižně řečeno. Mám jen obavy, zda ty různé požáry uváděné v médiích s poznámkou, že příčinou byla vadná instalace, byly způsobeny špatnou volbou jističe a spolehlo se na instalaci chrániče, který ovšem nechytá přetížení, o zkratu L-N ani nemluvě. Omlouvám se za odbočení od tématu ochrany před úrazem elektrickým proudem ke chránění elzařízení obecně, ale případů je tolik, že mi to nedá.
|
Na zdraví a abychom byli lidmi to vám přeje celoživotní projektant nn, vn, někdy i vvn rozvodných zařízení
|
|
|